Recenze: The Grand Tour Game – zírání a hraní

Je s podivem, že za celou svoji předlouhou (a stále ještě trvající) kariéru nedostal britský motoristický pořad Top Gear svoji velkou doprovodnou hru. Málokdo ví, že Top Gear je původně pořad, jenž se začal vysílat ještě bez té svaté trojice už od roku 1977, přičemž tento formát dal 45 sérií plus další desítky vedlejších dílů, načež skončil v roce 2001. Hned o rok nato se rozeběhl současný Top Gear již s moderátory Jamesem Mayem, Jeremy Clarksonem a Richardem Hammondem. Druhá verze pak zatím dala již bez těch třech celebrit celkem 26 sérií.

• Vyšlo na: PlayStation 4, Xbox One (recenzovaná verze),
• Datum vydání: ledna 2019
• Žánr: závody
• Česká lokalizace: ne

Jediným oficiálním herním produktem se značkou Top Gear byl interaktivní kvíz na DVD Richard Hammond’s Top Gear: Interactive Challenge z roku 2007, jinak ticho po silnici. Herní historické anály sice pamatují na japonskou třináctidílnou konzolovou sérii Top Gear, jež vycházela mezi léty 1992 až 2004, ale ta nemá se seriálem vůbec nic společného. A samozřejmě nemůžeme zapomenout hostující Top Gear v různých jiných hrách, zejména na testovací trať v anglickém Dunsfoldu, jež se poprvé objevila ve World Racing 2 a najdete jí např. v obou rFactorech.

Značku Top Gear pak naposledy široce zužitkovalo Gran Turismo 5, stejně jako série Forza Motorsport/Horizon, nicméně kromě mobilní hříčky Top Gear – Extreme Parking videoherní impotence pořadu stále trvá. To se zase musí Amazonu nechat, že když do svého aktuálního pořadu The Grand Tour celou trojici moderátorů zlanařil, tak neváhal a hned svůj nový seriál doprovodil i stejnojmennou hrou. Pořad The Grand Tour, což je vlastně americká obdoba Top Gearu, se začal vysílat ke konci roku 2016 a prozatím bylo natočeno 38 epizod ve 3 sériích.

Tvoříme si sami

Amazon nejen pro tuto svoji hru založil rovnou své vlastní herní studio. Bylo to před sedmi lety, kdy ve třech pobočkách v Irvine, San Diegu a Seattlu začaly pracovat první skupiny vývojářů, kteří do Amazonu přešli z mnoha slavných herních studií z Ameriky i z Evropy. Doposud Amazon vyprodukoval tucet her, ale krom poslední The Grand Tour Game jsou to jen maličké hříčky pro Amazon Appstore a Facebook. The Grand Tour Game je vlastně prvním dospělým titulem od Amazonu, ale aby bylo dopředu jasno, není to žádná AAA závodní hra, ale spíše produkčně ořezaný reklamně-doprovodný produkt pro diváky pořadu The Grand Tour – tedy děti, nehráče a celé rodiny.

„The Grand Tour Game není ani tak hra, jako spíše interaktivní seriál.”

Na druhou stranu na hře pracovalo i několik zkušených vývojářů původem z EA a z Criterionu, kteří si přinesli zkušenosti ze sérií Need for Speed a Burnout v čele se zkušeným kreativním ředitelem Craigem Sullivanem. Amazon své větší hry staví na svém vlastním enginu Lumberyard, což je další vývojový stupeň původního CryEnginu, jenž si Amazon licencoval před čtyřmi lety. Nyní tento robustní nástroj, napsaný v jazycích C++ a Lua, dokonce nabízí zdarma k používání, ale před The Grand Tour Game na tomto enginu vyšla prozatím jen jediná hra (několik jich je ještě ve vývoji).

Zírejte a hrajte

The Grand Tour Game není klasická závodní hra, jak ji známe dnes, nýbrž spíše takový interaktivní seriál. Musím dopředu varovat, že se většinu času budete dívat a tu menší jezdit. Hra kopíruje některé zásadní scény ze všech tří dosavadních sérií, takže pokud jste některé již viděli, tady si seriálové eskapády zopakujete pěkně i v herní podobě. Celá hra probíhá v podstatě tak, že si normálně spustíte nějakou seriálovou epizodu, díváte se na vybrané a sestříhané scény (lze je přetáčet tam i zpět), načež si některé jízdy a závody ze seriálu sami zajedete. Pak se hra zase vrátí do pasivní sledovačky a tak dále a tak dále.

