Ridge Racer Unbounded – když značka leze jinam

Recenze z hraní Xbox 360 verze.

Ridge Racer je značka, která je tu s námi už dlouhá léta a jejím základem vždy byly arkádové, lehce futuristické závody po okruzích, které v sobě kombinovaly styl Gran Turisma s prvky WipEout. To fungovalo celá léta, a tak vlastně ani nevíme, proč se tvůrci rozhodli jít se sérií jinam. V nejnovějším přírůstku s podtitulem Unbounded se totiž o Ridge Racer vůbec mluvit nedá. Jméno značky je tu tak maximálně pro vymámení několika korun z peněženky navíc, jinak se ale jedná o relativně povedený, i když lehce chaotický mix všemožných destruktivních arkád poslední doby.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Do ulic po hlavě

Základním singleplayerovým módem je tu kariéra, odehrávající se ve fiktivním městě Shatter Bay. To je rozdělené do devíti jednotlivých oblastí, do kterých postupně dostáváte přístup. V každé oblasti je pak k mání kolem sedmi závodů a výhra váš ve většině posouvá dál. Naštěstí zde nejde jen o snahu dostat se na první příčku, nýbrž i o některé další prvky. Za rozličné činnosti totiž dostáváte body, které odemykají nová auta, závody a části města. Je jedno, zda se pokusíte sejmout co nejvíce soupeřů, rozbourat město nebo naopak řídit čistě a prodrat se k vrcholu. Za vše dostáváte body, které jsou tu nejdůležitější. Za lepší umístění samozřejmě dostáváte bodů více, a abyste se posunuli do další části města, musíte alespoň v několika závodech odchytnout zlatou medaili. Závodění v novém Ridge Racer je ale o něčem jiném.

Jeden by řekl, že dát všechny super vychytávky z Burnout, Split Second a NFS: Hot Pursuit do jednoho hrnce bude super nápad. Jenže není.

Když jsem řekl, že má titul s Ridge Racer asi tolik společného, co čabajka s racionální výživou, myslel jsem to vážně. Ve hře totiž silně cítíte vůni mnoha jiných úspěšných titulů. Jsou tu bouračky ze série Burnout, akční momenty a destrukce ze Split Second a nějaký ten ždibec najdete i z Need for Speed: Hot Pursuit. Jeden by řekl, že dát všechny super vychytávky z vyjmenovaných her do jednoho hrnce bude super nápad, jenže ve výsledku vám vychází hra, která se ničím neliší od konkurence a hráč se musí přemlouvat, aby si ji vůbec zahrál. Ale dobře, dejme ji šanci.

 

1 z 1

- +

1.

Hlavně, že je zábava

Jak už jste tedy pochopili, nejde tu jen o bezhlavé ježdění dokolečka, čemuž nasvědčují také jednotlivé závody. Máme tu klasický sprint či kruhový závod s „čistou jízdou“ a časové výzvy, ve kterých se snažíte nasbírat co nejvíce bodů driftováním. Burnoutem odkojení hráči ale sáhnou po fragování a dominanci, což jsou závody, které naplno využívají potenciál hry. V prvním jmenovaném jde především o co největší počet sejmutých policistů, k čemuž dostáváte patřičně nabušené náklaďáky. Musíte chytře využívat boost a snažit se sundat několik najednou. Dominance je pak hlavním kořením, které spojuje závody a destrukci do jednoho obvodu. Úkolem je tu stále se dostat na první příčku, počas jízdy ale musíte driftovat a sbírat nitro, sundavat soupeře a sledovat okolí. Při naplněném boostu se vám totiž zvýrazňují místa, která můžete probourat, což většinou vyústí v epickou destrukci poloviny baráku nebo benzínky. Zkrátka Split Second jako vyšitý. Kromě vizuální lahůdky to má samozřejmě i praktický význam. Často totiž najdete zkratku, případně vyřadíte výbuchem hned několik soupeřů najednou.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Všeho ale s mírou a tvůrci to v akčním řádění trochu přehnali. Jistě, možnost vyhodit do vzduchu barák je lákavé vždy a obyčejný závod takový výjev skvěle osvěží. Ridge Racer ale zašel na úplnou hranici arkádovosti a udělal auta prakticky nezničitelná. Tedy, tak napůl. Pošťuchování mezi soupeři totiž může až překvapivě lehce vyústit v rozmačkaný nárazník, případně úplnou eliminaci vašeho auta. Hned za rohem vám ale nebude dělat problém vozidlem probourat betonové sloupy, rohy domů a další předměty, které vám zaclání ve výhledu. Ze začátku to možná dokáže vykouzlit úsměv na rtech, postupem času ale podobné srandičky zachází do absurdity a začíná se vytrácet drahocenná motivace a pocit nebezpečí, který je v podobných hrách důležitý. Také soupeři pěkně zatápí a připomínají šílence z Need for Speed, kteří se vás celý závod drží zuby nehty a jediná chyba znamená absolutní fail z vaší strany. Ne děkuji, už mi to stačilo.

