Recenze: Shadow of the Tomb Raider – osudové zakončení trilogie

Přepište dějiny, mohl křičet každý hráč v roce 2013. Square Enix tehdy vydalo první díl restartu velmi oblíbené série Tomb Raider, který měl ukázat těžké začátky archeologické kariéry Lary Croft. Hráčský svět byl v šoku, protože jejich udatná hrdinka přišla nejen o své fyzické „přednosti“. Místo nebojácné dobrodružství milující ženy ukázali tvůrci z Crystal Dynamics Lařino zranitelné mladické já. Ve druhém dílu se již jednalo o zkušenou bojovnici, z níž se ovšem v prozatím poslední části stal obávaný predátor. Jak nám sedla její proměna v Shadow of the Tomb Raider?

• Vychází na: PlayStation 4 (testovaná verze Pro), Xbox One a PC
• Datum vydání: 14. září 2018
• Žánr: Akční adventura
• Česká lokalizace: Ne

Iberoamerické pověsti ožívají

Organizace Trinity, nová nemesis, s níž má Lara nevyřízené účty, se nejen snaží ovládnout svět pomocí prastarých artefaktů, ale navíc může za smrt jejího otce. To už je pořádný důvod k naštvání. Takže se nemůžeme divit, že když udatná archeoložka zjistí, že Trinity, resp. její čelný představitel Dr. Dominguez pase po staré mayské dýce, neváhá Lara ani vteřinu a spolu s kamarádem do nepohody Jonahem se k ní snaží dostat první. Co naplat, že se jim jejich cíl zdaří, když svým neopatrným jednáním spustí dávné indiánské proroctví o konci světa.

„Celkové sepětí s příběhem rozmělňuje široké spektrum možností se snahou získat vaši pozornost během průchodu neprostupnou jihoamerickou džunglí.“

Slečna Croft se tak musí vydat směr Peru a nastudovat si incké reálie. Právě zde totiž může najít odpověď na otázku, jak zachránit svět. Netuším, jak se staví k hrdinčinu soupeření se zlovolnou organizací hráčská obec, ale já jsem už dlouhou dobu předkládaným soubojem docela unaven. Proto v můj prospěch hraje fakt, že se v Shadow of the Tomb Raider společnost Trinity neukazuje tak často, jak byste možná čekali. Příběh se zabývá především rozjetou apokalypsou a dychtivou snahou ji celou zastavit. Militantní organizace sice představuje úhlavního záporáka, ale v první polovině hraje spíše druhé housle zápletky a na plné obrátky se rozjede až ke konci.

Prales jako zábavní park

Celkové sepětí s příběhem totiž rozmělňuje široké spektrum možností se snahou získat vaši pozornost během průchodu neprostupnou jihoamerickou džunglí. Mimo kvanta sběratelských předmětů, pokoutně zahrabaných pokladů a desítek artefaktů či oltářů, díky nimž dopodrobna prozkoumáte prastarou indiánskou kulturu, na vás totiž čekají vedlejší úkoly a hrobky. Především hrobky. Ale věnujme chvilku času vedlejším questům. Bohužel se jedná o variace na „najdi/dones“, které jsou sice zabaleny do trudných osudů vesničanů zapovězeného města, ale kromě pobíhání po lokaci moc zábavy nepřinesou. Přesto je paradoxně budete vyhledávat, protože jejich plnění mnohdy otevře unikátní vybavení, bez nichž se nepodíváte do úžasných hrobek.

Právě pohřební místnosti a kobky výzev podle mě představují největší devizu Shadow of the Tomb Raider. Prostorové hádanky k celé sérii neodmyslitelně patří a až třetí díl restartu na ně konečně dává pořádný důraz. Šplhání po stěnách, opatrné přeskakování z plošiny na plošinu, vrávorání na kladinách a samozřejmě vyhýbání se pastem jsou tím pravým kořením, jež jsem od Lařina nového dobrodružství čekal. A jsem nadmíru spokojen. Již jen cesta k pohřebišti je sama o sobě oříšek, ale vrchol blaha přichází se samotnými puzzly. Každému prostoru se dostalo zasloužené péče, a tak vás překvapí svou propracovaností.

