Již šestnáct let dobývá Paradox Interactive se svými strategiemi pozemská bojiště minulosti. Jeho projekty se vyznačují perfektními soundtracky, vysokou mírou komplexnosti a kvalitní hratelností. Zacílení na evropská bojiště, intriky a politiku mu prozatím šlo na jedničku. Nyní se však se svým novým titulem chystá vyletět ke hvězdám, které dosud nechával ležet ladem. Podaří se mu se Stellaris prorazit mezi podobně laděnou konkurencí?
Nezadržitelný růst
Děj herní kampaně se odehrává na počátku dvaadvacátého století. Lidstvo je v této etapě svých dějin rozděleno na dva na sobě nezávislé národy. Každý z nich má už pár dekád svůj vlastní domovský svět, kulturu a technologii. Prakticky je k sobě už nic neváže. První uskupení zůstalo na své rodné planetě. Sjednotilo všechny soupeřící frakce pod vlajkou United Nations of Earth. Spojené národy Země tu fungují na stejné bázi jako západní státy současnosti. Jejich obyvatelé jsou dobře vzdělaní a otevření vůči novým myšlenkám. Vůdce tohoto společenství je zástupci držitelů volebního práva volen vždy jednou za pět let. Armáda UNE je vybavena nukleárními hlavicemi a warpovými pohony.
Druhá odnož lidské civilizace, jež v jednadvacátém století opustila Zemi, tíhne svým smýšlením spíše k východním státům či diktátorským režimům. Commonwealth of Man je frakce xenofobních militantních fanatiků oslavujících válku a otroctví nelidských ras. Panovník po svém zvolení vládne až do konce svého života. Vesmírné bárky tohoto uskupení disponují laserovými děly a generátory červích děr.
Na podobné bázi jako Commonwealth of Man funguje i Impérium Tzynnů. Říše ještěrům blízkých humanoidů nemá na rozdíl od svých lidských protějšků žádné předsudky, otroky bere ze všech dostupných zdrojů. Zástupci této rasy jsou silní a talentovaní. Imperátoři vedou svůj lid od svého zvolení až do momentu skonu. Jedinou nevýhodou tohoto druhu je špatná schopnost adaptace. Osídlování nepřístupných světů je pro ně hodně náročné. K rychlému cestování mezi světy užívají lodě Tzynnů podobnou technologii jako obyvatelé Země. Efektivní ofenzivu jim zajišťují v prvních etapách vývoje elektromagnetickými kanóny.
Opakem na válku zacíleného Commonwealth of Man a Impéria Tzynnů je pacifistické království Yondarim. Rasa Yondarů je jedním z nejstarších druhů ve vesmíru. Její zástupci se v mnoha směrech podobají našim ptákům. K válkám se tato frakce staví velmi negativisticky. Obyvatelé planety Yondarim jsou náboženští fanatici. Systém vlády je tu podobný jako ve starověkém Egyptě. Vládce byl podle lokální víry vybrán bohy, tím pádem kontroluje svůj národ až do své smrti. Po ní se role panovníka ujímá následovník určený nadpozemskou silou, již za vlády svého předchůdce. Konstrukční plavidla a útočné křižníky jsou obdařeny hyper-prostorovým pohonem a energetickými děly.
Království Yondarim si je ve směru ideálů hodně blízké s pacifistickou byrokracií Jehetma Dominia. Houbovití obyvatelé Jehet Prime mají extrémní odpor k jakémukoliv druhu násilí, konflikty se snaží řešit za pomoci diplomacie. Vůdčí jedinec je zde volen jednou za čtyřicet až padesát let. Pokud chcete volby vyvolat dříve, bude vás to něco stát. Defenzivně laděné koráby cestují do jiných soustav skrz červí díry. V případě nutnosti se brání elektromagnetickými děly.
Takřka totožný volební systém jako Jehetma Dominia má i uskupení vědců Chinnor Stellar Union. Rasa Stellar se zaměřuje na těžbu, inženýrství a shromažďování majetku. Její přístupnost k ostatním vesmír obývajícím druhům není moc velká. Vojenská síla této frakce má v počátečních fázích hry po ruce laserové věže a hyper-prostorové motory.
