Ubisoft je společností, která v posledních letech čelí řadě problémů, jež se týkají pracovního prostředí. Podle řady vývojářů je značně toxické a vedení nejednou překračuje jasně dané pracovní mantinely. Podle šéfa Ubisoftu Yvese Guillemota je tento prvek však pro vývoj nebývale důležitý. Tedy přesněji řečeno, zásadní je dle jeho slov pro magazín La Presse jisté tření, jež má vznikat především po názorové stránce. Rozhodně nemá docházet ke konfliktům, bossingu, či jiným prvkům, které na pracoviště prostě nepatří.
From the horse's mouth, when asked why the games industry is so toxic, Yves Guillemot says that to create you "need a little friction." https://t.co/NFZALfHBDO pic.twitter.com/C1V9hsSHzU
— Jill Murray (@Jill_on_Wheels) September 26, 2022
Jistě vás moc nepřekvapí, že slova CEO Ubisoftu se nesetkala v herním světě s pochopením, přestože vyloženě neschvalovala praktiky některých zaměstnanců této společnosti. Jistý podíl na odsouzení jeho myšlenek může být skutečnost, že toxické prostředí jasně neodsoudil a jistým způsobem se schoval právě za myšlenku tření, jíž lze vykládat různě. Sám nejsem úplně velkým fanouškem tlaku na pracovišti, protože často vede k dosti nepříjemným situacím pro obě strany. Navíc často vede k opačnému výsledku než Guillemot prezentuje.
No… každá mince má dvě strany. Dneska jsou lidé tak ubrečení že nazvou pracovní prostředí jako toxické už jen proto že po nich šéf chce aby dělali sovu práci namísto čumění do mobilu co pět minut a nazvou to dokonce šikanou. Myslím že článek to vysvětluje jasně. To že vám někdo pomluví nápad nebo si dovolí mít na věc jiný názor ještě neznamená že jste v toxickém prostředí. Dobrá ukázka dnešní demence jsou samozvaní liberálové kteří jsou liberální ke svým názorům a hodnotám a k těm co je vyznávají ale k těm co mají jiné jsou silně fašističtí protože si myslí že se svět točí kolem nich a všechno jim patří. A pak s někým takovým pracujte. Když se vám kolega fláká tak že je za šichtu pětkrát na záchodě, vaří si čtvrté kafe a neustále čumí do mobilu místo toho aby pracoval a vy na to poukážete tak jste pro toho flákače vy ten špatný a šéf si na něj bezdůvodně zasedl. Brečí na facebooku a kope kolem sebe jak je všechno chyba ostatních ale nikdy jeho vlastní. A tahle doba vychovává takovéhle neodolné, ubrečené a úplně zbytečné existence tím že se všude chodí po špičkách, dává se pozor aby se někdo neurazil vtipem, přepisuje a cenzuruje se historie, tolerují se všemožné mentální poruchy a tak dále. Kreativní proces, vývoj a tvorba obecně je o tření názorů a tlaku na to přijít s něčím působivým protože tak se vytváří progress a k tomu je potřeba kompetitivní prostředí. (Což je docela ironie že to hájí ředitel Ubisoftu protože jakýkoliv progress nebo evoluce u jejich her prakticky není. Asi se tam všichni bojí s něčím přijít aby nerozbrečeli kolegy tím že mají jiný názor a vytváří tak toxické prostředí. ) Jinak nic nevymyslíte. Když vezmete první věc bez jakéhokoliv dalšího stress testu, grillování, brainstormingu atd. tak vytvoříte nepoužitelnou hovadinu. Třeba si představte že chcete vytvořit nové slané pečivo. Začnete s návrhem a každý něco přihodí. Tenhle dá pepř, další hořčičná semínka, další přidá exotické koření a sněžná vločka vám tam hodí gumové medvídky protože je inkluzivní a má na ně zrovna chuť. Jenže vy se bojíte toho že se sesype když jí řeknete že je naprostý debil když chce cpát gumové medvídky do slaného pečiva a tak radši než aby psala na twitteru nebo facebooku v jak toxickém prostředí musí pracovat tak je tam dáte. Většina zákazníku se pozvrací už jen co to uvidí na pultu, nikdo to nekoupí a vy budete ve slušné ztrátě díky technologii která k tomu byla nutná ale tadá – vaše sněhová vločka má radost že je užitečná a nebude nikde brečet.
