Dojmy z hraní PC verze hry
Rogue-like RPG dle mého není nikdy dost. Možná právě proto jsem byl hodně potěšen, když se na Kickstarteru objevil projekt vývojářského studia Redhook s názvem Darkest Dungeon. Tato tahová rouge-like RPG hra dokázala zaujmout již svou originální grafickou stránkou a co teprve samotné hraní.
Při kampani na Kickstarteru si tvůrci zažádali o 75 tisíc dolarů, náročnost spolu s fascinujícím designem ale pomohli převýšit požadovanou částku. Nakonec Redhook dostali od komunity přes 300 tisíc, což ukazuje, že když se jedná o zajímavý projekt, lidé stojící o jeho vznik se vždy najdou. Po roce hra konečně dorazila na Steam a já jsem se bez větších obav vrhl do temných kobek.
Zlo se probouzí
Příběh Darkest Dungeon se točí okolo chyb vašeho drahého otce. Ten při různých experimentech a rozmařilých hrátkách ve svém honosném sídle probudil dávné zlo. Jelikož situaci sám není schopen zvládnout, napíše vám dojemný dopis a následně si prožene hlavou kulku. Zůstalo tu po něm pár zlatých, rozbořené sídlo a krásné psaní. Po jeho přečtení zjistíte, že je nutné napravit chyby, které tatíček napáchal. Nebudete je však napravovat přímo vy, ale parta dobrodruhů vyslaná do akce. Ti naštěstí do městečka, které prozatím obýváte, přijíždí každý den, takže mlýnek na maso se může nerušeně protáčet.
„Každá z lokací má jedinečný design úrovní, takže si je mezi sebou rozhodně nespletete.“
Darkest Dungeon prozatím dává hráči možnost navštívit tři lokality. Ruiny, labyrint a okolí domu čarodějnice. Každá z lokací má jedinečný design úrovní, takže si je mezi sebou rozhodně nespletete. Děj se bude posouvat podle toho, kolik výprav budete mít za sebou. Po určitém počtu vždy bude možné jít na bosse zastupujícího danou lokalitu. Před soubojem s tímto alfa monstrem, si pokaždé vyslechnete určitou část příběhu místa, v kterém se nachází.
Každodenní umírání
Na začátku hry dostanete základní partu složenou z paladina, horala, alchymisty a klerika. Když vám sedne, může vám tato skupinka vydržet hodně dlouho. Za předpokladu, že vám ale tito odvážní rekové nebudou vyhovovat, je možné nabrat v karavaně čerstvé maso na porážku. To sice nebude na tak dobré úrovni, jako prvotní postavy, ale i přesto dokáže čistit kobky celkem efektivně.
„Vždy je možné nabrat v karavaně čerstvé maso na porážku.“
Paladina je možné vyměnit za leprou postiženého válečníka, lovce odměn či barbarku. Každá z těchto čtyř postav dokáže plně zastat roli tanka. Horala naopak zastoupí smrtící šašek a vykradač hrobů. Když si potřebuje odpočinout alchymista, zaskočí za něj mág, který může občas převzít i roli klerika.
Dá se říct, že každá z postav má něco do sebe. Prozatím nejsou ale ještě zcela vyladěné, takže to, jak bude určité složení družiny fungovat, uvidíme až na konci. Nyní jsem většinu instancí prošel s partou paladin, leprák, barbar a klerik.
Pacienti psychiatrie
Divili jste se vždy, že hrdinové po hodinovém masakru v kobce nemají žádné následky? Autoři Darkest Dungeon se touto tématikou začali zabývat a rozhodli se, že do své hry přidají stres, jenž válečníci na své cestě za poklady prožívají. Obtížnost díky tomuto prvku dostává nový rozměr, protože i když se vám nedaří, může být ještě hůř. Po dosažení 100% stresu má charakter na vybranou, buď se zhroutí a obdrží negativní stav mysli anebo se odrazí ode dna a bude pro ostatní pochodní naděje, která jim ukáže cestu k vítězství.
