Dystoria – divoký výlet vesmírem

Programátorská dvojice z Kanady se zálibou ve starých herních automatech, Craig Grierson a Daryl Wilson, se rozhodla představit světu svou vizi zábavy. Plně vyzbrojenou stíhačku vypouští do složitých vesmírných bludišť, z nichž se musíte dostat ven. Je to jednoduché a je to chytlavé. Přijmete nabídku vývojářů na výlet do neznáma?

Příběh jako nutné zlo

Nezávislé hry se snaží získat svého fanouška buď velmi unikátním a neotřelým příběhem, nebo svižnou a návykovou akcí. Málokdy se jejich tvůrcům podaří obě složky skloubit dohromady. Dystoria je toho názorným příkladem. V jejím jádru nalezneme vypulírovanou hratelnost, jež táhne kupředu chabou dějovou linkou. Autoři naneštěstí nepojali vyprávění svého příběhu zrovna nejlépe. Prakticky je to nevýrazný slepenec, se kterým se snaží udržet pohromadě jednotlivé úrovně.

Plytkou zápletku poznáváte pouze z informačních obrazovek, které se sporadicky objevují po splnění úkolu. Textové zprávy vás postupem času seznámí s plány inteligentní rasy Omnianů, která vyvinula trenažér vesmírného plavidla. Jeho účelem je připravit bojovníky na zápas za záchranu budoucích zítřků vesmíru, které nejsou podle mimozemské entity zrovna světlé. A právě vy jste jeden z vyvolených, jeden z těch, který má schopnosti tento výcvik zvládnout. Nebudeme si nic nalhávat, dojde i k dějovému „zvratu“, čímž je završeno klišé všech nudných příběhů, na něž se autoři vykašlali.

„Plytkou zápletku poznáváte pouze z informačních obrazovek, jež se sporadicky objevují po splnění úkolu.“

Dvoučlenné studio Tri-Coastal Games se koncentrovalo na leteckou složku hry a ta se jim povedla náramně. Dystoria uchvacuje šestiosým pohybem vesmírného stíhače po složitě tvarovaných úrovních. Z počátku vás možná postihne lehká nevolnost z nezvykle akrobatických přechodů přes ostré hrany ploch. Po delším pobytu v kokpitu plavidla vám ale létání přejde do krve a začnete propadat kouzlu Dystorie.

 

1 z 4

- +

1.

2.

3.

4.

I cesta může být cíl

Sebejistota za kniplem vesmírného korábu je nezbytná pro pohyb ve spletitých prostorových labyrintech, jimiž se musíte proklestit k mistrně skrytým východům. Často budete přesně vědět, kam chcete doletět, přesto vám hledání trasy přinese krušné chvíle. Důmyslný tvar lokací, jež připomínají rozbité a špatně poslepované futuristické Rubikovy kostky, vám totiž spolehlivě zaměstná mozkové závity.

Na vaší cestě poznáte čtyři barevně odlišené světy, v nichž budete muset splnit 29 úkolů, zadaných Omniany. Mise postupně gradují, čelíte složitějším překážkám a učíte se nové postupy. Pozdější bludiště prověří nejen dobrou prostorovou orientaci, ale nutí k využití všech nabízených možností. Osobně jsem za pomoci vhodné kombinace létání a palebné síly překonal prakticky každý problém.

„Často budete přesně vědět, kam chcete doletět, přesto vám hledání trasy přinese krušné chvíle.“

Neprozkoumané kouty vesmíru nepatří mezi nejpřívětivější prostředí, a proto nepřekvapí, že v úrovních není bezpečno. Prostředí stráží řada pohyblivých laserů a robotických nepřátel toužících po vaší fyzické likvidaci. Cestu letce v mimozemských službách lemují také vysouvací palebné věže, hlídkující želvoidi chrlící oheň a elektrizující drony útočící ze vzduchu.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Kredity budou stačit

Kolem soupeřů můžete prosvištět obrovskou rychlostí a nechat je v prachu za vašimi zády. Ale to by byla škoda. Autoři tlačí hráče do návykových soubojů, v nichž prověříte letku různorodých strojů. Mezi nabízenými modely si najdou své favority fanoušci obratných stíhaček i odolných bombardérů. Každou mašinu navíc vyzbrojíte preferovanými zbraněmi podle toho, jestli se zaměříte na frenetickou střelbu nebo precizní míření. V každém případě budete operovat maximálně dvěma palnými zbraněmi a jednou podpůrnou funkcí.

„Prostředí stráží řada pohyblivých laserů a robotických nepřátel toužících po vaší fyzické likvidaci.“

Zadarmo však ani vesmírné kuře nehrabe, a proto musíte hledat zdroje pro obchodování. Po úrovních nacházíte kredity, které směňujete za silnější arzenál. Palebná síla sama o sobě nestačí, takže se soustředíte i na inovaci celého letového parku. Hlavní surovinou pro nákup nových bitevníků vám jsou vraky po zničených socích, což samozřejmě motivuje k absolvování velkého počtu soubojů.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Lákavá jednohubka

Otázkou zůstává, proč se Dystoria zařazuje po boku hrám odkazujícím na prastarou dobu herních automatů. Odpověď je vcelku jednoduchá. Pamětníci si jistě vzpomenou na prastaré zápolení v levelech, které tvořily pouze krychličky různých velikostí. Tvůrci si s minimem tvarů poradili a díky velké fantazii vymodelovali překrásné kvadraturní úrovně. V rámci retrospektivních grafických návrhů vám tak nebudou vadit ani lehce odbyté modely vesmírných plavidel a nepřátel. Stylistická čistá práce designérů úrovní nabízí prostor k bezproblémovému hraní, které navíc láká svou grafickou podobou.

„Hladinu adrenalinu v krvi zvýší také perfektně zkomponovaná futuristická hudba.“

Audiovizuální zpracování si bere to nejlepší z poetiky 80. let a úspěšně ji přenáší k vám domů. Do očí bijí svítivě neonové zabarvení. Střídání výrazného barevného spektra podporuje pocit rychlosti a let po úrovni si budete vychutnávat se zatajeným dechem. Hladinu adrenalinu v krvi zvýší také perfektně zkomponovaná futuristická hudba. Během létání a střílení vám do ušních bubínků proudí energické melodie tvořené jen syntetizátory. Elektronické zvuky se do vesmírného prostředí vyloženě hodí a převálcují ostatní efekty, včetně výbuchů a střelby.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Vesmírné svody

Studio Tri-Coastal Games si dalo se svou prvotinou záležet a představují velmi dobře odladěný počin bez větších chyb s chytlavou hratelností. Úmyslně zvolený retro háv odlišuje Dystoriu od ostatních vesmírných simulátorů a dává jasně najevo, že se nebere úplně vážně. Na první pohled vypadá při shrnutí vše velmi dobře, kde se ale skrývá onen pověstný háček?

Hodně nám vadí krátká herní doba. Kosmické klání vám uzme jedno víkendové odpoledne a po osmi hodinách již nebude co objevovat. Samozřejmě se nabízí možnost dokončit každé kolo na sto procent (časová hranice, sesbírání všech kreditů, zničení všech nepřátel), ale jedná se o pouhé umělé natahování zážitku. Je na zvážení každého hráče, zda se mu vyplatí investovat do kvalitní, ale krátké arkády.