Kinect Sports: Season Two

Fanoušci pohybových sportů v klidu domova museli při oznámení Season Two zajásat. Výběr odvětví už ale tolik radosti nepřinesl. Před rokem se dělaly opičky u mnohem zajímavějších sportů a tak se dalo očekávat, že to letos nebude ono. Nejvíce dotazů padalo směrem k šipkám, kde se očekávalo buď moc lehké, nebo absolutně nesmyslné míření. Na druhou stranu golf sliboval hodně, protože se u něj dá celkem lehce dodržet pocit reality a to dokonce bez jakéhokoli ořezání herních postupů. Teď se konečně dozvíme, jak to celé dopadlo.

Hra je plně věrná Kinectu, takže od jejího spuštění v menu nepotřebujete k ovládání nic jiného, než své končetiny. Možná právě proto prošlo menu zjednodušením, takže se k požadovanému sportu dostanete mnohem rychleji. Kdo hraje jediné sportovní odvětví, ten je na tom nejlépe, jelikož menu nabízí okamžité spuštění posledně vybrané hry. Pokud nevíte čím začít, tak zvolte Quick play. Xbox začne náhodně vybírat ze všech možných disciplín i jejich různých druhů a bude je předhazovat červenému a modrému týmu tak dlouho, dokud nepadnete únavou.

Jako Tiger Woods

Nemůžu začít jinde, než u mého oblíbeného golfu. Sport, který si většina smrtelníku nikdy nezahraje, se před televizí mění v zábavu. Na rozdíl od jiných disciplín totiž není nijak ochuzen a kromě přecházení za míčkem si užijete stejných peripetií, jako na opravdovém hřišti. Dostat se na green může chvíli trvat a proto je k dispozici celá řada pomůcek dostupných pomocí gest a hlasových příkazů. Není nic jednoduššího, než si říct o šestku železo. Tedy za předpokladu, že máte skvělou anglickou výslovnost. Jiné řeči kamerka nerozumí, a proto zůstává i možnost si na danou hůl prostě ukázat.

Ten, kdo nevidí na jamku, se může přikrčit a s rukou u čela vyvolat letecký pohled na celé hřiště.

Využívanějším vylepšením bude možnost poodstoupit si od míčku kvůli nacvičení švihu. Oproti jiným golfům hra neukáže sílu a kvalitu, ale rovnou zobrazí, kam by taková střela dopadla. Pro někoho zbytečné ulehčování je na druhou stranu výborným tréninkem. Stejný názor mají i komentátoři, kteří vše ohodnotí se špetkou vtipu a nadhledu. Ten, kdo nevidí na jamku, se může přikrčit a s rukou u čela vyvolat letecký pohled na celé hřiště. Díky tomu lze třeba u poslední jamky najít zajímavou zkratku a odehrát ji za Eagle, tedy dvě rány pod par. Škoda jen malého počtu 9 jamek, jenž snad rozšíří alespoň případné DLC. Zatím je doplňuje leda mini-hra plná bodově ohodnocených terčů objevujících se na vodní ploše.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Americký fotbal nebo Rugby?

Po klasickém fotbalu přichází to, co je pro každého Američana ten pravý fotbal. My tenhle sport většinou špatně označíme jako Rugby, ale to by hráči neměli žádné chrániče. Říkejte si tomuhle úletu jak chcete, důležitá je jeho použitelnost ve hře. Pokaždé začínáte jako rozehrávač, který přijme míč a má za úkol jej hodit některému z chytačů. Ten je ve správné chvíli označen zelenou ikonkou. Po povedené přihrávce se okamžitě proměníte v chytače, jenž se musí vyhýbat soupeřovým obráncům se záměrem doběhnout co nejdál, nebo rovnou až do cíle. Za takový touchdown získáte 6 bodů. Vyhýbání soupeřům při soustavném běhu však není před, v tu chvíli nedostatečně citlivým, Kinectem vůbec jednoduché. Ke skórování máte čtyři rozehrávky, pro tu poslední je někdy lepší zvolit možnost vstřelení tří bodového gólu do brány o tvaru hranatého Y. Co se vám ale rozhodně nebude líbit, je nemožnost bránění během soupeřova útoku. V tu chvíli konzole jednoduše vygeneruje výsledek a nazdar bazar. Úspěch „fotbalu“ naštěstí zachraňuje možnost kooperace dvou hráčů. První poklekne jako rozehrávač, zařve na celé okolí „Ready, HIKE!“ a přihraje kolegovi, který sice stojí vedle něj, ale na hřišti se nachází někde úplně jinde. Jen se ujistěte, že vás přitom nikdo neuvidí a neuslyší.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Homerun i bez pálky v ruce

