Solstice Chronicles: MIA – krátká cesta z pekla

Tvorba kvalitních nízkorozpočtových her není vůbec snadná. Své by vám o tom mohli vyprávět vývojáři z nezávislého studia Ironward, které stojí za velmi povedenou izometrickou akcí The Red Solstice, jež mou maličkost v minulosti hodně příjemně překvapila. Nedávno k nám dorazil její duchovní následovník Solstice Chronicles: MIA, který by měl nabídnout podobný zážitek jako jeho předchůdce. Co myslíte, povedlo se mu nás zaujmout stejně jako The Red Solstice?

Poslední přeživší?

Lidská rasa nikdy nebyla zrovna dvakrát odolná vůči nemocem. Virus STROL prakticky během pár týdnů dokázal zahubit většinu zástupců našeho druhu. Na eskortních lodích se podařilo utéct jen malému počtu přeživších, kteří zamířili v kolonizačních lodích k rudé planetě. Na povrchu Marsu během několika měsíců vyrostla řada základen. Nejvýraznějším komplexem byla stanice Tharsis zaměřující se na vývoj protilátky proti zhoubné chorobě. Vědci v jejich laboratořích usilovně pracovali, bohužel pro ně jednoho dne unikla smrtící nákaza do klimatizace, ze které se velmi rychle rozšířila po celé bázi. Katastrofu přežili jen vojáci ve vzduchotěsných oblecích, na které se následně vrhla většina osazenstva postiženého laboratorního centra. Vyváznout se nakonec povedlo jen jednomu muži, jenž se nyní snaží dostat za pomoci inteligencí oplývajícího robota z útrob mutanty zamořeného střediska.

Jak již bylo naznačeno v předchozích řádcích, na začátku hry se ujmete posledního přeživšího bojovníka, který se dostal z osidel smrti jen díky pomoci šarmantního robota. Společně nyní putujete zamořeným komplexem a plníte velmi primitivně navržené úkoly, které postrádají jakoukoliv jiskru či nápad. Kampaň jako taková vám nabídne celkem dvaadvacet misí, jejich délka je relativně krátká. Většinu z nich jste schopni absolvovat do deseti až patnácti minut čistého času. Celý dějový scénář tím pádem projdete do čtyř až pěti hodin. Jeho délka není nikterak ohromující, bohužel se moc nepovedl ani příběhový faktor, který taktéž za moc nestojí. Otázka je, jestli lze u zástupce tohoto žánru čekat kvalitní vypravěčskou linku.

Osobně považuji za nejvýraznějších problémů příběhového scénáře podivné ohraničení lokací. Většina map je tu hodně otevřená, jít ale musíte po lineární cestičce, protože do devadesáti procent otevřených chodeb není možné vstoupit kvůli podivné barieře. Já sám bych raději uvítal uzavřené poklopy a zavalené průchody než tuto zážitek narušující alternativu, která působí nepřirozeně.

Dynamické duo

Před začátkem vašeho dobrodružství si nejprve musíte vybrat typ mariňáka, za kterého následně kampaň absolvujete. Při prvním průchodu máte k dispozici útočníka zaměřeného na rychlou střelbu a boj zblízka, demoličního experta užívajícího nepřebernou škálu destruktivních schopností a tanku podobného plamenometníka, vybaveného gigantickým plamenometem, jímž dokáže uškvařit během sekundy desítky nepřátel. Po dokončení primární dějové linky se vám otevře třída terminátor, která má po ruce ty nejmodernější dostupné technologie a zbraně.

„K eliminaci nepřátel budete kromě speciálních dovedností používat také nalezené podpůrné předměty a smrtonosný arzenál. Do rukou vám budou dány odstřelovačky, efektivní útočné pušky, pomalé brokovnice, malé pistole a lehké samopaly, jež je možné užíváním vylepšovat.“

Já sám jsem nejvíce přilnul k plamenometem vybavenému hrdinovy, který mi kromě své extrémně silné zbraně nabídl také napalmové granáty a oheň chrlící věže, jež bylo možné rozestavit, kdykoliv to bylo potřeba. Jedinou nevýhodou této třídy byla dle mého názoru minimální možnost kontrolovat efektivitu a dosah plamene vycházejícího z ústí jeho smrtící hračky.

