Team Racing League – motoristický příspěvek v MOBA světě?

Nizozemské studio Gamious se svou tvorbou zaměřuje na malé projekty zpracovávající různorodou problematiku v jednoduché grafice, např. v kladně hodnocené Turmoil o těžbě ropy v 19. století. Jejich poslední počin se vrhnul do světa, v němž to bez černého zlata nefunguje – vznášedlových závodů. Vývojáři přidali trochu MOBA koření a vytvořili malé okruhy, v nichž nejde jen o dojetí do cíle, ale také týmové zdržování protivníka.

Hodně předběžný přístup

V rámci novinářské licence jsme podrobili devítku dosud vytvořených okruhů v poušti, lese a horách podrobné analýze. Testu se zúčastnili nejen členové redakce, ale také zástupci vás, našich čtenářů. V další části textu se s vámi podělí o své dojmy také oni.

Z mého pohledu je směřování Team Racing League nejasné. Tvůrci se dušují, že by se chtěli prosadit mezi velké značky online soupeření, mám obavu, že jejich snahy budou liché. Mám totiž obavu, že jednoduchý koncept křižování map neupravitelným futuristickým autíčkem, při němž budete dělat naschvály soupeřovu týmu, dostatečně nezaujme potenciální hráče. Ale možná se mýlím, podívejte se na Rocket League…

Virus: „Hmm, co o tomto veledíle říci? Snad jen to, že jako slepý k bicím jsem přišel k této hře a po rychlém nainstalování jsem do toho začal také pekelně bušit! Hra se dá popsat pár slovy, tak je totiž jednoduchá. Má jednoduchý design, doprovodná hudba je také jednoduchá, až to i bolí, a princip hry je fakt tak moc jednoduchý, že i já to pochopil. Dva týmy závodních vznášedýlek, trať a vyhrává ten tým, co za projetí cílovou čárou nabere více bodů. Dá se škodit a znepříjemňovat soupeřům projíždění, ale sama hra to dokáže pomocí lagů daleko více. Hra totiž stále ještě není dotvořena, a tak ještě dost věcí chybí a nefunguje. Osobně jsem si své kratší hraní užil ale jen proto, že je u toho kopec srandy… počkat?! Jo, z té hry se dá dělat kopec morbidní srandy. Teď mě prosím omluvte, jdu raději resetovat PC.“

Zcela jistě se ve finálním produktu bude jednat o nenáročnou hru, v níž můžete zabít deset minut o přestávce nebo ji budete používat s přáteli v rámci sázky o to, kdo bude kupovat další pizzu. Nic víc od ní ale prozatím nečekejte. V rámci klání tryskových vznášedel je vaším hlavním úkolem protnout jako první cílovou pásku. Jakým způsobem to dokážete, je odvozeno od sehrání vašeho týmu, protože další dva závodníci mohou podnikat diverzní činnost. Můžete podpalovat nepřítele svými tryskami, postavit mu do cesty překážky, magnetickým pulzem mu vypnout motory a jeho neovladatelný vůz poslat do propasti. Nejde však o trvalou likvidaci, ale spíše o taktické zdržování, protože protivníkovo žihadlo se za chvíli objeví na trati a pokračuje v závodě.

V časech, kdy se nepřítel musí poprat s vašimi nástrahami, můžete spolupracovat na zvětšování náskoku podporou nejrychlejšího jezdce, třeba nakopnutím tryskového zážehu, jež jej na několik vteřin ještě více zrychlí.

„Jinak výřečný Lazy se po žádosti o zhodnocení díla vyjádřil docela jasně a nezvykle stručně: „Shit, crap, odpad, hnus“.

V poslední aktualizaci přidali vývojáři možnost soupeřit i v menších týmech, resp. jeden na jednoho. Tam už musíte naplno zapojit nejen řidičské umění, ale také své dovednosti – zrychlení pro přeskakování překážek a propastí nebo boční trysky, jimiž zbrzdíte soupeře.

Srandy kopec, ale jiné než tvůrci chtěli

Musím přiznat, že během testování jsem se královsky bavil. Ale ne vždy to šlo na vrub hry samotné. Team Racing League směřuje podle mě spíše na LAN party, kde si hráči mohou vynadat, zasmát se, komentovat dění a přitom blbnout na malé ploše dráhy. Zprostředkované pocity během hraní v konferenčním hovoru přes Skype měly jen poloviční účinek, ale přitom mi na obličeji naskočil permanentní rohlík z toho, jak to kolegové komentovali.

Přiznejme si, že většina komentářů byla posměšných a šly na vrub nedostatků hry. K čemu máte týmovou kooperaci v arkádové hře, když na její provedení potřebujete hodiny cvičit? To nikoho bavit nebude, místo toho ale můžete vynadat spoluhráči, jak vaši královskou myšlenku totálně zkonil.

Honzas4400: „Týmová závodní hra? To určitě zní dobře, proč by ne. Když jsem se tedy pustil do TRL, čekal jsem takovou oddychovou rychlovku, u které se člověk na pár minut zabaví a zase půjde dělat něco jiného. A víceméně přesně tohle jsem i dostal. Dostal jsem tohle a … nic jiného. Tahle jednoduchá závodní hra, kde jezdíte po trati kolem dokola, vlastně nabízí jenom to. Pro mě osobně je to takový ten klasický typ hry, co si člověk občas zahraje nebo zkusí a zase jde o dům dál. Skvělá blbůstka pro LAN party a podobné věci, jako sólovka … ne tak úplně.“

Optimalizace celého díla musí autoři taky pořádně poštelovat, protože rozlišení je pevně dáno 16:9, ostatní mají smůlu. V šestici hráčů jsme měli navíc u tří z nás problém z lagováním, a to je u přinejlepším průměrné grafiky (v jednu dobu jsem dosáhl závratných 160fps) a nízké náročnosti na výkon dost velký problém, pokud chcete zaujmout multiplayerovou komunitu. Největším dosavadním problémem je kritický nedostatek hráčů. Pokud si budete chtít slušně zahrát, tak si zrovna připravte šestinásobek přepálené ceny 10 euro, protože vytvořit dva spolupracující týmy je doslova nadlidský výkon.

ThainDegu: „Malá autíčka na první pohled vypadala roztomile a zábavně. Popravdě jsem od Team Racing League očekával podobný zážitek, jaký jsem měl kupříkladu možnost prožít při hraní podobně laděného Ignitionu. Bohužel se tak nakonec nestalo. Celek byl nudný, ovládání toporné a herní mechanizmy nikterak zajímavé, a aby toho nebylo málo, servery byly tak přeplněné, že jsem si musel skupinku hráčů na zápas (3vs3) svépomocí shánět z řad přátel a kolegů. Na posouzení kvality tohoto nezávislého dílka nám stačila necelá hodinka hraní, kterou by bylo možné přirovnat k šedesáti minutám těžké tortury. Pokud tvůrci pořádně nezapracují na všech herních mechanizmech, nemusí tento podprůměrný kousek vůbec vypouštět, protože se maximálně připraví o peníze. “

Abych nebyl jen krutým katem této ambiciózní jednohubky, musím pochválit docela slušně odladěné řízení vozu. Na první osahání působí dost neurvale, ale po bližším seznámení budete jednotlivé zatáčky vybírat smykem jako by se nechumelilo. Své dovednosti můžete trénovat v módu pro jednoho hráče a závodit se svým nejúspěšnějším stínem, resp. s časy hráčů celého světa. Ale to je k singlplayerovému obsahu v podstatě vše. Opravdu nehledejte příběh nebo jinou motivaci hrát sami po večerech Team Racing League.