Recenze z hraní PC verze
Aby bylo všem jasné, na čem jsme, hned zkraje si vyjasníme, že GRID 2 je arkáda. Žádný pohled z kokpitu, žádný přehnaný realizmus, žádné urputné hledání ideální stopy a žádné projíždění vraceček na jedničku rychlostí zmrzlinářského vozíku. Tohle je show, spektákl plný ohňostrojů, foťáků, kamer a polonahých fanynek. Tedy ty fanynky si budete muset domyslet.
Když se s tímhle srovnáte, můžete si GRID 2 parádně užít, nicméně pokud hledáte věrnější simulaci, budou lepší jiné hry. Ale ještě než nad GRID 2 zlomíte hůl, musím jedním dechem dodat, že simulací jízdy na tom hra není vůbec špatně, ta arkádovost pramení spíše z jiných věcí.
Rvačka o fanoušky
GRID 2 se celý točí kolem vybudování World Series Racing (WSR), nejlepší závodní soutěže na světě, v níž budou soupeřit špičkoví závodníci Ameriky, Evropy i Asie. Všechno je postavené na fanoušcích, které získáváte téměř s každým závodem – zpočátku po stovkách, později po milionech. Jak roste počet virtuálních followerů a jak sbíráte vítězství po různých závodních klubech, daří se postupně rozšiřovat zástup zájemců o závodění ve WSR.
Vše se děje tak nějak samo. Každou chvíli prostě jen tak dostanete auto, abyste mohli soupeřit v dalších závodech.
Postup hrou je poměrně lineární a skládá se ze závodů, vehicle challenges (můžete v nich získat auto) a promo akcí (odměnou jsou další fanoušci). Když nasbíráte dost příznivců, odemkne se řada závodů WSR zakončená šampionátem. Závodů je bohatý dostatek a nemusíte zdaleka projít všechny, stejně tak se nemusíte všude rvát o první místo, a dokonce ani o medailovou pozici. To je potřeba jen v úvodních závodech jednotlivých klubů (aby vás pozvali na další akce) a v závěru každé série WSR (abyste si mohli v garáži vystavit pohár).
Zamrzí na tom, že se vše děje tak nějak samo. Každou chvíli prostě jen tak dostanete auto, abyste mohli soupeřit v dalších závodech, a to prostým výběrem jednoho ze dvou modelů (a druhý o chvíli později vyhrajete ve vehicle challenge). Chybí zásadnější možnost volby, stejně jako pocit, že si to celé třeba i zasloužíte. Na druhou stranu vás i tímto má hra motivovat k tomu, abyste se nevázali na jedno auto a zkoušeli jich mnohem více, což zaslouží pochvalu.
Arkádově skutečné
V GRID 2 najdete celkem 51 vozů a na rozdíl od jiných titulů nejste nuceni začínat v líných plečkách, ze kterých vymačkáte sotva rychlost, kterou jezdí průměrný řidič po českých dálnicích. Míra vizuálních detailů na vozidlech je vynikající, model poškození zpravidla parádní a zvuk naprosto senzační – a do té míry, do jaké aspoň některá z těch virtuálních aut znám ve skutečnosti, i dost realistický.
K řízení se tvůrci už dříve vyjádřili v tom smyslu, že není jejich cílem vyrobit simulaci. Šli na to ale trochu od lesa: shromáždili spoustu dat o každém vozu a na jejich základě vyrobili poměrně realistický jízdní model, který dále iterovali tak, aby míra simulace byla pro hráče příjemná. Zjednodušeně řečeno vyrobili simulaci, kterou pak „zarkádovatěli“. Dá se to však pochopit, protože jejich cílem nebylo udělat simulátor, ale zábavné závody, v nichž se bude každé auto chovat dost podobně jako ve skutečnosti.
Pocit z řízení v GRID 2 je fantastický (byť ne realistický). Každé auto skutečně cítíte trochu jinak, a to dost podobě tomu, co byste čekali od skutečného vozu.
V tomto vývojáři rozhodně uspěli a pocit z řízení v GRID 2 je fantastický (byť ne realistický). Každé auto skutečně cítíte trochu jinak, a to dost podobě tomu, co byste čekali od skutečného vozu. Cítíte přesně váhu, výkon, míru přilnavosti, přetáčivost či nedotáčivost… výsledek je skvělý a postupem času si určitě najdete svůj styl a auta, která mu budou sedět.
