Recenze: South Park: Fractured but Whole – Switch verze

Přítomnost Fractured but Whole na hybridním Switchi je následkem chytrého rozhodnutí Nintenda nezaměřovat se pouze na rodinné tituly a otevřít tuto geniální obojetnou konzoli širšímu obecenstvu. Po Doomu nebo Outlastu tak přichází i South Park: Fractured but Whole a přestože jsem si na tuto chytrou politiku Nintenda zvykl, i přesto mám neustálý pocit vyzdvihovat pouhou přítomnost tohoto rebelského RPG na Switchi. I proto bude v závěrečných plusech zmíněn už jen pouhý fakt, že South Park: Fractured but Whole si můžete zahrát i na cestách, přestože přiznávám, že to už je pro někoho otravně ohraná písnička.

Velká zábava na malém displeji

Pokud vás zajímá obsahová stránka South Park: Fractured but Whole, směle vás mohu odkázat na naši recenzi PC verze, v tomto článku se zaměříme pouze na specifika verze pro Nintendo Switch, která se co do obsahu nijak neliší.

Pro mě jakožto majitele ostatních konzolí i PC je Fractured but Whole na Switchi určeno především pro hraní na cestách a s radostí musím konstatovat, že hraní v handheldovém módů je, až na výjimky, opravdu pohodlné. Zaprvé vypadá Switch verze prakticky na chlup stejně, jako ostatní verze, což samozřejmě není vzhledem k vizuálním kvalitám či náročnosti na výkon zase tak překvapivé, ale pořád jde o dobrou zprávu.

„Trnem v oku vám budou především nahrávací časy, které zcela nepochopitelně přesahují dnešní standard.“

Textury jsou pěkně syté, okraje objektů ostré a pokud bych porovnával screenshoty z „velké“ verze South Park: Fractured but Whole s obrazem přímo na Switchi, horko těžko bych hledal rozdíly. Za druhé pak i ovládání je zcela v pořádku, přičemž mířím především na pověstnou problematiku Joy-Conů, respektive jejich malé analogové páčky. Je pravdou, že čas od času budete mít problém trefit se do dveří a podobných menších prostor, ale to je spíše problém hry samotné a jejího 2,5D světa.

Tradiční technické problémy portů pro Switch

Bohužel ne vše je úplně ideální. Trnem v oku vám budou především nahrávací časy, které zcela nepochopitelně přesahují dnešní standard. Hra jako taková je rozčleněna podobě jako adventury na statické herní obrazovky, které jsou od sebe bohužel až nečekaně často oddělené nahrávacími obrazovkami, a to i někdy ve zcela absurdních lokacích, jako jsou jednotlivé místnosti v domě. Hra jako taková opravdu neoplývá detaily či náročnou grafikou, takže přítomnost zdlouhavých loadingů může vysvětlit snad jen špatná optimalizace.

Plamínek nářků však neuhasím, nýbrž přileji olej do ohně. Nepochopitelně působí i problémy se snímkováním, které je mimo souboje bezproblémové, ale jakmile dojde na šarvátky s vícero protivníky, můžete si být jisti, že čas od času přijdou velmi nepříjemné propady fps. To opět působí trochu lacině, když hra jako taková není na výkon zrovna náročnou záležitostí. Poslední výtku pak směřuji na velikost fontu. To je problém pro porty na Switchi takřka tradiční, často tak budete mžourat na titěrný text a přibližovat si displej Switche nepřirozeně blíže k očím jako důchodce zkoumající výprodejový leták. Naštěstí to neplatí o všech textech, opět je to ale důkaz, že s tímto portem si prostě autoři nedali tolik práce, jak by si zasloužil.

„Potěšilo mě, že konečně někdo přidal u portovaných her podporu dotykového displeje.“

Ačkoli jsou však moje výtky podstatného rázu a těžko se omlouvají, ve výsledku hraní zase tak moc neznepříjemňují. Jsou to problémy, o kterých víte a jež vás občas nakrknou, zejména tedy nepochopitelně dlouhé a časté loadingy, ale ve finále nepůsobí tak velké trauma, jak se z recenze může zdát. Všehovšudy je handheldové hraní South Park: Fractured but Whole příjemné a budu se opakovat, ale pro mě osobně skvělá možnost zahrát si z mého pohledu na cestách hru, která se na toto „kapesní“ hraní skvěle hodí, vše převyšuje. Abych negativa drobně vyvážil, potěšilo mě, že konečně někdo přidal u portovaných her podporu dotykového displeje, který lze nyní používat při pohybu v nabídkách hry, což je naopak velké plus, které se zdá jako samozřejmost, ale většina jinak dobrých titulů na možnosti dotykového displeje prostě zapomíná.

Na velké televizi jen v případě nejvyšší nouze

Hrát South Park: Fractured but Whole v dokovacím režimu na velké obrazovce mohu doporučit jen v případě, že nemáte k dispozici tento titul na jiné platformě. Jakékoli. Zatímco na malém displeji Switche je totiž Fractured but Whole velmi pěknou hrou, v momentě, kdy přepnete obraz na tradiční televizní obrazovku, přijdete o ostrost i kvalitu barev. Rovné linky vám poskytnou jasný pohled na jednotlivé pixely a okousané rohy, zatímco dříve syté barvy se změní do vybledlých pastelových odstínů. V těchto momentech si začnete uvědomovat jistou hrozbu toho, že Switch je do jisté míry druhořadým odkladištěm her z jiných platforem, protože tyto porty vycházejí jednak se zpožděním a zároveň v technickém stavu, který není určen ke chlubení se.

Na druhou stranu zde zkrátka a dobře musíme počítat s omezeným výkonem konzole, který není dán ani tak pořizovací cenou, jako malou velikostí celé konzole a jejím hybridním zaměřením. Pokud tedy toužíte mít South Park: Fractured but Whole zabaleným na cesty, sáhněte po tomto titulu bez menších ostychů, byť s vědomým, že vás čekají technické obtíže s loadingy či již tradičně titěrným fontem. Pokud se ale chcete oddávat teenage humoru v pohodlí svého obývajícího pokoje, raději si ještě jednou překontrolujte, jestli váš stolní počítač toto nenáročné RPG přeci jen nezvládne. South Park: Fractured but Whole na Switchi není propadák ani jasná výhra – má své pro a proti, takže je pouze na vašem zvážení, jestli jste ochotni udělat určité ústupky. Pokud ano, čeká vás zajímavé a netradiční RPG, u kterého se budete královsky bavit.