Jednu z nejočekávanějších her současnosti jsme měli možnost vyzkoušet již v listopadu, takže pro ryzí první dojmy si můžete připomenout naše tehdejší preview. Zatímco tenkrát se ale jednalo o „tradiční“ FromSoftware „síťový test“ omezeného vzorku hry, tentokrát jsme již dostali možnost se ponořit do plné verze, hezky od začátku se vším všudy, včetně příběhového úvodu nebo třeba tvorby postavy. Zatím jsme ve hře strávili jen pár hodin, ale i to přineslo nové poznatky proti minulému testu.
Právě tvorba postavy a výběr povolání/vybavení mi hned na úvod hraní udělaly radost – ovlivněn reakcemi veřejnosti se také do nějaké míry obávám, aby Elden Ring nebyl až příliš podobný předchozím titulům FromSoftware, nicméně už při té volbě postavy jsem narazil na několik nových nápadů a prvků, byť v základu se stále jedná o volby mezi silným bojovníkem, hbitým bojovníkem, lučištníkem, mágem, specialistou na léčivé „zázraky“ nebo třeba duální používání zbraní. Navzdory určitým žánrovým tradicím je ale všelicos pojmenované jinak než jsme zvyklí, odkazuje to na zbrusu nový svět/lore hry a také to jinak vypadá (kostýmy, zbraně). Pochopitelně ale nemůže chybět naháč s palicí, zde přezdívaný prostě „Wretch“.
Pochopitelně nemůže chybět naháč s palicí.
Můžete si zvolit, zda budete hrát za mužskou či ženskou postavu a nechybí možnost vybrat si jeden startovní předmět nad rámec brnění a zbraně vašeho povolání. Tyto předměty jsou tradičně obskurní a byť mají stručné popisy, není vždy jednoduché pochopit jejich skutečnou hodnotu ve srovnání s ostatními „startovními dary“. Určitá jistota je prsten mírně zvyšující vaše zdraví, ale osobně jsem dal přednost daru v podobě „Golden Seed“, pomocí kterého můžete zvýšit počet náplní ve vaší lahvi s léčivem nebo manou (jiný druh vzácného předmětu ve hře zase zvyšuje účinnost každého jednotlivého loku vašeho elixíru). Tradičně můžete také sami zvolit, jak celkový počet náplní rozdělíte mezi léčivo a manu (jako alchymista jsem šel třeba na těžkého bosse pouze s „municí“ v podobě lahví many, bez jediné lékárničky). Jestliže se na to ale cítíte, můžete do hry vstoupit hardcore – nazí, s kusem klacku místo zbraně a bez jakéhokoliv extra daru… výhodou tohoto odvážného startu je velmi rovnoměrné rozložení statistiky postavy.
Nesmíte totiž zapomínat na to, že Elden Ring je v jádru poctivé RPG a proto velmi záleží na číslech, které vaší postavě přisoudíte a následně budete navyšovat v oblastech jako je síla, odolnost, intelekt apod. Podobně budete muset řešit také statistiky jednotlivých brnění a zbraní, aby jednak sedly ke statistikám vaší postavy, ale také abyste správně utratili vzácné suroviny pro vylepšování arzenálu u jedné z kovadlin ve hře. Velmi příjemnou pomůckou je, že již nemusíte hodnotit tíhu vašeho vybavení (kvůli dopadu na vaši hbitost) pomocí čísel a statistik – v záložce informací o postavě totiž vedle přesných hodnot najdete i slovně napsané, zda je vaše vytížení lehké, střední, nebo těžké.
Elden Ring je v jádru poctivé RPG.
Teprve po tvorbě postavy vás čeká příběhový úvod v podobě animované sekvence s hlasem vypravěče. Nečekejte ale nějaké renderované scény, místo toho slouží jako vizuál nádherné artworky připomínající prastaré olejomalby (v podobném stylu jsou pak také vyvedeny obrazy pověšené na zdech zámku ve hře), které okamžitě propůjčují Elden Ringu svéráznou atmosféru prastaré mytologie, zachycené výtvarnou formu, připomínající skutečnou evropskou historii. Takhle napsané to nejspíš zní hodně zvláštně, ale snažím se prostě říct, že Elden Ring má svůj vlastní výtvarný rukopis, který jej v mých očích od začátku odlišuje od předchozích her FromSoftware. Pokud jde o samotnou zápletku, týká se vzpoury mezi bohy, při které došlo k roztříštění bájného nejstaršího prstenu a s ním související moci, nyní rozdělené mezi řadu mocných bytostí. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že vám tento úvod představuje seznam bossů k poražení, skutečnost ve hře je pak o něco složitější a zajímavější. Lore působí na první pohled záhadně a neproniknutelně, jak jsme u FromSoftware zvyklí, ale je okamžitě poznat, že věci mají svůj řád a postupně odhalíte, jak do sebe zapadají.
