Resident Evil: Revelations – portem ke kořenům

Recenze z hraní Xbox 360 verze

Není výjimkou, že se úspěšná hra z handheldu dostane i na velké konzole. Ať už jde o obří úspěch původní verze nebo zběsilé prodeje, lákavá odměna v podobě dalších několika melounů na kontě většinou vydavatele zláká a nařídí port. Stejného osudu se dočkal i nejnovější přírůstek do série Resident Evil zvaný Revelations. A světe div se, stačilo se vrátit ke kořenům, které značku proslavili a hned je na co koukat. Pokud by ještě port nehatilo několik nepříjemných neduhů, byli bychom štěstím bez sebe.

Do oceánu a na hory

Popisovat kompletně hru nemá valný smysl, to učinil již Cvrnda ve své 3DS recenzi. Zaměříme se tedy na to, co konzolovou verzi odlišuje od té handheldové. Rychlou rekapitulaci příběhu se ale stejně sluší podniknout. Ten i přes svou klišovitost a umělé prodlužování ve druhé půlce dokáže slušně zabavit, především díky několika ústředním dvojicím a různorodému prostředí, které vás neunudí po několika prvních místnostech. Začínáme tedy s Jill Valentine a jejím novým parťákem Parkerem Luciani, kteří se vydávají na zaoceánskou nákladní loď Queen Zenobia, kde podle nejnovějších informací trčí také Chris Redfield, bývalý parťák Jill. Jak se však k velkému překvapení zjišťuje, jednalo se o léčku a první dvojice je v řádném maléru.

Příběh se může zdát přeplácaný, přibližně po první čtvrtině však začíná nabírat na obrátkách, všechny součástky do sebe hezky zapadnou.

To samozřejmě rychle zjišťuje Chriss s novou kočandou Jessicou Sherawat, kteří plní svůj vlastní úkol v horské zasněžené oblasti kdesi v Evropě. Zlotřilá teroristická organizace Il Veltro se totiž vrací a je potřeba jejímu dovádění učinit přítrž. Příběh se může zdát přeplácaný, přibližně po první čtvrtině však začíná nabírat na obrátkách, všechny součástky do sebe hezky zapadnou, a co ze začátku bylo jednoduchou záchrannou misí, se mění na celosvětovou hrozbu, kterou mohou zastavit pouze naši hrdinové.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Většina hry se odehrává na lodi Zenobia, i když se ještě ve flashbacích vydáme například do hor a do futuristického města. Nejpodstatnějším faktem je, že i přes jednotvárně znějící prostředí (co se na lodi může vymyslet?) prakticky nenarazíte na stereotypní prostředí. Loď je sama o sobě malým herním světem, kde se nachází jak zrezavělé sklady, tak luxusně vypadající restaurace, kajuty či odpočinkové prostory. Vývojáři se opravdu snažili, aby loď nepůsobila jednotvárným dojmem, a musíme jim zatleskat za snahu. Časem navíc narazíte na zatopené části lodě, takže si hráči užijí i potápění, které do známých míst vnese špetku originality.

Bohužel příběh není problém proběhnout za nějakých 7 hodin (stejně, jako v případě 3DS verze) a k mání už je pouze arkádový Raid mód, který taktéž nedoznal žádných změn. Tvůrcise rozhodně mohli více zamyslet a přidat do portu více módů či unikátní inventář. Bohužel.

Se srdcem v gatích

Revelations mají ještě jeden cenný trumf. Kromě řádně zamotaného příběhu totiž titul oplývá tíživou hororovou atmosférou a hratelností, známou ze starých dobrých dílů. Však víte, než se série snesla na vlně akčních stříleček a pravý horor zmizel někam hodně daleko. Opět se tedy (až na výjimky) ocitáme v klaustrofobických chodbách a místnostech, ve kterých není moc místa k manévrování, a každý další střet může být váš poslední. Nábojů je málo, života ještě méně a nepřátelé často dokážou řádně zatopit. Takže tu máme ideální koktejl na řádně drastickou atmosféru, díky které budete zahýbat za roh doslova šnečím tempem.

 

1 z 1

- +

1.

Revelations opravdu sází na old-school hratelnost, díky které musí hráč opravdu prozkoumávat prostředí a hledat každý náboj a každou bylinu. A že to bude potřebovat. Nepřátelé mají totiž překvapivou výdrž, a když se na vás svalí větší počet, je zaděláno na problém. Stačí si je totiž pustit k tělu a ihned vám rozšíří úsměv čepelí. K mání je dostatečně široký arzenál, čítající pistole, samopaly, brokovnice, granáty a nejcennější zbraň vůbec – nůž. Většinu zbraní lze také mírně vylepšit, nic než dodatečné poškození či větší zásobník ale nečekejte.

Kromě strašidelných setkání v kajutách je hratelnost plna důvěrně známých hádanek, které se však většinou smrskávají na hledání potřebného předmětu, který odemkne další předmět, případně vás posune o několik dveří dál. Je to starý recept, který však stále funguje.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Nic není bez chyb

Opravdu zřídkakdy narazíme na porty, které oproti původní verzi nepřináší nějaký nedodělek. Většinou se jedná o kiks grafický, který je tu naštěstí dostatečně mírný. Handheldový původ je rozhodně znát, dechberoucí vizuál nečekejte. Překvapivě ale titul nevypadá špatně, textury jsou dostatečně ostré, modely postav detailní a prostředí pěkné a variabilní. Škaredě se nepovedla snad jen synchronizace mluveného slova, která je tragická. Ostatně, někde se limitace handheldu projevit musely a můžeme alespoň poděkovat vývojářům za to, že port převedli na současné konzole velmi povedeně.

Díkybohu střelba byla přenesena bezproblémově a míření je dostatečně intuitivní.

Mnohem hůře je na tom ovládání. Tomu se totiž podle všeho taková péče nevěnovala a je to znát. Je totiž extrémně ztuhlé a kostrbaté, což je velká škoda. Na handheldu totiž bylo ovládání vytvořeno brilantně. Postavy se tu většinou hýbají po mřížce (rozuměj rovně) a běžet s lehkým zahýbáním většinou těžce nezvládají. Pohyb pak vypadá trochu divně a nepřirozeně, horší ale je, že kvůli tomu strádá odezva a reakce postavy na vaši činnost. Díkybohu střelba byla přenesena bezproblémově a míření je dostatečně intuitivní, stejně jako jiné akce, jako je výměna inventáře, léčení či kontextové animace.

 

1 z 1

- +

1.

Port na dobu sucha

Resident Evil: Revelations byl na 3DS skvělým titulem a na velké konzole přešel prakticky beze změny. Rozhodně bychom uvítali nějaké bonusy v podobě dodatečných módů či unikátních zbraní (Raid mód zůstal taktéž beze změn), můžeme ale být rádi, že Capcom port nezpackal ještě více. Na grafiku totiž nesmíte brát takový ohled a s ovládáním se rozhodně poperete, pokud se ale přes neduhy dokážete přenést, odmění se vám titul neopakovatelnou hororovou atmosférou prvních dílů a slušně zamotaným příběhem, který ale nepostrádá zajímavé momenty.