Základní rozdělení vozů je podle náhonu a kategorie Drift, Balanced a Grip. Auta s náhonem na zadní nápravu snadno přivedete do smyku, zatímco když máte poháněna přední kola, při dobrém najetí zatáčky se z ní snadno vytáhnete přidáním plynu v apexu. Kategorie naštěstí nejsou jen pro základní odlišení od „klouže to“ po „drží to“, protože každý vůz se v detailech chová individuálně.
Dobrou práci odvedli tvůrci i co do pocitu z ovládání. Na klávesnici je to tradičně vrchol masochizmu, ale už s gamepadem je zážitek perfektní. Díky analogovým páčkám a triggerům máte nad vozem po chvilce cviku takřka dokonalou kontrolu a není potíž projíždět zatáčky s chirurgickou přesností a perfektně pomocí plynu a natočení kol kontrolovat smyky.
Ještě skutečněji otravná AI
Podobně jako na ovládání se chtěli vývojáři vyřádit i na soupeřích, což se zčásti povedlo. Mělo by to fungovat tak, že každý jezdec má soubor určitých vlastností, které definují jeho chování na trati, nejde tedy o obyčejné skripty nebo něco podobného. Stává se tak, že někdo raději přibrzdí, než aby se s vámi srazil, zatímco jiný se kolizí ani blokování nebojí a další si zase urputně drží svoji stopu, i kdyby tím z vašeho vozu měl udělat hromádku neforemného plechu.
Docela to i funguje: protivníci sem tam chybují, pošťuchují se navzájem a celkově působí poměrně živě. Často se stane, že když vrátíte určitou situaci pomocí flashbacku, stane se na trati trochu něco jiného. Na druhou stranu podobně jako ve většině jiných her budete AI proklínat, protože mu samozřejmě nečiní potíže vás naprosto nesmyslně zatáhnout do hromadné bouračky nebo třeba roztočit do hodin při předjíždění. A když je do cíle daleko a kvůli takovýmto infarktovým situacím jste už vypotřebovali flashback, je to teprve adrenalin.
Závody pro každého
Abyste se nezačali nudit, najdete v GRID 2 solidní výčet různých závodních módů, přesněji je jich hned devět. V závodu budete podobně jako v módu Eliminator (tradičně v pravidelných intervalech vypadne poslední jezdec) a Endurance (závod trvající předem daný čas) nadávat na hromadný start. Ten totiž často končí několikerým restartem závodu a hrstkou solidních nadávek. Tyto módy jsou viditelně postaveny na trpělivosti, s níž se postupně prokousáváte na lepší pozice. Prostě musíte opatrně přečkat start a pro vítězství si dojet přesným manévrováním, až se skupinka jezdců trochu rozmělní. V akcích sestávajících z několika závodů ovšem zamrzí, že vaše pozice v předchozím závodu nijak neovlivňuje pořadí na startovním poli v závodu následujícím, takže opět začínáte někde vzadu.
Faceoff a Touge jsou podobné módy, přičemž ten druhý vývojáři stvořili zřejmě po hodně solidní pařbě. V obou typech závodů soupeříte vždy jen s jedním protivníkem a snahou je dojet první do cíle. V Touge je řešením i vytvořit si aspoň pětisekundový náskok, ale podmínkou je, na rozdíl od Faceoff, že nesmí dojít k větší než minimální kolizi. Bonus joke: když do do vás napálí soupeř, stejně jste diskvalifikováni vy. Jupí! Letošní herní kravinu roku jsme zřejmě našli už v prvním pololetí.
Trend dneška je samozřejmě Drift a GRID 2 není výjimkou v tom, že jde o nejstupidnější závodní mód, na který kdo kdy přišel. Takže nějak kloužete v zatáčkách, a když se trefíte poblíž sloupků, jsou z toho bonusové body. Pokud vás to náhodou baví, musím chtě nechtě dodat, že díky povedenému ovládání si driftování v této hře zřejmě oblíbíte.
V promo akcích se často setkáte s módem Overtake: na trase se plouží spousta SUV, které spolu s jedním protivníkem předjíždíte. Za rychle následující předjetí je více bodů, kolize nasbírané bonusy anuluje. Občas je to legrace, jindy děsná otrava – záleží, jaký vůz vám na to sponzoři vnutí.
