Řidič nás vyhodil a hned odjel. Stáli jsme před klenotnictvím a naším úkolem bylo ho vykrást. Důkladně jsem se rozhlížel po okolí a nikde jsem nikoho nespatřil. „Takže pamatujte, zbraň použíjte jen v případě nouze, ano?,“ zeptal se Hexton a všichni jsme souhasili. Jako první šli dovnitř Wolf a Chains a hned po nich já s Hextonem. Rozptýlili jsme se, takže pro mne nebyl problém jít až do míst, kam chodí pouze zaměstnanci. Kromě klenotů jsme zde totiž měli najít také sejf plný peněz. Netrvalo mi to dlouho a našel jsem ho, bohužel s vidinou toho, že otevřít ho nebude nejlehčí. V tu chvílí se mi za zády objevil člen ochranky a mířil mi pistolí na hlavu. Wolf neměl jinou možnost, než ho zastřeli, čímž rozpoutal paniku v obchodě. S tím jsme ovšem počítali, a tak jsme všechny osoby pochytali a svázali. Poté jsem se tedy vrátil k sejfu a kluci ke sbírání klenotů. Všechno šlo hladce a vypadalo to na další poklidnou misi. Jenže pak kolem obchodu prošel civilista, který si všiml svázaných osob a okamžitě zavolal policii. No paráda…
PayDay 2 je přímým pokračováním původního PayDay: Heist z roku 2011. Stejně jako v původním díle, i zde se vžijete do role jednoho ze čtyř zlodějů, kteří mají vždy něco vykrást/ukrást. Co bylo pravděpodobně základem úspěchu této hry je skutečnost, že na rozdíl od akčních her jako Call of Duty či Battlefield nebyla o bezmyšlenkovém střílení všeho, co se jen hnulo. Tichý postup vítězil nad kupou vystřílených zásobníků, stejně jako taktika a spolupráce zvítězily nad sólo hrou. Tím narážím na druhý důvod, kterým byla kooperace s dalšími až 3 živými spoluhráči. Vše od plánování, rozdělování rolí až po pokyny, které byly reakcí na nenadálé události. To vše udělalo z PayDay: Heist jedno z nejpříjemnějších překvapení roku. Jak si tentokráte vede o 2 roky mladší bratříček?
Důkladná příprava
Celá hra začíná krátkým tutoriálem, který Vás opravdu lehce seznámí s herními mechanismy. Důležitější je, že Vás seznámí s Crime.Net, což je něco jako „sociální síť pro zloděje“. Ve skutečnosti je to mapa, na které můžete najít všechny aktuální kontrakty, tedy zločiny, které lze spáchat. Crime.Net funguje ve dvou verzích a to jak offline (singleplayer), tak i multiplayer. Na první pohled u kontraktu vidíte, jak moc je obtížný (nejnižší obtížnost je normal) a v případě multiplayeru vidíte, kolik hráčů je ve hře. Při bližším zkoumání se dozvíte zadání mise, kolik dní tato mise trvá a kolik XP a dolarů za její úspešné splnění můžete dostat. Nicméně, všechny kontrakty jsou otevřeny pouze po určitou dobu (kolem 10 – 15 vteřin), takže si dávejte pozor, ať nepřeberete.
Po připojení se do kontraktu se dostanete buď do herního lobby či do případně již rozehrané hry. Za sebe doropučuji vybírat si kontrakty, které ještě nezačaly, jelikož ty máte větší šanci ovlivnit a také si je více užijete. V případě nerozehrané hry se dostanete do plánovací fáze, kde si lze změnit či dokoupit výbavu, koupit si doplňky do misí (tzv. Assety) či si přečíst ještě detailnější informace o misi. V některých případech se setkáte i s půdorysem budovy, plánem mise a plánem útěku. Jedná se sice o drobnosti, které využijete zřejmě jen málokdy, ale i tak jde o velmi příjemný detail, který dopomáhá k navození té správné atmosféry. Zde se již také setkáte s chatem, díky kterému se můžete domlouvat se svými spoluhráči, kdo si bude brát jakou výbavu či jako úlohu v týmu bude zastávat.
Já na bráchu, brácha na mě
Až nyní ovšem začíná ta pravá zábava. Ve většině případů začínáte misi v blízkosti budovy, kterou máte infiltrovat. Ideální je si ji projít nejen kolem dokola, ale i ze vnitř, abyste věděli, kolik policistů a kamer na Vás čeká uvnitř. Jen si dávejte pozor, abyste nebyli příliš blízko kamerám či policistům, mohli by Vás tak odhalit již před začátkem mise. Pokud budete mít štěstí, narazíte na hráče, kteří s Vámi (i) v této fázi budou komunikovat a domlouvat se na dalším postupu.
Jakmile máte vše prozkoumáno a domluveno, je čas na samotnou akci. Nasadíte masku, zbavíte se venkovních kamer a vženete se do budovy. Potichu se pokusíte odrovnat všechny policisty, zničit všechny zbývající kamery a zajistit veškeré civilisty. Takhle napsané to zní doopravdy lehce, jenže realita je častokrát naprosto jiná. Buď je problém už na začátku v tom, že s Vámi hraje nějaký hráč CoDka a tak hned jak hra začne, nasadí masku, vběhne do obchodu/banky a postřílí všechny přítomomné policisty, samozřejmě s pomocí té nejlučnější zbraně, co má. A těch čtyř kamer, co ho již od začátku nahrávají, s všimne přinejlepším až v polovině mise.
