Zatímco ta stěžejní část švédského studia Avalanche právě dokončovala Just Cause 4 a spolupracovala na Rage 2, jeho pobočka Expansive Worlds po dokončení třetího dílu theHunter: Call of the Wild neměla do čeho píchnout. Ve stockholmské centrále ale došli k názoru, že pěkně velký a otevřený svět Lovce by se měl hnedle znovu nějak využít. A tak vznikla zbrusu nová hra Generation Zero. Avalanche se v Generation Zero vrátili v čase nazpět do osmdesátých let, konkrétně do roku 1980 a po prvním titulu theHunter podruhé do své hry vložili své místní skandinávské reálie.
Generation Zero se odehrává v atraktivních lokacích švédského ostrovního venkova osmdesátých let, pro něž se tvůrci inspirovali rázem krajiny v provincii Västergötland, zejména Göteburgskou zátokou a navazujícím souostrovím jihozápadně od města Göteborg. Prostředí ve hře je ale jinak naprosto smyšlené. V současnosti má herní mapa 7 různých regionů, přičemž nemá zůstat jen u toho. Tvůrci plánují, že se herní svět ještě rozšíří v nějakém budoucím přídavku. To mi přijde zhola zbytečné, protože aktuálně se mapa rozkládá na 150 km², což je zbytečně mnoho.
- Vyšlo na: PC (recenzovaná verze), PlayStation 4, Xbox One
- Datum vydání: 26. března 2019
- Žánr: střílečka
- Česká lokalizace: ne
Kinder vejce bez dárku
Generation Zero je jedna z těch her, která papírově láká na obří a zajímavý svět nedávné severské historie, ale tento svět je pustý a prázdný. Jelikož byl jasnou prioritou vývoj AAA titulu Rage 2, na Generation Zero nezbylo zdaleka tolik času a pracovníků, kolik by si hra zasloužila. Tvůrci to sice chtěli zalepit tím širým a takřka plně svobodným prostředím, jakožto i nižší cenovkou, ale i tak je po nějakých šesti týdnech a dvou záplatách od vydání stále vidět, že s Generation Zero šlápli do ještě většího vosího hnízda, než s nepovedeným Just Cause 4. Jak to tak vypadá, tak jejich tvorba má od Just Cause 3 sestupnou tendenci, díky níž dříve tak chválený vývojář nyní hazarduje se svoji pověstí.
„Hra je mírně hororové akční dobrodružství z pohledu první osoby.”
Hra se již od začátku tvořila jako produkt nižších kvalit, což mimo jiné znamená, že úvod postrádá jakékoli animované intro a prakticky všechno, co se při hraní děje, je předkládáno velmi suchopárnými titulky a texty. To bych ještě překousl, ale nudné a stále stejné dálavy už nikoli. V Expansive Worlds si totiž vzali celý základ theHunter: Call of the Wild, načež ho v jejich Apex enginu důkladně vybrakovali a na jeho platformě postavili Generation Zero. Což jinými slovy znamená méně práce za méně času.
Kopírka na šrot
Horší ovšem je, že mnoho herních prvků a předmětů tvůrci do světa prostě jen zvesela kopírovali o sto péro. Takže vlezete do prvního baráku, do druhého, desátého, a něco vám na nich i v nich safra neladí… No jo, často narazíte na takřka úplně stejné domky, velmi podobné interiéry s úplně tím samým nábytkem, a co je horší, dost často jsou různé stejné předměty položeny na úplně stejná místa. Dobrým příkladem jsou po desítkách rozmístěné rozbořené haciendy, v nichž se geometricky zarovnané skrývají baťohy s kořistí na stále stejných kamnech. Té kopírky je tady prostě moc, že by si toho déjà vu všiml i slepý.
I to bych ještě pochopil, ale když na tom sychravém podzimním švédském venkově nejde skoro nic dělat (povzdech). Stále musíte jen chodit po svých, přitom se často na silnici válí zřejmě ve spěchu opuštěné automobily a jiná dopravně bojová technika, ale klíčky nikdy nenajdete, zatímco auta (a nejen ta) jsou plná různého harampádí a munice, o kterou tu většinou nemáte žádnou nouzi. Přitom hra má být ve své podstatě mírně hororové, přežívací akční dobrodružství z pohledu první osoby. Váš výlet na jezero s kamarády rázem ukončí rána do vaší loďky, načež se na břeh dostanete jenom vy, přičemž kolem není ani živáčka. Někdo vás chtěl zlikvidovat, to je jasné, ale proč jsou všechny domy i auta najednou opuštěná? A proč vám jde po krku tamten robotický plechový čokl, když máte přece zvířátka tak rádi? To všechno si samozřejmě pouze přečtete.
