Resident Evil: Operation Raccoon City – dojmy z preview verze

Dojmy z hraní Xbox 360 verze hry.

Resident Evil je jednou z nejuznávanějších hororových sérií, která se letos rozšíří o další plnohodnotný díl. To ale neznamená, že občas nemůžeme zabrousit do trochu jiného žánru a vychutnat si oblíbené univerzum ze zcela nové perspektivy. Právě o to se pokouší i nejnovější spin-off s názvem Operation Raccoon City, kde staneme na druhou stranu barikády a do ucha nám budou šustit příkazy z Umbrella Corp. Ptáte se, jak se to hraje?

Do zbraně!

Překvapivě dobře, alespoň tedy z pohledu klasické akční střílečky. Hororová atmosféra Raccoon City si přímo žádala o pořádnou kooperativní akci a vypadá to, že jsme dostali přímo to, co jsme chtěli.

Příběh, jenž se odehrává mezi druhým a třetím dílem série, tu není natolik důležitý a v dojmech jej ani rozpitvávat nebudu, na to bude dost místa v pozdější recenzi. Pro úplné pochopení vám musí stačit, že se vžijete do role jednoho ze členů elitního týmu USS (Umbrella Security Service), který byl poslán do města Raccoon City, aby zničil veškeré důkazy o pokusech společnosti a možné kompromitující materiály a osoby, které po městě pobíhají. Samozřejmostí bude několik nečekaných zvratů a možnost podat si známé postavy série, včetně Leona Kennedyho.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Členové Vlčí smečky, jak je vašemu týmu přezdíváno, navíc nejsou žádná ořezávátka. Skupina sestává z šesti profíků svého oboru (i když v akci uvidíte vždy jen čtyři postavy) a nabízí překvapivě variabilní výběr pro každého hráče. Máme tu Lupo, hodně zlou bloncku a vůdce týmu, ke které ostatní vzhlížejí a drží si přirozený odstup. Vectora, nájemného zabijáka s fešným cloakovacím ohozem a úchylkou pro boj nablízko. Beltwaye, nabušeného těžkooděnce s oblibou ve výbušninách. Spectra, vojenského ostřelovače a profíka na rozvědku. Berthu, sadistickou Němku a hlavního medika týmu. A nakonec Four Eyes (neboli čtyřokou), mladou vědkyni, která se postará o vaše bio-organické zbraně.

Každá mise začíná výběrem postavy a jakousi obdobou Lobby, kde si všichni vyberou schopnosti, zbraně a vystartují do další mise.

Každý člen má své unikátní schopnosti a dovednosti, které jej dělají nepostradatelným v určitých okolnostech a výběr správné postavy před každou misí je tedy opravdu důležitý. Zbraně a inventář je naštěstí spojen pro všechny a jediné, o co se tak musíte starat, je dostatečný počet bodů, abyste si mohli koupit zrovna támhletoho krasavce s laserovým zaměřovačem a tlumičem.

 

1 z 1

- +

1.

Kdo jde s kým?

Podobně pestrý výběr si přímo říkal o kooperativní hru, na což vývojáři naštěstí slyšeli a dokonce už menu je tímto stylem hry poznamenáno měrou vrchovatou. Bohužel jsem neměl možnost v preview verzi vyzkoušet multiplayer a online co-op, takže se musím podělit jen o singleplayerovou kampaň, která se však chová na chlup stejně, jako ta onlinová. Akorát místo živých lidí pobíhají umělou inteligencí ovládané postavy a my si často trháme vlasy nohama. Ale o tom až za chvíli.

Každá mise začíná výběrem postavy a jakousi obdobou Lobby, kde si všichni vyberou schopnosti, zbraně a vystartují do další mise. Následuje krátký breafing, kde nám centrála ohlásí nepříjemné svědky, které musíme odstranit a již ve čtyřech stojíme na zaprášené noční ulici

 

1 z 2

- +

1.

2.

Zde musím vzdát obrovský holt tvůrcům za to, že se nesnažili vymýšlet různé blbosti a opravdu nás nechali okusit hororovou atmosféru oblíbeného městečka, které jsme neviděli už od prvních dílů. Závan nostalgie je opravdu silný, a pokud opomenu některé mise, odehrávající se v továrnách či v podzemí, ulice města navštívíme dostatečně často na to, aby se hra nezvrhla v bezejmennou akci se zombíky. Ne ne, Resident Evil je tu cítit, jen je schovaný v detailech a atmosféře, nikoliv v samotném příběhu či hratelnosti.

Tři věrní kamarádi za zády hororovému nádechu určitě neubírají na síle a pomalé našlapování mokrými uličkami má skvělou příchuť napětí a adrenalinu, který jen čeká pod povrchem na první bafák. Ten na sebe nenechává dlouho čekat a než se stačím rozkoukat, Vector již aplikuje svůj cloak a prohání čelem policejního důstojníka (tedy zombíka) obří vojenský nůž. A je o jednoho méně. Já si v klidu našlapuji v brnění Beltwaye, jenž třímá mohutný kulomet. „Když už kosit zombíky, tak pořádně,“ pomyslel jsem si.

 

1 z 1

- +

1.

