The Turing Test – lidskost sama

Recenzovaná verze: PC (hráno s Xbox ovladačem)

To se takhle jednou probudíte a nad vámi stojí váš robotický společník TOM a oznamuje vám, že se s posádkou na blízké základně něco stalo. Vaším úkolem je tedy doletět na měsíc Europa a zjistit, o co jde. A asi takhle vypadá začátek téhle zajímavé, byť docela krátké a svým způsobem lehké logické jízdy, která si potrpí nejen na pěkný audiovizuál, ale i zajímavé dialogy, které se točí okolo kreativity a lidského i počítačového myšlení.

V momentě, kdy poprvé vstoupíte do základny na Europě, zjistíte, že tu něco nehraje. Nejen, že posádka zcela záhadně zmizela, ale jednotlivé místnosti, respektive moduly, do kterých budete chodit, jsou hádanky.

Postupně budete odhalovat záhady onoho zmizení a zjišťovat, co se to ksakru děje. Základ ale spočívá v tom samém – pohybování se z místnosti do místnosti a řešení série hádanek za pomoci kostek, tlačítek nebo pák. A především vaší příruční zbraně EMT, která je schopná vzít elektrické, různě barevné koule a přesunovat je do vyznačených míst s kabelem, čímž se například otevřou dveře nebo vysune most. Pomocí EMT lze však vzít pouze určité koule. Ty existují ve dvou základních podobách – ty, které lze vzít klidně i z dálky pomocí EMT a ty, které jsou „zamknuté” v de facto krabicích, které musíte ručně vzít a do vyznačených míst vložit nebo je naopak vyndat.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Jak už jsem se krátce zmínil, samotné koule jsou různě barevné. Nejde jen o estetický vylepšovák, abyste si připadali jako na diskotéce, ale každá z barevných koulí se chová jinak. Ty modré, základní slouží prostě jako permanentní zdroj energie, která napájí cokoliv, k čemu vede kabel (on to tedy není kabel, ale proč tomu tak neřikat). V některých sektorech (tzn. místnostech) vám budou k dispozici i zelené, případně jinak barevné koule. Ty se samozřejmě chovají jinak a často je nutné je správně kombinovat, abyste dosáhli kýženého výsledku.

Bez ohledu na to vám ale budou v cestě „překážet” i další věci, jako už zmíněné dveře nebo mosty. Ty lze zpravidla vysunout/otevřít, zasunout/zavřít a v případě mostů někdy i posunout. Navíc se často dostanete k různým tlačítkům, pákám (které přepnou, kam se bude energie z jednoho zdroje dostávat) a podobným věcem, které dohromady tvoří postupně těžší a těžší hádanky.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Bohužel je nutno podotknout, že obtížnost jednotlivých hádanek nikdy nepřesáhne takový ten standardní rámec a většinou vám bude stačit chvilka, abyste pochytili všechno důležité a přišli na řešení. Pouze v několika případech se mi osobně stalo, že jsem se opravdu zasekl a přemýšlel nad řešením. Které samozřejmě bylo ve finále směšně jednoduché.

Samotná hratelnost je ale jen jednou z částí The Turing Testu. Tou druhou je příběh. Nečekejte nijak duchaplný příběh, na který budete roky vzpomínat, ale během hraní vás určitě může nejednou překvapit svými tématy. Ty se předně točí kolem přemýšlení – jak lidského, tak počítačového, včetně různých testů, jako je právě turingův test nebo argument čínského pokoje.

Sem tam se mluví o kreativitě, jindy přijde na řeč samotný příběh hry, tedy zmizení posádky. Naneštěstí se toho o příběhu nedá psát tolik, vzhledem k tomu, že každý detail může být považován za spoiler a ještě k tomu jsme byli požádáni, abychom neprozrazovali nic po třetí kapitole hry. Řekněme prostě, že příběh tam je a spíše než aktivní je často na zamyšlení. Dostávat se k vám bude hlavně skrze dialogy mezi vámi a vaším pomocníkem TOMem, který vás pomocí kamer sleduje. Občas navíc můžete narazit na počítač s audiozáznamy nebo výjimečně na nějaký úryvek textu.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Ty se zpravidla nacházejí ve volitelných místnostech. Celá hra je totiž rozdělená do celkem sedmi kapitol a každá kapitola zhruba v polovině nabízí odbočku od „hlavní linie” do volitelné místnosti. Ty jsou povětšinou krátké, ale naopak vyžadují, abyste zkusili trochu jiný postup při řešení než obyčejně, takže si svou odměnu v podobě dalšího kousku příběhu (i přes to, že není podstatný) musíte zasloužit.

Na konci každé kapitoly se navíc dostanete do malého prostředí, které můžete prozkoumat. Zjistit něco o posádce a prostě se jen tak pohybovat po malém úseku a prozkoumávat předměty. To sice ve finále neslouží nějakému velkému účelu, ale je to fajn oddych od hlavní hry. Svou roli ve hře hraje navíc nejen příběh a hratelnost, která parádně kombinuje first-person adventuru a logickou hru, ale také audiovizuál. Grafická stránka hry je tvořená převážně z bílé – podobně jako v sérii Portal – s důrazem na osvětlení, bloom, chromatickou aberaci a podobné efekty. Naštěstí to není tak nepříjemné, jak se může na první pohled zdát, i když bych čas od času ocenil trochu živější, ne tak sterilní barvy.

The Turing Test navíc nabízí podporu DirectX 12, který osobně považuju za docela zbytečný. Změna v grafice je vlastně nulová a zvýšení výkonu nejspíš není potřeba, protože hra jela jako po másle a neřekl bych, že hardwarová náročnost bude nějaký závažný problém. Ačkoli je pravda, že jsem hrál na GTX 970 s i5-6400, takže v případě takové hry to moc nepoznám.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Totéž se ale nedá říct o zvucích, hudbě a dabingu. Ty jsou jedním slovem vynikající. Největší ocenění si zaslouží hudba a dabing. Hudba je skvělá – ambientní a trochu pasivní, ale v tom tkví její kouzlo (viz toto video). Dabing naopak uslyšíte téměř pořád a naštěstí je velmi kvalitní. Oba hlavní herci skvěle vystihli všechny možné emoce. I scénář se naštěstí povedl, takže vám dialogy nepřijdou nijak únavné, stereotypní a už vůbec ne nezajímavé.

Bohužel, stejně jako každá hra, i The Turing Test má svoje nedostatky. S radostí pominu výjimečné bugy spojené s titulky a kolizemi nebo jeden zaznamenaný případ grafické chyby. Přesto bych řekl, že kromě samotné obtížnosti je hra docela krátká. Při dohrání mi Steam ukazoval nějakých 5 hodin, a to i se splněním všech vedlejších místností. Tenhle fakt by mohl snadno spravit nějaký editor, jehož integrace, vzhledem ke „stereotypnímu” prostředí, by nemusela být zas tak obtížná, ale nic takového hra bohužel nenabízí. Spokojit se tak budeme muset se hrou, která je sice krátká – a v mém případě nebyla nijak zvlášť obtížná, což je samozřejmě velmi relativní – ale nabízí skvělý audiovizuál, zábavné a zajímavé dialogy a nijak závadnou hratelnost.