Tales from the Borderlands – humor především

Recenzovaná verze: PC

Studio Telltale Games se proslavilo především svými adventurami zasazenými do světů známých ze seriálů nebo komiksů. V minulosti jsme mohli navštívit komiksové světy The Walking Dead a The Wolf Among Us, brzy se svého konce dočká Game of Thrones založené na seriálové předloze. Občas ale dojde i k rozšíření nějaké čistě herní značky a jednou z nich je Borderlands od Gearboxu. Zatímco Game of Thrones se nezřídka setkávalo s rozporuplnými reakcemi, Tales from the Borderlands si hráči už v průběhu vydávání jednotlivých epizod dost oblíbili a dlouho to vypadalo, že za spolupráce Telltale a Gearboxu vzniká další povedená série. Stejný dojem jsem měl i já, což jsem nejednou vyjádřil ve speciálech zaměřených na jednotlivé epizody. A nutno říct, že nyní, při hodnocení celé série po vydání poslední epizody, se vlastně nic nezměnilo.

Je to jen obchod

Příběh Tales from the Borderlands se odehrává až po událostech Borderlands 2 a soustředí se na provázaný příběh dvou postav. Jednou z nich je Rhys, zaměstnanec společnosti Hyperion. Jednoho krásného dne se měl dočkat povýšení, ale osud mu rukou jeho šéfa Vasqueze přichystal jen ostudné degradování. Rhys se tedy rozhodne pomstít svému šéfovi a za asistence kolegů Vaughna a Yvette zkusí převzít důležitý obchod, jenž zahrnuje výměnu spousty dolarů za vault key. Tento termín záměrně nepřekládám, hráči Borderlands jistě budou vědět, o co jde, a ostatním snad bude stačit informace, že pod těmito dvěma slovy se skrývá něco zatraceně cenného.

Rhys a Vaughn se tedy vypraví na povrch planety Pandora vstříc vidině úspěšného a snadného obchodu. V jeho průběhu přitom vejde na scénu druhá hlavní postava jménem Fiona, která se pro změnu snaží tak trochu podvést šíleného přítele své sestry. A jak už to tak chodí, celý obchod se ošklivě zvrtne, stmelí oba hrdiny (pokud se jim tak dá říkat) a vyústí v dlouhou sérii absurdních situací, které se rozprostírají přes pět epizod. A které jsou o to absurdnější, že se odehrávají na Pandoře, planetě, kde nejspíš nikdo nikdy neslyšel slova jako „normální“, „racionální“ nebo „rozumný“.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Raději nebudu zacházet do dalších detailů, podobně jako u dalších projektů od Telltale platí, že každý náznak vývoje zápletky hrozí vznikem nežádoucích spoilerů. Snad bude stačit, když řeknu, že se příběh vážně povedl. Rhys a Fiona jsou sice hratelné postavy a v podstatě i vypravěči celého příběhu, ale oběma zdárně sekunduje Vaughn a Fionina sestra Sasha. Takhle nesourodá čtveřice, která se postupem času rozroste o další zajímavé postavy, dokáže utáhnout překvapivě poutavý děj plný humoru, bizarních situací a šílených nápadů, který si chtě nechtě zamilujete. Scénáristé zkrátka dokázali skvěle smíchat vlastní nápady a postavy s už existujícími prvky a charaktery na Pandoře a dali vzniknout vynikající komedii, která vás bude neustále fascinovat a bavit a která v žádné epizodě neztrácí tempo. Spíše naopak, tempo je stále lepší a lepší a pomáhá mu i pár dojemnějších a ne zrovna veselých momentů.

O zábavu v průběhu děje se navíc stará i časté rozhodování, které je pro tituly od Telltale Games tak charakteristické. Většinou se zdá, že vaše rozhodnutí vlastně nemají smysl, ale jak už to tak bývá, zdání klame. Základní kostru příběhu a jeho styčné body svým rozhodováním příliš nezměníte, ale určité volby se mohou nezřídka promítnout do mnoha událostí, včetně bombastické finální pasáže.

„Nesourodá čtveřice dokáže utáhnout překvapivě poutavý děj plný humoru, bizarních situací a šílených nápadů.“

Analýza kompletní

Chválím i skutečnost, že se tvůrci z Telltale pokusili oživit zajetou hratelnost všech jejich titulů. Aby bylo jasno, základem je stále ta klasická hratelnost. Takže si užijete řadu rozhovorů, quick-time eventů, cut-scén hýřících vtipem a šílenostmi a volnějších pasážích. V nich se můžete procházet podle libosti, povídat si s ostatními postavami na scéně a hledat důležité objekty a předměty. Díky dvěma hlavním postavám ale série nabízí dva herní prvky, které se tuhle tradiční a už notně opotřebovanou hratelnost snaží oživit. A to celkem úspěšně, i když stále platí, že Tales from the Borderlands balancuje na pomezí hry a interaktivního seriálu a přiklání se spíše k té druhé možnosti.

