V posledním desetiletí minulého milénia se strategickému žánru neskutečně dařilo. Světlo světa spatřila v té době většina legendárních značek současnosti. Mezi novorozence patřil kupříkladu Warcraft, StarCraft či kultovní Age of Empires. Konkurence byla skutečně velká, přesto se vývojáři z Relic Entertainment vrhli do vod RTS se svým vlastním dílem. Homeworld v době vydání sklízel ovace, díky čemuž mohlo dojít ke zrodu dvou dalších projektů z jeho univerza.
V roce 2004 byl Relic koupen společností THQ, která se značkou Homeworld moc dobře nezacházela, velká část bývalých zaměstnanců studio opustila. Po devíti letech THQ zkrachovala a práva na oblíbené RTS šla o dům dál. Tentokrát se jich ujal Gearbox Software, jenž celek vrátil do rukou původních tvůrců. Ti v průběhu let založili nové studio Blackbird Interactive, které minulý rok vydalo HD edici prvního a druhého dílu pod souhrnným názvem Homeworld: Remastered. HD předělávka hráče skutečně potěšila, přesto ale chtěli něco nového. A tak jim hoši z Blackbird vyšli vstříc titulem Homeworld: Deserts of Kharak, který se zaobírá událostmi před dějem základní hry.
Umírající svět
Pouštní planeta Kharak umírá. Obyvatelé tohoto světa již nemají mnoho času. Špetkou naděje v této svízelné situaci je objev primární anomálie, jež by měla beznadějný stav vyřešit. Do oblasti nálezu je lidskou koalicí vyslána expedice vedená mladičkou Rachel S'jet, která je hnána jak profesním, tak i osobním zápalem. Přes všechno její odhodlání ale nebude cesta k nalezišti ničím jednoduchým. Tajuplný objekt se totiž nachází uprostřed gigantické pouště, okupované nepřátelsky smýšlející frakcí Gaalsienů, která vaší hrdince nedá nic zadarmo. Naštěstí jí na výpravě pustinou bude provázet velká kolona koaličních vozidel, které jí zajistí jak ochranu, tak i nezbytnou podporu. Sama by v nehostinné krajině neměla žádnou šanci na přežití.
„Atmosféra umírajícího světa je v Homeworld: Deserts of Kharak skutečně hutná. Zlatem zalité planety mají prostě něco do sebe, legendární Arrakis by mohl vyprávět.“
Kampaň je založena na hodně propracovaném univerzu, příběh je tím pádem na velmi vysoké úrovni. Rachel S'jet si při hledání anomálie a svého nezvěstného bratra zakusí své. Jednotlivé mise mají neotřelý scénář, díky kterému vás hra zcela vtáhne do děje. Zajímavě na mě působila i propojenost tažení. V každém z nich naberete vždy určitý počet jednotek. Pokud máte k dispozici vedlejší úkoly na získání nových přírůstků je dobré je splnit, jinak zbytečně přijdete o bezplatné stroje. Na vyšších úrovních obtížnosti bez nich průchod dějem nezvládnete, je tedy dobré zaměřit se hlavně na vytěžení dostupných surovin a získání maximálního počtu dostupných benefitů.
Pouštní krajina Kharaku je prostě nesmlouvavá a to je na ní právě to krásné. Všude kam oko dohlédne jen samý písek a duny. Prakticky o vše, co na ní najdete, budete muset bojovat. Doly zde nejsou, suroviny na výrobu nových strojů a vylepšení bude možné získat jen z již dávno padlých kovových kolosů. Atmosféra umírajícího světa je v Homeworld: Deserts of Kharak skutečně hutná. Zlatem zalité planety mají prostě něco do sebe, legendární Arrakis by mohl vyprávět.
Koráby pouště
Světy plné písku nejsou ideálním místem pro stavbu základem, zásadní je tu mobilita, kterou defenzivně založené komplexy rozhodně nemají. Jejich roli v Homeworld: Deserts of Kharak zastoupí obří velitelská centra, jež jsou flexibilní a odolná. Velké rychlosti při přesunu od nich ale nečekejte, jsou to jen pevnosti na kolečkách. Jejich primárním úkolem bude produkce nových jednotek a výzkum dosud nepoznaných technologií. K obraně je budete využívat hlavně v případech nouze. Pohyblivému kolosu půjdou vylepšovat zbraně, štíty, dostřel a opravné systémy.