 

1 z 1

- +

1.

Alespoň vozový park potěší několika rozličnými třídami. Každé vozidlo připomíná svůj reálný protějšek, lehce obohacený o futuristické detaily, jež lahodí oku. Jednotlivé třídy jsou vhodné pro nějaký konkrétní typ závodu a každé auto má svou unikátní sadu vlastností, takže vybírejte s rozmyslem. Na klasické závody se tedy vyplatí superrychlý sporťák, na dominanci spíše něco silnějšího a odolnějšího.

Svým vytvořeným okruhem se samozřejmě můžete pochlubit na internetu, kde jej budou využívat ostatní hráči, stejně jako vy můžete zkoušet okruhy jiných.

O samotě u lesa

Pravdou ale je, že má Ridge Racer v rukávu ještě jedno podstatné eso. Kariéru totiž ukončíte relativně rychle a k mání je tu naštěstí ještě plnohodnotný multiplayer, kde se ve výše jmenovaných závodech budete prohánět s živými protivníky. To nejen značně vyrovnává vaše šance a dělá závody nepředvídatelné, ale také prodlužuje dobu, kterou vás hra neunudí. Především, pokud zasednete s kamarády a sluchátky na uších.

 

1 z 2

- +

1.

2.

S multiplayerem se úzce pojí editor závodů, který je překvapivě propracovaný. Napřed si totiž vyberete a sestavíte základní okruh, zabrousíte do nastavení a nakonec se vrhnete do samotného editoru, kde můžete podél celé vytvořené trasy rozestavovat desítky různých objektů. Tady naštěstí tvůrci netroškařili, a pokud máte dostatek času, můžete u editoru skejsnout na opravdu dlouhou dobu. Svým výtvorem se pak samozřejmě pochlubíte na internetu, kde jej budou využívat ostatní hráči, stejně jako vy můžete zkoušet okruhy jiných. Tento prvek přispívá k variabilitě, která vás na rozdíl od singleplayeru zabaví na delší dobu.

Jiskry, kam se podíváš

Z vizuálního hlediska na tom nový Ridge Racer rozhodně není špatně, i když nejde o žádný zázrak. V závodních hrách jde především o plynulost, což si zde můžeme odškrtnout. Vývojáři ale naštěstí nezůstali jen u pocitu rychlosti a přidali tunu dalších efektů, jež obohacují epickou destrukci, kterou rozséváte po městě. Beton se realisticky drtí, ulice jsou zaneseny sajrantem, co prolétávající auta rozhází a efektně vypadají také zpomalovačky, i když by mohly být o něco kratší. Vozidla jsou dostatečně detailní a potěší milé futuristické detaily, čímž je série obecně známá. Samotné město je příjemně variabilní. Projedete se industriálními komplexy, starým městem, přístavem a samozřejmě neonovým centrem města, které je silně podobné New Yorku.

 

1 z 1

- +

1.

Podobného stylu se drží i zvukový podkres, který se soustředí především na dunivé zvuky výbuchů, tříštící se sklo a skřípající plechy, jež zvládá na výbornou. Skvěle zvolený je i hudební doprovod, který kombinuje rockové smyčky a více moderní dubstep. Ten sice osobně moc nemusím, do hry se ale hodí náramně.

Když není co na práci

Je těžké Ridge Racer Unbounded hodnotit, protože se vlastně vůbec nejedná o špatnou hru. Nabízí různorodé město, futuristické vozy a šílenou destrukci na ulicích. Povedeně spojuje prvky, které vznikly v jiných projektech a k tomu přidává i propracovaný editor tratí. Problémem ale je, že nepřidává do sbírky vůbec nic nového a všechny originály, vyjmenované v recenzi zvládají svou práci mnohem lépe. Pokud tedy patříte mezi fanoušky arkádových závodů a v období dubnového sucha nemáte co hrát, můžete dát novince šanci. V opačném případě doporučuji návrat k Burnout Paradise, se kterým si užijete mnohem více zábavy.