Před pár dny jsme byli pozváni na prezentaci nového Assassin’s Creed. Celá akce probíhala v útulném prostředí Vnitrobloku v Holešovicích. Příjemná atmosféra, kvalitní občerstvení a kolegové z dalších nejen českých redakcí. Přítomen byl i polský zástupce Ubisoftu, který nám ovšem řekl jen pár vět a na konci jeho monologu obsahující magickou formuli „nebudu vás dlouho zdržovat, pusťte se do hraní“ jsme netrpělivě stiskli křížek na našich konzolích PlayStation 4.
K vyzkoušení nám byly nabídnuty první zhruba 3 hodiny hraní, což akorát vystačilo na obsáhlý úvod do příběhu a nějaké ty vedlejší mise. Už při prvních krůčcích po řeckém ostrově je zřetelné, že se atmosféra oproti Origins změnila. Řecko je více uvolněné než Egypt a vyzařuje z něj ona pověstná středomořská nálada. Všude samé olivovníky, kozy, modro-bílé vesnice a krásné, všemi barvami hrající chrámy. Je ale očividné, že při tvorbě Odyssey byl využíván stejný engine jako u předchozího dílu, a tak si připadáte, že jste jen přepluli moře a pokračujete ve svém dobrodružství dál, byť s jiným hrdinou.
Na začátku si vyberete jednu ze dvou hratelných postav. Hrát můžete za udatného Alexiose anebo sexy Kassandru. Jedná se ovšem jen o kosmetický rozdíl. Oba hrdinové zažívají stejný příběh, řeší stejné dialogy a ani v cutscénách nenajdete žádný rozdíl. Postava je celkem sympaticky drzá (působila na mne jako takový sparťanský darebák Han Solo) a na rozdíl od Bayeka ji kupředu nežene žádná osudová pomsta ani vyšší poslání (alespoň na začátku ne).
Po akčním úvodu se konečně pouštím do hraní. Nejdříve si tedy navolím hrdinu a pak i to, jak chci hru hrát. Na výběr je z klasického herního stylu, ale i objevitelské hraní, které značně omezí většinu ukazatelů a jiných vizuálních pomocníků.
Pojďme si povídat
Novinkou v Odyssey je dialog, kterým přímo ovlivňujete děj. Na výběr máte většinou ze tří možných odpovědí, a tak si víc připadáte, že osud vašeho hrdiny leží na vašich bedrech. To, jak se v dialogu zachováte, bude mít dříve či později nějaké následky. Odmítnete pomoc kamaráda nebo se z vás stane samaritán? To je jedno z mnoha malých rozhodnutí, které může mít vliv na spoustu dalších událostí.
Nemusíte se bát, že by vám nějaké to slůvko uteklo. Hra je komplet lokalizována a musím říct, že překladatelé odvedli opět dobrou práci. Co se týče dialogů (a že jich je ve hře požehnaně), pozastavil jsem se na začátku nad takovým nešvarem; řecké charaktery chtějí působit autenticky, ale jejich akcent je spíše východního ražení. Ono, udělat přízvuk, který zní řecky, je určitě fuška, ale já se nemohl zbavit dojmu, že většina lidí, se kterými jsem se setkal, mluví s ruským nádechem. Po čase si ale zvyknete a přestanete to naštěstí vnímat.
Boj! Boj! Boj!
Další novinkou je „rozdílný“ soubojový systém. Respektive je trošku jiný, než jsme byli zvyklí u Origins. Tam šlo a taktické vyčkávání a schovávání se za štít. Nyní je o něco akčnější a hlavně svižnější. Už nemáte totiž nic, co by vás krylo. Místo toho uskakujete a uhýbáte. Je důležité časování – počkat si hezky na to, kdy je nejlepší prolomit obranu. Samozřejmě záleží i na zbrani. Delší kopí či sekery vás udrží dále od nepřátel, ale manipulace s nimi je pomalejší. Na druhou stranu s krátkým mečem jste hbití a více obratní. Není určitě na škodu si zkusit obojí a pak se rozhodnout co člověku víc sedne. Škála zbraní je jako vždy „odzbrojující“.
Pro vylepšení charakteru a jeho bojového umu tu stejně jako minule máme dovednostní strom, tentokrát rozdělený na tři kategorie. Asasín je na tiché, plíživé zabití, Válečník na brutální sílu a Lovec se věnuje převážně vlastnostem luku. Opět je tu možnost vybrat si, kterou cestou se vydáte. Já sem zvolil kradmý boj a udělal jsem dobře, protože hodně misí je o plížení a nenápadném pohybu v houštinách.