Na tyto otázky vám hra ale velmi, velmi rozvláčně poskytne za jistý čas své odpovědi, do té doby se ale musíte věnovat luxování interiérů, simulátoru únavné chůze a případně boji s podivnými robotickými nepřáteli, kteří tento smutný švédský kraj anektovali. Dovedu ale ocenit jisté povedené reálie prostředí, jako smyšlená auta viditelně inspirovaná starými volvy a saaby či pohledné střídání denní doby i dynamické počasí s deštíky a pěknou paní mlhou. Všechno prosím pěkně bez jakéhokoli nahrávání. A pro fajnšmekry tvůrci do hry vymodelovali i obdobu unikátních švédských tanků Stridswagn 103 s pevně uloženým kanonem, což je vozidlo, které skutečně existovalo.
Absence možnosti řízení (Ježíši, jak já bych si tak rád vlezl do toho tanku!) je ve hře z naprosto prozaických důvodů: nabourala by temnou atmosféru, jakou chtěli tvůrci v Generation Zero mít, protože vás chtějí donutit bojovat pěkně po svých, případně se kolem nepřátel tiše proplížit a ne je rozjezdit poctivým skandinávským autoprůmyslem, nedej bože je rozstřílet Stridswagnem! Z toho chození mě ale dost bolely nohy, protože ani ty dlouhé cesty za plněním úkolů vám hra moc neosladí.
Nudná náplň
Generation Zero vyznává prakticky jedinou šablonu, co budete dělat: vždy máte někam (daleko) dojít, nasbírat něco kořisti, munice a informací a dle nálady se vyhnout, nebo bojovat s roboty. Takže hurá do jednoho baráku luxovat, v dalším úkolu vezmete lux a zase jdete uklízet, tudíž vlastně jen bloumáte po naprosto mrtvém světě a po naprosto podobných místech, abyste je x krát prošmejdili.
„Nepřátelských robotů je všehovšudy pouze půltucet modelů.”
Jestli někdo káral Tom Clancy’s Ghost Recon: Wildlands za jeho nudný a moc velký svět, tak si tento titul v porovnání s Generation Zero zaslouží div ne svatozář, protože tady je to daleko větší bída. Buď měli tvůrci svoji mapu podstatně zmenšit, nebo ji naplnit smysluplnými činnostmi, protože výsledek je asi ten nejnudnější otevřený svět, jaký v současnosti můžete navštívit. Ale pozor, Generation Zero není žádná jednohubka na pár večerů, ale pěkně dlouhotrvající túra na desítky hodin, protože na vás čeká celkem 84 hlavních a vedlejších nepovinných misí, což je obrovské číslo. Já jsem zdaleka nedokončil úplně všechno, nachodil jsem se i tak až dost, a hru jsem uzavřel za více než 30 hodin. A nechtějte vědět, kolik hodin jsem šlapal a kolik dělal cokoli jiného…
Pokud jste perfekcionisté a zásadně všechno vyzobáváte do mrtě, utopíte tu klidně i dvojnásob času, protože tvůrci po mapě poházeli 86 kousků různého sběratelského matroše, jako jsou figurky severských gnómů Trädgårdstomtar a vyřezávaní koníci Dalahäst. A jelikož jsme v osmdesátkách, tak tu nesmí chybět magnetofonové kazety! Vidíte, zase další stovky prochozených kilometrů. Zhruba po několika kilometrech se v různých osadách naštěstí nacházejí body pro rychlé cestování, ale k nim musíte samozřejmě napřed co? Dojít.
Bohužel ani souboje nejsou žádným chutným kořením zdejšího putování. Nepřátelských robotů je všehovšudy pouze půltucet typů, a to od otravných, ale nikoli nebezpečných robopsíků Runnerů až po obří ocelové mechy zvané Tanky, nicméně prakticky všichni se chovají naprosto stejně, tedy přiblble. Ti menší buď zcela ignorují i velká otevřená vrata, takže jsem takto schován za futrem postřílel obyčejnou pistolkou celou jejich smečku, nebo se zase do dveří nemohou napasovat a dělají, no prostě psí kusy. Také jsem nějak nepostřehl vzorec jejich čmuchání. Jednou jsem je obcházel lesem, ale stejně mne zavětřili i na stovky metrů. V zástavbách jsem je zase skoro poplácal po pancéřovém zadku, ale stejně mě neviděli. Nevím, jejich chování mi skoro stále přišlo velmi nevyrovnané.
Dejte mi ten Granatgevär!
Výtečně zachycené jsou ale zvuky většiny zbraní, které tady fakt parádně zní, i když o nějakém širokém arsenálu z těch 14 zbraní nemůže být řeč. Klasikou jsou fantasy střelné zbraně opět inspirované svými reálnými protějšky, přičemž začínáte s policejní pistolí a končíte velmi silným raketometem Granatgevär m/49, pokud ho v jednom z vojenských bunkrů najdete. V žádném případě ale Generation Zero není žádnou hurá Rambo střílečkou, protože alespoň zpočátku vaše zbraně nejsou moc silné a protivníci mají snad až moc přesnou mušku. Kolikrát vám ani kličkování ve sprintu nepomůže, což je na pováženou, když vás robostroj takto naprosto neomylně postřeluje i na delší vzdálenosti. Asi libová umělá inteligence, či co.
