Opravdu bych nechtěl mít vlastní firmu někde ve vesmíru a zaměstnávat kapitána Olimara. Mám totiž pocit, že pokaždé, když o něm slyším, tak zrovna někde ztroskotá a musí zase dávat dohromady svou raketu. Tentokrát ho potkáváte na cestě z práce domů a už se moc těší na své děti. Když ale vystoupí z meziprostoru, skončí nečekaně v roji meteoritů. Po pár minutách kličkování dostává jeho raketa zásah a jen díky svým schopnostem, nebo za to mohlo štěstí, přistává nouzově na neznámé planetě. Dosednutí nebylo úplně jednoduché a ani hladké, a tak je raketa bez paliva a některé systémy nefungují. Vašim úkolem je tedy z okolí posbírat dostatečné množství paliva zvaného Sparklium a vrátit se v pořádku domů.
Takže už zase!
Jak jsem už zmínil v úvodu, zápletka hry Hey! Pikmin není nijak originální a víceméně jde opět o to samé. Změna je pouze v tom, že tentokrát nehledáte jednotlivé kusy vesmírného plavidla, ale sháníte pro loď „pouze“ pohonné hmoty. Naštěstí můžete hledané palivo vytěžit takřka ze všeho, co na planetě najdete. Z rostlin, ze zvířat, taky z kamenů, nebo jej občas najdete dokonce jen tak ležet po okolí. Jenomže ne všechno Sparklium najdete v místech, kde na něj v klidu dosáhnete. Sehnat potřebné množství je tedy krapet nadlidský výkon, ale naštěstí celkem brzy narazíte na místní obyvatele Pikminy, kteří vám ochotně pomůžou.
Na to, že vás vidí vlastně poprvé, tak se klidně nechají komandovat, pouští se do boje s místní faunou a občas za vás hrdinně zemřou. Což by se ale nemělo stávat moc často. Vždyť přece spokojení zaměstnanci jsou základ úspěchu! Čím víc jich na svém putování posbíráte a dovedete až do konce, tím spokojenější budou a navíc můžete celou grupku vypustit do speciálního pikminního parku, kde si ty malé potvůrky mohou společně hrát. Park vypadá jako normální část krajiny a prakticky při svém hraní Pikmini všechno zničí. Výhodou ale je, že z trávy, ohně, vody, elektřiny, kamenů a bůhví čeho všeho dokážou opět vytěžit palivo. Sice málo, ale vzhledem k velkému množství, které ve finále potřebujete, se hodí každá kapka. Jenom nechápu, proč si Pikmini nehráli v takovém podobném parku i předtím a pouze se ustrašeně krčili v křoví nebo za kameny. Možná jim až kapitán Olimar dodal dost odvahy, nebo jim zajistil dostatečný pocit bezpečí.
„Sehnat potřebné množství je tedy krapet nadlidský výkon, ale naštěstí celkem brzy narazíte na místní obyvatele Pikminy, kteří vám ochotně pomůžou.”
Ano, dělám si z konceptu hry krapet legraci. Představte si ale, že poněkolikáté ztroskotáte ve vesmíru a zase narazíte na stejné lehce ovladatelné obyvatele, kterým rostou z hlavy lístečky? Ale to by pak nebyli Pikmini Pikminy a my bychom tady měli úplně jinou hru.
Jak na 3DSku?
Hra Hey! Pikmin se na konzoli 3DS uhnízdila trochu netradičním způsobem. Neříkám, že můžeme tento koncept vidět poprvé, ale není zase úplně častý. Hlavní prim tady totiž hraje spodní dotyková obrazovka, na které probíhá 99% všech akcí, řeší se na ní úkoly a třeba sledujete předělové filmečky. Je trochu na škodu, že má právě dotyková obrazovka krapet nižší rozlišení, což je v dnešní době rozhodně mínus. Hlavně proto, že je svět hry zobrazen najednou na obou displejích, a tak vás občas zamrzí, že ona pro vás neaktivní část vypadá o dost líp, než oblast, kde se odehrává všechno podstatné.