Důležitou kapitolou jsou lodě. Tentokrát je jim věnována větší pozornost díky tomu, že se pohybujeme mezi řeckými ostrovy na mapě, která je více než o šedesát procent větší než v egyptském příběhu. O ŠEDESÁT procent! Princip lodí je taková kombinace mezi Black Flag a Origins. Lodě si sice můžete vylepšovat, najímat lepší posádku, upravovat vizuál, ale nečekejte žádné velké taktické bitvy na otevřeném moři. Všechno je zjednodušené. Celkově kroužíte kolem nepřítele, kryjete se a pálíte zapálené šípy. Účinná je taky taktika kladiva, kdy to vší silou naperete do soupeře kýlem vlastní trirémy. Lze také klasicky připlout k boku a nalodit se na palubu a hezky ručně oponenta dorazit. Prostě klasika, která neurazí. Na to, jak zábavné bude dění kolem lodí, si ale musíme ještě nějakou chvíli počkat. V naší malé ochutnávce šlo spíše o seznámení s materiálem, než abychom se námořní tématice mohli věnovat tak, jak bychom chtěli.
Světe div se
Musím říct, že se opravdu těším. Těším se na to, až se opět vrátím do asasínovského světa. Jistě, nový díl může působit jako takové řecké dobrodružství, ke kterému jste si odskočili z Egypta, ale komu to vadí? Origins jsem si užil a po třech hodinách hraní Odyssey mohu s klidným svědomím říct, že nás čeká další silný příběh, plný nelítostných soubojů a důležitého rozhodování, u kterého strávíme desítky hodin. A nejlepší na tom je, že tentokrát je jen na vás, jak tahle odysea dopadne.
Těšíme se na:
- Že naše činy budou mít nějaký dopad
- Objevování gigantického světa
- Svižný soubojový systém
Bojíme se:
- Že s loděmi nebude tolik srandy, kolik mohlo být
- Rusky znějících postav
Shrnutí: Jako fanoušek série se opravdu těším na návrat do tohoto universa. Čeká nás kvalitní příběh a síla rozhodování konečně leží na naších bedrech. Co na tom, že se grafika neposunula dále než předchozí díl. Fungovala tehdy a fungovat bude i teď. Příští rok si dává Ubisoft s Assassin’s Creed sérií pauzu, aby se posunula ještě dál. Tento rok budeme ale trávit v zasluněném Řecku. Tak hurá pro gyros!
Assassin’s Creed: Odyssey vychází 5. října s českými titulky na PC, PlayStation 4 a Xbox One. Hru předobjednáte na Xzone.cz a GameExpres.sk s dvojicí exkluzivních dárků.
Narozdíl od pánů Arvaera a Masterblastera chápu, že není možné udělat hru tak, aby se líbila všem a že podoba současných dílů je nejspíše tím, po čem většina hráčů volá; přesto mi ale dovolte podělit se s vámi o pohled člověka, který měl sérii v jejích začátcích hrozně moc rád, přesto je k posledním dílům série značně skeptický.
Když před lety (ejhle, ona už je to víc než dekáda) vyšel první Assassin’s Creed, zažehl mou velkou lásku k této sérii a první Assassin se stal, a stále je, jednou z mých nejoblíbenějších her vůbec. Ten pocit, že jste tichý zabiják, že se opravdu pohybujete v raném středověku a svou čepelí tvoříte historii, byl, alespoň pro mne, jedinečný a neopakovatelný. Možná za ten fakt mohl zčásti i skvělý český dabing- když jsem nedávno slyšel anglickou verzi, přišlo mi, že některé postavy- Al Mualim, kupříkladu- jsou v české verzi znatelně lepší. Ale vůbec, kolem roku 2007 našli v Ubisoftu recept na to, jak udělat hry co nejvíce uvěřitelné, tak, aby vás zcela pohltila jejich atmosféra- Splinter Cell: Chaos Theory, Far Cry 2 či právě první Assassin’s Creed- dle mého nejlepší díly těchto sérií, ale to už záleží na vkusu- jestli těmhle třem jmenovaným kouskům nešlo něco upřít, pak je to pevné zakotvení v realitě, pocit, že jste skutečně tam, kde jste a děláte to, co děláte- tajný agent rozplétající komplot v po zuby střežených tajných základnách, žoldák ve vyprahlé Africe bojující mezi konfliktem místních frakcí o přežití se Šakalem a malárií, nebo právě Altaïr, nájemný vrah sloužící tajemnému prastarému řádů na pozadí bojů rytířů Kříže a Saracénů, toužící zpět po svém postavení a smrti devíti mužů, jenž páchají nepředstavitelné zlo- dodnes si pamatuju, jak jsem se spolu s Altaïrem těšil na každý navrácený bod zdraví a vrhací nůž, jak moc jsem chtěl zabít zlořáda, který měnil lidi v šílence a rozplést děsivý a tajuplný komplot, který visel ve vzduchu, či na radost z každé vyšplhané rozhledny a zachráněného občana. Poslední dvě jmenované aktivity se za posledních několik let přejedly, uznávám, ale tehdy ještě byly neokoukané a zábavné. Bavilo mě i vyšetřování- sice z dnešního pohledu můžeme vytknout, že hra obsahovala asi jen něco kolem pěti typů misí, které se neustále opakovaly- bavilo mě na nich ale to, že jsem se z každou úspěšně splněnou misí/minihrou přibližoval ke svému cíli a těšil se, snad až nezdravě moc, až do něj zabodnu své ledové ostří. A ten pocit zadostiučení a dobře odvedené práce, následovaný zběsilým útěkem po střechách přes půl města, tomu se sotva něco vyrovnalo!