„Mimo šplhání po skalách a odkrývání prastarých záhad patří k Lařiným doménám střelba na pohybující se cíle.“

Zapomenutý španělský koráb ve zdánlivě opuštěné jeskyni dá vzpomenout na závěrečnou scénu Pirátů z Karibiku. Temnota a šepot okolo vyvolávají příjemné mrazení v zádech během rozlouskávání záludného mechanismu. Na konci pak čeká odměna v podobě jinak nezískatelného skillu, což je pěkná prémie za odvedenou práci. Další překážka je například založena hrátkách se světelnými paprsky a zrcadly, zatímco v jiné překážku představují obsidiánové čepele. Kvalitou se mi hádanky dostaly tak pod kůži, že při každé nalezené jsem se upřímně vykašlal na příběh a vydal se hledat schovaný vstup, sledujíc žluté skvrny ukazující správnou cestu.

Lovci a sběrači

Mimo šplhání po skalách a odkrývání prastarých záhad patří k Lařiným doménám střelba na pohybující se cíle. Terčů se najde více než dost – elitní vojáci Trinity a jejich hloupější posluhovači, démonické stvůry či dravá (a taky bezbranná) zvěř. To vše se postupně dostane před mířidla vašeho luku či některé z tradičních palných zbraní. Pocit z přestřelek je stále skvělý a i když jsem příznivcem spíše plíživého přístupu, tak jsem si každý adrenalinový střet na férovku užíval. Tvůrci z Eidos Montreal, kteří měli hlavní slovo u Shadow of the Tomb Raider, ukazují mladou archeoložku jako nelítostného predátora.

Pamatujete na Arnolda Schwarzeneggera zamazaného bahnem v džungli číhajícího na svou kořist? Lara asi nakoukala filmy osmdesátých let, protože přesně s touto taktikou se vydává do každého většího střetu. Tiše se plíží kapradím a liánami při zdech, aby mohla svým rezavým tesákem proklát hrdlo nic netušících nepřátel. Postupně se k tomu přiučí věšení vojáků na stromy, čímž vzbudí ve slabších jedincích opodstatněný strach. Hysterický protivník se loví snadněji, takže se jejich počet bude rapidně snižovat. Stealth přístup se opravdu vydařil a s přihlédnutím k vylepšování tichého luku se jednalo o můj nejčastější postup během asi dvacítky hodin hraní.

„Vhodným nakombinováním obtížnosti nakonec dostanete 27 unikátních módů, z nichž už si musí vybrat každý.“

Upravování artilérií, sešívání oblečení z kusů vzácného zvířectva a míchání různých mastiček léčících zranění či posilujících smysly se stane součástí vašeho denního chleba. Ze součástek pohozených snad za každým rohem a z darů přírody svižně uvážete rychle mizící šípy nebo hořlavou variantu, zatímco v klidu u ohně vylepšíte přesnost střelby, její rychlost nebo velikost zásobníku. U vybraných hraček můžete dokonce využít až čtyři úrovně, které z obyčejné pistolky vytvoří účinný nástroj smrti. Především na vyšších obtížnostech se bude jednat o velmi vyhledávané pomocníky.

Výzva na druhou

Sympatickou vlastností Shadow of the Tomb Raider je namíchání zážitku na míru právě díky přizpůsobování náročnosti jednotlivých aktivit. Ze tří úrovní obtížnosti si lze vybrat u soubojů, pohybu terénem či náročností puzzlů. Drsnost soubojů asi vysvětlovat nemusím, ale možná by vás zaujalo, jak se dá běhání po džungli udělat těžší. Jednoduše – tvůrci vám vezmou klasické vodící prvky k plošinám a lezeckým stěnám. Často tak zkoušíte metodou pokus/omyl, jak se dostat na kýžené místo. Hádanky dostávají svou porci náročnosti s omezením promluv Lary k sobě samé, čímž vám přestane napovídat, co by měla udělat dále, popř. přestane označovat důležité předměty. Vhodným nakombinováním tak nakonec dostanete 27 unikátních módů, z nichž už si musí vybrat každý.