Jedním z nich je Rhysovo oko, které funguje jako skener. V několika částech hry máte možnost aktivovat skenování prostředí, které je občas důležité pro objevení klíče k dalšímu postupu. Leckdy vám navíc dovolí blíže prozkoumat určité objekty na scéně. Skenování zpravidla doprovází nějaký vtipný popisek a díky tomu se z funkce skeneru stává prvek, jenž nabízí další příležitosti pro trochu humoru i možnost prodloužení herní doby a zpestření jakkoliv jednotvárné hratelnosti.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Fiona má zase možnost nalézat a uchovávat peníze, které lze příležitostně použít. Jednou si můžete koupit masku na demoliční derby, jindy si koupíte nové oblečení pro několik postav nebo odlišný vzhled pro vozidlo, kterým celá skupina hrdinů často cestuje. Funkce peněz a nakupování sice na samotnou hru nemívá výrazný vliv, ale i v tomto případě se dá mluvit o zajímavém oživení, díky němuž máte pro změnu pocit, že vážně hrajete hru. Nemluvě o tom, že zužitkování nalezených peněz může snadno nabádat k detailnějšímu zkoumání prostředí. Obě speciality tedy mají svůj smysl a myslím, že je určitě lepší oživit hratelnost alespoň takovými drobnostmi než vše nechat při starém a bez jakékoliv snahy o invenci.

„Stále platí, že Tales from the Borderlands balancuje na pomezí hry a interaktivního seriálu a přiklání se spíše k té druhé možnosti.“

Jako ze stránek komiksu

V Telltale naštěstí neodbyli ani grafickou stránku a autorům se opět podařilo zamaskovat nedostatky letitého enginu. Game of Thrones na to jde přes efekt připomínající olejomalbu, Tales from the Borderlands se zase snaží o věrné napodobení grafického stylu, který je charakteristický pro ostatní hry ze série Borderlands. Což se mu daří skvěle a i díky tomu působí epizodická série jako titul, který má plné právo nést jméno Borderlands. Oproti Game of Thrones tu navíc nedochází k tak viditelným problémům s animacemi. Především v první a poslední epizodě můžete zpozorovat pár prkenných nebo ne úplně dotažených animací, ale zpravidla nejde o nic, co by vás mohlo při hraní výrazněji rušit.

Skvěle je na tom i zvuková stránka. Na dabing ani ozvučení samotné hry, které je taktéž věrné sérii Borderlands, si vážně nelze stěžovat, rád bych ale pochválil především skvělý výběr hudby. Ten je nejvíc znatelný v úvodních titulcích každé epizody, v nichž tvůrci kombinují vtipné či bizarní cut-scény se skvěle vybraným hudebním doprovodem. A pokud vám občas přijde, že úvodní titulky epizod něco parodují, pravděpodobně to tak vážně bude.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Tak končí naše komedie

Troufám si říct, že spolu s The Wolf Among Us a první sérií The Walking Dead je Tales from the Borderlands to nejlepší, co kdy v Telltale Games vytvořili. Jde zkrátka o vynikající, zhruba jedenáctihodinovou komedii, kterou si snadno užijí jak znalci série Borderlands, tak naprostí nováčci. Díky skvělému vtipu a množství geniálních nápadů lze navíc velmi snadno překousnout skutečnost, že vlastně stále hrajete spíše interaktivní seriál než skutečnou hru. Nutno ale říct, že Tales from the Borderlands se přeci jen snaží zajeté principy trochu oživit a funkce Rhysova očního skeneru nebo možnost utrácet za vizuální proměnu postav a další věci nejsou vůbec na obtíž. Zvlášť když nabízí další příležitost pro trochu toho humoru a zpestření jinak jednotvárné hratelnosti.

Tahle epizodická série je zkrátka ideální pro každého hráče, který hledá další příležitost, jak se pořádně pobavit, ale který zároveň nevyžaduje kdovíjak komplikovanou hratelnost a herní mechaniky. Stále samozřejmě platí, že náročnějším hráčů, kterým jde především o hratelnost, nový počin Telltale Games nemá co nabídnout. Ale také platí, že tuhle komediální taškařici si může vážně užít kdekdo. Pokud vám tématika Borderlands není úplně cizí, určitě nemusíte ani na chvíli váhat, jestli má koupě smysl. A ačkoliv ještě Game of Thrones není u konce, troufám si říct, že ve srovnání s Tales from the Borderlands je jako pomalý a neohrabaný skag stojící proti mrštnému a energickému stalkerovi.

Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.