Jednou z nejpokrokovějších frakcí Stellaris je rozhodně Scyldarská konfederace. Její zástupci jsou proti válce, akceptují nové názory a rychle se učí. Diplomacie je pro ně zásadní. Držitelé volebního práva si své vůdce vybírají jednou za pět let. Armáda tohoto uskupení operuje se stejnou výbavou jako Impérium Tzynnů.
„Planetární kolonizace je tu díky různým klimatickým a geologickým prostředím vcelku náročná. Každá rasa totiž vyžaduje pro své efektivní fungování trošku jiné podmínky.”
Protipólem pokrokové Scyldarská konfederace je rasa broukům podobných Ix'Idaru. Život jednotlivce má pro členy Ix'Idar Star Collective prakticky nulovou hodnotu. Primární je prosperita a expanze celku. Přístupnost k ostatní formám života je nízká. Vládnoucí člen kolektivu si moc drží až do své smrti. Po jeho skonu jí přebírá jeho pravoplatný nástupce. Pokud ho panovník nemá, může dojít k boji o uvolněný trůn. Frakční lodě jsou vybaveny hyper-prostorovými generátory a elektromagnetickými střílnami.
Jestli vám ani jedna z primárních frakcí nesedla, můžete si vytvořit své vlastní společenství, v němž je možné kombinovat elementární prvky různých herních uskupení. Při tvorbě a následném výběru specifických vlastností národa je nutné mít vždy na paměti vliv určitých rysů na chod celku. Když si například vybere přístupnost vůči mimozemšťanům, nebudete při válečných taženích brát mimozemské zajatce a otroky. Každý perk má své výhody a nevýhody, tím pádem je zásadní definovat charakteristické rysy svého druhu velmi pečlivě.
Po navolení herní frakce musíte nastavit velikost mapy a počet protihráčů. Nejmenší varianta vesmíru před vás postaví sto padesát hvězdných systémů, největší jich k dobývání naopak nabídne celkem tisíc. Počet počítačem řízených oponentů může dosáhnout maximálně číslovky devětatřicet. Definované hodnoty určují hlavně délku kampaně a četnost konfliktů.
Startovní čára
Na začátku vašeho tažení vesmírem budete mít za každou rasu po ruce jen jednu planetu, orbitální přístav a pár lodí. V prvních minutách hraní věnujete veškerou svou pozornost rozšiřování planetární infrastruktury, výzkumu nových technologií, průzkumu okolních planet a zakreslování dosud nezmapovaných systémů. Do vynálezů kolonizačních lodí je vaše planetární expanze omezená jen na první soustavu. Po jejím objevení se můžete vydat do nekonečna a ještě dál.
Planetární kolonizace je díky různým klimatickým a geologickým prostředím vcelku náročná. Každá rasa totiž vyžaduje pro své efektivní fungování trošku jiné podmínky. Pokud chcete, aby na dané planetě žila, musíte jí zajistit nákladnou úpravou jejího povrchu. Terraformovat je možné zamrzlé obry, pouštní trpaslíky a vodou zalité světy.
„Vůdce potřebují prakticky všechna primární odvětví. Správa armády, výzkumu a kolonií je bez přiděleného specialisty neefektivní.”
Při rozšiřování vlivu vaší rasy se setkáte i s jinými podobně rozvinutými druhy. Jejich říše si k vám při prvním kontaktu většinou vytvoří neutrální vztah, který je následně možné rozvinout buď ve vřelé přátelství, nebo v otevřenou nenávist. Diplomaticky smýšlející jedinci mohou u nově objevených frakcí vybudovat ambasády, zlepšují vzájemné vztahy. Váleční štváči si z nich naopak mohou udělat nesmiřitelné rivaly, s nimiž bude lehké rozpoutat konflikt. Všechny herní uskupení spolu vedou diplomatické rozhovory, uzavírají obchodní smlouvy, sdílí informace a tvoří vojenské aliance. Kontakt s okolními impérii je pro váš úspěch zásadní.