Druhým převážně v USA oblíbeným sportem je Baseball. Ten je sice ochuzený o opravdové běhání mezi metami, ale za to budete ještě hodně rádi. Při méně povedených odpalech dostanete šanci doběhnout na první metu s řádným skluzem a věřte tomu, že i tak budete vydýchávat. Sprint na místě prostě není žádná sranda. Méně povedená je hra v poli, během které hra sama vyhodnotí šance na chycení míčku. Když letí k některému z hráčů, tak dostanete šanci jej chytit nastavením rukou do míst s ikonkou. V opačném případě se vše dokončí automaticky, tudíž budete ochuzeni o sebrání míčku a jeho hození k jedné z met. Při hře pro dva si tentokrát rozpůlíte obrazovku. Na to však potřebujete dostatek prostou a dost velkou televizi, jinak ten míček opravdu neuvidíte. Při našem testu byla k dispozici jen dvou metrová mezera a málem jsme se umlátili. Baseballovou mánii doplňuje minihra s účelem nastřílet co největší vzdálenost. Výsledek se naneštěstí dozvíte ve stopách a ne v metrech…

 

1 z 2

- +

1.

2.

Šipky kam se podíváš

Házení šipek bylo pro velkou část mého okolí dost očekávanou a obávanou disciplínou. Dost dlouho si nikdo nedokázal pořádně představit, jak se bude mířit a podle toho to taky dopadlo. Po zamíření rukou, kterou rozhodně nebudete mít v ideální pozici, je potřeba pojistit pozici typickým pohybem vzad. I v tomto případě prokáže Kinect nedostatek citlivosti při použití mimo nejideálnější podmínky a nic se nestane. Říct „mě to nejde“ může každý a proto jsem si přizval osobu pověřenější. V hospodě i po pár pivech hodí přesně to, co potřebuje, ale najednou jakoby nic neuměl. Házet dvacítky zvládne vesměs každý, jenže to stačí leda na nejlehčího soupeře. K dispozici je pouze klasická 501, během které se odečítá k nule a uzavírat se musí doublem. Šipky holt chtějí dostatek cviku a správný pohyb zápěstím. Trénovat jej můžete třeba během minihry s trefováním balónků.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Hurá z kopce dolů

Pro milovníky sněhu je tu klasické lyžování v podobě sjezdu. Stačí se pustit ze startovní branky, nabrat rychlost jednoduchým podřepem a začít kličkovat mezi jednotlivými brankami. Jejich trefování probíhá jen nakláněním ze strany na stranu, což je možná škoda, ale třeba by to pak skončilo naprostou neovladatelností. Na sjezdovce se také nachází nějaký ten skok, který musíte opravdu skočit, až padají obrazy ze zdi. Nic víc, než trestné vteřiny za neprojetí branky hráče nečeká a proto je lepší spustit minihru. Při té se opravdu zapotíte, jelikož je potřeba kličkovat jak blázen ze strany na stranu a zároveň přeskakovat či podjíždět překážky. Konec nastává většinou v době, kdy přestane stíhat i sebelepší lyžař.

 

1 z 1

- +

1.

Kvitová z vás nebude

Posledním z šestice sportů je tenis. Ani u toho se ovšem nedočkáte reálného vyblbnutí, jelikož samotné pobíhání po tenisovém dvorci zajišťuje konzole. Na hráči je jen máchání raketou a nadhoz. Ne každý má doma prostor k pobíhání, ale své využití by to při dobrém zpracování určitě našlo. Když se mohlo v prvním díle poskakovat při fotbale, tak by to naše domovy přežily i u tenisu.  Aspoň, že lze s trochou cviku zahrát přesnou ránu na požadované místo…  Tenis také nabízí další využití gest. Jakmile se vám nelíbí rozhodnutí o míčku, jenž padl k čáře, tak můžete vyvolat tzv. Jestřábí oko, které ukáže pravdu. Dodatečná minihra pak nabízí jen nezáživné strefování maskotů.

Zábava na párty

Stejně jako většina podobných her, i Kinect Sports: Season Two najde své využití především na různých párty či rodinném setkání. V jednom to prostě není až tak úplně ono a jediné čeho si můžete všímat, je počet spálených kalorií, který není vůbec k zahození. Správná zábava přichází až ve větším počtu hráčů. Ostatně tak to bylo už u prvního dílu. Pokud zrovna nemáte s kým hrát, můžete zkusit hraní přes internet a to buď online, nebo zasláním výzvy, kterou lze splnit kdykoli později. Vedle méně povedeného tenisu a šipek nabízí druhá sezóna čtyři zajímavě provedené sporty, ale na první díl to prostě nemá. I přes své chyby se ovšem zařazuje mezi lepší Kinect hry. Na bowling ale stejně nic nemá…