Rytířské příběhy byly od nepaměti oblíbeným námětem herního průmyslu. Zásady, čest a touha po slávě jsou základním kamenem mnoha zdařilých her. Tahová strategie Legends of Eisenwald se snaží podobně jako řada jiných hrát na tuto často oslavovanou notu. Cesta Early Accessem byla zpočátku bezproblémová. Zásadní potíže nastaly až po převedení Legends of Eisenwald do finální verze. Tento přerod se jednoduše nepovedl, hra jako taková byla hodně nestabilní a řada hráčů se nedostala ani přes první zásadnější souboj. Autorům se ale po týdnu tvrdé práce podařilo dát jejich projekt do stavu, kdy je konečně hratelný. Vyplatí se do něj ale investovat, anebo je lepší si raději připlatit a koupit si titul, který má již více zajeté koleje?
Čest a sláva
Jedním z pronikavých prvků Legends of Eisenwald je nepochybně příběh, vedlejší úkoly a hlavně legendy a pověsti, na které v průběhu hlavní kampaně narazíte. Primární linie je rozdělena na řadu velkých map. Na nich se bude odehrávat příběh mladého odvážného hrdiny. Ten má z počátku celkem štěstí, narazí na dobré lidi a pomaličku se protlouká zpátky do svého rodného sídla. Nebyl by to asi správný příběh, kdyby šlo vše, jak má, takže se to někde v půli cesty zase zvrhne a váš drahý rek se musí poprat s osudem. Čeká na vás řada překvapení, intrik a hlavně rozhodnutí.
Velké procento vedlejších a hlavních úkolů se dá totiž řešit více způsoby. Možná právě proto mají něco do sebe. Jelikož se pohybujete ve středověké společnosti, vše většinou vyřešíte za pomoci ostří svého věrného meče, ale skoro vždy je tu alternativa. Doba temna hodně nahrává fanatikům, hlupákům a jiným podvratným živlům. Takže se na vaší cestě za pravdou setkáte s řadou různých postav, které ve vás mohou vzbudit jak zájem, tak i absolutní zhnusení.
„Každá obyčejná postava nedůležitá pro příběh má svůj evoluční stupeň. Většinou se jejich rozvoj ještě dělí na dvě větve, které mají jak výhody, tak nevýhody.“
Zásadním aspektem Legends of Eisenwald jsou rozhodně samotné legendy a pověsti. V každé lokální hospodě se můžete dozvědět řadu novinek, zajímavostí a příběhů o dané lokaci. Popřípadě když už ne o ni, tak o něčem z našeho středověkého období. Každé vyprávění má něco do sebe. Prozatím je k němu ale potřeba vždy alespoň základní znalost jednoho ze světových jazyků, takže si tuto kratochvíli asi neužije každý.
Přesto, že Legends of Eisenwald působí zprvu hodně realistickým dojmem, čekají na vás zajímavý nepřátelé z jiných sfér. Se základní magií bych se asi ještě smířil, ale zombie, duchové, vlkodlaci a upíři do této hry moc nezapadají. Pro ty, kteří nehledají reálno, to může být ale příjemné zpestření jejich výpravy.
Luk či kuše?
Primární charakter má nejprve na výběr ze tří herních tříd. Čeká tu na vás bandita, rytíř a intelektuál. Následně co si navolíte jednoho z nich, začne se vyvíjet. Ono bez vývoje postavy by to v současné době už asi nebylo ani kvalitní RPG. Jelikož Legends of Eisenwald hraje hodně na reálnost, může si váš hrdina vylepšit jen dovednosti. Osobní statistky se mu navyšují automaticky, což je celkem škoda. Zásadně vás ovlivňují předměty, které si na sebe hrdina navleče. Těžké brnění značně navýší obranu, přijdete ale o iniciativu, která je atributem, jenž určuje, kdy bude daný člen skupiny začínat. Jednotlivé třídy si mohou na sebe nasadit jen určité typy zbrojí, zbraní a amuletů. Rytíř si dokonce může osedlat koně, který je slušnou posilou jeho atributů.
„Správa družiny není zadarmo. Čím výraznější jednotky máte, tím vyšší žold vyžadují. Naštěstí nepotřebují žádné potraviny, vystačí si jen s finanční hotovostí. Když peníze dojdou, je zle.“
Společníci, které máte v družině, se vylepšují trošku jiným způsobem, než jejich chrabrý vůdce. Ti, kteří znají Mount and Blade si jistě pamatují vývoj jednotek. Zde je to podobné. Každá obyčejná postava nedůležitá pro příběh má svůj evoluční stupeň. Většinou se jejich rozvoj ještě dělí na dvě větve, které mají jak výhody, tak nevýhody. Základní lučištník, který vypadá na první fázi jako Robin Hood, si může po druhém stádiu vybrat, jestli z něj bude kušištník anebo zůstane u svého drahého věrného luku. Kuše má větší sílu, ale později se s ní dostanete na řadu. Luk naopak ve většině případů začíná, ale zranění, které protivníků udělá, není zrovna závratné. U kontaktních jednotek je výběr specializace trošku pestřejší. Na vaše válečníky čekají kladiva, obouruční meče, sekery, štíty a píky. Každá zbraň má zcela odlišné účinky.
