Poly Bridge – znáte hráče, všechno zničí

Herní sucho, okurková sezóna, není-sakra-co-hrát, říkejte si tomu jak chcete. Faktem ale zůstává, že se v takovém období aktuálně oficiálně nacházíme a je jen málo černých koní, na které si můžeme vsadit. O to více se ale začínají zviditelňovat záležitosti a projekty nezávislých tvůrců. Takovými je i tvůrčí celek Dry Cactus, který po roce v sekci Early Access na Steamu konečně vydal svou hříčku Poly Bridge.

Pro inžejnýry jako dělaný

Koncept Poly Bridge je snadno popsatelný a pochopitelný. Vlastně je docela pravděpodobné, že jste se se hrou založenou na stejném principu setkali už dávno. Na dvou stranách obrazovky vás čeká kus země s nějakým dopravním prostředkem a uprostřed voda, přes kterou musíte postavit most. A to takový, který se při prvním slabém větříčku neprolomí a nesesype jako hromádka neštěstí. Možná že to zní jednoduše, ale jak si asi dovedete představit, najde se pár situací a herních mechanik, které vám tuhle snahu přinejlepším ztíží. V horším případě vás popadne amok.

Do rukou dostanete celkem šestici materiálů na stavbu – klasickou silnici, dřevěné podpěry, ocelové podpěry, provazové lano, ocelové lano a hydraulické písty. Silnici budete samozřejmě využívat k tomu, aby se měla auta kde pohybovat a podpěry na to, aby to všechno drželo pohromadě. Lana v podstatě na to samé a písty k tomu, abyste mohli pohnout s mostem nebo jeho částí a vytvořit tak další cestu, případně prostor pro projíždějící lodě nebo proletující letadla.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Všechno tohle se navíc liší v dostupnosti. Je možné, že vám nějaký level dá omezený počet materiálů, případně některé rovnou vypne. Za všech okolností jste ale omezováni rozpočtem, který se také mění level od levelu. Dobrou věcí je, že rozpočet můžete v případě nouze částečně ignorovat a hra vám dovolí ho o pár čísel překročit. Do té doby můžete stavět, zkoušet a experimentovat. Na konci levelu totiž Poly Bridge ve třech bodech vyhodnotí váš výkon, resp. to, kolik jste za stavbu mostu utratili, nakolik se části mostu zapotily pod náporem vozidel a vlastní hmotnosti a kolik metrů materiálu jste na ten svůj majstrštyk použili.

V těchto ohledech je Poly Bridge standardní hrou, která vlastně ničím extra nepřekvapí. Ale prostě to funguje, a to je důležité. Poly Bridge je ale zčásti unikátní díky samotnému level designu (ať už to zní jakkoliv divně). Ostatní hry podobného de facto žánru samy sebe berou docela vážně, ale Poly Bridge hráče často spíše vyzývá k vytváření trochu nestandardních mostů. V některých případech se tomu ani most říkat nedá. Někdy musí být do prudkého kopce, jindy musíte udělat prostor pro zmíněné lodě i pro vrtulníky nebo letadla (což znamená, že silnice mostu bude například létat nahoru a dolu). Pozdější levely mají také checkpointy, kterými musí vozidla projet, a výjimečně musíte vytvořit i skokánek, vytvořit výtah nebo auto zhoupnout na silnicích zavěšených na horkovzdušných balónech. A kdo ví co dalšího.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Více než „simulátoru” stavění mostů se Poly Bridge blíží spíše klasické logické hře, což je podle mého názoru odlišný, ale lepší případ než u ostatních her tohoto typu. Dohromady vás v Poly Bridge čeká 105 levelů ve šesti kapitolách, každá s odlišným pozadím a tématikou. A levely jsou samozřejmě čím dal těžší. Dobrou věcí ale je, že pokud si s levelem nevíte rady, můžete ho přeskočit. Od úplného začátku máte přístupné všechny levely. Tedy všechny levely prvních pěti kapitol. Ta šestá se, podle manuálu hry, odemkne po dosažení nejlepšího hodnocení ve všech ostatních levelch (tzn. že most postavíte do rozpočtu a nic se v něm při testování nezničí). Mně se tedy poslední kapitola odemkla o něco dříve.