Globální závodní šílenství
Aby se vám závody moc neokoukaly, najdete v GRID 2 hned čtrnáct různých prostředí a v každém je několik tratí, které se různě proplétají a navazují na sebe. Městská prostředí vás zavedou do Barcelony, Dubaje, Chicaga, Miami a Paříže, další zeměpisné výlety obstará kalifornské pobřeží, Cote d’Azur a okolí Hongkongu a Okutamy. Samozřejmostí jsou závodní okruhy: tentokrát Algrave, Brands Hatch, Indianopolis, Red Bull Ring a Yas Marina.
Větší dojem udělá Dubaj, kde se podařilo protáhnout trať mezi mrakodrapy a po výstavním nábřeží, ale také do rozestavěné části neuvěřitelně rychle rostoucí metropole.
Prostředí jsou dostatečně různorodá a docela nápaditá, potěší i možnost jet v různé denní době, byť jen u většiny z nich. Města tradičně zahrnují spousty pravoúhlých zatáček, závodní okruhy nabízí technické pasáže a zbývající trasy vás zaměstnají úzkými cestami a pořádným převýšením. Díky designu je možné rozličné úseky všemožně kombinovat, čehož využívá závodní režim Live Route. V něm nemáte žádnou minimapu, musíte číst trať tak, jak se před vámi otevírá, a navíc se ji nemáte jak naučit, protože odbočky se náhodně mění. Je to až nečekaně dobrá zábava.
Pravdou nicméně je, že mnoho tratí působí tak nějak genericky, že si z nich vlastně ani moc zajímavého nezapamatujete. Z Barcelony a Paříže vám utkví v hlavě spíše známé památky než dráha samotná, ostatně i Chicago je zajímavější tradiční železnicí nad silnicí než okruhem. O to větší dojem udělá Dubaj, kde se podařilo protáhnout trať mezi mrakodrapy a po výstavním nábřeží, ale také do rozestavěné části neuvěřitelně rychle rostoucí metropole.
Docela úlet jsou ale asijské tratě, které mi trochu připomenuly horské serpentiny v postarším Need for Speed: Carbon, jen bez té násilné snahy svézt se na úspěchu Rychle a zběsile. Hongkong i Okutama je spousta kopců, ostrých zatáček, úzkých tunelů i několika širokých a rychlých úseků. Tyto trasy jsou asi největší výzvou, ale při dobré volbě auta se řadí k nejzábavnějším.
Odpočinkovou záležitostí je Time Attack. Při něm ve vehicle challenge máte trasu jen pro sebe a předem daný limit, jinak jste na trase i s ostatními (ale s počátečními rozestupy) a snažíte se prostě zajet nejlepší čas. Nakonec jsem si nechal jeden z nejzábavnějších módů – Checkpoint. Odpočítává se vám čas, k němuž přibude několik sekund s každým projetím checkpointu, a to i podle toho, jak dlouho vám to trvalo od toho minulého. Vyžaduje to precizní řízení a bezchybné předjíždění pomalejších jezdců, přičemž tikající hodiny z toho dělají parádně adrenalinový zážitek.
Když se sami bojíte
V singleplayeru na vás čeká odhadem dobrá dvacítka hodin zábavy v desítkách závodů, nicméně časem odemknete všechny vozy a zajedete pozice, se kterými budete spokojeni. Potom si zážitek můžete prodloužit multiplayerem, ale zase takový odvaz to nebude. Většina funkcí je navázána na RaceNet, kde využijete různých globálních výzev. Jinak klidně můžete jen tak závodit, vydělávat virtuální peníze a za ně kupovat a vylepšovat auta.
Základní a nejsnazší možnost, jak se dostat do závodu, je Quick Match, kde se prostě přidáte někam, vyberete vozidlo a frčíte – moc nepotěší, když mezi použitelnými auty jsou jen taková, která ještě nemáte vylepšená, ale s tím ze začátku nic neuděláte. Integrovaný voice chat je spíše otravný, ale případně si se soupeři můžete povídat.
Je chválihodné, že vás tvůrci neseřadí na startovní pole, aby závod hned ze startu skončil hromadným masakrem, ale s řešením se příliš nevytáhli. Prostě se objevíte už v jízdě a po několika sekundách přebíráte kontrolu nad vozem – pořadí je zřejmě docela náhodné, takže má v klasických závodech prostě někdo výhodu a někdo se plácá vzadu.
