Halo: Combat Evolved Anniversary – Master Chief po plastice

A Microsoft to ví moc dobře. Proto k výročí odstartování série Halo nechal pány ze studia 343 Industries připravit kompletně předělanou a vylepšenou verzi původního dílu, která se již tento týden objeví na trhu. I když to tak pamětníkům asi nepřijde, od vydání Combat Evolved už uběhlo dlouhých deset let a současná generace pomalu zapomíná, kde se tu vlastně vzal Master Chief a jak se to všechno s Covenanty vůbec semlelo. Naneštěstí jde v drtivé většině případů rovněž o hráče, kteří si originální verzi hry nezahrají prostě protože je moc fuj a bylo proto třeba radikálního kroku. Že se bude Microsoft snažit prodat dvakrát v podstatě tu samou hru je už vedlejší.

Asi bych ale vydavatelské firmě křivdil. Ačkoliv jde o tu samou hru jako před jednou dekádou, změny v ní jsou opravdu razantní. Příběh zůstal zachován, i tentokrát se budete muset se slzami v očích vyrovnat se zničením kolonie Reach a následně prchnout z paluby vesmírné bárky Pillar of Autumn s Cortanou, pokročilou umělou inteligencí v kapse, abyste skončili na uměle vytvořené „planetě“ Halo. Skoro všechno ostatní už ale prošlo výrazným face-liftem, jenž má titul připravit pro potřeby většinového publika druhého desetiletí jednadvacátého století. Jinými slovy, musí to být lehké a hezké.

Ačkoliv jde o tu samou hru jako před jednou dekádou, změny v ní jsou opravdu razantní.

Na počátku máte přitom na výběr zda-li si chcete gamesu užít tak jak ji vývojáři před deseti roky vytvořili, anebo dáte přednost remasterované verzi. Minimálně pro představu jak obrovský skok to je doporučuji, abyste si alespoň na pár minut pustili titul v původní podobě a teprve následně ho vybičovali (lze to udělat za chodu, přímo z menu hry) k vyššímu výkonu. Snáz si tak uvědomíte, že 343 Industries odvedli sakramentsky velký kus práce a takovéto fušování do kultovního díla Bungie prostě a jednoduše nejde pokládat za svatokrádež. Anniversary edice totiž disponuje doslova kompletní modernizací.

Před vydáním panovaly jisté obavy, že zodpovědní vývojáři pouze nahradí staré textury jinými s vyšším rozlišením a postavám přihodí pár polygonů, ale i Microsoftu nejspíš došlo, že brát si peníze za něco takového by byla zlodějina (nepochybuji o tom, že se ale na schůzích obdobný nápad jistě projednával). Všeho je tak víc (fauna, flóra, budovy atd.), vypadá to živěji, uvěřitelněji a speciální efekty jsou konečně speciální. Patrný posun je ovšem vidět i na jednotlivých postavách, jež už nejsou hranaté a nevábné, ale naopak až podezřele snadno připomínají ty z posledních dílů série. A to je panečku změna!

Všechno ostatní ovšem zůstalo při starém včetně ovládání, které je věrné klasice. Zbraně tak nekopou, jsou silnější a hlavní hrdina si může opět směle hrát na vrcholového výškaře. Dokonce i Warthogy jsou stejně „otřesné“ jako vždy a naučit se s nimi jezdit vyžaduje pořádnou dávku trpělivosti a titul ze strojního inženýrství. Což určitě každý správný fanda Halo má. Nově nicméně přibyly takzvané terminály, jež jsou porůznu rozesety po jednotlivých lokacích a jejichž prostřednictvím jsou vám přeříkány staré příběhy, zábavnou formou vyplňující mezery v herní historii.

Pro mnohé zajímavějším bonusem jsou však lebky (Skulls), což jsou v podstatě sběratelské kousky poschovávané v jednotlivých levelech. A když říkám schované, myslím tím schované. Autoři kašlou na zažité konvence hlásající, že co vyžaduje víc jak pár vteřin pátrání po úrovni je pro dnešní hráče moc složité a zbytečné a s klidným svědomím vás nechají povědomými prostory bloudit minuty, nezřídka i desítky minut. Kromě toho, že jde o nový a zajímavý element je to rovněž ideální způsob jak fanoušky důkladně seznámit s prostředím a pochlubit se všemi grafickými vylepšeními. Nehledě na to, že pocit, který se vám rozlije celým tělem, když na vývojáře vyzrajete a jednotlivé Skully najdete, je k nezaplacení.

Umělá inteligence je u nepřátel víceméně v pořádku a až na pár škobrtnutí vás nijak nepohorší, zatímco spolubojovníci se neustále pletou do cesty.

Ne všechno se ovšem může schovat za pozlátko nostalgie. I když se vás gamesa bude urputně snažit přesvědčit, že řádíte na pěkně projeté mašině, někde v podvědomí neochvějně hryže podezření, že je to vlastně její poprvé. Stejně jako nezkušené panny ani Anniversary se bohužel nevyhnulo několika začátečnickým chybám, z nichž tou asi nejvýraznější je umělá inteligence. Zatímco u nepřítel je víceméně v pořádku a až na pár škobrtnutí vás nijak nepohorší, spolubojovníci jsou jednoduše na facku. Mají totiž ve zvyku neustále se vám plést do cesty, což je především v úzkých prostorách smrtící.

Současně s tím se totiž kolem jejich postavy vznáší jakási aura ideálních obránců, jež vám úspěšně brání kolem nich projít a to dokonce i v případě, že je kolem nich dva metry místa. Tyto neviditelné bariéry jsou nicméně na spoustě míst, aby vám důrazně připomenuli, že tohle není žádné GTA ani Skyrim, a že si máte sednout na zadek a pozorně poslouchat instrukce autorů. Škoda, alespoň trošička volnosti by nebyla k zahození. Stejně jako upozaděné skripty. Ano, jde v podstatě o obyčejnou akci a jejich přítomnost chápu, ale občas jsou docela nešťastně řešeny ,a pokud kupříkladu předběhnete postavu, která vás má někam dovést, předtím než se zastaví na rally pointu aby na vás počkala, zůstane tam trčet dokud se pro ni nevrátíte.

Mňo, přiznám se, že při hodnocení vylepšeného Combat Evolved mě lehce zmáhá nostalgie a spousta nedůvěřivců bude chtít konečnou známku napadnout. Než to ale uděláte, měli byste si uvědomit, že navzdory těm několika málo nedostatkům jde o legendární titul, jenž sklízel výborná hodnocení už při vydání. Jak bych tedy mohl hodnotit nízko, když to dobré zůstalo zachováno a návdavkem přibylo o třídu lepší audiovizuální zpracování? Kdybych měl tu možnost, pravděpodobně bych uvažoval nad osmi a půl body. To ale nelze a tak je to jasná devítka. Tečka.