Resident Evil: Revelations 2 – závěrečné zhodnocení

Recenzovaná verze: Xbox One

Před čtyřmi týdny mezi nás zavítalo další pokračování oblíbené, leč v poslední době za svou akčnost lynčované, série Resident Evil. Druhé Revelations měly navázat tam, kde jednička skončila, tedy na příklonu k původním dílům série, kde dominovala hororová atmosféra. V Capcomu na svou hru navíc naroubovali epizodický formát, ke kterému bylo mnoho hráčů skeptických a nyní už lze říci, že právem.

„Pokud jste čekali na vydání krabicové verze, můžete se poplácat po ramenou, protože si tím rozhodně vylepšíte herní zážitek.“

Je pravdou, že cliffhanger na konci epizody byl vždy povedený a dobře načasovaný, takže jsme se všichni těšili na epizodu další. Seriálový look navíc vylepšovali i dobře střižené trailery ve stylu „v příští epizodě uvidíte“ a „viděli jste“. S jedním si však lze poradit jen velmi těžko. Každá ze čtyř epizod měla velmi odlišnou kvalita, takže zatímco u dvojky jste proklínali vývojáře, o týden později u epizody třetí jste je vychvalovali. Pokud by hra vyšla jako celek, každý by si byl vědom slabších částí hry, ale daleko lépe bychom je překousli, pokud by byly součástí jinak povedené hry. Bohužel díky epizodickému formátu nám zejména po druhé epizodě začínalo docházet, že tady není vše tak úplně v pořádku a nyní po vydání celé hry je už vše jasné – epizodický formát v Capcomu prostě nezvládli. Pokud jste tedy čekali na vydání krabicové verze, můžete se poplácat po ramenou, protože si tím rozhodně vylepšíte herní zážitek.

 

1 z 1

- +

1.

Jako na houpačce

Nejprve se však vrhněme na čtvrtou epizodu, na jejíž kvalitu jsme byli tolik zvědaví. Co do příběhu totiž jednotlivé epizody podávali nevyrovnaný výkon a jeho vyprávění nebylo vždy tak hladké a plynulé, jak bychom si přáli. Linka Barryho a Natálie se navíc odehrávala s šestiměsíčním odstupem, což je lehké na pochopení, ale způsob vyprávění příběhu dokázal někdy zamotat hlavu. Díky rozkouskování na čtyři epizody jsem právě z vyprávění příběhu neměl úplně dobrý pocit, což finále poslední epizody z poloviny potvrdilo. Pokud jste s příběhovým pozadím série Resident Evil neseznámeni, bude pro vás konec poměrně velkým zklamáním. Události celé hry sice vyústí v pochopitelný konec, ovšem co vlastně znamená to co se stalo, bude pro neznalého hráče záhadou. I když jsem hrál ostatní díly série, vcítil jsem se do role neznalého hráče, který bude koncem hry přinejmenším zklamán. Nenásleduje žádná sekvence, která by jakkoli vysvětlovala, co a proč se stalo a bohužel žádná z události v celé hře vám k tomu nedá žádná vodítka. Na stranu druhou pro znalce série bude konec velmi podařený, protože vyplňuje mezeru mezi pátým a šestým dílem a vše do sebe hezky zapadne.

 

1 z 2

- +

1.

2.

A co vlastně čtvrtá epizoda nabídne? Díky jejímu rychlému spádu a oproti předchozím epizodám rychlé kadenci nových příběhových informací není bez jakýchkoli spoilerů moc o čem mluvit. První část si opět zahrajete za Claire a Moiru a s největší pravděpodobností budete plni zklamání. Naprostou většinu jejich části totiž naplňuje útěk, kterému sice nelze upřít jistou atmosféru, ale fakt, že jsem tuto část dohrál za patnáct minut, mluví za vše. Část za Barryho a Natálii je naštěstí o něco delší. Podařilo se mi ji klidným tempem projít za hodinu a patnáct minut, přičemž opět nabídne kvalitní hratelnost, kterou připravila epizoda předchozí. Za zmínku stojí především prostředí, které oproti jiným částem hry působilo poměrně propracovaně a ke konci hry vás bude hororová atmosféra sžírat za živa. Fanoušky série potěší především tajemně vypadající sídlo, kde si zahrajete starou známou hru na hledání klíčů k těm správným dveřím, která dokázala zamotat hlavu nejednomu hráči původních dílů.

