ECHO – ozvěna, která se zavrtá pod kůži

Recenzovaná verze: PC

Nekonečný vesmír láká svými neprozkoumanými dálavami. V prostoru tmavého kosmu můžeme objevit všelicos. V jednom temném koutu můžeme najít také sněhobílou planetu, kterou si vysnili dánští vývojáři ULTRA ULTRA, jehož členové se podíleli na tvorbě série Hitman. Dle zvěstí umí zamrzlá oběžnice oživovat mrtvé pomocí důmyslné a tajemné technologie, kterou dychtivě touží využít naše hrdinka En. Setkáme se s ní přesně v moment, kdy se probouzí na palubě galaktického korábu, před nímž se tato zářící koule objevila z ničeho nic v prostoru. Přijmete pozvání do zdánlivě neobydleného paláce pod jejím povrchem?

Ztracena v nekonečnu

Pro záchranu blízké osoby, zvlášť když se to stane vaší chybou, uděláte cokoliv (zdravíme Senuu). Uvěříte třeba pověstem o místě, kde se vrací život těm, jejichž duši jste schopni zachytit do červeně pulzující kostky. Po velmi dlouhé cestě temným kosmem se naší postavě plní její bláhový cíl – na konci její odysey čeká vysněná oživující planeta. Statečně se vrhá vstříc jejímu zamrzlému povrchu, který se postupně rozpadá. Po banálním průzkumu okolí nachází vchod do podzemních prostor, kde se nachází světlu prostý palácový komplex bez náznaku jakéhokoliv života.

Přestože se pesimistický hlas průvodce Londona pokouší En od vstupu do paláce odradit, naší hrdinku vede vpřed touha napravit její chybu. Bohužel měl London pravdu a hrdinka je lapena v nesmírném prostoru. Během prvních minut v komplexu se tak seznámíte nejen s životním osudem En, ale postupně objevíte zvláštnosti navštíveného paláce.

„Čvachtající vzorky černé tkáně rostou s každým blackoutem, až se z nich nakonec vymodeluje postava, jež vám bude nápadně povědomá.“

Z neuvěřitelné rozlohy a technicky přesné, až odtažité architektury vám naskočí husí kůže. Bezcitnost stavby podtrhují užité materiály – chladný leštěný mramor s prvky z neznámého kovu. Atmosférou se nesou vlny podivných zvukových odrazů, o nichž netušíte, kde se vzaly. Bezcitný palác si navíc hraje s vašimi smysly a z neznámých pohnutek občas přidá nějakou výzdobu, například květiny. Pokud vám není dobře po těle, když ve filmech jako Prometheus hrdinové prozkoumávají neznámé prostory, v nichž něco nehraje, tak u Echa budete napjati dvojnásob. Během první hodiny zvládají budování atmosféry scénáristé na jedničku.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

V hlubších patrech narazíte na podivnou hmotu, která začíná nabývat na životě během výpadků pracně nahozeného elektrického proudu. Čvachtající vzorky černé tkáně rostou s každým blackoutem, až se z nich nakonec vymodeluje postava, jež vám bude nápadně povědomá. Jste to totiž vy! Nebo spíše váš klon, který netouží po ničem jiném než po smrti svého vzoru. Vůbec vám není vysvětleno, co se děje, ale od této chvíle začíná hra o život.

Vše, co použijete, bude použito proti vám

Podivní tvorové s vaší tváří i tělem se po vás začnou sápat po hodince hraní. Naplno vás udeří děs z plížící se hordy těl, kterým můžete utéct, pokud se nedostanete do kouta. Sotva se naučíte vyhýbat těžkopádným nemyslícím torzům připomínající zombie, začnete zjišťovat, že se musíte vypořádat s mnohem rychlejšími a zákeřnějšími nepřáteli. Po celou dobu vás totiž palác během světelných fází analyzuje a klony vylepšuje na základě vaší činnosti. Vždy budete radit svému nepříteli. V překladu to znamená, že čím budete agresivnější, tím více po vás klony půjdou. A počkejte, až je umělá inteligence komplexu vybaví fazerem. To si pak budete vyčítat, proč jste na začátku pálili při každém pohybu jako diví a z lovce se nakonec stane terč.