„Výlety jsou dost stresující.“
Jak již bylo řečeno, hrdinové po psychickém zhroucení nejsou zrovna ideální společníci. Masochisté se například nenechají léčit, bodají do sebe a jejich touha po smrti je až děsivá. Paranoia spolu s beznadějí mají postih na celou skupinu. Daná postava si totiž začne vymýšlet a neustále něco zmateně pokřikuje. A to není zrovna ideální pro morálku ostatních členů, kteří se ještě nestihli zbláznit. Nepůsobí to na ně zrovna dobře. Člověk by ty blázny nejraději zabil, aby byli konečně potichu.
Vaši hrdinové ale nemusí všechny vlastnosti získat jen na cestě dungeonem. Některé negativa mají vrozené a jiné naopak získají na konci kobky v rámci určité náhody. V podstatě se může jednat o jak psychické, tak i fyzické choroby, které naruší 100% funkčnost dané postavy.
Boj o život
Většina instancí je po vstupu do hry hodně náročným soustem. Než se otrkáte a zjistíte co a jak, uplyne skutečně hodně času. Za tu dobu narazíte na řadu různorodých nepřátel. Monstra a stres ale nebudou vašim jediným protivníkem. Zásadní je v Darkest Dungeon i světlo, které má velký vliv na vaši partu. Čím méně zbývá do zhasnutí pochodně, tím víc je skupina neklidná. Po jeho úplném zhasnutí je dokonce větší pravděpodobnost napadení monstry.
„Žádný souboj zde nemusí být vyhraný.“
Zásadním nebezpečím, na které v temných uličkách narazíte, je i náhoda. Prakticky žádný souboj zde nemusí být vyhraný, když je protivník na pokraji smrti. To samé platí ale o vaší skupině hrdinů. Ti i přesto, že mají 0 životů, mají možnost se z toho dostat, když je ovšem nezasáhne smrtící úder a ten může dopadnout skutečně kdykoliv. Někdy je to moment, v který to nejméně čekáte. Třeba jednou se mi tato situace stala u bosse. Dva největší bijci zemřeli a zůstali jen členové party, kteří zastávali spíše roli podpory. Ti nebyli schopni alfa netvora udolat, takže se museli dát na útěk, a to měl protivník už prakticky na krajíčku.
Vydařený začátek
Již v Early Accessu jde vidět, že Darkest Dungeon není pro každého. I já jsem měl pár momentů, kdy jsem tento titul se vztekem vypnul, protože mi osud přinášel hlavně negativní události, které na konci vyvrcholili značným úbytkem financí a následným koncem hry.
I přesto, že jsem hodně umíral, musím uznat, že jsem se bavil. Darkest Dungeon má již nyní, díky své perfektní atmosféře, obtížnosti a výborné hratelnosti, možnost náročnějším hráčům nabídnout kvalitní zábavu na řadu dní.
Darkest Dungeon koupíte v předběžném přístupu na Steamu za 19,99€.
Podle mého to potřebuje více postav a možností upravit si postavu. Člověk může levelovat zbroj, zbraň a schopnosti, ale chybí tomu ta diverzita.
Líbí se mi bossové, protože se člověk opravdumusí připravovat než na ně vyrazí a každý má jiné schopnosti a musí se na něj jinak. 
Taky pojmenovávat postavy podle svých přátel a pak je nechávat umírat je neuvěřitelná zábava, o to lepší je, že si k nim takhle člověk i vybuduje vztah a o to je pak hra intenzivnější 
martik642: než se člověk nějak prokouše těžkým začátkem tak mu to ani moc nepřijde, ale pak už je to celkem repetetivní: /
Na tuhle hru čekám hodně dlouho. Už se nemohu dočkat.
Já bych si to potřeboval vyzkoušet, bojím se, že mě to po delší době hraní přestane bavit.
Hra se mi líbí, uvidíme až vyjde