Ačkoliv se ArmA II stala důstojným nástupcem nezapomenutelné Operace Flashpoint, ne vše vyšlo zrovna podle plánu. Hra stejně jako její předchůdci trpěla vysokými HW nároky, množstvím chyb a tupou AI. I přes tyto komplikace se však jednalo o vynikající vojenský simulátor, jak vám může potvrdit naše recenze. Nyní k nám z Mníšku pod Brdy přicestoval samostatně hratelný datadisk s podtitulem Operace Arrowhead. Tak si ho teď hezky rozpitváme.
Posun AI ve hrách díky NVIDIA ACE
Je to tady, AI ve hrách přestává být synonymem pro předem naskriptované chování postav, které jen slepě následují kód. Co umí NVIDIA ACE?
Tákistán, krásná to země…
Vlastně, zas tak krásná není. Každopádně se jedná o působivou fiktivní zemi na Středním Východě, ve které si každý voják užije, jak je libo. Ano, Střední Východ. Se slzou v oku se tedy rozlučme s malebnými vesničkami, rozlehlými lesy a tuzemskou atmosférou, jež nám byla předvedena v Černarusi z původní hry. A proč se vůbec do Tákistánu chystáme?
Na to existuje jednoduchá odpověď. Tákistán sice na první pohled vypadá chudě a bezútěšně, nicméně pod povrchem skýtá ohromné nerostné bohatství. O ně se už od roku 1988 přou 2 místní frakce, Socialisté a Monarchisté, jež vede jakýsi plukovník Aziz. Jedni měli podporu SSSR, druzí USA. Postupem času zvítězili Socialisté, ale druhá skupina se pochopitelně nehodlá jen tak vzdát, a tak dokáže rozvrátit produkci ropy, kvůli čemuž Tákistán zchudne. Od toho okamžiku jde vše od deseti k pěti, politická situace je na pokraji zhroucení a ještě k tomu se Monarchisté zmocní raket Scud B a hrozí útokem na sousední Karzegistán. Něco takového už je zkrátka příliš, a tak zasahuje nejen USA, ale i vojáci z ČR, Německa a Černarusi. Rusko se tentokrát naštěstí neangažuje, ale i tak je o pořádný vojenský konflikt opět postaráno.
Koho dostaneme na starost?
Celý průběh konfliktu hráči sledují v kampani z pohledu čtyř osob. Výsadkáře Drakea, tankisty Harrery, pilota Pierce a člena speciálních jednotek Gravese. Díky nim si tak užijeme nejen pěchotní boje, ale i ovládání tanku a vrtulníku. Vypadá to slibně? Ano, vypadá, ovšem je tu jedno velké „Ale“. Celá kampaň je totiž neuvěřitelně krátká, na normální obtížnost zabere něco kolem šesti hodin a během tohoto času bohužel není snadné vyzkoušet všechny prvky hry. Tvůrci slibovali, že změní situaci původní hry, kdy jsme se během kampaně ke strojům prakticky nedostali. To rozhodně splnili, ovšem k čemu nám to je, když si to člověk ani nemůže pořádně užít. A co je nejhorší, poslední mise s bojem o hlavní město je neuvěřitelně odfláknutá. Když se řekne „boj o hlavní město“, většina lidí si nejspíš vybaví obrovský konflikt s množstvím jednotek, ale tady nic takového neprobíhá. Napadlo vás, proč jsme zmiňovali Českou nebo Německou armádu, když v kampani hrajeme pouze za Američany? Bohužel, tvůrci slibovali další věc, a to že si zahrajeme i za tyto národy, ale z nepochopitelného důvodu tento slib zůstal nesplněn, a to i v samostatných misích. Armáda České Republiky, CDF (Chernarus Defense Forces) i Německé ozbrojené síly tedy v kampani působí jen pro parádu.
Nicméně i tak je kampaň slušný zážitek, který si ovšem užijí převážně majitelé původní hry; nováčkům toho moc neřekne. Ještě tu jsou ony víceméně povedené samostatné mise, zbrojnice známá z původní hry a samozřejmě mírně rozšířený editor. Takže o zábavu je přeci jen postaráno a hra vám s trochou zájmu vydrží dlouho.