Krom pevně stojících základen ve hře nenajdete ani pěchotu. Na písečných pláních Kharaku by stejně dlouho nepřežila. Místo ní tu máme slušnou řádku pozemních a leteckých jednotek. Koalice je ve směru armády zaměřená hlavně na stabilní defenzivně zaměřený kolos. Gaalsieni jsou jejím pravým opakem, ve své bázi budují jen minimálně. Produkci nechávají hlavně na menších pojízdných pevnůstkách, díky kterým mohou efektivně zahlcovat nepřítele útoky z více pozic. Pokud je protivník náhodou odhalí, jen se přesunou jinam a znovu se vrhají do výroby nových strojů. U Koalice se takovýto manévr uskutečňuje skutečně těžko, při obraně je ale díky věžím daleko efektivnější než Gaalsieni.
Vyvážená dvojka
Počet frakcí je v Homeworld: Deserts of Kharak značně omezený. Prakticky proti sobě na bojišti stojí jen dvě již zmíněná uskupení. Malá pestrost bojujících stran je hráči vynahrazena vyvážeností současné dvojice. Každý z národů má své specifické jednotky, dovednosti a slabiny. Balance je prostě na vysoké úrovni. Při hraní budete krom síly a rychlosti jednotek využívat také okolní prostředí, které dává hráči řadu možností. Pouštní duny se dají kupříkladu využít k efektivnímu ostřelování nepřátelských pozic z dostatečné vzdálenosti, než se k vám protivník dostane, je po všem.
Flexibilní prostředí a perfektní balance nejsou ale jediná výrazná pozitiva na Homeworld: Deserts of Kharak. Při hraní mě kupříkladu zaujala ještě dobře propracovaná taktická mapa, na níž se zorientujete skutečně snadno. Vydařené je též i zaúkolování jednotek. Ty můžete pověřit například rychlým výpadem, v jehož průběhu se stáhnou za dunu a následně znovu zaútočí. Hlavní je efektivně naplánovat jednotlivé kroky, pokud uděláte chybu, může to vaše vojáka stát život.
„Pokud máte rádi realtimové strategie, nemusíte dlouho váhat, připravte se ale na trošku dynamičtější hratelnost než v jiných titulech.“
Vzhledem k velké ohebnosti celku to nemá AI na válečném poli vůbec snadné. Přesto se svým údělem vypořádává s neobvyklou ladností. Na všech obtížnostech je hodně agresivní, chyb se z její strany většinou nedočkáte. Pokud se vám jí podaří zdolat bez větších problémů, je dobré zaměřit pozornost na hru pro více hráčů, která nabídne jak normální režim, tak i hodnocené turnaje.
V multiplayerových bitvách se může střetnout maximálně šest hráčů. Počet map je omezený. Celkem si můžete vybrat jen mezi pěti kousky, naštěstí svou velikostí dokáží kompenzovat jejich malý počet. Snad se do budoucna dočkáme více zajímavých lokací. S prozatímním obsahem si pravděpodobně dlouho nevystačíte. Nedostatek obsahu je dle mého názoru asi jedinou výraznou chybou tohoto titulu, po technické stránce se mu naštěstí nedá nic vytknout. Celek jede i v těch největších vřavách krásně na 60fps.
Srdečná RTS
Tvůrci série Homeworld jasně ukazují, že jim RTS žánr přirostl k srdci. Jejich projekty mají velmi osobitý nádech. Homeworld: Deserts of Kharak je na tom podobně jako jejich předchozí díla. Je to prostě kvalitní strategie s neobvyklým příběhem a hratelností. Jediné, co by se jí dalo vytknout, je nedostatek obsahu, ale na tom snad tvůrci spolu s komunitou zapracují. Pokud máte rádi realtimové strategie, nemusíte dlouho váhat, připravte se ale na trošku dynamičtější hratelnost než v jiných titulech. Homeworld: Deserts of Kharak vás šetřit nebude.
Homeworld: Deserts of Kharak vychází 20. ledna 2016 a hru koupíte na Steamu za 45,99€.
Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.
Recenze
Homeworld: Deserts of Kharak
Homeworld: Deserts of Kharak je v mnoha směrech velmi příjemným překvapením. Přestože se neodehrává ve vesmíru, je to stále kvalitní díl série, který by fanouškům neměl uniknout. Pokud mezi ně náhodou nepatříte a baví vás strategie s absencí rozsáhlého budování a rychlejším tempem, je tento titul tím pravým i pro vás.
