Phantaruk – dobrodružství plné hrůz

Polská nezávislá herní scéna se v průběhu posledních let prezentovala řadou zajímavě vyhlížejících projektů. Vývojáři ze SUPERHOT Team či Squatting Penguins světu jasně ukázali, že i malá východní studia jsou schopná vytvářet hry na relativně slušné úrovni. Dnes k nám míří hororová adventura Phantaruk, která pochází z dílen polského indie studia Polyslash, jež chce s tímto projektem prorazit do světa.

Virus útočí

V roce 2218 udeřil na lidstvo virus, který se rychle rozšířil mezi většinu světové populace.  Pandemii přežila jen hrstka zástupců našeho druhu. Krátce po této události byla do vesmíru vyslána výzkumná loď Purity-02, která měla v budoucnu podobným situacím zabránit vylepšováním a upravováním naší DNA. Nakonec se na ní ale něco šeredně zvrhlo. Plánované nadlidi nahradila monstra, která se postarala o posádku zmíněného plavidla. Masakr se podařilo přečkat jen vašemu hrdinovi, který byl uzavřen v jedné z postranních částí lodi. Na palubě vědecké kocábky ho ale nečeká nic dobrého, takže se musí z jejích útrob dostat co nejdříve pryč.

Primární dějová linka Phantaruku nemá velkou šanci oslnit. Autoři v jejím rámci recyklují již mnohokrát užitý koncept. Pofiderní příběh je naštěstí podepřen kvalitním pozadím, které ho zachraňuje před pádem mezi díla horší dějové kvality. Vedle konkurenční SOMA či Amnesie: The Dark Descent je toto dílo i přes povedené pozadí po stránce dění nevýrazné.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Ach ta samota

Paluba vesmírné lodi Purity-02 není zrovna místo, na kterém byste se chtěli za normálních okolností pohybovat. Její chodby jsou plné rozházených předmětů, exkrementů a mrtvých těl. Při průchodu jednotlivými částmi plavidla narazíte na různé ikonické momenty, které jste již v minulosti měli možnost vidět v jednom z mnoha hororových filmů. Osobně jsem byl nejvíce uchvácen laboratorní sekcí, která mi ukázala nejeden hrůzný výjev.

Vedle tlejících těl a odpadků se na palubě lodi nacházejí také užitečné předměty, díky kterým se budete udržovat naživu. Vaše postava má totiž v těle parazita, který ji ale jistě zabíjí. Před nevyhnutelným koncem vás zachraňuje jen vakcína, kterou si v určitých intervalech vstřikujete do žil. Krom injekcí na zemi a v regálech naleznete také baterie do světla a informační tablety, které vám prozradí víc o osudu posádky vesmírného plavidla.

Nejvýraznějším tahounem hororové adventury Phantaruk je rozhodně atmosféra, která tlačí celek kupředu. Její hutnost je citelná hlavně v momentech, kdy procházíte skrz gigantické sály, zamořené laboratoře a opuštěné kajuty posádky, z kterých čiší strach a beznaděj. Za sebe mohu říct, že jsem byl prvkem atmosféry příjemně překvapen. Bez něj by byl tento titul ztracen.

Klony útočí

Jak již bylo řečeno před několika řádky, velká část posádky to má po vašem probuzení už za sebou. Po chodbách lodi se pohybují jen agresivní klony a legendární monstrum, které touží po vaší záhubě víc než po čemkoliv jiném. Pokud vás jedna ze zmíněných entit zmerčí, půjde po vás tak dlouho, dokud jí nezmizíte z dohledu, nebo se jí neschováte v prostoru, kam za vámi díky absenci skrčení nebude schopná pokračovat.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Stresovým situacím se můžete vyhnout schováváním ve stínech, které vás dokáží před pozorností nepřátel celkem slušně ochránit. Proti útokům vašich oponentů neexistuje žádná efektivní obrana. Jedinou šancí na přežití je tím pádem útěk a permanentní hra na schovávanou. Phantaruk v tomto směru výrazně nevybočuje ze zajetých kolejí, podobnou hratelnost lze nalézt také v řadě jiných podobně laděných děl.

„Příšerná optimalizace a pofiderní vizuál nejsou jediným problémem Phantaruku. Krom těchto nešvarů tu máme také monstra, která se zasekávají o zdi, chodí proti nim a občas vůbec nereagují na hráčovu přítomnost. ”

Nestabilní Unity?

Phantaruk je poháněn oblíbeným indie enginem Unity, který se v současnosti nachází asi v 65% nezávislých titulů. Jinde je optimalizace bezproblémová, zde jsem se ale setkal s podobným problémem jako ve velmi povedeném sci-fi hororu SOMA. Hra si není schopná udržet stabilní framerate ani na relativně silných strojích, což je dle mého názoru hodně citelný problém. Počet snímků za sekundu se na mé sestavě kupříkladu pohyboval někde mezi 18 – 54 fps. Grafický kabátec celku není ničím oslnivým, tím pádem s ním nelze omluvit nevydařený technický stav, který by tvůrci měli vyřešit co nejdříve, jinak jim jejich dílko koupí jen malé procento nadšenců.

Příšerná optimalizace a pofiderní vizuál nejsou jediným problémem Phantaruku. Krom těchto nešvarů tu máme také monstra, která se zasekávají o zdi, chodí proti nim a občas vůbec nereagují na hráčovu přítomnost. Umělá inteligence tu zřejmě pracuje se systémem jasně definovaných cest, které občas nejsou navrženy zrovna nejlépe. Nedomyšlené rozvržení hlídek AI bude snad podobně jako optimalizace vyřešeno jedním z prvních opravných patchů.

 

1 z 4

- +

1.

2.

3.

4.

Odvážný tah

První větší hra se nezávislým polským vývojářům ze studia Polyslash moc nepovedla. Prakticky před sebou máme několikrát recyklovaný koncept s nevýrazným příběhem, pofiderní grafikou a nekvalitní optimalizací. Celý titul drží nad vodou jen kvalitní dějové pozadí a pár slušně vystavěných hororových situací. Za sebe mohu říct, že jsem celek hrál jen s vypjetím všech svých sil, a to mám tento žánr hodně rád. Phantaruk tím pádem nemohu doporučit hráčům, kteří hledají originální dobrodružství a odladěnou hratelnost.