Halo 5: Guardians kráčí po vyšlapané cestičce

Halo 4 z roku 2012 byl první velký počin amerického studia 343 Industries, které převzalo otěže nad známou a oblíbenou sci-fi střílečkou po odchodu tvůrčího celku Bungie (přidali se k Activision a společně budují MMO střílečku Destiny). Vývojáři z 343 Industries dostali od Microsoftu za úkol pokračovat ve vývoji série Halo. To se jim povedlo a na svět přivedli právoplatné pokračování, které bylo dobře přijato novináři i samotnými hráči, a zároveň odstartovalo novou trilogii kultovního Master Chiefa.

Pokud jste Halo 4 dohráli, tak víte, že vyvolalo spoustu otázek, na které chceme znát odpovědi. Ty najdeme v dnes recenzovaném Halo 5: Guardians. Ale nebojte, nebudu vám tady prozrazovat příběhové detaily. To by bylo nebezpečné a hlavně bych vás připravil o zážitek. Ten je opět na dobré úrovni. Příběh je nám servírován formou propracovaných filmečků se skutečnými herci. Technologie se posunuly o krok dopředu a je to znát i na filmových pasážích Halo 5. Určitě jsou v lepší kvalitě než byly v Halo 4, což jste si mohli sami ověřit z propagačních materiálů Microsoftu. Ale přesto příběhu něco schází. Nemohu se zbavit pocitu, že v předešlých dílech na tom byl příběh lépe, zejména po stránce atmosféry, emocí, napětí i náznaku romantiky. Asi to bude tou temnější dobou…

Na kampani Halo 5 mě mrzí, že jsem za celou dobu nezažil napětí a atmosféru z Halo 4. Popravdě po pár dnech jsem na většinu pasáží z Halo 5 zapomněl, přitom si dokážu bez větších problémů vzpomenout na několik zásadních momentů z Halo 4. Nejvíce na boj o život na vesmírné lodi (začátek hry). Nic takového mi Halo 5 nedokázalo nabídnout a z mého pohledu je to škoda.

 

1 z 1

- +

1.

Jsem si jist, že každému hráči příběh sedne jinak. Stejně tak jsem si jist, že spousta příznivců Halo bude zklamaná. Ne z toho, že kampaň Halo 5: Guardians končí otevřeně (to bylo jasné, když je plánován minimálně ještě jeden díl, i když dle mého tahle sága bude pokračovat ještě dlouhé roky, možná bez Master Chiefa). Ale z toho, že začátek je „ospalej“ a když se kampaň konečně rozjede, tak netrvá dlouho a vidíte závěrečné titulky. To by nám vývojáři dělat neměli. Když už chtěli za každou cenu vytvořit zhruba šestihodinovou kampaň (podobná délka jako v Halo 4), tak ji měli dát pořádné grády a vyhnout se nudnějším pasážím, kdy pobíháte od jednoho rozhovoru k druhému.

Singleplayerovou část Halo by mohly zachránit inovace. Ty ale budete hledat horko těžko. Halo 5: Guardians kráčí po vyšlapané cestičce a tvůrci nechtějí nic riskovat. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč v této sérii stále chybí zničitelné prostředí a více propracované interiéry. Copak v budoucnosti bude vše takové jednotvárné a prázdné?

Do třetice jsou to opakující se situace z Halo 4; zdravím frenetickou akci s mechem. Nepomáhá tomu ani nové zaměřování s možností přiblížit si cíl z každé zbraně nebo postupem času těžší nepřátelé. I to pradávné zlo (chcete-li mimozemšťané) bylo z větší části viděno v Halo 4. Všemu potom nasazuje korunu horší umělá inteligence nepřátel a bohužel i vašich parťáků. Hloupé mimozemšťany bych ještě tak nějak přežil, ale když moji parťáci nedokážou řídit, o všechno se zasekávají, tak to už není omluvitelné. Radím vám, ať se věnujete řízení a střílení přenecháte AI, to jim celkem jde. Naštěstí se nebojí vás oživit, stejně tak nejsou úplně špatní ve střelbě, a když se jim zrovna chce, uposlechnou i vaše rozkazy (D-padem). Stoprocentní jistotou jsou vaši kamarádi, které si povoláte a můžete si s nimi zahrát kampaň v kooperaci.

 

1 z 1

- +

1.

Kdybych šel hodně do hloubky kampaně, tak zjistíme, že jedinou velkou změnou je již zmíněné zaměřování a rozdělení kampaně na dva hrdiny. Příběh sledujete z očí zmizelého Master Chiefa, u něhož je zpochybňována jeho loajalita, a Spartana Locka, který dostal velký úkol: Musí Master Chiefa se svým týmem za každou cenu najít. Připadá mi to, jako by nás Microsoft pomalu připravoval na to, že Halo bude pokračovat i bez Master Chiefa. Pokud bude Jameson Locke jednoho dne oficiálně hlavní postavou, tak by na něm měli vývojáři ještě zapracovat, postrádá totiž charisma.