Na výpravách vesmírem nenarazíte ale jen na úspěšná společenství. Čas od času objevíte i zbytky padlých říší, jež svůj boj o celistvost prohrály. Jejich síla je přesto stále vysoká, tím pádem je dobré vyhnout se jim obloukem. Krom rozpadlých impérií jsou tu také dosud nerozvinuté světy, které je možné podrobit či technologicky podpořit. Co s jejich obyvateli uděláte, bude jen na vás. Volby hráče tu mají velký vliv na vnitrostátní i mezinárodní politiku. Špatný čin je vždy po zásluze potrestán.
Rebelská špína
Jak již bylo řečeno v předchozích řádcích, každá rasa má svůj systém vlády, který prosazuje ve svých světech. Při kolonizaci nových planet může občas kvůli tomuto aspektu dojít ke spiknutí, která jsou vedena za účelem získání samostatnosti či převzetí moci v určitém sektoru. Rebelanty je možné umlčet nebo podplatit. Pokud je situace neudržitelná a nemáte dostatek sil na efektivní ofenzivu, je dobré nechat je jít svou cestou. Když máte dostatek sil, můžete jejich požadavky ihned po vznesení smést ze stolu. Válka je ve Stellaris vedena jak na povrchu planet, tak i ve vesmíru. Výsledek bitev se dá ovlivnit jen v minimálním měřítku, jednotky totiž řídí AI. Průběh konfliktu je tu mapován podobně jako v Crusader Kings II. Vítězem se v kostce stává ten, který vyhraje největší procento zásadních střetů.
Lodě užívané v konfliktech je možné různě upravovat. Každé plavidlo vám dá k dispozici určitý počet slotů k vylepšování. Čím větší křižník máte, tím víc prvků do něj namontujete. Vesmírné kocábky můžete obohatit o nové zbraně, štíty, motory a naváděcí systémy. Design korábů se ale moc nevydařil. Tvůrci prakticky kopírují flotily z Sword of the Stars, což není zrovna ideální.
„Švédské studio svým novým projektem jasně ukazuje, že expanze do nového prostředí mu nedělá žádný problém.”
Nové vybavení do svých korábů získáváte za pomoci vědy. Výzkumná centra se zaměřují na fyziku, techniku a společnost. Každé odvětví od vás vyžaduje jiný typ experimentálních materiálů. Když jich poskytnete dostatek, nabídne vám na oplátku rychlý vývoj dosud nepoznaných technologických zázraků. K práci v laboratoři potřebujete, krom specifických surovin, také odborníka, který celý projekt povede po řadu měsíců. Vedoucí vědecký pracovník se nevěnuje jen laboratorní práci, občas musí zkoumat i taje vesmíru.
Vůdce potřebují prakticky všechna primární odvětví. Správa armády, výzkumu a kolonií je bez přiděleného specialisty neefektivní. Na vaši smůlu nejsou zkušení odborníci nesmrtelní, tím pádem musíte čas od času naverbovat nezkušeného profíka, který se časem vypracuje. Povolání vyvolených jedinců do služby stojí vaši říši vliv, který získáváte buď rivalitou s ostatními frakcemi, nebo vylepšováním městských center. Stellaris má jen tři typy elementárních surovin, společnost jako celek potřebuje pro chod energetické kredity, minerály a vliv. Ostatní materiály jsou zde jen pro výstavbu specifických budov.
Spoluvláda AI
Hráč je při hraní schopen ovládat účinně jen pět planet. Když si pod svou kontrolu vezme víc světů, je postižen penalizací. Po určité době ho Stellaris tímto způsobem přinutí rozdělit svou říši na sektory, které jsou pod správou AI. Umělá inteligence tu má hodně vysokou úroveň. Její reakce jsou hodně rychlé a úderné. Osobně jsem byl velmi příjemně překvapen.
Krom kvalitní AI, dostal Stellaris po svém spuštění také řadu zajímavých modifikací redefinujících vzhled, statistiky a základní mechanizmy celku. Paradox byl vůči moderské komunitě velmi vstřícný, hru dal vybraným kreativním jedincům k dispozici již před jejím vydáním. V současnosti je jejich dílo možné přizpůsobit vašim představám za pomoci tří set různých modifikací. Osobně jsem si nejvíce zamiloval režim, který do tohoto díla přidal rasy z kultovního Warhammeru 40K. Snad k nám v budoucnu dorazí i plnohodnotná konverze univerza Star Wars či Star Treku.
