Binary Domain – kvalitní Bayovka

Recenze z hraní Xbox 360 verze.

Japonci umí dělat skvělé hry, o tom není pochyb. Mají svůj osobitý styl, kouzlo i mentalitu, která vyžaduje zvyk, kvalitově se ale často blíží špičkám herního průmyslu. Zřídkakdy také narazíme na akční střílečku, která se svým obsahem bude rovnat pořádným filmovým bijákům, a to se vším všudy. Sci-fi Binary Domain jsme nikdy nepovažovali za veleočekávaný hit a možná právě proto nám nakonec vytřela zrak.

Terminátor vs Já robot

Přitom začátek vůbec neslibuje akční jízdu plnou nečekaných příběhových zvratů a skvělých vtípků. Nene, začátek je jednoduchý a tutoriálový a nejvíce vám připomene hratelnost Gears of War, napěchovanou do prostředí Terminátora. Píše se rok 2080. Větší část Japonska byla kvůli tání ledovců zatopena a lidé museli stavět nový svět na troskách toho starého. Kvůli tomu se novodobé Tokio rozdělilo na dvě části – dolní hnijící a zapomenutou část a horní, kde žije smetánka. Nehledě na sociální problémy však technologie postupují mílovými kroky vpřed, což nevyhnutelně směřuje k revoluci ve výrobě vyspělých robotů.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Jedna ze světově uznávaných společností, Amada Corporation, však poruší Ženevskou dohodu, konkrétně zákon 21, jenž zakazuje vyrábět roboty s podobou člověka. Vznikají „Duté Děti“. Roboti, které nelze odlišit od člověka a kteří nemají nejmenší potuchu, že roboty jsou. To se samozřejmě nelíbí americké vládě, která posílá bývalého mariňáka Dana Marshalla a jeho partu, aby tvůrce Amadu našla a předvedla před soud za každou cenu. Obyčejná mise za nepřátelskými liniemi se však zkomplikuje. Podstatně.

Čím déle hrajete, tím více začínáte přirůstat k dění, postavám a hlavnímu hrdinovi.

Po první „povinné“ a relativně nudné misi je tak hráč uvržen do zběsilého sledu událostí, o kterých na začátku nemohl ani snít a scénář je sepsát natolik kvalitně, že se od hraní nebudete moci odtrhnout do té doby, než ke konci zjistíte zdrcující pravdu. Binary Domain je jako nečekaný vánoční dárek, kdy místo ponožek dostanete notebook. Čím déle hrajete, tím více začínáte přirůstat k dění, postavám a hlavnímu hrdinovi. Příběh se navíc zcela okatě opírá o známé fláky včetně Terminátora či sci-fi Já robot, což vůbec není na škodu. Díky tomu se totiž jedná o celistvý zážitek s hloubkou a nikoliv bezvýznamnou střílečku s roboty.

 

1 z 1

- +

1.

Bylo nás pět

Binary Domain je týmovou střílečkou a je důležité, abyste si to uvědomili. Systém parťáků je tu totiž mnohem propracovanější a nezastavuje se pouze na tom, že vám kryjí záda, když zrovna musíte přebíjet. Často máte možnost si vybrat ze dvou parťáků, kteří s vámi absolvují následující důležité události a jejich výběr samozřejmě závisí na tom, jak se posouváte dále. Je tedy rozdíl, zda si vyberete sličnou brunetku Fei se sniperkou nebo britského velitele Charlieho s ostrým jazykem a samopalem. Celkem bude k mání pět kolegů, kteří sehrají důležitou roli v příběhu. Jejich pomocné hlavně ale rozhodně nejsou to jediné, o co se budete muset starat.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Hra totiž obsahuje novátorskou AI vychytávku zvanou Consequence System, neboli systém následků. Každý parťák reaguje na vaše počínání v boji jinak a často mezi akcí budete debatovat o nespravedlnosti světa, robotech a tak vůbec. Vaše odpovědi pak určují, zda k někomu budete mít blíže, nebo si jej naopak o něco znepřátelíte. Nejen, že pak může naštvaný parťák odmítnout rozkaz, jejich mínění o vás ale určuje i směr příběhu, takže si musíte dávat bacha na to, co říkáte a komu to říkáte. Kromě jednoduchých povelů skrze tlačítka přidali vývojáři do hry také podporu mikrofonu, takže můžete určité rozkazy přímo vykřikovat. Bohužel většina rozhovorů a odpovědí postrádají jakýkoliv větší smysl a hráče spíše zdržují a otravují. To se naštěstí nedá říci o samotné filmové skladbě, filmečcích a postavách celkově.

Na nepřátelskou stránu se téměř výhradně postaví roboti, kteří si vypůjčili designové styly z filmového Já robot, bossové naopak brali zjevnou inspiraci z filmu Transformers.

Tady totiž Binary Domain trefuje zlatou žílu a člověk začíná přemýšlet, proč tak kvalitně nelze vyvíjet i jinde. Nejen, že mají filmečky náboj a styl, všechny postavy ale navíc mají své místo ve vyprávění a velmi lehce si získají sympatie hráčů. Umí do rozhovoru šoupnout inteligentní humor a dokonce zde narazíte i na kvalitní romantiku, což je ve hrách k vidění opravdu zřídkakdy.