Nutno ovšem podotknout, že z první série hra pokrývá pouze tu úvodní epizodu „The Holy Trinity” s rozstřelem mezi hypersporty Ferrari LaFerrari, McLarenem P1 a Porsche 918 Spyder. Jen v rámci této „úrovně” na vás mezi videi čeká 15 scén (jízd a závodů), což jinými slovy znamená dosti stereotypní náplň, protože pouze s několika auty jezdíte stále to samé. Jestli si pamatujete, tak se v těchto třech vozech postupně na portugalském okruhu Algarve vystřídali jak moderátoři, tak se všemi jezdil i závodník Jérôme d’Ambrosio. To už máme 6 stejných jízd na tom samém okruhu za sebou, které budete muset v kůži celé čtyřky sami absolvovat.

Z druhé série pak stejně tvůrci vybrali také jen jedinou a taktéž úvodní epizodu „Past, present or future”, jež je roztažena na 11 scén. Zřejmě v Amazonu nechtěli ztrácet čas tvorbou scén podle starých dílů, když už je venku poslední třetí série, kterou hra pokrývá již úplně celou. Vybrat si v ní tedy můžete ze 14 epizod, do nichž je vloženo 192 jízd a závodů. Celkem si tedy v The Grand Tour Game zajedete 218 různých časovek, driftů, malých závodů maximálně proti trojici soupeřů a duelů, což je na takto malou hru úctyhodný počet. Počítat ovšem musíte s tím, že dost často se jízdy až nezdravě opakují, protože jezdíte v kůži všech tří moderátorů, takže často jedinou změnou je pouze auto, které si vybral James, Jeremy či Richard.

Naštěstí si můžete odskakovat do otevřených epizod ze všech tří sérií, jež sice nejsou hned otevřené úplně celé, ale vždy máte na výběr z více scén, které můžete zhlédnout a zajet. Tvůrci dali ve hře prostor i dalším seriálovým osobnostem, takže vás kromě autentického dabingu trojice provází i producent Andy Wilman a potkáte tu i zámořskou obdobu Sabine Schmitz z novodobého Top Gearu, závodnici Abbie Eaton. Naprosto perfektní jsou zvukové projevy a hlášky tří moderátorů v jízdách, zvláště pokud to někam naperete, vyleštíte svodidla či jen vyskočíte. U takové hry samozřejmě zcela chybí jakékoli poškození a asi ani nepřekvapí velmi prostý, až bych řekl automatový jízdní projev, jenž je pro všechny vozy prakticky identický.

Arkádová arkáda

The Grand Tour Game, jako hra pro televizní diváky, je naprosto jednoduchoučká a prostinká arkáda jak řemen, kdy se většina aut od sebe odlišuje pouze zrychlením a maximálkou. Je tu jediný pohled zpoza auta, volant do konzole ani nestrkejte, chybí tu jakýkoli okolní provoz i při nezávodních jízdách, zvuky motorů jsou umělé a graficky to je jasně nejhnusnější závodní hra posledních let, před kterou i zmetky od Milestone vypadají jak nádherné obrázky od Václava Zapadlíka. Nevím jak na PS4, ale na testovaném Xboxu S je hra evidentně renderovaná ve velmi nízkém rozlišení, takže je obrázek velmi rozplizlý a okolí je pusté bez větších detailů.

Navíc jsou některá auta, jako např. současný Ford Mustang z úvodu hry, podivně vymodelována se špatným poměrem mezi šířkou a výškou, že jsou scvrklá, jako když jste u starých her přepnuli televizi z formátu 16:9 na 4:3. Tomu se docela divím, proč je hra takto graficky ohyzdná, když by měl engine na počítání maximálně kvarteta vozů na scéně bohatě stačit a tvůrci nezkušení určitě nejsou. Zřejmě se s novým enginem nedokázali dostatečně seznámit a vše podřídili plynulému snímkování. Zmínit musím i na dnešní poměry velmi dlouhé nahrávání interaktivních sekcí. Dlouhá videa se ale nahrají docela rychle. Připomínám, že hra není počeštěná, ale nechybí dobře čitelné anglické titulky.

„Jako jedna z mála her má The Grand Tour Game lokální multiplayer.”

Cílové publikum ale grafiku asi moc řešit nebude, nicméně mne hodně zamrzela jiná věc: zbytečné zjednodušování herních částí proti jejich seriálové předloze. V jedné ze skvělých scén sedmé epizody v rámci třetí série „Well Aged Scotch” si moderátoři obstarají tři ojetá auta: Alfu GTV6, Fiata X1/9 a Lancii Gamma Coupé. Ve Skotsku na chladné motokárové trati ale zjistí, že se ani s jedním autem nedá driftovat. A tak Hammond vymyslí, že na gumy nasadí plastová kola vyříznutá z barelů. V seriálu je to parádní sranda. Vy si samozřejmě na tom samém okruhu tuto scénu třikráte zajedete. Ale tvůrci si herní jízdu maximálně zjednodušili, takže se jedná jen o obyčejnou a stejnou driftovací soutěž na body s normálním obutím, jakých absolvujete v průběhu hry mraky. Plastové obruče na vozech při hraní bohužel zcela chybí.

