Deadfall Adventures

Celou hru vás budou provázet klišé známé odevšad, a to především v rámci příběhu. V roli Jamese Quatermaina hledáte po vzoru svého pradědečka ztracené poklady a relikvie v polovině druhé světové války. Jediný rozdíl mezi Jamesem a jeho předkem je přitom ten, že vy se zajímáte jen o to, co vám z toho kápne.

Váš úkol je prostý – nalézt starodávné Srdce Atlantidy, o které se dychtivě zajímají i nacisté, takže o nějakou akci není nouze. V tomhle chaosu vás bude ovšem doprovázet vaše společnice Jennifer, rádoby archeoložka, kterou musíte pokaždé vytáhnout z kaše. Během postupu hrou si kromě nacistů znepřátelíte i mumie, starověké příšery, všechny obyvatele, na které narazíte, a vlastní hrdost. Samotný příběh není zkrátka ničím zajímavý a to i přes rádoby vtipné hlášky a narážky hlavního hrdiny, a tak jde hned jeden z aspektů, na kterém by měla tahle hra stavět, stranou.

O to více by každý čekal, že se hra zaměří na hratelnost. Opět špatně! Tedy do jisté míry. Hra je primárně akční záležitostí a už v úvodních minutách se vám do rukou dostanou zbraně jako pár revolverů, německý samopal nebo dynamit. Ovšem, tím tak nějak končí ta zábavná část. Už od prvního výstřelu totiž poznáte, že tady něco nehraje. Můžete do nepřátel střílet jak chcete, ale nepoznáte kdy se rozhodnou spadnout na zem. Po zásahu nepřítele se neobjeví žádná animace, žádný náznak toho, že váš zásah byl úspěšný a tím vlastně souboje ztrácí na atraktivitě a dynamičnosti.

Dojmy rozhodně nezlepšuje ani stupidní umělá inteligence nepřátel, kteří mají jakousi tendenci si skrývat svou zbraň a zbytek těla nechat odhalený. V případě příšer je to tak, že raději běží do zdi. I přes to, že souboje vám hra cpe do cesty při každé možné situaci, nejsou zkrátka ničím zajímavé. Jsou divné. A jsou nezáživné.

Lara Croft se musí obracet v hrobě

Příběh je tedy nezajímavý a hratelnost co se týče soubojů neatraktivní. Co hru vyzdvihuje z absolutního propadáku je prostředí a s ním spojené občasné logické hádanky. Ty sice nemají tendenci vám trápit mozek, ale jde o hezký oddych mezi souboji. Pokud byste si přece nebyli jisti jak hádanku vyřešit, bude vám nápomocný deník vašeho pradědy, ve kterém je velmi stručně vyobrazená situace a možné řešení. I přes to se vám ale může stát, že si nebudete vědět rady. Například hned u první větší hádanky jsem nevěděl, co přesně dělat a napadlo mě to až druhý den. Některé hádanky jsou jednoduché, na jiné jen tak nepřijdete.

Hra vás bude několikrát nabádat k prohledávání všech možných koutů úrovní k nalezení skrytých pokladů, které slouží k vylepšování vaší postavy. Ať už jde o větší výdrž, vylepšené zdraví či další podobné vylepšení. Naneštěstí jsou tyto vylepšení z větší části nepodstatné a tak není důvod, proč tyto poklady hledat.

Alespoň ta džungle je pěkná

Zatím hra tedy moc neboduje a nejinak tomu není ani v případě audiovizuálu. Všichni si zajisté uvědomujete, že v dnešní době je trend si spíše užívat grafiku než samotné hraní. A to je přesně to, co v této hře dělat nebudete. Grafika je totiž silně průměrná, ne-li podprůměrná, stejně jako zbytek hry.

Textury bývají rozmazané a nekvalitní, modely postav a jejich tragické animace to také nezlepšují. V samém duchu se honosí i zvuky, které ničím nezaujmou. Jediná záchrana tkví v soundtracku s klasickou náturou dobrodružství.

In memoriam

Deadfall Adventures prostě ničím nepřekvapilo a ničím nezaujalo. Jde o průměrnou hru s průměrným příběhem, hratelností, grafikou a zvuky. Polští tvůrci se ještě mají co učit, aby to dotáhli do lepšího průměru. Hra samozřejmě obsahuje i bugy a všelijaké chyby, ty se však těžko rozlišují od samotných nedostatků hry. Pomalejšímu načítání textur, propadáváním postav zdmi a mnoha dalším klasickým kiksům se ale nevyhnete.

PS: V recenzi se bohužel nedostalo na další 2 režimy, která hra obsahuje. Těmi je multiplayer a survival. Naneštěstí oba zmíněné nikdo nehraje a stejně neobsahují nic, co bychom už jinde neviděli.