Chce to hotovost
Správa družiny ale není zadarmo. Čím výraznější jednotky máte, tím vyšší žold vyžadují. Naštěstí nepotřebují žádné potraviny, vystačí si jen s finanční hotovostí. Když peníze dojdou, je zle. Placené jednotky odmítají bojovat a staví se do pasivní role, z níž se dostanou většinou až po řadě kol či po následné výplatě. Osmičlenná družina trošku lepších válečníků stojí například 300 – 500 zlatých. Čím silnější jsou, tím náročnější je jejich vyplácení.
„Soubojový systém je zde značně omezený. Jiným hrám zastupujícím tento žánr nemůže za žádných okolností konkurovat.“
V Legends of Eisenwald se bez velké družiny neobejdete. V maximálním počtu může mít až dvanáct členů. Slouží k lovu banditů, obraně proti různým tlupám a hlavně k expanzi vlivu vašeho reka. Čím víc sídel máte pod kontrolou, tím rozsáhlejší partu máte. Krom toho, v získaných pevnostech, vesnicích a městech vybíráte daně, které značně vypomůžou vašemu rozpočtu. Ten je totiž občas hodně napnutý, jelikož na uzdravení celé společnosti v klášterech zaplatíte třeba 600 – 1000 zlatých. Za předpokladu, že máte ve skupině silné jednotky. V prvních fázích hry je toto vydání velmi nemilé.
Nepříjemná omezení
Družina se po mapě pohybuje v reálném čase, rychlost přesunu je nízká, ale naštěstí se dá značně zrychlit, což jej dělá snesitelným. Hůř je na tom soubojový systém. Ten je oproti jiným hrám, které tento žánr zastupují, velmi omezený. Prakticky mi Legends of Eisenwald dal prozatím do rukou možnost jen útočit, popřípadě se bránit. Příležitost se pohybovat po hexagonovém poli zcela svobodně zde není. Bojiště ale samo o sobě nenabízí ani dostatek prostoru na promyšlené tahy. Buď bij, nebo budeš bit. Osobně tento prvek považuji za problém, taktické schopnosti jsou hodně redukovány a to se k tomuto žánru moc nehodí.
Další věc, která mi často hnula žlučí, byla nemožnost ukládat vojáky do všech zásadních pozic. Tím pádem je neustále někdo obsazoval. Nejlepší je, že když půdu zaberou bandité a následně je porazí některý ze spřátelených lordů, o post přijdete nadobro, protože se k městečku či dolu dřív než váš spojenec nedostanete. Jestli chcete udržet všechny důležité pozemky, budete muset prostě zůstat s vaší armádou na místě, jinak to nepůjde. Vždy se totiž objeví bandité, kteří se vám budou snažit ukrást majetek, za který jste zaplatili krví.
Problémem číslo jedna byly a jsou porodní bolesti, díky kterým jsem v se v prvních dnech nemohl ani dostat skrz základní souboje. Po týdnu je to naštěstí o něco lepší, ale stále je tu naprosto otřesná optimalizace a občasné pády hry. No v určitých okamžicích to nevypadá na hru, která by se dala považovat za hotovou.
Promarněná příležitost
Legends of Eisenwald je strategie, která v počátečních fázích Early Accessu měla na to, aby se uplatnila, protože konkurence není až na pár výraznějších titulů zrovna pestrá. Vývojářům se ale podařilo slušně pohnojit start finální verze. Mimo to, ani současný stav hry není takový, jaký by mohl být. Což je škoda, protože titul disponuje povedeným příběhem, nemalou rozmanitostí map a systémem vývoje postav. Za pár měsíců snad bude líp, nyní hru není možné moc doporučit.
Počítač na recenzi zapůjčil Grunex.com.
Recenze
Legends of Eisenwald – čest a sláva především
Legends of Eisenwald je nedodělaná hra se slušným potenciálem. Škoda, že byl promarněn. Nákup doporučujeme za pár měsíců v pořádné slevě.
Líbí se nám
- příběh
- legendy a pověsti
- vývoj postav
- rozsáhlá mapa
- obtížná rozhodnutí
Vadí nám
- nedodělanost
- nedomyšlená kontrola pozic
- nepovedený soubojový systém
- optimalizace
Už jen ze screenů to vypadá divně