První tři díly série Commandos byly stealth strategie z WWII zaměřené na ovládání malé skupiny vojáků a provádení záškodnických operací. Čtvrtý díl je téměř stejný akorát to není strategie ale je to FPS. Opět budete ovládat malou skupinu vojáků, tentokrát ještě menší než dřív, protože ze sedmi vojáků zbyli jen tři, kteří ale, některými schopnostmi nahrazují staré vojáky ze strategických dílů.
Jsou to: Zelený baret (Frank O’Brian), Odstřelovač (William Hawkins) a Špion (George Brown). Zelený baret unese dvě střelné zbraně+ jednu pistoli,nůž,panzerfaust a ještě pár min. Hodí se hlavně na vystřílení všeho v dohledu a na obrané mise, ikdyž někdy může být i tichý. Odstřelovač používá Sniperskou pušku, pistoli a vrhací nože, je tedy dobrý pro tichý postup a boj na dálku. A šéf skupiny, Špion má pistoli s tlumičem, samopal, škrtící strunu a to nejlepší- schopnost převlékat se za nepřítele. Když má špion uniformu vojína poznají ho všichni, jen jim to pár sekund potrvá. Když má uniformu Poručíka, tak už ho nepoznají vojíni. Když má důstojnickou uniformu poznají ho jen důstojníci a Gestapo. Když má uniformu Gestapa už ho poznají jen gestapáci. Špion může táke hovořit s nepřítelem čímž ho třeba zdrží, aby si nevšiml mrtvoly dřív než zmízí (zde už je bohužel odnášet nemusíte, vypaří se sami).
Někdy dojde na mise kde máte použít třeba dva členy týmu a můžete se mezi nimi přepínat. Tady má hra trochu problém, protože když za jednoho člena jednotky hrajete tak druhému nemůžete velet a ten jen stojí na místě a čučí doblba, občas vystřelí, ale to jen když se k němu nějaký skopčák přiblíží na bezprostřední vzdálenost a většinou mine, spolupráce jednotky tedy moc dobře nefunguje a většinou budete hrát „Alone Wolf“ stylem. Někdy, budete bojovat spolu s AI ovládanými vojáky kteří nejsou členi vašeho Commanda a ti se moc krýt neumí, ale aspoň střílí na vše co se hne.
Systém zdraví funguje tak že se léčíte lékárničkami které máte u sebe a můžete je nacházet v misích. Když některému členovi vašeho Commanda ubyde zdraví na nulu, lehne si na zem a začne kňučet že je zraněný, potom vás hra přepne do druhého a musíte rychle splašit lékárničku a ošetřit ho. Pokud, jste ale v misi kde se nemůžete přepínat, tak Game Over. Zraněni mohou být i počítačem ovládaní spojenci. V misích můžete také najít bedny na doplnění veškeré munice do zbraní.
Zbraní je zde slušné množství. Na německé straně jsou tu Mauser, MP40, MG42,Sniper Gewerhr, Luger( váš špion ho má s tlumičem), panzerfaust a jednou můžete najít i MP44. Proti nim stojí M1 Garand,Thompson, Colt1911, BAR a Sniper Springfield, Mosin a PssH (na Karabinu zase zapoměli). To ale není vše, nejsou zde jen střelné zbraně. Jsou zde také nože, miny, plynové granáty, škrtící struna, výbušné granáty a mince které přinutí nepřítele dívat se chvíli směrem kam je hodíte. Ve hře bohužel není žádná mise kde by jste ovládali vozidla, párkrát sice použijete člun, ale to pouze pro transport těch co neumí plavat. Nějakých tankových bitev nebo unikání před německými motorkami se nedočkáte.
Na výběr jsou tři obtížnosti: Lehká, Střední a Obtížná. Rozdílů mezi obtížnostmi je velice mnoho. Nejen kolik zranění kdo vydrží, ale často se s vyšší obtížností mění i cesty hlídek nebo musíte zabít o několik nepřátel víc. Někdy také dojde k tomu že tam kde na lehkou obtížnost stál oficír kterého nebyl problém zaškrtit a okrást o uniformu, na těžkou obtížnost stojí jen vojín v jehož hadrech vás poznají i s šátkem přes oči. Také na lehčí obtížnost unesete o několik zásobníků víc než na těžkou.