Samotný vstup do hry je samozřejmě poněkud odlišný, než co jsme zažili v listopadovém „síťovém testu“. Nechci na tomto místě prozrazovat příliš, ale asi nikoho nepřekvapí, že se hra se s vám od první minuty nijak nemazlí. Každopádně již během tohoto úvodu dojde k vašemu prvnímu setkání s Melinou (vaše průvodkyně, poskytující rady a vylepšování postavy za nasbírané magické runy) i Torrentem, vaším budoucím „rohatým ořem“. Obecně je svět hry citelně živější, než v listopadové ochutnávce – na místech, kde předtím nebylo nic, nyní najdete nadabovaná NPC, která svými dialogy rozšíří vaše chápání dané lokace i celého světa. Mezi mé oblíbence patřila třeba dívka, která se vydala „přidat svoje končetiny k tělu všemocného pavouka“, ale kousek před cílem se zasekla a ochromená strachem rozmítá, zda je opravdu připravena nechat si utrhat končetiny, aby se mohla stát součástí jednoho z bohů.
Elden Ring má svůj vlastní výtvarný rukopis.
Čeho jsem si v listopadu také nevšimnul (nebo to tam prostě tehdy ještě nebylo), občasné průsvitné paprsky, naznačující příběhový směr vaší další cesty otevřeným světem, se objevují nejen u startu vaší cesty (většinou „site of grace“ odpočívadlo), ale také u jejího cíle (například zámek, do kterého máte dojít). Navíc je možné tyto paprsky vidět nejen fyzicky přímo v herním světě, ale také nakreslené na mapě. Nemusíte se ale bát, že by působily příliš nuceně. Osobně jsem se hned ze startu vydal úplně jinam a strávil hodinu prozkoumáváním jeskyní u pláže místo toho, abych šel do prvního příběhového zámku. Zmíněné paprsky se objevují jen na několika místech a jakmile výrazněji uhnete z cesty, zmizí úplně (můžete si je ale znovu vyhledat na té mapě).
Největším překvapením prvních hodin s plnou verzí hry pro mě ale byla lokace, nazvaná Roundtable Hold, do které se můžete přesouvat od jednotlivých „site of grace“ odpočívadel. Jedná se o zámek plný propojených místností s řadou zamčených dveří a tajemných obyvatel – v zásadě by to šlo přirovnat třeba k Nexus hubu z Demon´s Souls. Zde se můžete od jednotlivých postav dozvídat užitečné informace, ale také se třeba učit nová kouzla. Nepochybuji o tom, že postupně budete nacházet klíče od řady zamčených dveří a vybudete si právo přístupu do místností, kam vás na začátku odmítají pustit. Před návratem do divočiny se zde také můžete třeba nechat obejmout od postavy jménem Fia, která vám touto formou udělí požehnání zvyšující vaše statistiky. Najdete zde i zrcadlo, u kterého můžete provádět dodatečné změny vzhledu své postavy. A jedna z postav vám zde daruje prsten, schopný přivolat na pomoc online hráče jistého sdružení, pokud jste napadeni lidským online útočníkem.
Největším překvapením pro mě byla lokace Roundtable Hold.
Jak je nejspíš z textu patrné, svoje první hodiny ve hře jsem si vyloženě vychutnával a zkoumal každičký kout herního světa. Nový titul mimořádných umělců z FromSoftware není něco, co bych chtěl „jen tak proběhnout“ a také to není něco, co bych vám chtěl příliš „vyzradit“. Hrál jsem PC verzi a trochu jsem se potýkal s absencí některých indikátorů tlačítek (navzdory hraní s ovladačem ukazovaly pouze informace o tlačítkách na klávesnici), ale tohle je typ nedodělku, který velmi pravděpodobně tvůrci ještě stihnou doladit. Naopak jsem měl velni dobrý pocit z grafiky, kdy mne opakovaně překvapovaly detaily jako vyšívání na obleku nebo pestrost a propracovanost vegetace ve hře. O designu a odpudivosti některých monster nemluvě. Pokud vás vyplašily zmínky o RPG statistikách, připomínám, že hru půjde hrát v kooperaci s přáteli nebo náhodnými hráči a nic vám nebrání jednoduše všechny body sypat jen do života a síly. Pevně věřím, že Elden Ringu dá šanci mnoho nových hráčů, pro které se bude jednat o první FromSoftware hru. Podle všeho je čeká skvělý zážitek.
