Heroes of Ruin – poctivá diablovka

Tento článek ještě prakticky ani nezačal a už jsem dvakrát zmínil Diablo. Teď už třikrát. Netřeba chodit okolo horské kaše, Heroes of Ruin je diablovka jako řemen. Zároveň je to ale poctivé RPG, a jak ví každý vlastník Nintenda 3DS, počet klasických role-playing her na tomto handheldu by se dal napočítat na prstech jedné ruky. I proto na sebe Heroes of Ruin už od oznámení strhávalo docela dost pozornosti. Zaslouží si ji? Pro odpověď čtěte dál.

Za nepřáteli a lootem

Pokud se ptáte, jestli má Heroes of Ruin nějaký příběh, tak ano, má. Jenže vzhledem k tomu, že je vyprávěn spíš okrajově, nemusí vás vůbec zajímat, a pokud vás zajímá, stejně si ho moc neužijete. Zápletka je zkrátka relativně bezvýznamná věc, většině hráčů určitě bude stačit, že jde o záchranu docela působivého světa Veil před zlými silami. Zachránce je shodou okolností váš hrdina. Toho si na začátku hry můžete do určité míry upravit (účes, barva kůže, symbolická barva, jméno), a samozřejmě mu určit jednu ze čtyř tříd. Buď Architect, což je obdoba mága, Gunslinger, zaměřující se na palné zbraně, Savage, specializující se na drtivé útoky zblízka, nebo Vindicator, což je obdoba paladina nebo rytíře, jenž všude kolem máchá obouručním mečem. Každá třída má každopádně své pro a proti, jsou ale dost vyvážené a každému mohou něco nabídnout.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Ať už si vytvoříte jakéhokoliv hrdinu, bez většího otálení jste rovnou vrženi do hry, konkrétně do prvního dungeonu. V tu chvíli poznáte první z řady styčných prvků s Diablem, Heroes of Ruin je totiž z většiny tvořen právě masivními a rozsáhlými dungeony. Ty nabízejí pohled na řadu zajímavých lokací (pirátské jeskyně, ledové pláně, džungle a další), zaručují dlouhou hrací dobu a samozřejmě jsou plné variabilních nepřátel. Duchové, něco jako humanoidní žraloci, draci, obrovité želvy, krabi, kostlivci, všichni čekají jenom na to, až na ně s hrdinským pokřikem naběhnete, vyprášíte jim kožich, a to jenom proto, aby vám nepřekáželi v postupu a abyste z nich získali nějakou lákavou výbavu.

Z padlých protivníků každou chvíli padají zbraně, hrudní pláty, rukavice nebo opasky, každý předmět je ale určený pro určitou třídu. Tím pádem můžete v roli Vindicatoa nalézt silnou hůl, ale použít jí nemůžete, protože je určená pro Architecta. Předměty jsou každopádně rozděleny do pěti kvalitativních oblastí, čemuž odpovídá i účinnost a hodnota. Kromě všelijakého vybavení lze sbírat i zlato, a také lektvary pro zdraví a manu/výdrž, to abyste během boje náhodou nezkapali nebo nevyčerpali síly. Zlato a lektvary ale obyčejně nalézáte spíš ze všudypřítomných sudů a schránek.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Když to nejde po dobrém

Vedle klasických, řadových nepřátel nesmí chybět ani množství bossů. Většina z nich používá dost svérázný styl boje, takže často musíte taktizovat. Dobrá zpráva je, že s výjimkou úvodních protivníků jsou bossfighty docela vyzývavá a zábavná záležitost. Aspoň něco vám tedy dá zabrat, klasické potyčky jsou totiž docela jednoduché. Zvlášť když si vhodně navolíte užitečné skilly. Levelování vaší postavy samozřejmě nesmí chybět, a tomu odpovídá i propracovaný strom dovedností rozdělený do čtyř oblastí. V tomto ohledu nečekejte nic přelomového, zkrátka klasické skilly, s nimiž máte větší šanci na kritický zásah, vyšší úroveň zdraví, větší rozsah poškození určitých útoků, které si taktéž můžete odemykat, prostě klasika RPG žánru, v níž se ale můžete dosyta vyřádit a cepovat hrdinu k obrazu svému.

 

1 z 2

- +

1.

2.

O kousek výš jsem zmínil sbírání zlata. Tím pádem nechybí ani četní obchodníci. Ti ale nepostávají v dungeonech, nýbrž ve městě Nexus, čímž se dostávám k další důležité věci. Do Nexusu se totiž vracíte po každém vyčištění určité lokace, přičemž na předměstí lze narazit na množství obchodníků, kde lze předměty kupovat i prodávat. Lze tu narazit i na řadu postav, od nichž dostáváte rozličné questy, často doplněné o minimalistické rozhovory. Řádění po dungeonech přece musí mít nějaký smysl a poslání. Jednou je třeba zabít určitou potvoru, jindy osvobodit nebohé civilisty, pak donést potřebný předmět, proniknout do skryté komnaty, a za to všechno dostáváte podle pravidel RPG žánru více zkušeností i hodnotné předměty. Musím říct, že plnění questů je velká zábava, jsou navrženy dost chytře, takže je o zábavu a motivaci rozhodně postaráno.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Čtyři do party

Podle toho, co jsem zatím zmínil, se nedá říct, že by bylo Heroes of Ruin nějak výjimečné. Prostě Diablo do kapsy. Tak to ale není. Hra je totiž do velké míry zaměřena na multiplayer, a to až ve čtyřech hráčích. Každý dungeon můžete procházet po boku tří dalších hrdinů, navzájem si pomáhat, sbírat a vyměňovat předměty, rubat nepřátele a bosse, zkrátka zažívat dost lákavé zážitky.

