DOOM VFR – recenze

Recenzovaná verze: PSVR

Po hodně diskutabilním DOOMu pro Nintendo Switch se dostává nejnovější díl legendárního otce všech FPS i na PSVR a HTC Vive. My jsme otestovali verzi určenou pro virtuální realitu od Sony. Na začátek je však třeba zmínit, že nejde o pouhý port jako v případě verze pro Switch. DOOM VFR je prakticky zbrusu nová hra, vystavěná speciálně pro virtuální realitu.

Slovíčko “prakticky” je přitom rozhodně na místě, protože si autoři pomáhají některými lokacemi z původní hry (recenze), což ale neberte nutně jako výtku. Právě naopak, je velmi příjemné podívat se do míst, která jste již navštívili v původní verzi hry. Občas je to sice trošku matoucí, protože se vám začne v hlavě míchat posloupnost lokací z originálu, ale může jít spíše o můj individuální problém. Příběh je samozřejmě zcela odlišný a bohužel působí jako rychlá jednohubka oproti “velkému” DOOMu. V roli kybernetického přeživšího, který přišel o život za celkem stupidních okolností, vás aktivuje umělá inteligence UAC, abyste bojovali proti démonské invazi a pokusili se zachránit osud továrny na Marsu.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Tři možnosti ovládání, tři druhy zábavy

Jádrem celé hry však není slabší příběh nebo snad recyklace původního obsahu, což nelze mít hře za zlé, když se odehrává ve stejném prostředí. Jde především o hratelnost, která je určena tím, jak hru hrajete, respektive čím ji ovládáte. Na výběr totiž máte ze tří možností: klasický Dualshock, dvojice Move ovladačů nebo Aim Controller, nejnovější přírůstek do rodiny PlayStation periferií (video o ovladači zde). Výběr ovladače neberte na lehkou váhu, protože do značné míry určuje celkové vyznění hry.

DOOM VFR jsem z mého pohledu celkem logicky začal hrát se dvěma Move ovladači a hra si pro mě nachystala hned do začátku rychlý, ale precizní tutoriál. Ve hře zastupují ovladače ruce hlavní postavy, které vypadají konečně hezky a uvěřitelně. Nicméně prázdné jsou jen chvíli. Okamžitě do pravé ruky dostáváte zbraň a do levé granáty. Míření probíhá přesně tak, jak byste asi očekávali, přičemž velmi zábavné a realistické je i házení granátů (doporučuji navléct na ruku poutko, abyste kromě virtuálního granátu nehodili po televizi i samotný ovladač).

„Pohyb pomocí tlačítek je hodně neintuitivní.“

Do této chvíle je vše naprosto skvělé, střílení a zejména míření pomocí Move ovladačů je naprosto parádní a přináší do tradiční DOOM hratelnosti zcela nové prvky. Nicméně absence analogové páčky jasně předznamenává, že pohyb už nebude tak úžasný. Hra nabízí dvě možnosti – trhaný pohyb pomocí křížku, kolečka, čtverečku a trojúhelníku anebo jakýsi teleport, se kterým se můžete přenést na poměrně velké vzdálenosti. Pohyb pomocí tlačítek je hodně neintuitivní, protože nejsou rozestaveny podobně jako směrový kříž na klasickém ovladači, navíc osobně tento trhaný způsob pohybu ve VR hrách moc neuznávám, přestože chápu, že to je dobrá alternativa pro ty, kterým se dělá ve VR špatně. Teleport však funguje velmi dobře. Je z mého pohledu přesnější a uživatelsky přívětivější, a navíc ještě lépe zastupuje funkci, která má pomoci těm z nás se slabšími žaludky.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Klasika s Dualshockem

Pokud se však chcete přiblížit co nejvíce klasické hratelnosti DOOMu, vezměte do rukou Dualshock. I ten nabízí možnost trhaných pohybů pro slabší jedince, ale hlavní devízou je logicky možnost klasického ovládání pomocí analogových páček. Zprvu jsem byl trochu zklamán tím, že se pravou analogovou páčkou lze rozhlížet pouze horizontálně, přičemž samotné zaměřování probíhá jako u jiných akčních VR her čistě nakláněním vaší hlavy. Velmi rychle jsem si však přivykl a nutno dodat, že takový způsob zaměřování je pro VR hru daleko více pohlcující. A co je hlavní, i tak skvěle zapadá do velmi rychlé hratelnost, jakou DOOM nabízí.