Hra ani tichý postup nijak neusnadňuje, protože tu chybí pořádný kryt i leh a samojediný poklek vám proti těm ostrostřelcům stejně moc nepomůže. Hrozně mě štvalo také neustálé obnovování nepřátel i na místech, kde jsem se před pár minutkami všechny sešrotoval. Kdyby alespoň vylepšování vašich dovedností skrze tabulku se 48 kolonkami ve 4 skupinách (boj, podpora, přežití a technologie) nebylo tak zoufale pomalé, protože dovednostními body hra hodně šetří.
I po takové době od vydání nejsou zdaleka opravené všechny mouchy. Nepřátelé vás zbystří i přes zeď, občas přes ni projdou jejich střely, zatímco ty vaše nikdy, splněné úkoly se ukazují jako nesplněné, v interiérech často svítí neexistující osvětlení a velmi závažné a stále trvající jsou pády hry, které se vyskytují naprosto všude: už při zvučkách studia, v hlavním menu i přímo ve hře. Já dokonce zjistil, že s poslední záplatou mi Generation Zero padal častěji než bez ní.
Tak stromy by ještě šly
Ani ta grafika není nijak světoborná, obraz je celý zamlžený a zastřený velmi podobně, jako to měla při vydání Mafia III. Tvůrci tím falešně maskují fakt, že i s celkem výkonným vlastním enginem Apex mají textury vesměs slabší rozlišení. Však se podívejte např. na auta, jsou to celkem jednoduché a slabě namalované krabice. Okolí je na tom bohudíky daleko lépe – však poslední theHunter, z něhož Generation Zero vychází, nevypadá nijak zle. Celou tuto maškarádu si můžete projít jak sami, tak v online kooperaci až se třemi spoluhráči, což celou hru ne moc, ale znatelně občerství. Minimálně si při turistických pochodech můžete sborově zazpívat, případně pokecat jestli jste se dlouho neviděli, a takový obchvat nepřátelstva ze všech stran je velmi příjemným zadostiučiněním, to vám povím.
Jenže celkově je dle mého soudu Generation Zero hrou, kde mne stále víc věcí štvalo, než potěšilo. Příšerná, pomalá a neintuitivní práce s inventářem (hra obsahuje 32 různých předmětů na léčení, odlákávání a pastičky), kdy musíte neustále nové předměty nahazovat na klávesové zkratky, pročež jinak ani nejdou použít, stále čeká na svoji opravu. Stejně jako podobně zdržující interakce se vším ve světě, s nutností držet tlačítko. To už mě i ten nepovedený Just Cause 4 bavil o dost více, protože není takovou prázdnou a velkou skořápkou jako Generation Zero.
Hru můžete koupit na Xzone.cz a GameExpres.sk.
Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2019+.
Recenze
Generation Zero
Zbytečně rozvláčná a prázdná střílečka, které by k solidní atmosféře prospěla důkladná zeštíhlovací kůra a smysluplnější obsah.
Líbí se nám
- nižší cenovka
- temná atmosféra
- skvělé zvuky střelby
- různá denní doba a počasí
- atraktivní skandinávský venkov
Vadí nám
- vozidla bez využití
- ořezaná prezentace
- zbytečně velká mapa
- plno technických chyb
- stereotypní herní náplň
- malý počet typů nepřátel
- prázdné a mrtvé prostředí
- zdlouhavá práce s inventářem
Avalanche je studio roku, tolik sracek a v tak kratkem case, to nedokaze vydat kazdy.
To je fakt. Generace 0 (asi počítače vývojářů), Prostě Proto 4 (protože proč ne), a vzhledem k tomu, že jediné chválené části na Rejči 2.0 (což je jistě k vzteku) jsou ty, které očividně měl na starosti Id Soft, lze předpokládat, že kdyby ho mělo na starosti jen Studio Lavina, byla by z něj lavina sraček. Tak třeba dostanou nějakou herní anticenu, existuje-li. A poslal bych ji po tomhle maníkovi, aby si ji náležitě užili:
Sákra. Tolik se o té hře psalo, jsem čekal, že to bude něco dobrého. Ale 4/10? Tak to asi nebude tak dobré.
Skoda promarneneho potencialu, protoze okolni krajina a priroda Svedska je nadherna, zbrane, zvuky vse za 1.
Akorat ta napln jaksi chybi. Maly pocet modelu robotu, stale dokola ty stejne domy a interiery.
Je to opravdu velka skoda. Stacilo by pridat vice modelu, jak domu tak robotu, NPC postav a byla by to parada.
Me tak prijde, ze ta hra byla delana narychlo stylem copy and paste.
Už před vydáním jsem tušil, že v téhle hře nebude žádný content, ale jinak se mi celkem líbila. Nakonec jsem tedy rád, že jsem ji nekoupil
Výborná recenze, díky za ni. A bez obalu, to se vždy cení.