Hraní se dělí na čtyři části: 1. Část kde musíte všechny nepřátele postřílet a spolu s počítačem ovládanými spojenci postupovat dál. Přestřelky mají menší vadu a to že můžete mířit jen s puškami, třeba u samopalu se musíte spolehnout jen na zaměřovací kříž. Jinak se přestřelky hrají skvěle.
2. Mise kde musíte bránit nějakou oblast po určitou dobu a plnit při tom i různé vedlejší cíle jako odstřelování pozorovatelů pro minomety a podobně. I v téhle části vám pomáhají spojenci pod kontrolou AI.
3. Oblasti kudy musíte potichu projít a nevyvolat u toho poplach jinak“ game over“. V takovýchto situacích vám AI kolegové nepomůžou a musíte si vystačit s vašimi vojáky.
4. Místa kde můžete pár hlídačů tiše zapíchnout a zbytek vykosit. Tato část patří mezi mé nejoblíbenější.
Strike Force se celkově hraje skvěle a odpouští si blbé hry na realitu, takže vám nehrozí nic jako že by jste někde půl hodiny čekali než vystřelit a i stealth akce je docela rychlá, ale zase né zbytečně snadná.
Nechybí zde ani „něco jako příběh“ který je na hru z druhé světové zajímavý. Při akci ve Francii vás nějaký sviňák podrazil a Němci věděli že jdete, takže jste měli co dělat aby jste se odtamtud dostali. Váš Řezník ze zrady podezírá Špiona a vy musíte najít skutečného zrádce a vykuchat mu vnitřnosti, zárověn ale pomáháte partyzánům v Norsku a potom hledáte nějaké cenosti v Rusku. Na WWII je to hodně zajímavé ale hru příběh zbytečně neomezuje, autoři nezapomínali na to že hlavní je hratelnost.
Desing některých levelů je velice NElineární a umožňuje více cest jak splnit úkol, jedna mise ve Francouzském městě Betevaux se dá hrát prakticky pořád a znovuhratelných misí je zde dost. Například hned v prvním levelu máte na výběr jestli nepřátele tiše likvidovat noži, nebo je všechny postřílet.
Mezi další klady patří skvělá atmosféra okupovaných území. Němci zatíkají partyzány, prohlíží domy a ostražitě obcházejí kolem svých důležitých objektů. Jako v nějakém WWII filmu.
HW nároky hry jsou na dnešní dobu hodně nízké: hra jede na WIN2000 a na XP, možná i na novějších strojích a stačí pouze 4GB volného místa. Také hru rozjedete bez CD v mechanice, takže když ji někomu půjčíte může hrát i poté co vám ji vrátí.
Umělá inteligence nepřátel nepatří mezi nejlepší. Často i poté co se prozradíte, stojí na prázdném námestí a neobtěžují se jít skrýt. Anebo když jste v nějaké budově, vystřelíte a tím na sebe upozorníte, tak němci jen pomalu po jednom vchází do místnosti a nechávají se zabít, místo aby se na vás všichni najednou vrhli. Ani při přestřelkách se někteří neobtěžují krýt, ale na těžkou obtížnost to vynahrazují přesností střelby.
Kromě hlavních cílů, nezbytných pro splnění mise, zde ještě většinou máte pár nepovinných, jako třeba kromě Panzerů4 zničit ještě Tyger, nebo kromě vašich vojáků zachránit ještě pár bezvýznamných civilistů, nebo hledat důležité dokumenty.
Recenze
Staré hry: Commandos Strike Force- Singleplayer
Podařená, netradiční FPS z druhé světové války, kterou si užijí jak fanoušci stealth akce, tak i ti co rádi zastřelí vše co se jim postaví do cesty. Hra by si určitě zasloužila pokračování. Jediné co to trochu kazí je umělá inteligence, která je často na úrovni slepic s uříznutýma hlavama.
Líbí se nám
- Hratelnost
- Malé HW nároky
- Víc možností pro plnění úkolů
- Hra za tři postavy-každý funguje trochu jinak
- Rozmanitost prostředí:Okupovaná Francie,Ledové Norsko a Zničené Rusko
- Sekundární úkoly
- Boj proti tankům
- Shánění lékárniček
- Obtížnosti
Vadí nám
- Často blbnoucí umělá inteligence- ani jedna strana se moc nekryje
- Mizení mrtvol