 

1 z 1

- +

1.

Pořádné kvéry v kapse

Ať je ve hře líbaček kolik chce, základním kamenem bude stejně frenetická akce. Bez pořádných futuristických bouchaček by to tedy nešlo a zde určitě máme čím střílet. Hra naštěstí nezachází do absurdity a hlavní hrdina tak má možnost nést jen dvě velké zbraně a pistoli (nepočítaje granátů). Čas od času si ještě na skok vezme rotačák či raketomet a akce skvěle odsejpá. Na nepřátelskou stránu se téměř výhradně postaví roboti, kteří si vypůjčili designové styly z filmového Já robot, bossové naopak brali zjevnou inspiraci z filmu Transformers a každý vyžaduje trochu jiný přístup. Skvěle je promyšlen systém jednotlivých končetin, což vám dává možnost taktizovat. Střelíte robota do nohy, aby se mohl jen plazit, nebo mu pěkným headshotem ustřelíte hlavu, aby ztratil orientaci a začal pálit do vlastních řad? Nejedná se tedy o hloupou vykukovací akci bez špetky nápadu a postupné ustřelování končetin a brnění má ještě k tomu další výhodu.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Za ně totiž dostáváte body, které pak utrácíte v obchodních stáncích a ve stromu schopností hrdinů. Samozřejmě nečekejte propracovanost RPG žánru, určité dovednosti ale vylepšit lze, stejně jako si přikoupit lepší zbraně, granáty či specifické nanoboty, jež propůjčují postavám dodatečné perky. Binary Domain tak nezůstává pouze u zběsilných přestřelek ale zachází i o něco hlouběji, což rozhodně vítáme.

To se trochu mění v multiplayeru, který je zde spíše dodatkem. Nabízí totiž klasické módy (deathmatch, capture the flag, team deathmatch) a využívá bodů, které můžete mezi úmrtím utrácet za nové zbraně a vybavení. Bohužel ale postrádá náboj a taktiku, která je přítomna v singleplayeru a kvůli absenci jakéhokoliv originálního nápadu je tak prakticky o ničem. Škoda, že vývojáři nepřidali do hry kooperativní multiplayer po vzoru Mass Effectu 3, který by se zde náramně vyjímal. Snad příště.

 

1 z 1

- +

1.

Pravé sci-fi

Audiovizuál je lehce rozporuplný, i když se naklání k tomu lepšímu pocitu. Na jednu stranu jsou postavy skvěle vymodelované, mají svůj osobitý charaktér a šmrnc, robotů je hned několik druhů a designéři bossů dostávají palec nahoru. Hra navíc doslova přetéká částicovými efekty, výbuchy a jednotlivými maličkostmi, které zpříjemňují zážitek. Na druhou stranu lze ale úspěšně pochybovat o ostrosti textur, běh postav by šel zpracovat mnohem lépe a prostředí je až na výjimky dost podobné. Je jedno, zda se prodíráte zatopeným dolním městem, nebo pobíháte po světlých chodbách laboratoří, téměř vždy je kolem chladná ocel. Čas na kochání přírodou byste však ani neměli, jelikož je vždy co na práci.

Všechny prvky dohromady skvěle sedí a dotváří krátký, ale uspokojující zážitek.

Filmový požitek jen prohlubují povedené filmečky, časté honičky a změny tempa a nechybí ani nefalšované emoce. Herci odevedli při dabingu slušný kus práce a Binary Domain je tak jednou z mála her, kde je filmovost silně cítit. Vše pak jen podtrhuje dynamický soundtrack.

 

1 z 2

- +

1.

2.

I’ll be back

Od hry nikdo nic nečekal, a možná právě proto příjemně překvapila. Milovníci akcí a sci-fi najdou v Binary Domain vše, po čem kdy prahli. Povedený příběh, frenetickou a různorodou akci, velké kvéry, ještě větší bossy i nějakou tu muchlovačku. Všechny prvky navíc dohromady skvěle sedí a dotváří krátký, ale uspokojující zážitek.

Na devítku hra nedosáhla jen o fous, a to především proto, že se vývojáři nesnažili přinést nějaký opravdu revoluční a originální prvek, který by se tu rozhodně hodil. Vše se tu totiž zdá být až moc bezpečné a vypulírované, zatímco by se titulu určitě šikl nějaký riskantní manévr. Systém následků totiž rozhodně není žádnou revolucí a umělá inteligence reagující na vaše činy je tak spíše malým bonusem. Pokud ale můžeme věřit závěru, nejspíše se dočkáme i pokračování.

Doufejme tedy, že se vývojáři poučí z chyb a co se Binary Domain týče, nevidím nejmenší důvod, proč ji nedat šanci. Je totiž stejná, jako kvalitní akční film. Několik hodin se budete výtečně bavit, kromě zážitků si ale žádnou přidanou hodnotu neodnesete.