Modely aut jsou fantastické, prostředí tratí atraktivní, model poškození také vypadá dobře a pocit z rychlosti je senzační.
Jednoznačně ale oceňuji řešení kolizí: normálně můžete tvrdě narážet, nicméně pokud má někdo pomalejší připojení a jeho pohyb po trati kvůli tomu není plynulý, kolizní model s daným hráčem se vypne a můžete to klidně prosvištět skrze jeho vůz.
Popcornové hraní
Vizuálně není hře co vytknout: modely aut jsou fantastické, prostředí tratí atraktivní, model poškození také vypadá dobře a pocit z rychlosti je senzační. To ostatně tak nějak reflektuje celý charakter hry: GRID 2 je jako hollywoodský biják, nablýskaný efekty, které ohromí a snad i zakryjí určitou plytkost ostatního obsahu.
Znovu připomenu, že GRID 2 je arkáda jak vyšitá. Pochopíte to z ovládání prvního závodu a utvrdíte se v tom na zkušebním okruhu, kde je vám vysvětleno, že máte zatáčku prolétnout v pořádném driftu, abyste si zachovali rychlost. A když ani to nebude stačit, dorazí vás hudba, která najednou začne hrát v posledním kole závodu a v podobných „dramatických“ chvílích.
Ortodoxní fanoušky simulátorů už asi dávno přemohly mdloby, ale nic z toho, jakou je GRID 2 hrou, vlastně není vyloženě špatně. Obtížnosti jsou docela dobře nastaveny na to, aby se v nich našel víceméně každý, přičemž těm méně trpělivým pomůže před nekonečným opakováním závodů flashback. A pocitově jde o parádní jízdu, která sice není technicky realistická, ale poměrně věrně přenáší pocit z řízení všech těch parádních aut.
Vlastně by šlo o vynikající závodní hru, avšak získávání aut a některé naprosto uhozené nedomyšlenosti v herních módech (diskvalifikace v Touge), designu tratí (i zde narazíte na „neviditelné“ něco na krajnicích, co vás parádně zničehonic roztočí) i některých závodech samotných (pohyb vozidel v Overtake je často k zbláznění) tomu trochu brání.
Nicméně tak jako nejdete na nejnovější filmový trhák kvůli hlubokým myšlenkám a propracovanému scénáři, nebudete hrát arkádové závody kvůli simulaci jízdy a dokonalým replikám tratí. Stejně jako si v kině užijete popcorn, exploze a prsa hlavní herečky, v GRID 2 si vychutnejte auta, rychlost, smyky a burácení motoru a budete naprosto spokojeni.
Recenze
GRID 2 – závodníci hledají superstar
Jako simulátor si vyberte jinou hru, GRID 2 si užijte pro pocit z jízdy, parádní auta a povedené závody.
Líbí se nám
- pocit rychlosti
- modely aut
- atraktivní tratě
- dostatek zábavných módů
- skvělé odlišení vlastností jednotlivých aut
- různé vlastnosti AI
Vadí nám
- mačkanice po startu
- získávání aut za nic
- některé nezajímavé tratě
- hudba v „dramatických“ momentech závodu
- nedotažený Quick Match v multiplayeru
no neni to mozna vinou konzole ale jelikoz ji mas tak se nedivim ze ti to pripada strasny jelikoz jsem jeste nehral ani jednu hru co by vypadala alespon podobne jako na pc a jak uz jsem rekl neni potreba nic draheho aby to vypadalo
LucyferEwill: nechci ti kazit iluze, ale to že to na PS3 vypadá hnusně není vinou konzole ale pouhou leností vývojářů hru pořádně optimalizovat a vyladit. Třeba loňský Dirt Showdown vypadá na PS3 luxusně a to běží na úplně stejném enginu jako ten Grid.
Všechny dnešní hry co na současnou generaci konzolí vycházejí, by měli jejich výkon ždímat do poslední kapky, ale v tomhle případě tomu tak vůbec není. Když to srovnám s jinýma hrama na PS3, tak tohle je fakt bída.
Aha tak to se nedivim , tvoji reakci na grafiku uz chapu , jelikoz bratr ma PS3 a na te konzoli to vypada jak tetris z 86r kdezto na mem PC to je opravdu VELKEJ mazec myslim oproti PS3 a to mam jen obycejnej herni PC kde ale jde vsechno Full a vypada to opravdu cool
Na PS3
Dopitapetr: na cem to hrajes?
