Hob – kamenná pěst v akci

Recenzovaná verze: PC

Dobrodružných akčních záležitostí vychází v posledních měsících celá řada a jen některým se podaří získat pozornost hráčské obce. Snazší to mají pochopitelně výtvory, za nimiž stojí studio s vydaným hitem. Svou vyšlapanou cestičku se pokouší využít vývojáři z Runic Games, kteří stojí za oběma díly diablovek Torchlight. Jejich novince s názvem Hob se pravděpodobně dostane větší pozornosti než jiným, nezávislým titulům. Zda vůbec stojí za povšimnutí, zjistíte v naší recenzi.

Postav si svůj svět

Jednoho rána se probudil náš bezejmenný hrdina se zářivě modrýma očima do slunného dne. Přivítal jej jeho kamarád, kamenný robotický golem, a vyrazili na procházku. Byli upřímně vyděšeni z toho, jak se rozbujela neznámá choroba, která přetváří mírumilovnou faunu a flóru jejich milované planety ve vraždící monstra. Během krátké nepozornosti je hrdina v červené pláštěnce zasažen do levé ruky jedem nakažené rostliny. Nezbývá nic jiného, než aby mu přítomný přítel amputoval poraněnou končetinu a nahradil ji robotickou protézou, kterou sám obětuje.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Výše zmíněné řádky odhalíte pouze z náznaků. Celý příběh se vypráví pouze pomocí posunků a akcí postav bez jediného slova. Často vám nedojde, co se na planetě stalo a jak to máte napravit. Postupem času se dopracujete ke svému hlavní úkolu. Pomocí své kamenné paže v průběhu hry aktivujete řadu táhel a tlačítek, čímž postupně obnovíte různé části vašeho univerza. Někdy se budete muset poprat s nakaženými rostlinami a zmutovanými tvory, abyste dali šanci původním obyvatelům prostoru. Mnohdy se však vydáte i do podzemí, kde se v podivuhodné fantasy továrně jednotlivé kusy světa teprve staví (?!). Sám si tuto scénáristickou eskapádu neumím pořádně vysvětlit, třeba v ní najdete větší smysl.

Puzzlem dobrodruh je živ

Celé prostředí, v němž se pohybujete, má své osobité kouzlo – rozpadlé ruiny pradávné civilizace, která disponovala pokročilou technologií, jež nyní zarůstá plevelem. Povětšinou ji aktivujete pomocí prostorových puzzlů, po jejichž vyřešení zavedete do strojů proud nebo do kanálů přivedete vodu. Díky tomu se vám otevře nebo postaví další část světa, která potřebuje zachránit ze spárů agresivní choroby. V podstatě vás jednotlivé úkoly tlačí pořád dopředu, kde čeká nová překážka k vyřešení. Nevýhodou pro některé hráče bude důraz na pečlivost při plnění úkolů. Stačí drobná nepozornost při aktivaci interaktivních prvků otvírající novou možnost na mapě a může se stát, že budete zmateně pobíhat po lokaci a přemýšlet, jak se máte dostat dál (zaseknete se klidně i na čtvrt hodiny).

„Valná většina hádanek se řeší pomocí získané robotické ruky, kterou budete postupně učit novým trikům.“

Hob potěší také hráče průzkumnické povahy, protože se mohou v rámci principu postupně se otevírajícího světa vracet na probádaná území. Na nich mohou hledat zlomky zrezlých mečů k překování, součástky na posílení zdraví či energie nebo odkazy na předešlou dobu – v minimalistickém pojetí to můžeme nazvat piktografickým kinem, kde se pomocí symbolů vypráví příběh vašich předků. Jen nevím, jestli z „filmů“ bude hráč nějak moudrý.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Valná většina hádanek se řeší pomocí získané robotické ruky, kterou budete postupně učit novým trikům. Z počátku s ní můžete jen mlátit krvežíznivé obyvatele planety Hob a bušit do předem určených míst, čímž vždy přeskupíte rozpadlé kusy dříve majestátních staveb. Tak si vytvoříte nové skákací plošiny na dosud nedostupná místa. S nově objevenými částmi univerza naleznete také součástku, umožňující ovládat elektrická zařízení, nebo se pomocí energetického paprsku přenést na dříve nedostupná místa. Nových cest k objevování bude stále dost.

Chceš pěstí?