Jindy zas zapomenete odpovědět přes pager zabitého policisty a pokud náhodou nezapomenete, tak Vám osoba na druhé straně hovoru nebude věřit, a tak na Vás pošle celý policejní sbor. Semtam se stane, že okolo procházejí civilista uvidí Vás či případně nějakou tu nekalost (jako například rozbitá okna výlohy, svázané osoby či zabité policisty) a už taky volá. Největším problémem bývaji kamery, jelikož ty se dají velmi snadno přehlédnout, takže místo 3 zničíte pouze 2. Rozhodně ale doporučuji dělat mise tichým způsobem, protože jednak se snáz dokončují než když musíte čelit hordám plicistů a druhak v případě splnění mise tímto způsobem získáte více zkušenostních bodů.
Úkoly jsou většinou velmi podobné. Musíte najít sejf či dveře vedoucí k sejfu. Jakmile ho najdete, musíte použít vrták na provrtání se dovnitř. Několikrát Vám samozřejmě přestane fungovat, takže ho musíte neustále kontrolovat a opravovat a případně se mezitím bránit policistům. V případě, že je někdo z Vašich spoluhráčů velmi zraněn, není schopen pohybu (nicméně je stále schopný střílet) a vy mu musíte pomoci. No – a tím to končí. Vážně, nic jiného už zde dělat nejde. Samozřejmě, někdy budete páčit zámek u dveří, odpovídat na hovory v bance, pouštět rukojmé výměnou za Vaše zatčené spoluhráče či krýt své spoluhráče, ale ve finále je toho celkem málo. Nebylo by špatné nějaké hackování s Vaší účastí či výměna rukojmích, kdy byste mohli vysmlouvat puštění více Vašich spoluhráčů. Ten potenciál tam jednoduše je, ale je nevyužit.
Zbraně a vhodná výbava a půl je hotovo
Za každou misi dostáváte peníze a zkušenosti. Peníze můžete použít na nákup zbraní, na jejich vylepšení či na nákup ochranných obleků (vest). Také se Vám budou hodit při nákupu skillů.
Co se týče, najdete zde zbraně jak na tichý postup, tak i na vystřílení všeho, co se hýbe (a je pravda, že tu jsou i mise, kdy se to bude hodit). Postupně se ovšem budete dívat spíše po zbraních, které nejsou tak hlučné. Abych byl konkrétnejší, najdete zde obyčejné pistole, brokovnice, samopaly, sniperky či dokonce i motorovou pilu! Některé zbraně (konkrétně například právě ty sniperky) si lze nicméně pořídit až po koupi DLC, což zamrzí, protože až tehdy si uvědomíte, že v základní verzi těch zbraní zase tak moc není.
Mimo zbraní si můžete i kupovat (vylepšovat) skilly. Základem je rozdělení na 4 „povolání“: Mastermind (organizátor), Enforcer, Technician (technik) a Ghost (duch). Každá z nich má svůj unikátní strom schopností. Například jako technik se můžete dostat do bodu, kdy Váš vrták nebude vydávat žádný zvuk, zatímco mastermind může své padlé spoluhráče oživovat až o 50% rychleji. Skilly si kupujete jak za peníze, tak i za „Skill points“ které získáváte za levelování ve hře, takže je určitě vhodně zamyslet se, který skill doopravdy chcete vylepšit. Pokud ovšem po nějaké době chcete z Vašeho technika udělat spíše ducha, kterého bude těžké spatřit, je zde možné všechny skilly vynulovat a body se Vám vrátí.
Nepřekvapí, ale nezklame
Vizuální stránka hry je jedním slovem dostatečná. V té nejvyšší kvalitě Vám grafika nekazí herní zážitek, ale rozhodně se s ní nebudete předvádět před kamarády či ji využít jako ukázku výkonu Vašeho počítače. Co se týče hudební stránky, ta je o něco zajímavější. Zvuky zbraní nejsou Vám uši netrhají, podobně jako např. zvuk vrtáku či rozbíjení skla. Co se týče ovšem hudby na pozadí, tak ta jen umocňuje atmosféru a dodává ten pravý náboj. Když se nic neděje, hudby si téměř nevšimnete, nicméně v momentě policejního zásahu je naopak velmi akční.
Závěr
V celé recenzi nepadlo ani slovo o singleplayeru. Asi Vás nepadlo, že je to z důvodu jeho nekvality a – máte pravdu. Sám jsem si zahrál singleplayer jen proto, abych se seznámil a popravdě, úplně stačí, když v singleplayeru pobudete kolem 10ti minut a poté se přesunete do multiplayeru. Jelikož hra nemá žádný tutoriál, budete se muset učit za běhu, s čímž se pojí množství pokusů a omylů, ale těch se v žádném případě nebojte.
A nyní je mou povinností vyřknout finální verdikt nad PayDay 2. Na jedné straně Vás bude velmi iritovat nestabilita připojení, spoluhráči, kteří si to prostě budou hrát po svém a po nějaké době Vám bude lehce vadit určitý stereotyp. Na druhé straně Vás ovšem čeká velmi chytlavá zábava plná plánování, plížení, vrtání, střílení, zajímání a zachraňování Vašich spoluhráčů. PayDay 2 není bez chyb, ale pokud se dostanete k tomu zábavnému jádru, naučíte se ty záporné stránky hry přehlížet.
Recenze
PayDay 2 - Hra na zloděje
Co k tomu ještě říct. Pokud máte nervy na (občas) spoluhráče-ignoranty, kteří to hrají po svém, a na nekonečné připojování a chcete si užít kooperativní hru, tak jděte do toho, jelikož to za to stojí. V opačném případě bych doporučil zvážit případnou koupi
Líbí se nám
- Customizace (zbraně, skilly)
- Plánování, spolupracování
- Snaha o dokončení mise v utajení
- Určitá návykovost hry
Vadí nám
- Singleplayer
- Začátek lehce zmatený
- Nelze běžet a zároveň nabíjet
- Nepřízpusobiví spoluhráči
- Připojování (dlouhé, nestabilní)