Tak konečně se mi tahle hra dostala do ruky a musím říct, že můj první dojem teda žádná sláva. Největší průser je grafická stránka hry, která je na dnešní dobu silný podprůměr a to i na současných konzolích. Do ted‘ hraju NFS: The Run, které je vizuálně naprosto ohromující, ale tohle je jak z dob PS2.
Naopak se mi líbí jízdní model (super arkáda) a kolize jsou taky dost efektivní. Ujde i design tratí.
Gj
avalanchedisc: NFS je dost široký pojem, jestli myslíš Undercover tak to ano, jestli Shift tak bych tyto hry vůbec nesrovnával
Moje dojmy z této hry jsou docela rozporuplné…. na jednu stranu mě to i celkem bavila, ale to ovládání aut mi tu hru hrozně znechucovalo…každopádně lepší než NfS
Ani nevim proč (jednička mě bavila) , ale asi po hodině to šlo z disku. Furt tam někdo žvanil, furt mě nutil dělat něco jinýho než jezdit. Přemejšlel jsem o koupi, ale po zahrání warezu na to seru…
Redjous75 tvoje hra vypada k zbliti protoze mas konzoli cemu se divis mrkni jak to vypada na pc
Redjous75: Pravda, zasloužilo by doplnění, že chvála na grafiku se týká PC verze – ostatně z přiložených obrázků je vidět, jak to umí vypadat. Na konzoli je to pochopitelně o něco horší: grafika X360 verze, kterou jsem měl také k dispozici, odpovídá konzolovému standardu, což už dnes není nic úžasného.
Já zas tak nějak nechápu ty propracované modely a parádní grafickou sránku hry ? ! . V recenzích . Mám hru na PS3 a je to k zblití. Modely jako standartky z GT5 a jinak samozřejmě Grid2 z GT5 nechci nijak vůbec srovnávat to je nesmysl jen to platí pro grafickou stránku. Rozhodně by hře prospělo vyšší rozlišení naž 720. Jinak vše ostatní jako OK. Do hry jsem se musel přes ten grafickej hnus nejprv dostat pak jak si zvyknete tak už to jde. Musím pochválit jízdní model ač je arkádovjejší, tak i přes to se parádně ovládá z volantu. (alespoň pro mě , vlastně zjiˇšťuji že po těch létech u volantu ani už auta jinak než s volantem ve hrách řídit nedokážu ) Kariéra ujde i když její některé části jsou otravné až běda. Super jsou i licencované modelové ročníky vozů, možnosti změn designu vozidel a kupodivu mě fakt baví i některé 100% arkádové prvky úkolů jako předjíždění pickupu, nebo najet na soupeře co nejrychleji 5sec. Škoda jen , že mimo kariéru je hra nepoužitelná. Tím myslím pokud si budu chtít nasimulovat volný závod třeba na A1 ringu na 20kol, tak smolík pacholík páč max. počet kol je 5? . Myslím že hra není špátná ale o důstojném pokráčovateli prvníhu Gridu tu nemůže být ani řeč. Ten totiž ve své době byl opravdovou zábavně závodnickou peckou.
Vlastimil91: Pozice na startu se řídí podle levelu… čím vyšší level z hráčů, tím nižší pozice na startu. .
Z počátku jsem byl hodně zklamanej (skoro jsem až litoval pre-order) , ale pak jsem se do toho dostal (a hlavně jsem získal něco lepšího než jen blbý neovladatelný ameriky – neovladatelnou Silvii ) a i přesto, že je to větší arkáda než jsem očekával mě to baví. Jen mi nějak nesedí drift… líp jsem ho zajel s 4WD Skylinem než RWD 370Z, ale třeba se časem dostanu i do toho…
Jen to získávání fanoušků mi připadá jako divná komodita, ale doba už je asi holt taková. Ken Block je vlastně taky úspěšnější na netu než v závodech a přesto (nebo právě proto) nemá o sponzory/money nouzi, řekl bych…
Ale původní GRID (kterej byl k předobjednávce na steamu) je rozhodně lepší. Říkam si, kdy vývojáři pochopí (minimálně u PC) , že u závodních her nechceme každej rok úplně novou hru s novou logikou a hratelností, ale spíš jen technologický update (nové tratě, vozy a vylepšenou grafiku, fyziku a AI)