V nasi korporaci byvaji nekolikrat rocne celokorporatni MS Teams setkani a na jednom takovem setkani pred par mesici byla „uzasna“ prezentace jednoho nadseneho progresivniho manazera na tema „good friction“. V te prezentaci/propagande mnohokrat zminoval, jak je treba neustale vytvaret treni a tlak na spolecnost, aby se vice prosazovalo LGBTQIA+, povinne kvoty na zeny a sama podobna silova narizeni. Aby se proste nemohlo rozhodovat podle individualnich kvalit, ale podle zapadnuti do skatulky, kterou musime stuj co stuj zaplnit bez ohledu na kvalitu obsahu. Ostatni manazeri mu po prezentaci zatleskali a CEO poznamenal, ze az teprve ted si uvedomil, ze existuje dobre pouziti pro treni (friction), ktere je potrebne a nutne a ze bychom se vsichni meli o vetsi treni zasadit.
Muj pohled je, ze samoucelne vyvolavani napeti nevede k nicemu jinemu, nez k eskalaci konfliktu a ze mnohem lepsi pristup je otevrena diskuse. Vzdyt i ten, kdo treni vyvolava, se muze mylit a v diskusi ma sanci na svuj omyl prijit a svou touhu po zvysovani napeti trosku umirnit. Poznani v otevrene diskusi ma vetsi cenu, nez silou vynucene rezignovane prijeti natlaku (kdy problem v tichosti roste a pozdeji muze vybuchnout) nebo dokonce boj sily proti sile (kdy rovnou dojde ke konfliktu).
Ta prezentace byla urcena jen pro nasi spolecnost a nebyla verejna, ale pokud by byla, docela bych se vsadil, jak by prezentujici sklidil od svetovych medii hlasity potlesk za volani po zvysovani treni v nasi firme. Ne pouhe akceptovani a schvalovani jako to dela Yves Guillemot, ale primo vyzva vsem clenum nasi korporace k aktivnimu podileni se na zvysovani treni.
Ano i ne. Clovek udela vic, ale kreativitu mu to tezce zaslape.
No, nějakej tlak na pracovišti je vždycky. Obzvlášť v korporátu, kde je člověk jenom číslo a když se mu to nelíbí, může být v mžiku nahrazen někým dalším, kdo si na tu hlavu nechá kálet víc nebo déle.
Rozdíl je v tom, že v Ubi jsou za to královsky placeni platem, o kterém si pracovník korporátu v ČR může nechat zdát (při tom k bossingu atd. tam dochází běžně, třeba i více). Což neznamená že je to ok, ale je to trochu jiná situace.
Přesně. Nedělají to zadarmo. Nedělají to dokonce ani za průměrný plat. A jestli jim to nevyhovuje, můžou jít přece jinam. Je to běžné.
Nemůžu si pomoct, ale takové lidi vnímám jako ty blbečky v saku, které nezajímá nic než prachy. Že jsou vývojáři nespokojení, dostávají podprůměrné platy – nezájem. Ani bych se nedivil, kdyby nedokázal vyjmenovat hlavní postavu v nejnovějším AC. No, a pak jsme tam kde jsme. „…jisté tření, jež má vznikat především po názorové stránce“. Avšak jeho názor je vždycky ten správný a běda jestli se někdo odváží říct něco proti.