Poměr mezi hopsacími a soubojovými pasážemi se blíží průměru sledovaného žánru. Zkrátka si zaskáčete více, nežli budete mávat mečem. Přesto není soubojová složka odbytá. Široká paleta nepřátel si žádá různé přístupy likvidace. Někdy můžete být agresivní a mlátit stvůry hlava nehlava, větší soupeři už si však žádají opatrnější přístup á la Dark Souls (úskok – sek). Zkázu v řadách zmutovaných stvoření budete rozsévat pomocí meče, který lze až čtyřikrát vylepšit, a kamenné končetiny, která dokáže prorazit jakékoliv brnění (prostě takový roztomilejší klon Hellboye). Než se ovšem dostanete k možnosti rozdat smrtící rány, musíte se snažit, abyste jich moc neobdrželi. V rámci manévrů se můžete spolehnout na rychlý úhyb, ne nepodobný teleportu, nebo klasický úskok. Když budete nejvíce v úzkých, můžete aktivovat štít implementovaný do vaší robotické protézy. Celkově mi souboje přišly optimálně náročné a relativně svižné.

Modrookého hrdinu budete konstantně vylepšovat. V zemi, kde se snoubí technologie s přírodou, fungují jako platidlo podivné zelené koule, které získáte ze zamčených pylonů a z poražených nepřátel. Za ně můžete nakoupit řadu nových vlastností či výhod, které potvrdí vaši dominanci nad proradnými tvory uzurpujícími vaši domovinu. Nakonec narazíte i na trojici alternativních převleků, které propůjčí vašemu bojovníkovi jeden lepší atribut (životy, rychlost, energie) na úkor ostatních, díky čemuž si najdete přesně úroveň vašeho herního stylu.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

Proč si ještě počkat

Do těchto řádků vypadá Hub velmi dobře, ale nyní se musíme podívat na věci, které se tvůrcům moc nepovedly. Největším nešvarem musí být pro každého fanouška skákačkových dobrodružství pevná izometrická kamera. Nevím, koho kdy napadlo, že je dobrý nápad použít pevný pozorovací bod v daném žánru, protože neustále musíte upravovat svůj pohyb podle zahnutí sledovacího zařízení. To je také důvod, proč studio Relic Games důsledně doporučuje hraní na gamepadu. Na klávesnici se jedná téměř o nehratelný titul, pokud nechcete věnovat několik hodin trénování skoků v šikmých směrech.

Samotná letová fáze překonávání propastných překážek nepůsobí zrovna suverénním dojmem. Vyhodnocování skoků rozhodně není nijak benevolentní. Pokud nejste v dosahu plošinky, tak nemilosrdně padáte (ať už do nezměrných hlubin se smrtí hrdiny, nebo jen na nižší platformy, odkud se musíte propracovat zpět k dalšímu pokusu o překonání překážky). Nakonec se každý zádrhel poddá cviku hráče, ale myslím si, že by se to obešlo bez několikerého opakování, které bych nazval spíše frustrujícím než motivujícím.

„Grafická vstřícnost titulu, méně násilné ztvárnění boje, časté ukládací pozice a velmi pěkné animace navíc mohou uspět také u mladšího publika.“

Doufejme, že poslední část výtek se týká pouze brzké kopie, kterou jsme měli k dispozici před samotným vydáním. Hob neuvěřitelně padal do základního systému, popřípadě zasekl celý systém, což vedlo k restartu počítače. Stručně řečeno se recenzovaná hra veze na vlně současného ročního období – padá jako listí ze stromů. Neznám lepší důvod k vzteku, než je dokončení náročné plošinové úrovně plné šikmých přeskoků právě ve chvíli, kdy vám zamrzne obraz. V těchto momentech se projeví úroveň vašeho sebeovládání, nebo nastoupí nutnost koupě nového ovladače. Snad tvůrci problém s nízkou stabilitou herního rozhraní co nejdříve vyřeší pomocí datové záplaty.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Pohádkový svět

Mimo výše zmíněné tři výtky se nedá titulu Relic Games upřít snaha o vytvoření kvalitního dobrodružství. Ač se umně vyhnuli vyprávění příběhu, působí celý svět živoucím dojmem a opravdu jej chcete zachránit od pohromy v podobě fialově nechutné nemoci. Líbivost titulu podporuje pohádková stylizace, která je založena na ostrých konturách objektů a postav.

Příjemný bonus tvoří chvíle, kdy vám v prostorovém pohledu nové kusy univerza doslova rostou před očima. Grafická vstřícnost titulu, nenásilné ztvárnění boje (pokud vypnete krev u zranění), časté ukládací pozice a velmi pěkné animace navíc mohou uspět také u mladšího publika. Škoda jen slabší zvukové stránky titulu.

Za naši redakci můžeme titul doporučit pouze s výhradami. Pokud vyjde patch, který vyřeší nejpalčivější problémy, bude Hob nadstandardním titulem v rámci žánru. Prozatím jej velká míra chyb sráží spíše k lepšímu průměru, což vyvažuje pouze cenovka okolo 20 euro.