theHunter: Primal – první výlet do pravěku

Možná právě proto se tvůrci theHunter rozhodli, že půjdou do další hry, která se bude zaobírat kvalitní štvanicí. Tentokrát se ale oprostili od mikrotransakcí, které značně hyzdily jejich předchozí titul. V theHunter: Primal nebudete jen lovcem, ale i kořistí. Jak se nám prozatím líbí alfa verze?

Za dinosaury do budoucnosti

Tentokrát se totiž nepostavíte zvířatům současnosti na naší rodné hroudě. TheHunter: Primal vás zavede do budoucnosti a ne jen to, odehrává se dokonce na jiné planetě. Na mušce nebudete mít nic menšího než dinosaury. Hra má dokonce určitou šanci na příběh, protože po mapě jsou rozložena na stanovištích PDA obsahující informace původních lidských osadníků.

Prozatím tento svět obývají jen tři druhy. Nejčastěji se setkáte s Utahraptory, kteří spolupracují v rozsáhlých skupinách. Při setkání s nimi vždy musíte počítat s více protivníky a většinou pro vás tento souboj skončí smrtí. Jsou hodně podobní Raptorům z Jurského parku, výrazně se od nich ale odlišují jedním prvkem. Mají totiž na těle zakrnělá křídla. Největší zástupci tohoto druhu mohou vážit až osm set kilo, takže se dají považovat za hodně slušné macky.

Zástupcem býložravců je zde Triceratops, žijící ve hře většinou samotářským způsobem života, vyhledávající společnost svého protějšku jen kvůli páření. Této doby budete v kůži lovce využívat celkem často. Nejlepší vábničkou na desetitunové drobečky je napodobení zvuku, vydávaného tímto druhem, díky speciální trubce. Triceratops mě celkem zklamal, protože prakticky nereaguje vůbec defenzivně a není schopen využít své rohy. Snad se to časem dá do pořádku.

Na nejvyšším stupínku potravního řetězce samozřejmě stojí oblíbený T-Rex. Hon krále ostrova bez party je hodně náročný, váží totiž něco přes šest tun a zároveň je poněkud bojovně aktivnější, než jeho předešlý zmíněný kolega, i přesto je ale možné je zabít 1vs1. Před začátkem štvanice si však musíte připravit pořádnou palebnou sílu, abyste vaši kořist zahnali co nejdřív na útěk, resp. ji nedovolili přejít do ofenzívy, jinak si prohodíte role a skončíte v jejím žaludku. Když se vám podaří tohoto obra skolit, naplní vás do příštího neúspěšného lovu pocit neporazitelnosti.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Základní výbava

Hned po vysazení na mapě o rozloze 24 km2 většinou začínáte s GPS, lukem, deseti šípy a čipem, který vám ukáže jednu z 25 úschoven vybavení (rozpadlé základny, kde naleznete munici, palné kamarády, lékárničky a obleky). Jelikož luk není ve hře zrovna ideálním vražedným nástrojem a skolit s ním můžete maximálně Utahraptory, je tedy rozhodně dobré se vydat na cestu za jinačím arzenálem. Bez něj si totiž hon moc neužijete.

Prozatím se mi podařilo ve hře najít pět typů zbraní. Nejvýraznější z nich byla na sto procent puška na slony, s kterou se dají z cesty odklidit všechny překážky. Ošacení je na tom o něco lépe. Ve hře máte řadu setů, které si na sebe můžete navléct. Jednotlivé obleky zvyšují úroveň maskování. Takže za předpokladu, že zvolíte maskáče, bude horší vás najít.

Hra netrpí oblíbeným autohealem. Máte zde hned několik možností, jak si se zraněním poradit: užitím hojivého spreje ve tvaru zelené ampulky, snědením hub, přičemž je nutné dávat si pozor na to, jestli daná odrůda není jedovatá, nebo dinosauřího vejce (sice pochutina hodná šampionů, ale strašně po ní budete zapáchat, díky čemuž k sobě přilákáte řadu nezvaných hostů).

 

1 z 2

- +

1.

2.

Pravidla štvanice

Hon probíhá většinou následujícím způsobem. První naleznete stopy či dinosauří trus. Díky němu zjistíte parametry drobka, kterého chytáte. Mimo to dostanete i informace o tom, kde by se mohl nacházet. Následně je nutné vaší kořist vystopovat. Mezitím si musíte dávat pozor na své okolí. Po nalezení ještěra je třeba jej správně zasáhnout. Na střelbu do hlavy raději zapomeňte. Raději mu zkuste polechtat srdéčko, případně jiné orgány v oblasti bříška. Jednou z nejzajímavějších sólo trofejí byl T-Rex, při jehož lovu se mi na scénu připletl ještě druhý kousek tohoto monstrózního druhu. Naštěstí se mi ale můj cíl podařilo zranit natolik, že jsem jej zahnal na útěk. U jeho druha jsem ale neuspěl, takže jsem skončil jako jeho svačinka. Následně jsem se po dopadu vydal pro své ostatky, protože bez velkorážních zbraní se zabíjí skutečně těžko. Hned po jejich získání sem se vydal po stopě mé oběti.

Ta za sebou nechávala jak řadu stop, tak i krev, která stříkala z poškozeného žaludku, který jsem zasáhl. Při stopování jsem byl ale několikrát nepříjemně vyrušen skupinkami Raptorů, ty jsem sice zdolal, ale i přesto mě značně zpomalili. Nakonec jsem se já a má kořist dostali až na podivný ostrov spojený s pevninou jen písčitým náplavem. Ten byl k mé smůle domovem skutečně velké kolonie před chvílí zmíněných zmetků. Po nejedné smrti jsem konečně značně zredukoval populaci ostrůvku a mohl se věnovat své kořisti. Ta si mezitím z dané lokace vytvořila své teritorium, tím pádem bylo snadnější jí najít. Z následného souboje, jemuž předcházely popsané útrapy, jsem vyšel jako vítěz.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Adrenalin hraje prim

Již nyní se i přes některé menší chybky dá theHunter: Primal považovat za hodně kvalitní titul, jenž si zaslouží pozornost hráčů, zabývajících se tématikou honu. Časem snad přibydou nové typy dinosaurů, které obohatí současnou faunu. Do budoucna se jedná o hodně nadějnou hru, která si jistě najde své fanoušky.

theHunter: Primal koupíte v předběžném přístupu na Steamu za 20 eur.