Zapomenout nemohu ani na chybějící neviditelnost nebo štít. Místo toho s vaším oblekem dokážete rychle uskakovat do stran. Navíc kampaň je dosti lineární (ve stylu Call of Duty) a vývojáři vás nutí často měnit zbraně, protože nábojů není nikdy dostatek, stejně jako v ostatních Halo. Se svou začáteční výbavou se tak během každé mise rychle rozloučíte a vezmete zavděk nepřátelskými zbraněmi. S těmi jste měli z větší části co dočinění v předešlém díle.

Celkovému zážitku nepřidávají na dojmu ani opakující se bitvy s bossy, kdy se během několika misí setkáte s jedním a tím samým neřádem.

Multiplayer dává zapomenout lineární kampani

Kdyby Halo 5: Guardians mělo pouze kampaň, tak u mně nedopadne vůbec dobře. Naštěstí tomu tak není a kritiku kampaně v následujících řádcích vystřídá chvála multiplayeru. S hrou více hráčů souvisí samotná hratelnost, která je opět bez chybičky a tohle Halo se zkrátka hraje stejně dobře jako předešlé díly. Právem je série Halo považovaná za nejlepší střílečku na konzolích Xbox a po vydání pátého dílu tomu tak bude i v tomto roce.

V multiplayeru zapomenete na méně výraznou kampaň a budete se jednoduše bavit. Skočit můžete hned do módu Arena, který zastupuje tradiční deathmatch v několika dalších variantách. Je libo standardní team deathmatch, boj o vlajku, všichni proti všem, náhlou smrt s jedním životem nebo snad těžší variantu bez štítu a radaru? Není problém, všechno tohle a mnohem víc najdete v kolonce Arena. V těchto módech jsou mapy uzavřené a díky tomu je akce dost rychlá a hlavně zábavná.

Hráči prahnoucí po masivnější válce se vrhnou do zbrusu nového režimu pojmenovaného Warzone. Ten vytře zrak všemu ostatnímu v Halo 5. Představce si takový sci-fi Battlefield o 24 hráčích (12v12), kde se s druhým týmem přetahujete o vlajku a do toho vám dělají starost ještě mimozemšťané z kampaně, které ovládá umělá inteligence. Ano, je to velká a chaotická bitva, kde je stále co dělat. Dokonce budete muset zabít i AI bosse a splnit různé menší úkoly. Až se vám bude zdát, že je to všechno, tak se o slovo přihlásí vozidla a bitva začne být ještě dramatičtější. Vyhrát můžete tak, že váš tým dohromady získá 1000 bodů nebo zničí nepřátelskou základnu. Když narazíte na vyvážené týmy, tak není problém v jedné Warzone bitvě strávit plus mínus 30 minut.

 

1 z 1

- +

1.

Jednotlivé módy můžete hrát dohromady na 21 různorodých mapách (dalších 18 je plánováno, zdarma), kde si každý hráč najde tu svou oblíbenou. Během testování jsem si každou hru v multiplayeru užíval, a to i přesto, že se mě zmocňoval pocit, že vývojáři nehrají na gamepadu, ale mají myš a klávesnici. Občas jsem si přidal jako malá myška, na kterou mají zálusk všichni ostatní. Ale dokázal jsem se s tím poprat a čas od času zaznamenal úspěch.

Hráči, kteří se chtějí odlišit od ostatních, mohou trávit desítky minut přizpůsobením svých postav. Vybrat si můžete nejen barvu obleku, ale také jinou helmu, skiny pro zbraně a mnoho dalšího. Vše se postupně odemyká, stejně tak různé bonusy ve Warzone, které lze získat hraním nebo za mikrotransakce. To samé platí o skinech pro zbraně a přizpůsobení hrdiny.

Tak jaké to vlastně celé je?

Když jsem dohrál kampaň Halo 5: Guardians, tak jsem si říkal, že tenhle díl nedopadl vůbec dobře. Po pár dnech ale byly spuštěny dedikované servery pro multiplayer a já jsem rychle změnit názor. Právě multiplayer zachraňuje celé Halo 5 a dodává mu neředěnou a hustou šťávu. Dobrý dojem podtrhuje skvělá grafika, hezké efekty a velikost map v novém módu Warzone. Jediným problémem v multiplayeru jsou dlouhé čekací doby na spojení s ostatními hráči, ale to mohlo být před vydáním zapříčiněno menším počtem hráčů ve hře. Snad to nebude stejný problém jako u Halo: The Master Chief Collection. Určitě budu multiplayer po vydání sledovat, a pokud bude situace horší, tak se k němu vrátím v jiném článku, případně aktualizuji recenzi.

Halo 5: Guardians koupíte v našem obchodě Xzone.cz.