V případě, že vám přeskočení levelu tak úplně nevyhovuje, ale pořád si nevíte rady, jak level splnit, můžete se inspirovat galerií na stránkách hry. Tam komunita umisťuje svoje replaye ze všech levelů. Ať už ty povedené nebo totální faily. Ty povedené se můžete pokusit buď od pohledu replikovat, nebo se zkrátka inspirovat tím, jak by asi mohlo jedno z možných řešení vypadat.

Komunita šéfem

Kromě poměrné dlouhé kampaně (oficiální levely vám v pohodě vydrží třeba na 30 a více hodin) si můžete herní dobu prodloužit komunitními levely. Na Steam Workshopu najdete aktuálně několik stovek levelů, které se různí v obtížnosti od lehké do šílené, takže si vybere každý.

Případně i vy sami můžete vytvořit level v sandboxu, který hra nabízí. Ten se ovládá opravdu jednoduše a není problém vytvořit absolutní magořinu. Snad jen škoda, že u komunitou vytvořených levelů nejsou žebříčky.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Když už jsem ale lehce nakousl to ovládání, určitě by bylo fajn se na chvíli pozastavit nad ovládáním zbytku hry. Ta se ovládá v podstatě klasicky – kliknete, načrtnete kus materiálu, znova kliknete a voilá, je to na světě. Mimo to ale Poly Bridge nabízí možnost některé části označit a hromadně smazat, případně okopírovat a následně otočit nebo převrátit, takže není problém udělat kompletně symetrický most, aniž byste museli znovu blbnout s každým milimetrem.

Další dobrou věcí, kterou budete využívat docela často, je „tracing tool”. Díky téhle minimalistické, ale skvělé věci není problém načrtnout různé rovnoměrné oblouky. Například tak, aby se most vyhl lodi. Samotný oblouk (případně rovinu, kterou také můžete udělat) pak lze buďto automaticky vyplnit zvoleným materiálem, nebo si čáru nechat na pozadí a udělat si všechno sami podle svého uvážení.

Máte padáka

Poly Bridge ovšem není bezchybnou hrou a kromě několika menších bugů se najde několik věcí, které by chtěly změnit. Zhruba od třetiny kampaně začnou být levely často závislé na konkrétní pozici konkrétních věcí a jediný milimetr může pozměnit celou simulaci. Což by nebylo špatně, často je zábavné koukat na různé vývoje, kde se jednou auto někde vyseká a podruhé se zhroutí celý most.  Na tomhle faktu je špatně to, že se čas od času trochu změní chování fyziky a i bez vašeho zásahu do stavby se může rázem změnit chování celé simulace. Což je ve zmíněných levelech, kde opravdu záleží na milimetrech, vážně na houby.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Za další nedostatek považuji trochu nepřehledné ovládání hydrauliky. To se těžko popisuje, ale zkrátka není zrovna jednoduché všechno zvládat. Zvlášť když do relativně snadného ovládání hydrauliky pomocí posuvníku zakomponujete ovládání spojů (tzn. co se má kde hýbat) a fází (tzn. co se má kdy hýbat). V tom aby se prase vyznalo.

No a do třetice bych zmínil hudbu. Co se audiovizuální stránky týče, Poly Bridge nepřekvapí, ale rozhodně neurazí. Nabízí totiž příjemnou 3D grafiku. A hudba je taktéž velmi příjemná a někdy je vážně pěkná. Jenom je po čase trošičku otravná.

Kolem a kolem je Poly Bridge překvapivě kvalitní hrou, která vyniká v tom, v čem ostatní tituly podobného typu udělaly většinou osudovou chybu, alespoň jak to vidím já. Je to zábavná logická hra, kde není nouze o levely a všechno funguje tak, jak má. Pokud jste nikdy neměli hry o stavění mostů rádi, i tak byste měli Poly Bridge dát šanci, protože ani já zrovna tyhle hry nemusím. A za pouhých 12 euro (325 Kč) na Steamu? To stojí aspoň za tu zkoušku.