Pokud jste dočetli až sem- malá gratulace- jistě vás zajímá, proč pod preview na novou hru píšu o hře přes deset let staré- protože přesně ty věci, které jsem vypsal v předchozích řádcích, mi v nových hrách (Origins a dál) chybí. Už není třeba, abyste jako hlavní hrdina zjišťovali, kdo, kde, jak a proč páchá zlo, a jak je možné jej zastavit- stačí vypustit vševědoucího orla, který zná všechny lidi, budovy a craftovací materiály, doběhnout k cíli, interagovat (čepelí) a pak jen otevřít mapu, rychle odcestovat, a znova. Neustálé přepíní mezi člověkem a orlem pro mě bylo po čase frustrující a pocit dobře odvedené práce ze splněné mise nebyl poté u mě dvakrát velký; pocit uvěřitelnosti příběhu byl pak vpravdě nulový- hlavní hrdina neví nic, ale minutu nato už ví všechno a zabíjí jednoho z hlavních bossů. Ještě doteď jsem nevyšel z údivu, jak rychle po sobě Bayek zabil Ještěra, Hyenu, Krokodýla a Skaraba, bez téměř jakéhokoli příběhového vysvětlení, jak na své cíle přišel. Další věc je velikost mapy- vzhledem k tomu, jak obří byla mapa v Origins- a mapa z Odyssey ji má pokořit ještě o 60%- v podstatě neexistuje možnost, pokud tedy nechci hru hrát 500 a více hodin (odhad), jednotlivé mise po světě „odjezdit“, takže podstatnou část svého herního zážitku strávím v obrazovce rychlého cestování, což pro mě také mnoho na uvěřitelnosti nepřidá. Mým ideálem by proto byla mapa menší, s členitějším terénem, kde by třeba na některé vršky či věže byla jen jedna spletitá cesta, jelikož když jde na všechno vylézt kolmo vzhůru, připadá mi, že celý parkour systém pak ztrácí své kouzlo. Vlastně jen běžíte po rovině do výšky. Oproti předchozím hrám také okolní NPC zřídkakdy reagují na vaše šílené kousky- chápu, že pro někoho je tohle zábavné, když si může dělat úplně, co chce, ale pro mě osobně je daleko zábavnější, když má herní svět nastavenou nějakou sadu pravidel, která v rámci jeho uvěřitelnosti musíte respektovat (ani Zaklínač, ani Kingdom Come jistě nejsou nezábavné hry, přestože nemůžete ve světě dělat vyložené kraviny, aniž byste nesli následky). Výměnou za naprostou svobodu hráče tedy opět utrpí uvěřitelnost, a z překrásného herního světa, který by mohl být živoucí, zapamatováníhodný a hlavně by mohl být světem, který vás svou uvěřitelností (imerzí, chcete-li) a tím, že na vás dýchne atmosféra realné historické éry, naprosto pohltí, tady máme, byť nablýskanou a výstavní, ale duchem prázdnou herní mapu, která toho o éře a světě, ve kterém se pohybujete, moc neřekne, natož aby na vás dýchla jakoukoli atmosférou. Ta tam je také radost z momentu, kdy jste se jako Ezio naučili „skok dvojručmo“ a najednou mohli, kam se vám předtím nesnilo, nebo když vám Leonardo zprovoznil první, a pak i druhou čepel. Dnes tu máme tabulku s dovednostmi a moment překvapení je pryč- dopředu víte, co a za kolik získáte- zato se nám dostavuje crafting a, ani to nechci říct, už zavání grindem. Jasně, zase chápu, spoustě lidí to takto vyhovuje, vylepší si, co chtějí a nikdo jim nic nediktuje, ale zkuste pochopit i vy mě- série, kterou jsem miloval, která se prvních několik dílů soustředila na pečlivé