V multiplayeru Heroes of Ruin opravdu nabírá nový rozměr, všechno je svižnější, zábavnější, hodnotnější, prostě lepší. Zážitek navíc doplňují Challange. Každý den i každý týden je k dispozici určitá výzva, po jejímž splnění lze získat speciální měnu určenou k nákupu stejně speciálního vybavení. Některé Challange ale vyžadují určité schopnosti, takže nečekejte, že jako začátečník dokážete splnit vše. Nedokážete.

Heroes of Ruin je z velké části zaměřené na multiplayer. Ve více hráčích je všechno zábavnější a svižnější, navíc nechybí ani určité sociální prvky a interakce mezi hráči.

Pokud navíc posbíráte nějaké užitečné předměty, ale je vám líto je prodat nějakému anonymnímu obchodníkovi za pár zlaťáků, lze využít speciální Traders Network běžící přes StreetPass. Přes ni lze snadno vyměňovat či nabízet jakékoliv předměty, díky čemuž nabízí Heroes of Ruin i určitou sociální stránku a interakci mezi hráči.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Boj nekončí

Všechny síťové prvky se rozhodně povedly, zvlášť když nefungují jenom po internetu, ale i lokálně. Pochválit ale určitě musím i ovládání, jež je rozvrženo opravdu rozumně. Circle Pad slouží klasicky k pohybu, křížový ovladač k použití lektvarů a k navigaci různými nabídkami, pod tlačítky A, B, X, Y se skrývá použití základního útoku a speciálních schopností, zadním tlačítkem R lze uhýbat a blokovat útoky, a L je tak trochu univerzální, jeho stiskem sbíráte všechny předměty a celkově provádíte interakci se vším, co jde.

Zatím jsem ale Heroes of Ruin převážně chválil, což ale neznamená, že je bez chyb. Není. Kromě upozadění příběhu mi dost vadí i absence craftingu. Vzhledem k tomu, že o různé předměty zakopáváte doslova na každém rohu, by se možnost nějak je rozložit a zkombinovat v něco nového určitě hodila. Nemluvě o možnosti jen tak si na chvíli sednout a probírat se všemi craftovacími předpisy a na vlastní pěst něco vytvářet. Tento prvek, taktéž patřící mezi základ RPG žánru, znatelně chybí.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Jestli mi ale něco opravdu vadí, je to grafika. Leckteré další tituly dokazují, že lze z Nintenda 3DS vymáčknout vynikající vizuál, ale Heroes of Ruin nabízí tak akorát řadu rozmazaných textur a odbytých modelů, jež velmi často bijí do očí. Tohle všechno působí dojmem, že tvůrci nevěděli, jestli se vydat směrem komiksově laděné stránky, nebo realističtějšího podání. Ve výsledku se ale zasekli mezi oběma směry, a to je to nejhorší, co mohlo hru potkat. Zvlášť když jsem se často setkal se sekáním a škubáním obrazu, a to jsem hrál v singleplayeru. Mizerná grafika navíc zabíjí i jakoukoliv atmosféru a kazí dobrý dojem z jinak povedených lokací. 3D efekt paradoxně celou situaci ještě zhoršuje. Alespoň že se povedlo ozvučení, kde nechybí ani solidní dabing a pár epických melodií.

Grafika je dost odbytá, navíc zabíjí jakoukoliv atmosféru a dojem z jinak povedeného prostředí. 3D efekt všechno ještě zhoršuje.

Vyčištěno a zneškodněno

Ačkoliv tedy výsledný dojem dost kazí grafika, stejně je Hoeroes of Ruin fortelné a propracované RPG, patřící mezi kvalitní portfolio Nintenda 3DS. Čtyři rozdílné třídy, množství povedených dungeonů, tuna nepřátel a vybavení, slušné questy, propracované talentové stromy, ovládání, a hlavně parádní síťové prvky a možnosti multiplayeru. To všechno je určitě pastva pro každého příznivce RPG nebo i samotného Diabla. Kdyby k tomu navíc tvůrci přidali i crafting a trochu víc zvýraznili a zpracovali příběh, šlo by o ještě lepší role-playing zážitek. Takhle působí Heroes of Ruin jako velmi kvalitní, ale v určitých směrech nedotažená hra, která by si zasloužila ještě trochu péče. Určitě to ale mohlo dopadnout hůř, takhle jde o ideální zábavu pro každého, jemuž není RPG žánr cizí, a kdo chce i nějaký nový multiplayerový zážitek.