Líbí se nám
- balance frakcí
- příběhová kampaň
- osobitost planety Kharak
- atmosféra umírajícího světa
- dynamická hratelnost
- kvalitní optimalizace
Vadí nám
- chudší obsah
Hralsom to dnes totalna bomba je to lepsie nez starcraft 2 a to som maniak na rts ale tohle je level dopredu starcraft moze tise zavidet
Tak já nevím jak vy, ale některý detaily mi u té hry opravdu vadí. Jako, neberte mě špatně, koupil jsem tu hru dnes v 22: 00, teď je 3: 30 ráno a jsem u toho pořád zaseklej. Homeworld, to je moje, nedávno jsem dohrál celou remastered edition, ale pánové…. ta kamera je hrůza. U Homeworld 1-2 to bylo 3D prostředí, takže určitý akward pocit při pohybu je jasný, zde je ale pevná zem a příjde mi, že se s tím autoři nějak nesrovali.
Hraju hru přes Steam a nevím proč, ale nemůžu si změnit rozložení kláves (možná jen nějaká chyba u mě? ) , ale tím vás unavovat nebudu. Chtělo by to větší zoom out a možnost posouvat se myší dozadu i při right-clicku. Pokud jste na tom jak já a máte zkušenosti se staršími bratříčky, tak to budeme mít zase hned v ruce. Pro nováčky… bude to trošku trvat, než si zvyknou. Oproti Remastered je zde vidět velké vylepšení AI, včetně move-repaire, což je skvělá zpráva, ale i tak vás občas AI nemile překvapí. Zvyknete si, že při airstrike stíhačky automaticky zaměří nejtučnější cíl, při A-move to stejně udělají i ground units, ale při bránění určitého místa (kdy jsou jednotky ponechány svému osudu) jsou jejich rozhodnutí tragikomická. Pro balance jednotek je zde použit typický rock-paper-sciccors, takže když se vám nůžky opakovaně otupí o kámen, je to trošku k vzteku (viz. Railgun vs. light units) . Při ofenzívě je AI good, ale při defends je nesmíte nechat bez dozoru a pořádný baby-sitting je nutný.
Jsou to ale opravdu jen detaily, co mi trošku kazí chuť a tak má ode mne hra 9, 5/10. Menší výtku mám ještě k trailerum na hru, podle mého příliš prozradily z děje a ti, co se příliš nezajímali o backstory Homeworldu 1-2 (nebo jsou v univerzu noví) jsou zbytečně ochuzeni o wow efekt nebo o některé překvapivé "zvraty" (viz. atomovka v traileru) . A ještě se vrátím k té kameře…pokud jste hráli výbornou hru World in Conflict, tak to je podle mne ideální příklad dobře odvedené práce.
Jo pamatuju se na prvni spusteni c&c v dobe vydani. . neco doposud nepredstavitelnyho!
Pěkná recenze, nu koupil jsem už Grey Goo, bylo by nefér někdy v blízké budoucnosti nevzít i tuhle záležitost.
Jinak nemohu si odpustit, já bych si klidně za novej (a dobrej) CaC useknul ruku, ale myslím, že šance jsou malé, až žádné. Po failu jakým byl FTP Generals 2 se podle mě na universum /žánr definitivně vybodli, Battlefront jim bude sypat více peněz a je to jistota. O CaC 4 není slušné ani se ve společnosti zmiňovat, takže tak. : (
Draper : Přesně, díky.
Ezekiel: to je jen datadisk s kampaní, ten za novou hru nepovažuji
Liwstter: Za dlouhou dobu ? Co třeba SC II: LotV ? Jsou to 3 měsíce.
Jinak tohle vypadá moc dobře.
Také se připojuji. Pěkná recenze, né nelezu Ondrovi do zadku, je pěkná a ano, taky mě mile překvapilo hodnocení.
Pěkná recenze, překvapilo mě vaše vysoké hodnocení tak snad konečně za dlouho dobu pořádná strategie, ale dal bych palec z levé ruky aby vyšlo pokračovní command and conquer tiberium wars
hele prekvapeni mesice ( (:
Tak to jste mě potěšili, předevčírem jsem se na hru díval a hodně mne zaujala, teďka si ji už určitě pořídím
Bohužel
Krabicovka nejspíš nebude co?