vykreslení historické éry, atmosferický herní svět, osobité hlavní postavy, které jsme si hned oblíbili, zajímavé historické osobnosti, perfektně napsaný a pohlcující příběh (zejména Eziova trilogie, ale i jednička a trojka), a hlavně stopování cílů a jejich vraždy ze skrytu- protože jsme přece vrahem tajného řádu pohybujícím se ve stínech- když tohle všechno vyměnila za pofiderní svobodu „dělejte si co chcete, mně je to jedno“ a pár tabulek se statistikami postavy a zbraní, věřte mi, že je mi z toho velmi smutno. Teď nemůžu soudit, jak na tom bude Odyssey, ale v Origins z výše popsaných důvodů neomezené svobody trpěl i příběh, který se mezi desítkami nejrůznějších aktivit doslova ztratil a z důvodu na sebe nenavazujícího zabíjení jednotlivých cílů po nějakém čase ztratil i smysl. Proto mám velký strach z možnosti dialogů v Odyssey- pokud úroveň příběhu a jeho včlenění do hry zůstane na úrovni Origins, je možné, že s přidáním volby dialogů už nám nezůstane příběh doslova žádný a celá hra bude jen o nesčetných aktivitách, které nabízí. Ty pravděpodobně stejně jako v Origins budou velmi zábavné, vzhledem k velikosti mapy ale bohužel tuším, že se omrzí. A všechno, co tu píšu, mě mrzí o to víc, že jsem si cca tohle období vždycky v Assassinovi přál- vražda Xerxa asssassinem Dariem, starověká Persie, i řecko-perské války a následně Peloponéská válka v Řecku. Proto když vím, že nyní vyjde hra z tohoto období (a už se do něj v sérii pravděpodobně nikdy nevrátíme) a zároveň ani zdaleka nevypadá tak, jak jsem si ji vysnil, jsem mírně řečeno zklamán. Ještě si přečtu recenzi, protože naděje umírá poslední, ale zatím to bohužel vypadá, že tohle bude historicky vůbec první Assassin, kterého si nekoupím. A to jsem se na něj, když vyplouvaly na povrch první střípky informací, tak hrozně moc těšil.
Absolutně ne. To si takhle člověk koupí hru s nadějí, že dostane bájný Egypt a místo toho se skoro neustále pohybuje někde v Řecku či Římě a to byl pěkný podraz. Mě třeba tyto země nezajímají vůbec. A komu to prý vadí, že bude hrát to samé? Třeba mě. Hrát hru která je jen přemalovaná a za vysokou kupní cenu. Ne děkuji. Už se nenechám napálit. Tvůrci si z nás dělají vyloženě srandu, nabízejí skoro tentýž produkt podruhé. Nakašlat z vysoka na ně. PS: Jinak, že vadí někomu ruský přízvuk to už je spíš k pláči, hlavně že autorovy nevadí, že se tam mluví anglicky opravdu logika.
počkej počkej počkej …ty ted mluvíš o čem ? Jako že jsi si koupil AC origin z Egypta a pohyboval jsi se kde že ? V řecku a římě ? Ty jsi se nepohyboval po Egyptě mě chceš říct ?Po nekonečných pouštích a hrobkách v Egyptě ? To jsi hrál asi uplně jinou hru kámo to tě okradli .
A tak hraje se to v době, kdy tam dost vládl řecký vliv, asi ho to trochu zmátlo..
kdo by pochyboval jestli jo nebo ne našel bych si video recenzi od kluků z Vortexu tam je dokonce nasíněno že určitý návrat ke kořenům hry tam bude , dal bych odkaz ale asi víte jak hledat na youtoube ne ?
Ac jede.. těším se .. Origins byl hodně dobry.. vlastně jej napřed musím dohrát že ((: po roce hh
Další AC které si koupím jen pro běhání po zaniklém světě.