Technická stránka tohoto titulu je hodně vyladěná. Celek jede stabilně za všech okolností, pády fps jsem v průběhu hraní nezaznamenal ani při střetu dvaatřiceti hráčů na jedné galaktické mapě. Audio vizuál Stellaris je oproti jiným 4X strategiím na velmi vysoké úrovni. Některé záběry ze hry bych se nebál vložit na plochu jako pozadí.
Paradox míří ke hvězdám
Švédské studio svým novým projektem jasně ukazuje, že expanze do nového prostředí mu nedělá žádný problém. Stellaris v sobě šikovně kombinuje většinu prvků z jeho předchozí tvorby. Celek je komplexní, zábavný a náročný. Kritizovat se na něm dá snad jen nedostatek výrazných inovací a nevydařený design lodí, který si tvůrci pravděpodobně vypůjčili v sousedství. Přes tyto nešvary je toto dílo jednou z nejvýraznějších vesmírných strategií dnešních dní. Současná i budoucí konkurence to vedle něj při srovnáních nikdy nebudete mít lehké.
Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.
Recenze
Stellaris – Paradox míří ke hvězdám
Skok z historie do sci-fi se Paradoxu povedl málem na jedničku. Pokud hledáte komplexní vesmírnou strategii na desítky či stovky hodin, neměl by Stellaris na vašem listu možných kandidátů chybět.
Líbí se nám
- vysoká znovuhratelnost
- primární paleta frakcí
- systém diplomacie
- chytrá AI
- komplexnost celku
- zkoumání tajů vesmíru
Vadí nám
- nevydařený design lodí
- malý počet inovativních prvků
Xapek: nejde o jeden klim misto dvema, jde o to, ze mohli pridelat ikonku upgrade all, stejne jako ikonku na oddtraneni vsech anomalii na planete
czmajkl: Dobrý soupis, vcelku se s ním mohu ztotožnit (snad až na zbytečné hnidopišství "vylepšení budovy zabere dva kliky místo jednoho")
Osobně bych také rád viděl trochu větší možnost ovlivnit boj. Vím, že tohle je hra od Paradoxu, ale úplně by mi stačilo něco jako naprosto primitivní stanovení taktiky pro blížící se boj, aby flotila například agresivně zaútočila a snažila se protivníka rozdrtit co nejdříve (třeba za cenu větších ztrát) , nebo naopak bojovat defenzivně, vydržet co nejdéle a doufat, že posily dorazí včas, či třeba vším zaútočit na bitevní lodě (poněvadž mají nainstalované rušičky FTL) a pak se pokusit zmizet.
Odpověď na komentář uživatele
czmajkl
Co si budeme povídat u každé hry je stále co zlepšovat. Za hodnocením si přes jisté výtky stojím. Hry od Paradoxu jsou prostě díla na dlouhou trat a Stellaris je nyní prakticky na jejím začátku. Již na startu se o ní dá říct, že disponuje řadou nesporných kvalit, kterými značně převyšuje konkurenci.
Odpověď na komentář uživatele
Ondřej Zeman
To rozhodně není omluva, jestli diplomacie má tvořit čtvrtinu hry a je strašně černobílá a nezáživná, tak je jedno s čím to srovnáváš. Každopádně tohle je pěkně sepsaný post na redditu, jenom kvůli tomu si myslím, že 9/10 je přemrštěné: [ odkaz ]
AI chytrá. V případě alianční války spočívá AI spojenců, že veškeré své síly navážou na mé nejsilnější loďstvo, takže v pozdějších fázích prostě válka vyhrát nejde, když mám víceméně na celou alianci, která je přes 1/4 galaxie 4 flotily 4 své o sile zhruba 12000 a na jednu z nich se navážou flotily AI spojenců o celkové síle cca 60000, zatímco oponent útočí nezávisle na 10-20 místech flotilami o síle 5-10k najednou, takže vítězné body dobývá 2x rychleji. Další věc, ale to je problém všech strategii od Paradoxu je interface, zrovna v případě grand strategii nechápu, proč jde mít otevřené jenom jedno okno, Zrovna u Stellarisu by byl ideálni multimonitor setup, na jednom monitoru galaxii, na druhém systém, na třetím informační okna, které potřebuju.
