Některé hry to mají sakra těžké. Jejich předchůdci na sebe strhli veškerou slávu a stali se menšími, či většími legendami. Přesně do takovéto pozice byl v době vydání postaven i poslední StarCraft. Očekávání byla velká a nic jiného, než perfektní zážitek se prostě nedal příjmout. Naštěstí již předem můžu sdělit, že Blizzard nezklamal a znovu vytvořil dokonale vyvážený produkt, který oslní téměř v každém aspektu. Nicméně vezměme to pěkně po pořádku.
Můj příběh
Po dlouhé době jsem se i já stihl utrhnout od rádoby seriózní redaktořiny a přispět svou trochou do mlýna s názvem blogy. Musím se přiznat, že v poslední době toho moc nenahraju a není to způsobeno jen pracovním rozvrhem. Daleko větší podíl na tom totiž má fenomenální StarCraft II, kterému jsem naprosto propadl. A to jsem mu to rozhodně neulehčil. Vlastně si tak trochu připadám jako Wowkař a to není zrovna dobré. Takže, když se teď vyskytl menší problém s patchem, rozhodl jsem se sepsat pár mých názorů.
Přitom jsem se do jeho spárů dostal zcela nevinně. O StarCraft jsem nikdy moc velký zájem nejevil a jakožto absolutní RTS antitalent mě jeho svět prostě nelákal. V nedávné době jsem ovšem zhlédl pár komentovaných streamů a začal si říkat: sakra vždyť to vypadá dobře a ani ne zas tak složitě. Nakonec tedy bylo rozhodnuto a shodou šťastných náhod si ke mně cestu jedna naleštěná krabička našla.
Dokonalý epos
Stějně jako u minulých her i tentokrát se autorům podařilo vytvořit strhující fresku, která vás chytne a už nepustí. Wings of Liberty sleduje cestu terranského vůdce odporu Jima Raynora. Tedy alespoň z počátku. Časem se totiž příběhová linka stává stále složitější a propletenější. Z příběhu o snaze svrhnout Arcturuse Mengska se zase stává boj o budoucnost lidské rasy, který to rozjíždí na všech frontách a nemilosrdně drtí konkurenci. Hráč je neustále ohromován novými příběhovými zvraty a nuda je tady těžce nedostatkovým zbožím.
K bezkonkurenčnosti příběhu navíc přispívá jeho dokonalé podání. Naprosto fenomenální filmové sekvence, jež si v ničem nezadají s hollywoodskou produkcí snad ani nemusím zmiňovat. Ostatně je všichni znají z trailerů. Ovšem jen o chlup horší jsou ingame předělové animace, jež lze bez studu považovat za špičku žánru.
A ještě na jednu věc by se slušelo nezapomenout. Jedná se o možnost morální volby, která se asi tak třikrát během celé kampaně vyskytne. Asi si říkáte, že to není zrovna bůhví co, ovšem na poměry strategií se jedná o něco naprosto výjimečného.
Vypulírovaný kabátek
Dle očekávání dostal druhý StarCraft do vínku opravdu stylovou grafiku. Vlastně ani tak nejde o počet polygonů, vkusné nasvícení nebo nejmodernější animace. To všechno sice ve hře je, ale mnohem více mě oslovila celková stylizace prostředí.
Hned zkraje říkám, že hra sází na stejný styl, jako jednička a jen ho tak trochu uhlazuje. Nečekejte tedy převratné novinky v zobrazení světa. Všechno stále stojí na pevných základech universa. Jednotky jsou tedy téměř stejné a ty nové respektují započatou linku. Pochvalu zasluhuje i ztvárnění okolního světa. Kulisy se střídají jak na běžícím páse a jejich témata se v podstatě neopakují.
Hospoda, či Hyperion?
Samotná hratelnost se dá rozdělit na dvě části. Tou první jsou vlastní mise, jež hráč plní v klasickém RTS módu. Druhou pak představuje jakási adventurní část mezi jednotlivými misemi. Ta se zpočátku odehrává v hospodě a po pár splněných misích se dokonce přesuneme na bitevní loď Hyperion.
Kromě rozmlouvání s postavami se zde dají také vylepšovat a odemykat jednotky. Rozhodně se tato vylepšení hodí a zvláště v pozdějších částech hry se upotřebí. Podobné je to i s odemykáním technologických pokroků. Na všechny tyto možnosti je však potřeba získat body za plnění misí.