Přesně jako napsal Arvaer. A pokud tady někdo fanouškem AC je, tak musí vědět, kde tato série skončila a od které doby to šlo se sérií z kopce. Řikejte si děti co chcete, dávejte si palečky jak chcete, ale poslední dobrý plnohodnotný díl byl AC 2. Od té doby jsem nehrál lepší díl ( a to vlastním všechny AC )
za mě nejlepší díl byl první s českým dabingem to byla paráda a pak samozřejmě 2ka
Tuhle logiku proste miluju. Nekomu se libi co me ne a tak je automaticky dite. Ano, AC: Origins se mi libi, hodne, protoze to je konecne neco jineho. Predobjednal sem i Oddysey.
Mě se líbil každej díl , každej má něco a naštěstí není každej stejnej to by byla teprve nuda
Mě se nejvíc líbil AC 4 Black Flag
Za mě je nejlepší díl třetí a už se těším až si ho dám remastrovaný možná i víc jak na samotný Odyssey
masterblaster4
Jako člověku co je neznalý, můžete mi vysvětlit co podle vás tedy děla AC pravým AC?
Ona mytologie celýho AC je asi to co se nazývá „tím pravým“ je potřeba si zahrat jednicku která s českým dabingem byla teda něco famozního a pak dvojku a tam pochopíš o co jde ale samozřejmě nemohli nebo možná spíš neměli tu mytologii připravenou tolik na ůspěch jinak by jistě byla propracovanější a delší a tak se nedá donekonečna natahovat a nadstavovat to co měli namyšlené a tím pádem se odklonila „ůplně“ ze svého směru a žije si prakticky svým životem . To jest jen můj pohled na věc samozřejmě .
Pokud je někdo fanouškem, tak především zvysoka dlabe na všechny ty „fanoušky“, kteří mají potřebu poučovat, kde by je jejich oblíbená série měla přestat bavit.
AC3.
Pro mě má taky 1. a 2. díl takovou speciální atmosféru, ale to neznamená, že ostatní díly jsou horší. Jsou jiné, ale to neznamená, že jsou špatné.
Preload na Xbox One je dostupný (prý).Má mít okolo ~45 GB
Jn, prý už i před třemi dny byl dostupný.
Sračka,těším se že během roční pauzy ,kterou si dali sérii restartujou a vrátí se ke kořenům toto není AC…
A co bys jako chtěl ? Kopii AC 1,2 ? Tohle je dost odlišný na aby to bylo ještě zajimavý.
No nevím, rusky mi ten přízvuk teda nezní.
Mimochodem, pro fandy…
https://www.youtube.com/watch?v=6-XWMcsUzLk – úvod s Leonidasem
https://www.youtube.com/watch?v=O_3M_wv62oo – info o příběhu ap.
Origins jsem si velmi užil. Toto bude určitě výborné!
Za dva týdny, z pondělka na úterek pojedu nonstopku a jedem bomby! Docela se po tom všem těším, i když jsem hejtoval.
Proč z pondělka? V úterý 2.9 začíná předběžný přístup. Nebo to vychází v nějakém jiném časovém pásmu v úterý a my to už máme v pondělí? Ještě jsem nekoukal ty časy a kdy bude možnost předstažení.
Ale jinak taky prvních pár dnů pojedu nonstop jako kdysi při Black Flagu. Těšing jako prase. Ještě uvažuji, že si rychle nainstaluju Origins ať jsem ready, protože ten soubojový systém mi nijak světoborně nešel. Všechno jsem raději dělal stealth způsobem.
V úterý po půlnoci hru odemknou, tak v noci z ponělka na úterý nebudu spát, abych hrál v úterý do rána. Bohužel v úterý arbeit + škola Preload začíná většinou čtvrtek nebo pátek před vydáním. Far Cry 5 mělo preload od pátku 23. března a v úterý 27. asi v 0:09 byla hra dostupná ke hraní.
P.S. během začátku příštího týdne (tipnul bych úterý) zjistíme informace o preloadu atd.
Aha ok, fajne. Dík.
Ti dabéři jsou řekové, tak asi takhle anglicky někteří řekové mluví. A kdyžtak koukám na net tak to asi i sedí.
Přesně tak, mezi dabéry je to Řek na Řekovi. Tady jde spíš o to, že řecký přízvuk není z těch, co by se slyšely často.
Potvrzuji ! Před měsícem jsem se vratil z Rhodosu a když místní mluvili anglicky, znělo to takhle…. A s klidem říkám, že se na to těším !