Odpověď na komentář uživatele
Mythix
Hmmm první chceš být nechutně bohatá, aby si mohla pak v klidu expandovat takže budeš posílat science shipu, aby skenovala celé sektory pořád všude dokola. Jako u strategie můžeš shift+klik řetězit rozkazy. Následně na všechno kolem budeš posílat konstrukční lodě, které budou stavět pointy nad planety, které si objevila a mají nějaké suroviny. Během toho můžeš posílat svojí letku, aby lítala po sektorech. To je asi takový ten začátek. Pak už to všechno přijde budeš kolonizovat stavět další letky a o všechno se starat. Tutoriál tě toto donutí dělat. Donutí tě stabilizovat a ukáže ti takový ten začátek.
To mi moc nepomohlo
já prostě nevím jak začít hrát
chtěla bych to vidět u někoho kdo mluví česky a řekne třeba pustit si hru a začneš takhle a takhle atd
Odpověď na komentář uživatele
Mythix
No na začátku budeš expandovat do okolí, vylepšovat své kolonie a zkoumat technologie. Po první etapě hry přijdou války a diplomatické rozhovory. Hra má k Civilizaci hodně blízko tím pádem si můžeš některé herní mechanizmy osvojit celkem rychle
, pokud budeš následovat hrou nabízený tutoriál bez problému bys časem měla vybudovat menší fungující říši.
Odpověď na komentář uživatele
Řadě DLC se tahle hra asi nevyhne. snad budou stejně kvalitní jako u CK II.
Osobně se mi na poli válečném osvědčila taktika menších flotil, s kterými jsem byl schopen vylákat síly protivníka a následně je napadnout z jiného úhlu. Strategie menších letek bylo možné praktikovat jak na AI tak i na hráče. Prakticky by se dalo říct že čím větší impérium (území) máte tím hůř je kontrolovatelné.
Tak jsem to vyzkoušel, protože CK II miluji. No a je to naprostá paráda
U CK II mi trvalo dlouho než jsem se do toho dokázal pustit pořádně. Tady jsem hned všechno pochopil a bylo to jednoduché
Po pár hodinách za sebou jsme nadmíru spokojený
Hra je zábavná, pěkná, dobře se hraje, přístupná nováčkům. Je to vlastně první vesmírná strategie, která mě nějak více oslovila. Přijde mi ale, že těch možností, co ve hře dělat, není zas tolik a lze očekávat, že nejrůznější DLC začne Paradox brzy sypat z rukávu, prostor pro nejrůznější rozšíření je zde obrovský.

Problém je zatím zejména v umělé inteligenci. Ekonomiku zvládá na jedničku, ale na poli válečném má velké rezervy – příklad: když mi vyhlásila válku jedna "padlá říše", kterou jsem naštval svou rozmáchlou kolonizací, tak měla k dispozici celkově mnohem silnější loďstvo, které by mě mohlo vypráskat z galaxie, jenomže když já své flotily spojil do jednoho velkého svazu, tak AI na to nebyla schopna zareagovat a já si mohl hrát na kočku a na myš a chytat jejich menší flotily dokud jsem to na ten mír neuhrál.
Určitě to zkusím znovu, možná v nějaké menší a nacpanější galaxii a schválně, co o udělá
Vypadá to do dost dobře, jenom škoda, že mě sci-fi až tak moc neláká
Odpověď na komentář uživatele
zorgSVK
Prostě jsem nepochopila, jak to hrát

Mythix – ja to hrám so zapnutým plným Tutoriálm a dá sa to, neviem prečo je to pre teba také ťažké, ale skôr čo je pre teba ťažké nejaké dané kroky alebo celkovo začať budovať a objavovať ?
Odpověď na komentář uživatele
zorgSVK
Já jsem velká fanynka vesmírných her. Hraji už skoro rok Elite Dangerous a na tohle jsem se moc těšila, jenže ten tutoriál mi moc nepomohl a nevím, jak si poradit s tímhle, jak se to naučit hrát. Asi jsem moc blbá, o proti tomu je Civ 5 procházka zahradou
Tu jsem hrála taky