Hurá do strojů, chlapi
Datadisk nerozšiřuje pouze kampaň, ale i seznam veškeré vojenské techniky. Dostaneme tak do rukou kromě starých známých zbraní i nové kousky jako SCAR nebo FN FAL. Vrtulníky rozšiřuje především oblíbený Chinook a Little Bird a co se týče tanků, nejvýraznějším přírůstkem je asi legendární ruský T34. Disponují jím především místní povstalci a díky tomuto starému kousku občas ve hře nastane úsměvná situace. Jednou se nám stalo, že jedeme údolím v tanku M1A2 Abrams a proti nám z kopce sjíždí rachotící T34. Prostě a jednoduše, je to jako králík proti kobře a T34 nemá proti novým strojům šanci. Ovšem je to příjemné zpestření, které musíme ocenit. Dalším oživením jsou jakési samostatné moduly, které nejdou ani tak nazvat samostatnými misemi. V nich si může každý snadno vyzkoušet téměř veškerou techniku, a co víc, jeden z modulů zobrazuje i obyčejný civilní život v hlavním městě Zagrabádu. Možná to vypadá jako maličkost, ale i takovéto drobnosti dokáží být užitečné a poutavé.
Pastva pro oči i pro uši
Grafická stránka hry zůstává víceméně beze změn, takže platí to, co u původní hry. Máte-li slušný počítač, vypadá ArmA II skutečně impozantně. I na nižší detaily však hra nevypadá vůbec zle, tedy kromě dohlednosti. Datadisk však obsahuje především nový soundtrack, který je na podobné úrovni, jako hudba z původní hry. Tentokrát ale lépe sedne do daných situací, což hráč pozná hned v úvodní sekvenci s nepodařeným atentátem (mimochodem, velmi působivý začátek ze hry).
Staré známé…chyby
Ano, je to tak, i tentokrát se nevyhneme všelijakým bugům a nedodělkům. Není jich tolik, jako v předešlých hrách, ale i tak dokáží dost pozlobit. Najdou se např. určité chyby v dohlednosti, kdy se kus nebe zobrazuje jen jako prázdný trojúhelník nebo čtverec, ovšem i některé herní principy nefungují zrovna nejlépe. Pro příklad, jedna ze samostatných misí končí příletem vrtulníku, který by ihned po nástupu měl vzlétnout, a mise by byla zdárně ukončena. Jenže toto zakončení je jako sázka do loterie. Jednou vzlétne bez problémů, ovšem mnohem častěji se stane, že i když nastoupíte vy i vaše jednotka (resp. to co z ní zbylo), vrtulník pořád stojí na místě jako přilepený, a když už zázrakem vzlétne, pořád se ve vzduchu drží na místě. Mise tak prakticky nejde dohrát, a to je docela závažný problém.
Umělá inteligence se však jistých změn dočkala. Na první pohled se tak pořád chovají jako pitomci, ovšem zdání klame. Ve většině případů spolubojovníci jednají rozumně a bezpečně, a to i za cenu, že vás jako hráče tato preventivní zdrženlivost může osudově zdržet. Stále ještě není AI dokonalá, nicméně je na tom líp a líp, takže si myslíme, že to pár patchů dokáže vyřešit do takové míry, že s AI nikdo nebude mít problémy.
Mise dokončena
Abychom si to shrnuli, ArmA II: Operace Arrowhead není zklamáním. Některé sliby zůstaly nesplněny (mrzí nás hlavně nulové zapojení českých vojáků), ovšem většina slibů byla naplněna, a tak tu máme důstojný datadisk, který původní hře ani vývojářům rozhodně nedělá ostudu.
Na závěr ještě doporučení pro majitele původní Army II: Instalujte datadisk do složky s původní hrou, nikoliv samostatně, díky tomu se např. v editoru dočkáte velkých změn a mnohem širších možností.
PS: Vyzkoušejte si také hratelné demo datadisku lokálně na Zingu.
Verdikt
ArmA II se dočkala skvělého datadisku, ovšem jeho hodnocení sráží určité chyby a omezenost všech misí.