„Každá větší místnost tak ve své podstatě představuje puzzle k překonání pomocí různých specifik prostoru.“

Útočnost není jedinou stránkou, kterou se protivníci učí. Díky speciálnímu obleku můžete po prostorách ve sprintu předvádět akrobatický parkour, což je legrace, dokud vám na hlavu nepadne jedna vaše kopie. Vývojáři si připravili spoustu překvapení, takže pokud se budete často plížit a útočit ze zálohy, nemůžete se divit, když vám na záda zaklepe En 2.0. Nakonec se klony naučí vše, včetně otvírání dveří, jízdy výtahem či se přestanou bát vody. S rostoucí obtížností si palácové výtvory více všímají a budete mít dost velký problém proplížit se kolem. Absolutně se zde vyplatí aplikovat heslo „Kdo s čím zachází, tím také schází.“ Prostě se naučíte pohybovat se co nejpřirozeněji a všechny technické vymoženosti, jež se vám nabízí, využívat jen v krajní nouzi. Jestliže přestanete nějakou vlastnost obleku využívat, postupně dovednost zapomenou i vaše ozvěny, takže volte pečlivě. Protože pak musíte porazit sami sebe. Netypické, velmi záludné a úžasně chytlavé.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

Nanooblek jako švýcarský nožík

Obsedantně posedlí surovci s vaší tváří by postupem času En zničili jen svou početní převahou. Neměla by žádnou šanci. Ale jsme ve světě daleké budoucnosti, kde by se žádný průzkumník nevydal do hlubin neznámé civilizace bez svého moderního úboru. Ze záhybů umělé futuristické tkaniny totiž hrdinka dokáže vytáhnout pár triků, jež vám zachrání život. Kolem vašeho těla se vytvoří sféra připomínající augmentovanou realitu, která bude fungovat jako radar lokalizující nepřátele a jejich zájem o vaši osobu.

Pokud bude oblek dostatečně dobitý, můžete provádět spoustu skopičin. Díky energetickým článkům rozesetým na kamenných piedestalech můžete sprintovat či skákat z vysokých balkónů. Vaše roucho umí tlumit pády a samo si pohlídá, kdy ještě zvládne vaši letovou kreaci. Jinak vás ke skoku nepustí. Možná uvažujete, proč to nejde, když by se ubrala jen část životů. Je to prosté, tady nemáte žádné životy – na vše je jeden pokus. V případě neúspěchu se vrátíte k jednomu z hojně rozmístěných záchytných bodů. Každá větší místnost tak ve své podstatě představuje puzzle k překonání pomocí různých specifik prostoru.

„ECHO má velkou moc přenést vám paradoxně stísněný pocit v graficky čistém a obrovském paláci. Celý prostor působí až nelidsky chladným dojmem.“

V případech největšího ohrožení vám nezbude nic jiného, než se uchýlit k násilí. Jak už bylo naznačeno, musíte sami zvážit, jak často sáhnete po laserové pistoli, která svým paprskem zničí vše, co mu stojí v cestě. Není problém sundat i pět, šest nepřátel na jeden energetický zásah. Já však raději volil pošťuchovací techniku, kdy jsem klony srážel k zemi a získával tak čas k útěku. Ne že by pak na mě byli milejší, ale zdálo se mi snazší uhýbat sápajícím se tvorům, než se krýt před střelbou z dálky.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

Jedna bezesná noc

ECHO má velkou moc přenést vám paradoxně stísněný pocit v graficky čistém a obrovském paláci. Celý prostor působí až nelidsky chladným dojmem, někdo by řekl jako technické demo nového enginu. Práce se světlem nádherně doplňuje náladu jednotlivých částí hry. V dalekém světě se budete pohybovat téměř bez hudby a jen z hlubokých chodeb k vám dolehnou ozvěny podivných tónů, které vám budou příjemně rezonovat v uších. Jen zpracování modelů postav díky škrobenosti obleku působí jaksi uměle, až nepatřičně v té dokonalosti křivek a hran komplexu.

Vše výše popsané si však užijete jen krátkou chvíli. Je obrovská škoda, že pracně budovaná atmosféra hry tak brzy skončí. Celou kampaň můžete projít za pět hodin a ani se u toho moc nezapotíte. Vzhledem k poznaným principům a odhaleným tajemstvím se dá docela dobře vyloučit také opětovné hraní (pokud nejste šílení průzkumníci a posedlí lovci trofejí). Na druhou stranu se jedná o zážitek natolik intenzivní, že se fanouškům stealth hororu časová i finanční investice vyplatí.