Toby: The Secret Mine – nesnadný boj o životy

Za posledních pár let se v herním průmyslu dostaly do popředí tituly s okouzlující atmosférou, která byla vždy podpořena očím příjemnou siluetou. Jedním z nejvýznamnějších zástupců této kategorie je rozhodně 2D plošinovka Limbo, která si díky své vtahující hratelnosti dokázala získat slušný zástup fanoušků. Český vývojář Lukáš Navrátil usoudil, že by mohl vytvořit něco podobného. Plod jeho práce Toby: The Secret Mine již na první pohled zaujme poutavým vizuálem. To co se pod ním skrývá, jsme se pro vás rozhodli zjistit.

Ďáblík zasahuje

Dobrodružství malého čertíka Tobyho se točí okolo osvobozování jeho nebohých přátel. Ti byli uneseni monstry, jež sídlí v temných rudných dolech. Vzhledem k tomu, že se k jejich záchraně nikdo nemá, vydává se drobný hrdina na výpravu, která změní celý jeho život.

Příběh jako takový je hodně jednoduchý, v tomto směru se asi nedaly čekat zázraky. Rozhodně to ale mohlo dopadnout lépe. Jako příklad o něco vydařenějšího dobrodružství uvedu podobně laděný titul Feist. Hlavním protagonistou tam byla malá chlupatá koule, která byla přepadena, unesena a následně uvězněna. Na své cestě narazila na spřízněnou duši, kterou poté zachraňovala. Přesto, že tam příběh též nebyl ničím zásadním, určitým způsobem vám umožnil vytvořit si k hlavnímu hrdinovi pouto. Zde mi tento aspekt schází.

„Tobymu je už na začátku jeho cesty jasné, že tato výprava nebude žádné peříčko. Kdyby věděl, kolik pastí a nástrah na něj bude čekat, možná by si své rozhodnutí rozmyslel.“

Lokace jako takové tu mají skutečně hutnou atmosféru. Na vaší výpravě za záchranou přátel na vás čekají husté lesy, pusté pouště, mrazivé pláně a temné doly. Každá z úrovní byla nakreslena ručně, možná právě proto mají svůj osobitý nádech.

Vydařenou grafickou stránku efektivně podtrhuje hudební doprovod, který je na hodně vysoké úrovni. Zvuk jako takový je zásadní složkou hry. Některé cesty jsou často zakryty prknem. Když se po něm projdete, uslyšíte mírné vrzání, které vás upozorní na úkryt. Pokud se ale nedokážete zaposlouchat do celku, řadu zajímavých míst obejdete obloukem. Samotný soundtrack nemá daleko ke stylu již zmíněné 2D plošinovky Limbo.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Pasti, pasti, pastičky

Tobymu je už na začátku jeho cesty jasné, že tato výprava nebude žádné peříčko. Kdyby věděl, kolik pastí a nástrah na něj bude čekat, možná by si své rozhodnutí rozmyslel. Smrtící systémy, které jsou určeny pro vašeho hrdinu, disponují slušnou efektivitou. Naštěstí se dají ve většině případů obelstít. Každý z nich má určitou slabinu. Nášlapné bodce se dají kupříkladu aktivovat pouhým dotekem, tím pádem je můžete prvně spustit a hned po zasunutí na ně znovu skočit. Následná odezva je pomalejší, díky tomu uskočíte dřív, než vás bodliny zabijí.

Pastem je možné uniknout. Živí nepřátelé jsou v tomto směru ale neoblomní. Musíte na ně využít naprosto odlišnou taktiku. Když vás uvidí je zle. Útěk není řešením a tak se před nimi budete schovávat ve stínech. Pohyb je povolen jen za předpokladu, že se drobečci s obřími zuby zrovna nedívají.

Nestvůry a útěky před různými smrtícími mechanizmy se dají považovat za výraznější herní prvky. Do jisté míry by se dalo říct, že jsou to aspekty, které táhnou celkovou hratelnost. Pokud tvůrci naplánují podobný titul, nebylo by od věci dát této dvojici maximální prostor. Logické hádanky jsou naopak spíše přítěží, která celku moc nepomáhá. Jejich počet je omezený a šance, že dokáží oslovit je prakticky mizivá.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Topornost nudí

Na Toby: The Secret Mine mi skutečně vadil toporný pohyb hlavního hrdiny. Ten totiž klame vzhledem a místo obratného malého ďáblíka tu máme těžkotonážní buldozér, který není schopen běhu ani v okamžicích, kdy je skutečně potřeba. Skok v jeho provedení vypadá též pofiderně. Když si vzpomenu na Feist, tak mi ukápne slza nostalgie. Ve zmíněném titulu se totiž primární protagonista byl schopen pohybovat rychle a hlavně obratně. Díky čemuž hra nezabředávala do nudy, která jde z Toby: The Secret Mine trošku cítit.

„Jestli mi v Toby: The Secret Mine něco skutečně schází, je to originalita.“

Díky zmíněné topornosti se z hratelnosti stává vcelku frustrující zážitek. Představte si kupříkladu úroveň, kde utíkáte před lavinou, lépe řečeno šouráte se před ní. Celou dobu je vám prakticky v patách. To by asi nebyl ten největší problém, kdyby jen v daném levelu nebyly pohyblivé kry, které vyžadují jistou dochvilnost a načasování. Když přijdete pozdě, smůla. Pokud dorazíte brzo, tak si taky moc nepomůžete, protože předešlý kus skály se pod vámi propadne. Zásadní je vychytat přesné načasování na sekundy. Někomu se smysl pro detail může líbit. Osobně si ale myslím, že pro mladšího hráče či již hrám odrostlého kmeta může být tento aspekt spíše přítěží než něčím, co by si pořádně užil. Mé drahé babičce Toby: The Secret Mine rozhodně pod stromeček nedám. Nestálo by to asi za její křehké nervy.

Toby: The Secret Mine se podařilo vyhnout většině závažnějších bugů. Dá se říct, že hra vyšla bez větších technických nedostatků. Škoda jen, že ve hře jako takové není menu. Vše je nezbytné nastavit před spuštěním celku.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Absence originality?

Jestli mi v Toby: The Secret Mine něco skutečně schází, je to originalita. Při hraní mi přišlo, že hra čerpá snad z většiny dostupných 2D plošinovek, jež jsou v současnosti na trhu dostupné. Limbo, Feist, Never Alone či Monochroma mají v tomto titulu svůj otisk. Je mi jasné, že v daném směru se nedají očekávat žádné zázraky, přesto bych ale předpokládal, že z celku ucítím víc osobitých aspektů, díky kterým si tento projekt budu moct zapsat do paměti.

Toby: The Secret Mine není špatná hra. Skutečně výrazné a hlavně originální prvky se v ní však hledají skutečně těžko. Konkurence schopnost je tím pádem takřka nulová. Pokud nehledáte nic výrazného a vaše nároky jsou nízké, nebojím se toto dílo doporučit. Za předpokladu, že pátráte po hře, na kterou budete minimálně pár dní s láskou vzpomínat, zaměřil bych zrak jinam.

Toby: The Secret Mine koupíte na Steamu za zvýhodněnou cenu 6,69€.

 

1 z 1

- +

1.

Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.