Tak předobjednáno, Martine!
Jestli mi to nepůjde, tak budu chtít protáhnout… :-)))
Už by mohli být někde oficiální požadavky, jestli to moje i5 35750k a rx580 utáhne
No, když vidím ty požadavky tady, tak já se asi s mou sestavou I7 9750, a RTX 2070 bát nemusím.
Konečně hra, u které je téměř stoprocentní jistota, že to nebude zmršenej propadák.
No… nevim. Podle toho co od toho čekáš. Jestli o něco víc než jen DS3 se skákáním a otevřeným světem tak by docela i mohl.
Dobrý den.
Mám dotaz ohledně té kooperace. Když budu chtít hrát s kamarádem, tak je to prakticky neomezená kooperace se vším všudy? Nebo jde připojit kamaráda jen na určité bosse a pasáže?
Díky za odpověď
Funguje to podle všeho úplně stejně jako v DS3 – vyvolat hráče je možné jen na daný úsek mapy, dokud není mrtvý její boss. Rovnou ale říkám, že jsme zatím neměli příležitost to pořádně otestovat, zda tam přeci jen nějaké rozdíly nejsou.
Bude to klasická souls hra obtizností a s checkpointy kilometr od sebe že? Klidně se mi smějte že jsem pussy ale prostě mě fakt nebaví chcípnout a pak zase začínat třeba i 20-30min nazpět..
Mám rád obtížnější indie hry jako byl třeba Blasphemous, Celeste atp ale souls hry jsem vždy po x hodinách vzdal protože nevidím důvod pokračovat kdy pro mě míra frustrace převyšuje zábavnost a to především kvůli výše zmínene věci
Git Gud
20-30 min od sebe? To má možná ds1/des.. vždycky to proběhnout relativně rychle. Kde jsou zlaté doby her, kdy člověk zemřel a pekně celou misi od znova.. pak musel člověk i trošku přemýšlet a ne bezduše bum bum jak „já jsem robot bzzbzz“.
Jo zažil jsem zlaté časy her a konkrétně mega drive si jedu poměrně často dodnes a ta obtiznost s životy kolikrát bez checkpointu je trochu post arcade system + prodložení herní doby ale tak nejak to fungovalo aspon pro mě protože hra je krátka ale u dlouhý hry každej není tak odhodlanej do toho vrazit tolik masochistických hodin ačkoliv ta architektura, svět, enemies a všechno je tak cool že je mi skoro škoda to neprozkoumat
A díky občasné toxické komunitě jako třeba git gud mě to spíš odrazuje
A co na to chceš jinýho napsat? Prostě neumírej. A když umřeš, tak vážně nikde nemusíš běhat půl hodiny k dalšímu „checkpointu“, protože půlhodinovej progres ztratíš leda tak poprvé v nové lokaci, pak už je to skoro nemožný, pokud nejsi úplná lopata. No a pokud si, tak git gud
tak jestli jsi prosel napoprvy cely DS1 a umřel parkrat tak si fakt mistr a klobouk dolu
Souhlasím taky mě nebaví dobíhat půl km daleko :). Nemám problém s respawnem, ale mám problém s nesmyslným checkpointem
Soulsborne hry je možné hrát téměř bez umírání, pokud člověk pochopí a příjme jejich pravidla (především opatrný postup, boj na dálku apod.) + využije všechny nástroje (hlavně co-op).
Navíc je docela jednoduchý využít RPG systém Soulsher ke svůj prospěch. Stačí jenom trocha grindu k tomu aby člověk dostal svoji postavu do stavu, kdy je mnohem mocnější než všechny NPC.
Protože grind je přece zábava…. [facepalm]
Tak takhle přece fungovali RPG hry od jak živa ne? Když je na moji postavu nějaká pasáž moc, tak postavu vylepším a vrátím se později. V případě DS pak mluvím o lehkém o opravdu lehkém grindu, v mém případě to byla vždy max cca hodina navic, případně pouze projít některé lokace dvakrát, ale chápu že tenhle čas se také liší podle hráčova skillu.
Téměř bez umírání? Vám se to Martine třeba v Sen’s Fortress v DS1 povedlo? A na který pokus jste dal třeba Chaos Queen Quelaag, ke které se muselo pořád dokola běhat skrz bažiny? A nebo Ornsteina a Smougha? Pochlubte se.