Kromě zmíněného motokárového stadionku ve hře najdete dalších 22 unikátních lokací, přičemž všechny jsou samozřejmě vymodelované podle reálných míst a tratí, jež se v seriálu objevily. Nechybí nová testovací trať Eboladrome u anglického Enstone, zajímavý gruzínský okruh Rustavi či britský Cadwell Park. Většina cest ovšem patří do kategorie volných silnic z různých koutů světa, takže se projedete třeba ve švýcarských Alpách, v Kolumbii, Skotsku či Ázerbajdžánu. Ani vozový park nijak neskrblí, když si postupně vyzkoušíte 72 rozmanitých strojů, opět z těch, jež jste viděli v seriálu. Jsou tu pouštní buginky, terénní trucky, staré klasiky, super a hyper sporty, muscle cars, ale také známé kreatury v podobě obytňáků a na koleni postavených vozítek.

To nejlepší na konec!

Nakonec jsem si nechal královskou část celé hry, která mi ty výše zmíněné nedodělky bohatě vynahradila. Jako jedna z mála má The Grand Tour Game lokální multiplayer s rozdělenou obrazovkou. Ale, a teď se něčeho pořádně podržte, až pro 4 hráče najednou! Absolutně se vyprdněte na to, že ve čtyřech na jednom kanapi i na velké televizi a díky té špatné grafice uvidíte naprostý kulový, protože tím je to větší sranda. Absolutní bombu vidím v tom, že je tento režim jednak velmi široký a jednak volně přístupný i pro jednoho hráče. Hra se tím trestuhodně nikde nechlubí, ale tento režim je vlastně svobodnou protiváhou té seriálové kampaně ve vztahu kariéra – volný závod, kdy máte zcela bez jakýchkoli filmových vložek přístupné jakékoli auto, jakýkoli závod a na jakémkoli místě pro 1-4 hráče!

A je přitom šumák, jestli si budete jezdit sami proti dalším třem umělým soupeřům, nebo s partou tří kamarádů, co si sednou vedle vás. Je sice velká škoda, že si takto nezasoutěžíte i na internetu, ale já jsem neskonale vděčný i za tento gaučák ze staré školy, protože právě v něm je hra parádní zábava. Volitelně si navíc můžete povolit používání malých, velmi vtipných a zákeřných gadgetů, což jsou řady balonků pověšených nad tratí. Když nějaký přejedete, můžete ho kdykoli seslat na nejbližšího soupeře a naopak. Brutální je, že stejné gadgety proti vám mrskají dokonce i umělí jezdci, takže i v jednom a ve dvou hráčích jsou zdejší závody naprosto živelné.

Jakkoli z těch normálních gadgetů zmíním třeba obyčejné nitro, ty další už jsou mnohem úchylnější. Jedním za sebou vylijete kýble kluzké vanilkové zmrzky, další rozmístí zákeřné vraky aut přímo na vozovku, seslat lze i další obtěžující provoz včetně velkých kamionů, ale naprostým úletem je hovor od producenta, který vám zablokuje výhled a ještě lépe textovky od moderátorů s vtipnými zprávami, přes které už vůbec nic nevidíte. Pokud k sobě máte alespoň jednoho stejně postiženého závodníka, tak se koupě The Grand Tour Game vyplatí už jen kvůli multiplayeru, protože takto povedenou párty hru v žánru závodů nenajdete ani přes kopec u motokárových arkád.

Samozřejmě, hra se stále se současným herním motorsportem nemůže ani zdaleka rovnat, nicméně to ani není cílem. Jako vtipná a odlehčená herní propagace seriálu pro celou rodinu funguje The Grand Tour Game znamenitě. V jednom balíku dostanete výběr toho nejlepšího z celého seriálu a navíc můžete vzít i volant do rukou. Asi nemusím připomínat, že obtížnost je ve hře obecně velmi mírná, aby na bronzovou medaili dosáhli i naprostí nehráči, děti, stařečkové, mámy od plotny, tátové nešikové a podobně. Jenže já sezval sousedy, nasypal brambůrky, nalil pivko, zapojil ovladače a už jsme po sobě házeli zmrzlinu, posílali textovky a volali si navzájem, že by z naší útraty povyskočil jakýkoli operátor. A hle? Najednou bylo dávno po půlnoci. To je za ty necelé tři stovky docela dobrej večírek, no ne?