Rozhodně se jedná o příjemné zpestření, které svěže rozbíjí strategickou část a dává vyznít příběhu
Provařený, ale funkční
Ano, druhý díl stále používá ty tolikrát ohrané principy, které jsou však zde tak dokonale řemeslně zvládnuty, že to ani nikomu nevadí. Jednoduše těžíte, masujete jednotky a vrháte se do krvavých bitek. Samozřejmě to není tak jednoduché a hra je komplexní až běda. Taktik existuje nepřeberné množství a než hráč všechno prozkoumá, tak to chvíli trvá.
Kromě skvěle zvládnutých a vybalancovaných principů pak StarCraft teží především z náplně vlastních misí. Nic se tedy neopakuje a každá mise je opravdu jedinečná. Jednou likvidujete přepravní vlaky, jindy zase doprovázíte evakuaci. Za zmínku stojí i těžba na lávou zaplavené planetě, kterou osobně považuji společně s dobýváním chrámu Xel´naga za vrchol level designu v celém žánru.
Ušité pro více hráčů
Byť je umělá inteligence na velice vysoké úrovni, to co dělá StarCraft, StarCraftem byl vždycky multiplayer. Vždyť ten z prvního dílu dokázal překlenou zdlouhavý vývoj dvojky a i dnes se stále hraje.
… zde pokračujte v psaní …
Stejně jako v singlu i ve hře více hráčů tvoří základ tři rasy a vymazlený RTS systém. Avšak právě po zapojení živých protihráčů dostává hra teprve ty pravé grády. Neuvěřitelná komplexnost se zde ukazuje naplno a i v případě, že jste RTS pozitivní, tak asi budete z počátku dosti mimo. Nebyl by to však Blizzard, kdyby nepodal pomocnou ruku ve formě tutoriálů a challengů, jež hráče provedou vším důležitým.
Nově odpadla hra po LAN sítích a zaválčíme si jen přes internetovou síť. Avšak autoři všechno bezvadně technicky ošetřili. Takže nikde nic nedrhe, hra nepadá a matchmaking je rychlý a bezproblémový. Aby ne, když se o něj stará nový Battle.net
Nově odpadla hra po LAN sítích a zaválčíme si jen přes internetovou síť. Avšak autoři všechno bezvadně technicky ošetřili. Takže nikde nic nedrhe, hra nepadá a matchmaking je rychlý a bezproblémový. Aby ne, když se o něj stará nový Battle.net.
Zázrak jménem Battle.net
Úžasná služba Battle.net se právě s vydáním druhého StarCraftu dočkala masivního updatu na novou verzi, a že jí to teď sakra sluší. Celkový styl služby je uhlazený, ale stylový. Všechno je přehledně uspořádáno a množství funkcí je v pravdě ohromující.
Najde zde všechno, friend listem a skvěle vymyšleným chatem počínaje a záznamy z her nebo vytuňeným systémem odměn konče. Navíc je celý systém skvěle připraven na progaming a jednotlivé ligy motivují hráče k lepším a lepším výkonům.
Navíc Blizzard o hru skrze tento systém neustále pečuje a snaží se nalézt optimální balanc mezi jednotlivými rasami. To rozhodně není zcela běžné a jen to ukazuje, jak podstatná tato hra je.
Naprosto ultimátní záležitost
Zcela narovinu jsem hře naprosto propadl a hádám, že jen tak mě to nepustí. Nejen, že se autorům podařilo připravit filmově pojatou kampaň s kvalitním příběhem, což je mimochodem u strategií naprosto výjimečné. Navíc však řemeslně dokonale zvládli vlastní hratelnost a dílo vyšperkovali luxusním grafickým kabátkem.
Velice dlouho jsem rozmýšlěl nad finálním hodnocením. Nakonec jsem se rozhodl pro absolutní vysvědčení a to především díky dokonalému multiplayeru. Ten totiž klidně bude fungovat další dekádu zcela bez problému a bude tak celou hru držet nad vodou ještě pěkně dlouho!
Samozřejmě jsem se hry jen zlehounka dotkl a správně ji vystihnou, bych nestačil ani ve dvou blozích. Přesto si však myslím, že k zaujetí potencionálních hráčů by to mohlo stačit.
Závěrem bych se ještě chtěl dotázat, zda byste měli zájem o nějaký match, jako komunita Zingu. Prostě něco co si tady pravidelně dávají majitélé Crysis 2.
Recenze
Recenze StarCraft II Wings of Liberty
Druhý StarCraft nabízí pro každého něco. Milovníci strategií zde najdou k dokonalosti vyvedené principy a skvělý systém pro soutěžení. Víkendoví stratézi zase dokonalou zábavu zabalenou do přívětivého kabátku.
Líbí se nám
- Grafické zpracování
- Epický příběh
- Dokonale vymazlená hratelnost
- Bezkonkurenční multiplayer
- Battle.net
Vadí nám
- Snad jen dlouhé čekání na další díl