Velmi snadno se stane, že frustrace převáží nad zábavou. Dohrál jsem Bloodborne (včetně Old Hunters), ale DS1 jsem v polovině už nechal být, protože si vážím svého času a her je plno. A zřejmě to pochopili i ve From Software (nebo v Bandai-Namco?), když do éteru vyslali informaci, že Elden Ring by měl být lehčí. Asi to se Sekirem už „krapánek“ přehnali (a tam je aspoň svižný ninja a ne obrněnec z DS1) a na prodejnosti to bylo znát?
Třeba Ornstein je super příklad toho co tvrdím výše. Šel sem na něj poprvé a umřel asi 10x, no řekl sem si že zřejmě moje postava na to zřejmě není a vrátil se něco naexpit plus vylepšit zbraň. Když sem se pak dostal na Ornsteina znovu padl na druhý pokus. Ta hra opravdu není těžká jen je třeba do maxima využívat její pravidla
Sen´s Fortress, stejně jako zbytek herního světa, probíhá podstatně jinak, pokud člověk opravdu postupuje pomalu a obezřetně. Umírá se v té chvíli, kdy člověk začne být zbrklý.
Bossové jsou trochu jiný příběh, ale i tam platí jednoduchá taktika držet si alespoň minutu dvě odstup a odkoukat základní útoky protivníka, než se do něj člověk pustí naplno.
Quelaag jsem dal tuším napotřetí (bonefire nebyl zas tak daleko, stačilo k ní ten poslední kousek proběhnout a vyléčit otravu), duo OaS jsem pravda dával minimálně na desetkrát, ale to jen proto, že jsem si nepřivolal nikoho na pomoc.
Jaj vždyť to jde kolikrát na pohodu prorolovat k dalšímu chekpointu.
Jistě, když to „prorolováváš“ podle návodu, a tedy víš kam. Nevím, jestli takhle to ve From Software zamýšleli…
Naprosto chápu, jak to myslíš. Ale toho se tady bát nemusíš… jak ostatně potvrdil Martin, těch checkpointů je tam stejně jako v network testu (viz. můj dotaz níže) a spousta hardcore hráčů na to nadávala, že je jich moc. Především jsou vždy u bossů. Díky tomu to bude mnohem přístupnější hra, než třeba Demons Souls, kde pro jistotu nejsou varianty bonefire vůbec a při zhebnutí u bossa běží člověk od začátku mapy a u některých map není ani žádná zkratka. Tak se Elden ringu neboj a jdi do toho
Dobrý den, jak je to prosím s četnostní checkpointů v porovnání s network testem? Je jich pořád stejně, nebo to omezili? Několik lidí na to na fórech nadávalo, že je jich moc…
V tomto ohledu jsem si nevšiml žádného rozdílu.
uplne sem na to nadrzenej..a to ted tech her je…a samej open world…to je jako napotvoru kazdopadne jak Martina posloucham v podcastech a jeho „neschopnost“ odejit od rozehrany hry ho ted pekne vytresta – DL2,Horizon2,Elden… budu relaxovat i za tebe
Hehe, děkuji, vím že nás je víc, co se s tímhle problémem tenhle měsíc pereme
Tyto dojmy me celkem navnadily, akorat pri zmince o „objimani od postavy jmenem Fia“ jsem si pomyslel, ze by nebylo spatne, kdyby si tvurci v nekterych ohledech vzali inspiraci ze Zaklinace.
Amazing chest ahead
To je zajímavá magie… nějaká omáčka k tomuto? Ptám se pro kamaráda.
Tak kamarádovi řekni, ať si zahraje Zaklínače
Pěkný den Martine, můžete prosím zhruba porovnat, jak je to s nastavením obtížnosti oproti listopadovému network testu. Liší se podle Vašeho názoru nějak zásadně, nebo už s ní vývojáři nijak zvlášť neexperimentovali a zůstala víceméně na stejné úrovni?
Dost těžko se mi to posuzuje, ale řekl bych, že lehounce ubrali proti tomu listopadu.
Nebo přinejmenším ten první velký boss mi šel snadněji teď, než tehdy.
Je to ale velmi subjektivní a jsou to opravdu jen nuance.
Naháč s palicí
Neuvěřitelný, jak to uteklo! 14 dnů a je to tady Pak se ještě dočkat Atomic Heart a Stalkera 2 a dušička bude mít letos pokoj
Budu si muset znovu přečíst Piknik u cesty, ať se dostanu do nálady
A nebo si pustit tuhle lahůdku:
https://www.csfd.cz/film/32353-stalker/prehled/
No, tento film je pro určité lidi. Tohle se líbit každému nebude…
Nikde jsem nepsal, že se film má líbit všem, Stalker hra se také nelíbí každému (mě ano).