Své postavě budete mít možnost vždy po skončení úrovně rozdělit dovednostní body. Na výběr tu máte celkem tři cesty. Investovat můžete do třídních schopností, které jsem zmínil o odstavec výše, nebo do obecné škály talentů, které vám vylepší počet zdraví, rychlost přebíjení a efektivitu některých sekundárních zbraní. Mimoto je tu k dispozici také dron, jehož lze též zlepšovat a obohacovat o nové způsoby, kterými vás může podpořit v boji.

Uzemňující arzenál

K eliminaci nepřátel budete kromě speciálních dovedností používat také nalezené podpůrné předměty a smrtonosný arzenál. Do rukou vám budou dány odstřelovačky, efektivní útočné pušky, pomalé brokovnice, malé pistole a lehké samopaly, jež je možné užíváním vylepšovat. Čas od času naleznete na zemi hračky těžšího kalibru, jež máte k dispozici jen do okamžiku, než vypotřebujete veškerou dostupnou munici. Nejvíce jsem byl asi uchvácen těžkým rotačním kulometem, poskytuje šest set průrazných kulek.

Paleta nepřátel je podobně pestrá jako spektrum zbraní, se kterými je budete likvidovat. Do cesty se vám na vašem dobrodružství postaví pomalu se pohybující nakažení, mrštní zmutovaní psi, létající démoni, gigantičtí obři a do kola se stáčející housenky, které při kontaktu s lidmi explodují. Zajímavým prvkem je úroveň ohrožení ukazující počet monster, která se na vás ještě chystají. Jeho hodnota se zvyšuje především při příběhových událostech či přepadech. Zredukovat jí můžete skrze robůtka, který vás doprovází.

„Po celkem úspěšném titulu The Red Solstice k nám vývojáři z nezávislého studia Ironward přicházejí s o něco méně výrazným projektem Solstice Chronicles: MIA, který bohužel ani zdaleka nedosahuje kvalit svého předchůdce.“

Příběhové lokace jsou tu navrženy vcelku kvalitně. Na své velkolepé výpravě projdete skrz gigantické laboratorní komplexy, temné stoky, opuštěná kontrolní centra, pískem zaváté pouště a hustě zarostlé skleníky, jejíchž obyvatelé vám nejednou připomenou kultovní scénu z Jurského Parku 2, kde dinosauři lovili svou kořist v extrémně vysoké trávě. V rámci dějové kampaně je jejich spektrum přijatelné, režim přežití bohužel takový luxus nenabízí, prakticky je vám nabídnuta jen jedna lokalita, která se brzy omrzí.

Předběžný přístup?

Již samotné spektrum map v režimu přežívání jasně ukazuje, že hra byla vypuštěna předčasně. Vedle tohoto aspektu to dokazuje také občas zlobící optimalizace, kterou je třeba ještě pořádně odladit. Solstice Chronicles: MIA si v současnosti není schopno v určitých okamžicích udržet stabilní počet snímků. V náročnějších momentech fps poskakují stejně divoce jako vozík na horské dráze.

Po audiovizuální stránce toho naštěstí nejde tomuto dílu mnoho vytknout. Doprovodná zvuková kulisa stabilně navozuje temnou atmosféru plnou úzkosti a beznaděje, jež se vám během několika minut dostane do krve. Grafický kabátec bych se nebál označit za mírně nadprůměrný, stejně jako jeho zvukový společník však dobrým návrhem modelů a kvalitním stínování podtrhuje hutnost celého zážitku.

Průměr, který neurazí

Po celkem úspěšném titulu The Red Solstice k nám nyní vývojáři z nezávislého studia Ironward přicházejí s o něco méně výrazným projektem Solstice Chronicles: MIA, který bohužel ani zdaleka nedosahuje kvalit svého předchůdce. Celek dává hráči k dispozici nepříliš zajímavou kampaň, chudší škálu herních tříd, povedenou audiovizuální stránku, vcelku slušné spektrum zbraní, dovedností a nepřátel a podivný systém neviditelných zátarasů, který mi v průběhu hraní slušně narušil celkový herní zážitek.

Za sebe bych Solstice Chronicles: MIA doporučil především nenáročným fanouškům akčních izometrických děl, kterým stačí ke štěstí málo. Náročnějšímu publiku, které mělo možnost hrát zajímavější, či kvalitnější tituly bych poradil, aby posečkalo na slevu, která se jistě v následujících dnech či týdnech zaručeně objeví.