Začínají problémy

Menší fórek na úkor mé tlusté pomalé zadnice padl na úrodnou půdu, a pokud by okolo nebyl bordel a mrtvoly, jednalo by se o příjemnou vycházku s kolegy po práci. Jak ale vkračujeme na otevřenější prostranství, vidíme před sebou zástupy zombií. S úšklebkem zvedám kulomet a začíná nefalšovaná řezničina, která v klasických hrách série zkrátka chybí. Rozhodně nelze přehlédnout podobnost s Left 4 Dead, titul se ale naštěstí mnohem více drží kolejí Resident Evilu, než cizích úspěšných her se zombíky, za což mu patří velký dík. Všímám si, že si Spectre pustil jednu dotěrnou mrtvolu příliš blízko k tělu, což zákonitě následoval pořádný kousanec. Kolega mi krvácí a já vidím, že se všichni zbývající nemrtví začínají obracet směrem k němu. Ano, krvácení je nedílnou součástí atmosféry a v případě, že nebudete opatrní, můžete si situaci silně zkomplikovat.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Tady ale naštěstí nával nepřátel nebyl tak markantní a zbývající chudáky jsme jednoduše stihli postřílet sami. Pokračujeme ve svém pátrání po svědcích a v nedalekém muzeu se střetáváme s vojáky Spec Ops, kteří jsou ve městě z jiného důvodu. Mají totiž najít přeživší a zpacifikovat zaměstnance společnosti Umbrella, kteří by se jim chtěli postavit do cesty. „Zabijte ty svině,“ procedí Lupo, z jejíhož tónu bych nikdy neuvěřil, že jsou blondýny povětšinou růžové a nevinné.

Raccoon City je ale nelítostné a tým to začíná chápat na vlastní kůži, když se skrze otvory ve stropě do sálu dostávají Lickeři.

Přestřelka nabírá na obrátkách, nože sviští vzduchem a já začínám hledat zelenou bylinku, kterou bych se posilnil. I na střední obtížnost je totiž hra relativně tuhá a v některých situacích opravdu musí zabrat všichni čtyři. Uzdravení mi zlepšilo náladu, ze stran se ale začínají valit zombíci, jež přilákala aktivní střelba, a my máme hned o problém navíc. Spec Ops si naštěstí ucvrnkli do trenek také a jejich pozornost se přenesla na mátořící se bestie, což z nich udělalo lehké terče. Raccoon City je ale nelítostné a tým to začíná chápat na vlastní kůži, když se skrze otvory ve stropě do sálu dostávají Lickeři, jejichž jazyky nám začínají dělat neplechu. Jeden ze členů je navíc otráven a pomalu ale jistě začíná klopýtat. To je špatné hned ze dvou důvodů. Nejen, že se z něj stává špatný pomocník v přestřelce, po uplynutí určité doby (pokud nenajdete lék) se z něj ale navíc stává zombie a vy jej musíte poslat na onen svět kulkou do hlavy, aby se mohl respawnovat. Mazané, že?

 

1 z 1

- +

1.

Zpět na ulici

Jsme živí. Pomlácení, unavení, ale živí. Je na čase změnit postavu a vyzkoušet si Vectora s jeho kamufláží. Cesta vede přes několik ulic, kde je dle radaru příslib našeho cíle, takže zvedáme hlavy a sprintujeme na místo určení. Ohlušující náraz nás ale nutí přehodnotit situaci. Před námi stojí Tyrant, mohutný chlapík v černém plášti ne nepodobný legendárnému Nemesis, který již v trailerech budil oprávněný respekt. Náš tým ale také nesestává ze štěňátek a s válečným pokřikem se vrháme vstříc nebezpečí.

„Týme Delta…jste v tom sami.“

To ale rychle začínám chápat, že umělá inteligence opravdu nedokáže nahradit živé spoluhráče a po několika fackách začínám měnit strategii. V podobném případě se totiž vaši spoluhráči řídí pravidlem Ježíše a nastavují druhou líci. Na vás tedy zbývá splašeně pobíhat po bojišti, oživovat omráčené kolegy a čas od času pustit do čela nastupujícího obra pár kulek. Spoléhat se nedá ani na Bertu, která (jakožto správný medik) často přibíhá a léčí vás, pokud náhodou nemáte v zásobě léčivý sprej. V momentě, kdy je ale na obrazovce více nepřátel, případně vás terorizuje jeden tužší, se chová jako správná ex-nacistka a kašle nejen na nepřátele, ale i na vás.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Po smrti Tyranta se tým pomalu zvedá a začíná se plazit k cíli, který by už měl být za rohem. Ale co to? Je to přece Leon Kennedy, který se strachy zakousl do stromu a dělá suchou větev. Pár varovných výstřelů a už zdrhá do nejbližší uličky. „Ztratili jsme ho,“ vyhrkne do sluchátka Lupo, načež se dostaví velmi rychlá odpověď z velitelství: „Vy jste jej ztratili!? Víte, co může ten policista natropit, když se dostane ven z města? Mé nadřízené už to opravdu přestává bavit. Týme Delta…jste v tom sami.“

Přípravka na finále

To byl jen výtažek z celkového zážitku, který mi přinesl jak mnoho příjemných, tak několik depresivních zážitků, týkajících se převážně umělé inteligence. Jako celek je Operation Raccoon City rozhodně skvělá kooperativní střílečka, které licence univerza Resident Evil jen prospěla. Ano, nezakládá na ní zcela maximálně a spíše ji využívá v některých aspektech, ale to je nejspíše i dobře. Dovedu si představit, o kolik lepší zábava to může být se třemi kamarády a se sluchátky na uších, o samostatném multiplayeru ani nemluvě. Prozatím ve mně titul zanechal veskrze pozitivní a konečně i dostatečně odlišný zážitek, než na který jsme u série zvyklí. Těším se, až si budu moci vyzkoušet plnohodnotnou kooperaci s nějakým Němcem, Francouzem a Mexičanem. Ve FIFĚ to docela válcují.