Vyrovnávání s nesnázemi zcela jistě ulehčí speciální vlastnosti mladé „Croftky“. Tradiční umisťování zkušenostních bodů do stromu dovedností totiž nezmizelo. Můžete se zaměřit na útočnou fázi, hledání surovin v rámci přežívání nebo plíživý přístup. Já šel cestou rovnováhy, takže těmi nejvymazlenějšími triky jsem se nechal hýčkat až v závěrečných fázích Shadow of the Tomb Raider. Jak jsem ale naznačil dříve, k nabušeným kejklím se dostanete pouze překonáním nástrah ve výzvových kobkách.

„Od apokalyptického konce světa bych zkrátka čekal mnohem větší tlačení na pilu a pocit neustálého nebezpečí a osudovosti.“

Těšit se můžete na lovecký instinkt, který vám pomůže v nesnázích, zlepšování pohybu pod vodou (v níž strávíte opravdu hodně času) a dokonalé tiché likvidace všeho druhu. Přesto se v paletě dovedností dočkáme několika novinek – lezení po převisech, což nejednomu hráči způsobí solidní závrať, a spouštěcí lano. Právě na vertikálním pohybu je založeno velké množství hádanek, takže se budete zhoupávat pod zmíněné převisy, kde se nachází bezpečná půda daleko od bezedných propastí.

Kde to drhne?

Ač u Shadow of the Tomb Raider vypadá vše nádherně naleštěně – o kvalitě grafické stránky se můžete přesvědčit z našich obrázků, není vše zlato, co se třpytí. V některých chvílích si totiž budete trhat vzteky poslední zbytky vlasového porostu. Mírně špatné natočení kamery při skoku a můžete s třesem v hlase (a ovladači) sledovat jednu z efektních smrtí Lary Croft. Pokud se to stane jednou, zakroutíte hlavou a pustíte se do plnění úkolu ze záchytného bodu objevujícího se snad co dvě minuty, ale když se takhle i v nejvyšší míře opatrnosti proletíte třikrát? To už chce mít po ruce nějaký váš oblíbený uklidňovací prostředek.

Sice se to neděje tak často, ale i občasné zadrhnutí vám dokáže slušně pocuchat relativně dobrý pocit z hraní. K radosti nepřidají ani sporadické bugy zamezující splnění mise. Zabijete hlídače, jenž měl být cílem vašeho tichého útoky jiným způsobem? V naskriptované sekvenci se prostě již dále nedostanete a musíte načítat od checkpointu. V dnešní době takové nepříjemnosti docela zamrzí. Zpátečnictví vidím také v quick time eventech, ale musím z radostí kvitovat, že se jejich výskyt od prvního dílu rapidně snížil.

„Shadow of the Tomb Raider patří mezi kvalitní dobrodružné hry, kterých není nikdy dost. Ale nejnovější eskapády Lary Croft mě zkrátka nechytily za srdce.“

Na závěr výčtu negativ jsem si ponechal příběh, který je po velkou část herní doby prostě málo řízný. Od apokalyptického konce světa bych zkrátka čekal mnohem větší tlačení na pilu a pocit neustálého nebezpečí a osudovosti. Místo toho mi bylo v podstatě jedno, co se děje, což podpořilo třeba hledání ztracených kostek pro malého obyvatele rozsáhlého městského prostoru uprostřed džungle. A na závěr otázku roku: kde se všichni vesničané odříznutí od civilizace naučili tak dobře anglicky? (popř. kde se Lara naučila tak dobře peruánské nářečí?!).

Předchozí výčet připomínek a chyb bude možná někomu připadat obsáhlý, čímž bych nechtěl čtenáře nijak mást. Shadow of the Tomb Raider patří mezi kvalitní dobrodružné hry, kterých není nikdy dost. Ale nejnovější eskapády Lary Croft mě zkrátka nechytily za srdce. Chybí mi nějaký impuls či překvapení, abych se dobrovolně nechal přikurtovat k obrazovce a hltal jeden obrázek za druhým. Místo toho jsem hrál „pouze“ velmi slušnou hru, k níž se pravděpodobně v budoucnu asi nevrátím a brzy zapomenu, o co v ní běželo. Jen vzadu na patře zůstane příjemný dozvuk z povedených hrobek, v nichž bych se klidně rád ztratil (s dobrým a statečným průvodcem).

Shadow of the Tomb Raider koupíte na Xzone.cz a GameExpres.sk. Ke každé hře obdržíte oficiální tričko a magnetickou placku s otvírákem.

Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2018.