tak kucí jsou tam od toho, aby generovali zisk tzn. musí tlačit na výkonnost lidských zdrojů… především by měl být nějáký normální článek mezi oběma skupinami, který se bude vyhrocenné požadavky obou skupin snažit obrousit… tohle je zkrátka teorie, v praxi při práci s lidma je to mnohem náročnější
Generovat zisk je v pořádku, ono to jinak ani nejde, ale jde o to, že ti nahoře jsou nenažraní. Prostě prachy, prachy, prachy, co nejdřív, nic jiného je nezajímá. A tím vzniká ten problém. Kravaťáci chtějí prachy a na hry kašlou, kdežto vývojáři chtějí dělat prostě dobrou hru. Nikdo snad nedělá v herním studiu čistě kvůli penězům. A ti nejvyšší nechtějí slyšet „Potřebujeme více času, musíme to předělat“. Prostě makej a dělej!
Tak vývojáři sice mají nižší platy než u soukromníků ale zase u korporací mají velké prémie za produkt který se prodává třeba i v milionech a po dobu několika let které u soukromníků nejsou protože tam jsou většinou jednorázové zakázky. Stejně tak se jim často dávají i akcie té korporace takže mají motivaci dělat lépe protože jsou tam i jejich peníze a jejich zhodnocení. Ono se to jen zdá jako špatná práce. Podobně jako třeba servírka nebo barman – ale kdykoliv mohou odejít ale proč by to dělali. Navíc často díky tomu ušetří i na daních.
Všichni jsou dneska strašně přecitlivělí. Ředitel Ubisoftu není žádná moje oblíbená figura, ale co se názorových odlišností týče, má jednoznačně pravdu. Jedině tak totiž může vzniknout to nejlepší dílo, když se prostě sejde banda šikovných a nadaných lidí, kteří na věci koukají jinak a dokáží z toho poskládat to nejlepší, aby vznikla hra na kterou pak můžou být pyšní. Když se kácí les, lítaj třísky. To je prostě fakt. Lidi by potřebovali zocelit trochu.
Jak říkáš.
Jistě pracovní tlak je třeba, ale jsou jistě hranice (platí to i opačně) za které by neměl takový nadřízený zajít. Měl by být dost inteligentní, aby věděl co už je příliš. Od toho jsou přece manažeři placení.
Sexuální obtěžování a neplacené hodiny = přecitlivělost. Hezky mluvíš
Neplacené hodiny jsou bohužel dost častý jev, není to nic novýho ani ve zdejších končinách. Prostě bych odešel. A co se týče obtěžování, tak je otázka, co je považováno za obtěžování. V USA už ženy žalujou muže za blbej vtip, nebo že se na ně koukají déle než 3 vteřiny (samozřejmě žalujou jenom ty neatraktivní muže )
Pokud mě někdo sexuálně obtěžuje, dostane dělo – vyřešeno. Pokud to trvá dál, tak v takový firmě nebudu. Ty bys tam byl?
Neplacené hodiny je zcela běžný jev. Trvá-li dlouhodobě a neřeší se, nebudu v takové firmě. Zažil jsem sám, vyřešil jsem dle návodu výše a nyní jsem spokojen
Takže vlastně řešení na toxicitu a vlastně všechno ostatní je odejít. Moc hezký!
pokud tě někdo vyloženě sere, tak před odchodem zhasnout světla a jednu mířenou… to pro případ, aby si zapamatoval, že se k novým zaměstnancům má chovat s větší úctou…
“ Jedině tak totiž může vzniknout to nejlepší dílo, když se prostě sejde banda šikovných a nadaných lidí…“
Za posledních 20 let nepřišel z velké herní firmy žádný nový trend, žádný nový herní objev. Vše vždy přinesla relativně malá studia nebo několik jedinců. I to GTA vzniklo ještě v DMA Design studiu. V čem všichni velcí vydavatelé vedou je velký rozpočet na propagaci a větší produkci.