Recenze deskové hry Hadriánův val

Hadriánův val je flip and write hra (tzv. škrtačka), kterou u nás vydává vydavatelství Tlama Games. Na úvod přiznám, že byť mě grafická stránka nadchla, do čtení vcelku dlouhého návodu jsem se musel dlouho přemlouvat. A jak to nakonec dopadlo?

V poměrně malé krabici, která dle mého skromného odhadu váží tak dvanáct až osmnáct kilo, najdete dva obří bloky papíru, pár hrstí rasově vyvážených meeplů (od fialových až po modré), dřevěné žetony kamenů, balíčky karet pro 6 hráčů a karty nepřátel.

Herní principy

Na začátku každého kola si hráči líznou Kartu osudu, která vám určí počáteční zdroje pro tento rok. Potom si přičtete suroviny ze zdrojů, které už se vám podařilo vybudovat. A pak už to funguje stylem – odhoď zdroj, vyplň políčko, vezmi si, co je na něm nakreslené.

Některé budovy vyžadují pro vylepšení vyšší level jiných budov nebo lepší vztahy s některou skupinou místní populace. A tak škrtáte, vydáváte a dostáváte, dokud můžete své zdroje utrácet. Na konci roku zahodíte všechno, co jste nemohli použít (osobně si to představuji tak, že veškeré nevyužité zdroje a lidi ekologicky naházíte do Tibery) a pak nastává chvíle, kdy musíte čelit útoku Piktů.

Líznete tolik karet nepřátel, kolik ukazuje obtížnost pro daný rok, a za každý nevychytaný útok vám roste nespokojenost, tedy mínusové body.

Fígl je v tom, že zatímco budovat obranu můžete do aleluja, ale vycvičit legionáře, uspořádat představení v amfiteátru nebo zajít do lázní a po domluvě se známým zmírnit nepokoje mezi lidmi můžete jenom jednou za rok.

Zároveň musíte posilovat vliv u různých skupin obyvatelstva – u kupců, kněžích, úředníků, herců a patricijů. Každá vrstva obyvatel vám nabídne různé fígle, jak vydělat, posílit si reputaci a nebo zatočit s následky boje s divokými Pikty. Zkrátka budování impéria se vším všudy.

Herní mechanismy

Krom klasického škrtacího systému tu však najdete ještě tři unikátní mechanismy, které hru příjemně oživují:

Výcvik gladiátorů je takový malý hazard pro všechny deskoherní gamblery. Postupně posilujete své dva gladiátory, a jakmile se některého z nich rozhodnete poslat do arény (což lze učinit také jen jednou za rok – rychleji se modřiny a amputace nehojí), otočíte si kartičku, a číslo vedle gladiátorské přilby vám ukáže, za kolik to váš borec v boji schytal. Když přežije, dostanete odměnu. Ale pokud zranění dosáhne aspoň na jeho celkovou úroveň výcviku, bijec jde pod kytičky a vám se zvedne zbožnost.

Na jednu stranu je to naprosto nevypočitatelný element, na stranu druhou, k souboji gladiátorů ten adrenalinový gambling o náhodě tak nějak patří. Samozřejmě můžete riskovat méně, a svého řezníka řádně vycvičit, než ho vyšlete bojovat na život a na smrt, ale to také znamená, že dostanete za celou hru mnohem méně odměn.

Obchod funguje tak, že se podíváte na svoji kartu vyhlídky, a zapíšete si do libovolného políčka obchodu číslo, které vidíte vedle symbolu zboží. Tím získáte odměnu vypsanou v daném poli. Za každé unikátní číslo získáte ještě odměnu navíc. ALE vy se můžete podívat i k sousedům, a vybrat si zboží s JEJICH číslem, díky čemuž máte větší možnosti, a hlavně surovinu potřebnou na odškrtnutí políčka dáváte JIM!

Průzkum funguje obdobně, jen s tím rozdílem, že vyplňujete tetrisové dílky do malé šachovnice na jednom z plánů. Překryté zdroje dostanete, a za každý plný řádek máte bonus.

Dojmy ze hry

Hadriánův val jde dokonale popsat slovy: “multiplayer solitér”. Jinak řečeno: “sólová hra pro více hráčů”. Jedete si svoje a na konci se spočítá skóre každého hráče. Kdo má nejvíc, vítězí. To ale ostatně platí pro většinu škrtaček (a co si budeme nakecávat, i pro haldu eurovek). Připomeňme si třeba Railroad Ink, Kartografy, sérii Welcome to… nebo vynikající Na křídlech, Project L, Canvas, či bagbuilding Kvedlalové z Kvedlinburku. Interakce mezi hráči tedy není zábavnosti na překážku, nicméně si myslím, že by už tak výbornou hru ještě vylepšila.

Zdroje na začátku jsou poměrně omezené, ale už v druhém kole se vaše možnosti hodně rozšíří. A nakonec rozjedete hru tak, že se před vámi povalí jedno velké kombo. Utratíte vojáčka, šoupnete ho mezi hlídky, to vám dá kohortu, kterou někam přiřadíte, díky tomu získáte disciplínu, disciplína stoupne tak, že dostanete stavitele, toho použijete ke stavbě pevnosti, čímž dostanete slávu a další kohortu, při jejímž umístění získáte udatnost a dalšího vojáka.

V úkolech, které se na začátku zdály nesplnitelné, během jednoho tahu poskočíte třeba o třicet procent. Na druhou stranu se vám může stát, že pokud nebudete dávat pozor, a budete zdroji nazdařbůh plýtvat, zůstanou některé vaše úkoly nedokončené. Mně takhle zbyla v posledním kole hry hrstka nevyužitých vojáků, zatímco na val, jehož splnění bylo za body, mi chyběly tři šutry.

Můj závěr

Desková hra Hadriánův val je pro všechny, kdo milují nekonfliktní hry, hromadění zdrojů a budování infrastruktury. Do toho zamíchejte gamble s gladiátory (které vůbec nemusíte hrát, když nechcete) a občasný bonusový šutrák od souseda, a dostanete jednu z mála škrtacích her, které mě ze současného výběru na českém trhu opravdu nadchly. A byť návod vydá na malou novelu, v reálu to nic složitého není, a nakonec budete rádi, že každá akce je tam popsaná pochopitelně a do detailu.

Za sebe můžu jenom doporučit, a myslím, že svoje vysoké hodnocení na BGG dostala zcela zaslouženě.

Tomáš Heřman