Ovládání hry je taky dost zajímavé a svým způsobem zredukované na minimum. De facto si u této 2D plošinovky postačíte pouze s D-padem a stylusem. D-padem určujete směr pohybu Olimara a klepáním na obrazovku spouštíte akce. Buď ťuknete na ikonku píšťalky a přivoláte si všechny Pikminy k sobě, popřípadě když chcete s kapitánem vyletět výš nebo dál, použijete ikonu jet-packu. Tak se dostáváte do míst, kam nemůžou ani vaši svěřenci. Nebo pokud máte s sebou více druhů Pikminů, přepínáte si mezi nimi. Každý typ umí trochu něco jiného a používáte je v jiných případech. Druhá možnost použití stylusu je ukázat na něco do prostoru, tím pádem tam své svěřence vyslat. Můžou vám nosit Sparklium nebo různé jiné důležité předměty. A pokud takto ukážete na živého tvora, Pikmini na něj automaticky zaútočí. Princip ovládání je tedy velmi jednoduchý, intuitivní a dovolím si tvrdit, že jej pochopí po chvíli každý.
„Ovládání hry je taky dost zajímavé a svým způsobem zredukované na minimum. De facto si u této 2D plošinovky postačíte pouze s D-padem a stylusem.”
Příjemná je také obtížnost a délka jednotlivých lokalit. Nemůžu říct, že bych se někde vyloženě zasekl a nevěděl jak dál. Po chvilce krátkého uvažování nebo spuštění daného levelu znovu od začátku, lze na všechno přijít. Odpadá tak frustrace, jakou známe z jiných logických her, kdy několik hodin zjišťujete, jak dál a co vlastně máte dělat.
Ten umí to a ten zas…
Ve zkratce můžu hru Hey! Pikmin jenom doporučit. Postavičky Pikminů jednají stále celkem vtipně, najdete mezi nimi univerzální červené, pak další modré co umí plavat, žlutí jsou lehčí a umí používat elektřinu a kamenní Pikmini zase umí rozbíjet krystaly. Možností, jak řešit hádanky je ale víc, než kolik máte na výběr druhů Pikminů. Časem narazíte třeba na výbušné kameny. Nebo si můžete nakoupit pár Amiibo figurek a pomoci si s nimi.
Hey! Pikmin je proto podařenou oddechovkou. Problém je trochu otravná melodie hudebního doprovodu a zvuk píšťalky, kterou Olimar svolává své svěřence. Naopak nevadí klasická absence dabingu. Pikmini vydávají zvuky, které se k nim vyloženě hodí, a Olimar je celou dobu ve skafandru, přes který zase zvuky nemusí být slyšet.
Nejlepší jsou ale popisy nalezených předmětů. Protože se pohybujete na planetě velmi podobné naší Zemi, najdete sem tam pozůstatky po lidské civilizaci, třeba mobilní telefon, zubní kartáček nebo kleště. Ale Olimar neví, co to je a na co se to používalo a jako správný výzkumník uvažuje, co to mohlo být. Jeho myšlenky si můžete později přečíst v encyklopedii a dovolím si tvrdit, že se hodně pobavíte.
Recenze
Hey! Pikmin - když máte v hlavě listí a kytičky
Hříčka Hey! Pikmin asi není určena všem. V první řadě míří určitě na fanoušky Pikminů, ale pevně věřím, že jde o titul, který má co nabídnout všem. Ať už věkově, nebo zaměřením, zahraje si je dítě navštěvující základní školu i vrcholový manažer nadnárodního koncernu, a tak je úplně jedno, kde si titul spustíte. Osobně se mi osvědčil jak ve vlaku cestou do práce, tak na letošní dovolené na pláži.
Líbí se nám
- ovládání
- relativní jednoduchost levelů
- popisky nalezených předmětů
- roztomilost Pikminů
- encyklopedie
Vadí nám
- hudba a zvuky
- nevyužitý horní displej