„Napůl mrtví nepřátelé už svítí pouze modře. Pokud se k nim přiblížíte, nelze je stisknutím analogu ani jiným způsobem zabít.“

Jsem totiž hodně potěšen z toho, že ačkoli se VR akční hry ovládají o něco krkolomněji a dynamická akční hratelnost DOOMu mohla přechodem do virtuální reality trpět, nestalo se tak. DOOM VFR je stále tak rychlou, dynamickou a akční zábavou, kde v rychlosti doslova létáte po mapě a ničíte nejrůznější démony, kteří vám zkříží cestu. Jediným omezením je citlivost vašeho žaludku. Hra je v tomto směru rozhodně optimalizována dobře, nicméně dynamická hratelnost zkrátka není pro každého a je jedno, jak moc hru vyladíte.

Změnou oproti původní hře je také systém Glory Kills. Napůl mrtví nepřátelé už svítí pouze modře. Pokud se k nim přiblížíte, nelze je stisknutím analogu ani jiným způsobem zabít. K tomu slouží pohyb pomocí teleportu, který je dostupný i při hraní s Dualshockem na levém triggeru. Stačí jako cíl vaší teleportace zvolit omráčeného nepřítele a toho v sekundě rozdrtíte za doprovodu krvavých cákanců. Jde ale opravdu o jakési rozdrcení nárazem, nejste svědky žádných sadistických brutalit jako v původní hře.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Aim ovladač bohužel nemáme aktuálně v redakci k dispozici, nicméně ze zkušeností se hrou Farpoint si myslím, že dost možná půjde o nejlepší možné řešení. Aim ovladač má totiž dvojici analogových páček, takže využijete přednosti Move ovladače a jeho skvělého a autentického míření spolu s plynulými pohyby pomocí analogové páčky.

Virtuální peklíčko

Vizuální zpracování je samozřejmě podřízeno kvalitě zobrazovacích displejů uvnitř brýlí, které chtě nechtě zejména v tmavých lokacích odhalí rastr a vykouknou tak na vás jednotlivé pixely. Hranice vizuálních kvalit jsou nekompromisně dány HW výbavou samotných brýlí a vývojáři tak mají omezenější možnost. Jinak řečeno, s aktuální generací PSVR zkrátka nemůžete čekat, že každá další hra bude hezčí a hezčí. Přesto patří DOOM VFR rozhodně k tomu nejhezčímu, co si můžete na PSVR zahrát, a co je nejdůležitější, hra si zachovává klasickou démonskou stylistiku vyprahlého Marsu.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Nechybí vznášející se mlha v temných chodbách a zejména démonští nepřátelé vypadají naprosto skvěle a běda, jak naruší vaší komfortní zónu. Takový Cacodemon tváří v tvář působí ve virtuální realitě opravdu hrůzostrašně. DOOM VFR není hra pro slabé povahy nejen kvůli rychlé hratelnosti, která slabším žaludkům nemusí sednout, ale také kvůli strašidelným okamžikům, kdy se nepřítel vyřítí proti vám. To je zcela nový rozměr hry, který se otevírá až právě díky virtuální realitě.

Pokud z recenze máte pocit bezbřehého nadšení, cítíte rozhodně správně. Jde o titul, který na PSVR zcela jasně chyběl. Návštěvu můžete ze začátku omámit jednoduššími hříčkami, ale vždy přijde po chvíli otázka: “A nějakou střílečku na to nemáš?”. Nyní už budete mít adekvátní odpověď. Snad jedinou kaňkou na kráse je herní doba, kterou můžete odhadnout z poměrně lichotivé cenovky, kterou se hra pyšní. DOOM VFR totiž dohrajete za zhruba tři hodiny. Pokud budete opravdu dobří a naopak nebudete každou z lokací prohledávat třeba kvůli bonusovým panenkám, může to být i podstatně méně. Na druhou stranu jde o velmi kvalitní jednohubku, která skrývá velký příslib pro budoucnost FPS her pro virtuální realitu.

 

1 z 1

- +

1.

Doom VFR koupíte v našich obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk za 749 Kč/29,99 euro.