Magic: The Gathering – Duels of the Planeswalkers 2013

Loňské Duels of Planeswalkers 2012 sice v rámci série představovalo pořádný skok kupředu, avšak jedna zásadní věc titulu chyběla. Drtivá většina hráčů si v podstatě hned od vydání stěžovala na absenci možnosti tapovat (tzv. vybírat, které použijete pro seslání té či oné karty) many dle vlastního výběru. Zdánlivá prkotina, avšak ve světě Magic: The Gathering zatraceně podstatná věc, jež navíc chyběla i v ještě o rok starším dílu. Studio Stainless Games naštěstí poslouchalo, důkladně, a nejde proto o jedinou změnu.

Nově přibyla podporovaná platforma – iPad – na které, ačkoliv jsem neměl možnost testovat, jak věřím bude hra odsýpat ještě příjemněji než na stolním počítači. Rovněž došlo k přidání celé řady výzev a překážek do kampaně, jež se tak stala ještě zajímavější a v neposlední řadě je třeba zmínit i zbrusu nový free-for-all mód pojmenovaný Planechase, který má víceméně nahradit loňský Archenemy mód. Jádro gamesy nicméně zůstalo bez větších zásahů.

Vaším úkolem je tak i v ročníku 2013 pokořit předpřipravenou kampaň pro jednoho hráče, v níž se setkáte s celou řadou Planeswalkerů, jenž jsou s každým padlým předchůdcem chytřejší, rafinovanější a celkově nepříjemnější. Jejich porážením stejně jako už tolikrát předtím odemykáte karty a celé balíčky, z nichž si pak dle libosti můžete sestavit vlastní. Kampaně jsou přitom k dispozici hned tři, ale rozdíl je vždy pouze v umělé inteligenci. Zatímco Normal netřeba nijak zvlášť představovat, kampaň Revenge nabídne tužší a agresivnější soky a pak je tu ještě Planechase.

 

1 z 2

- +

1.

2.

To je docela chuťovka, jež ale rozhodně nesedne každému. Jde totiž o zmiňovaná free-for-all utkání o čtyřech hráčích, která ale probíhají lehce netradičně. Uprostřed hrací plochy se totiž nachází šestistěnná kostka, přičemž každé kolo jí hráč hodí. Podle toho co padne si může vybrat novou plane kartu, nebo zahrát to, co vám umožňuje ta aktuální. Ty navíc ještě doplňují phenomena karty (ty jsou na jedno použití, přičemž ovlivňují všechny hráče), jež dokáží s věcmi pořádně zamíchat. Jedna kupříkladu vytáhne všechny kreatury ze všech hřbitovů zpátky do hry, jiná zase smete ze stolu všechny vyložené karty bez rozdílu.

Proti počítačem řízeným Planeswalkerům je přitom hra nezřídka dost frustrující. To když všichni útočí na vás bez ohledu na to, že si někdo jiný neustále vykládá silnější kreatury a tvoří čerstvě podvázaného příbuzného armády čínské lidově demokratické republiky, nebo si někdo další neustále přidává životy. S živými oponenty je mód o poznání zábavnější, ale pro změnu ho sráží hra v reálném čase. To v praxi znamená, že je v podstatě pořád přerušená, aby si všichni stihli přečíst co dělají všechny karty na stole.

Celkově je ale zpracování samotných utkání zase o něco vyladěnější a až na pár nepodstatných drobností jde o výborně odvedenou práci. Autoři si totiž kupříkladu pohráli i s časovači u jednotlivých akcí a nyní je už velice nepravděpodobné, že byste nestihli něco zahrát protože vám vypršel limit. Tím nejvýznamnějším je ale dle očekávání na začátku zmíněná možnost manuální selekce man, jež dělá na bojišti hrozně moc. Obzvlášť když celá řada těchto základních karet disponuje ještě dalšími abilitami, jež vám PC svým rozhodováním v předchozích ročnících úspěšně blokoval. Beztak schválně!

 

1 z 2

- +

1.

2.

Menších úprav se ale dočkalo i uživatelské rozhraní a nově už tak například nemusíte v balíčku ručně hledat artefakty. Naopak, ve chvíli kdy je můžete, nebo chcete zahrát se vám přehledně zobrazí všechny, které máte k dispozici a vy se během pár úderů srdce jen vyberete svého favorita. A novinky se nevyhnuly ani deck manažerovi, jenž aktuálně disponuje více zkratkami i funkcemi, přičemž už nemusíte pokaždé vyjet až do hlavního menu, abyste se do něj dostali.

Samotná úprava balíčku naneštěstí zůstala na chlup stejné jako loni a mimo jiné tak stále není možná měnit počet karet man. Zní to jako prkotina, ale pokud chcete seskládat balíček o 60 kartách a hra vás nutí k využití 24 man (což je mimochodem zbytečně moc), dokáže to pořádně naštvat. Vzato kolem a kolem lze však hře vytknout jen máloco. Ačkoliv Stainless Games nespravilo všechno na co se nadávalo odhodlalo se k dostatečnému počtu zásadních změn na to, abyste nemuseli litovat peněz investovaných do Duels of Planeswalkers 2013. A to je něco čím se mnoho dnešních sequelů pochlubit nemůže.