„To hlavní navíc zatím Raid mód neumí – online kooperace je totiž přislíbena až na konec tohoto měsíce.“

Sečteno a podtrženo, všechny čtyři epizody jsem prošel za zhruba sedm hodin a to s tím, že jsem vše pečlivě prozkoumával a některé části i kvůli úmrtí opakoval. Náruživější hráče Revelations 2 teď jistě namítnou, že hra obsahuje i velmi povedený Raid mód, který jinak krátkou herní dobu dokáže řádně nakopnout. Nabízí opravdu velké množství obsahu a v prvé řadě poměrně rychlý režim levelování postavy, který vás prakticky neustále zásobuje novým vybavením. Nutno však dodat, že jde o část hry určenou spíše fanouškům série, v zásadě totiž nabízí pouze akční zábavu, která má v dnešních hrách opravdu silnou konkurenci. To hlavní navíc zatím raid mód neumí – online kooperace je totiž přislíbena až na konec tohoto měsíce.

 

1 z 1

- +

1.

Za více peněz více příběhu

Naštěstí ani zde nekončí výčet toho, co vám hra přináší a co dokáže nabobtnat jinak krátkou herní dobu. Pokud jste si pořídili všechny série v rámci Season Passu, dostanete navíc i dvě bonusové epizody, které rozšiřují příběh a každá z nich přináší novou hratelnost. Zejména ta první ale budí dojem, že se opět někde šetřilo. Bez možných spoilerů nemohu říct, co je obsahem, avšak přijde na část příběhu, který zůstal nezodpovězen a rozhodně vás bude zajímat. Bohužel právě o událostech, které vás zajímají, se dozvídáte pouze v cut-scénách mezi jednotlivými misemi, které jsou pouze o tom, že procházíte již navštívené lokace a jediným úkolem je vyřídit předem známe množství nepřátel. Hrát se dá samozřejmě opět v kooperaci, ale kupředu vás bude táhnout pouze snaha dozvědět se o příběhu co možná nejvíce. Druhá bonusová epizoda už je na tom o něco lépe. Opět popisuje část příběhu, který zůstal trochu otevřen a nezodpovězen a soustředí se na neslyšené plížení a lokalizaci nepřátel. Kooperace je zde poměrně zábavná a funkční, přesto mnoho hráčům nesedne zdlouhavé plížení a žádná střelba.

„Jednoznačně pochválit lze zvukový doprovod, který je v sérii Resident Evil vždy zárukou kvality.“

Vizuální zpracování jsme si rozebrali už ve speciálu první epizody, takže stále platí, že jde o povedenou podívanou, avšak nic, z čeho by vám spadla čelist. Líbí se mi především zpracování některých starých prostor, kdy oprýskané zdi, nábytek a další vybavení působí velmi realisticky. Naproti tomu narazíte na místa jako je třeba rybářská osada z druhé epizody, která by si za level design zasloužila pohlavek. Co lze jednoznačně pochválit je zvukový doprovod, který je v sérii Resident Evil vždy zárukou kvality a je tomu tak i tentokrát. Jen velmi zřídka jsem si povšimnul poklesu snímkování, ale lze očekávat, že hra dostane v brzké době nějaký patch vylepšující technické zpracování.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Svou kvalitou hra připomíná jízdu na horské dráze, kdy se jednu chvíli skvěle bavíte, abyste se v další části hry nudili. Vše tu naštěstí koriguje fungující kooperace, která je po většinu hry poměrně zábavná, avšak stále jsem toho názoru, že hrát za mladší polovičku každé dvojce bude spíše za trest než za odměnu. I v jednom hráči ale hra funguje dobře a umělá inteligence pobrala rozumu poměrně dost. Jsou sice chvíle, kdy se druhá postava někde zasekne a nenásleduje vás, ale to se mi stalo pouze dvakrát.

„Pokud jste se rozhodli vyčkat na krabicovou verzi, rozhodně jste neudělali špatně.“

Nejnovější Resident Evil rozhodně stojí za vyzkoušení, avšak není hrou pro každého. Rozhodně si ji více užijí fanoušci série, kteří více ocení příběh a pochopí jeho konec. Navíc si také užijí raid mód, který dle mého názoru ostatní hráče zase tolik nenadchne. Ti totiž mohou být zklamaní z toho, co dostanou, protože časová dotace pohybující se u příběhu kolem sedmi hodin je mírným zklamáním. Na druhou stranu digitální verze se pohybuje kolem 500Kč, takže přepočteno na peníze dostanete vlastně adekvátní porci herní zábavy. Pokud jste se rozhodli vyčkat na krabicovou verzi, rozhodně jste neudělali špatně. Příběh bude působit celistvějším dojmem a možná hře odpustíte i některé hluché pasáže.

Resident Evil: Revelations 2 koupíte v našem obchodě GameExpres.cz pro všechny verze.