Vždy je dobré vidět, když se vývojáři starají o nějakou hru dlouhou dobu a obohacují ji novým obsahem třeba i šest let po vydání. I když může být taková iniciativa zapříčiněna snahou více nalákat na její pokračování. Právě to je případ nového DLC pro Borderlands 2 s názvem Commander Lilith & the Fight for Sanctuary. To je do 8. července k dispozici zdarma, takže si každý vlastník Borderlands 2 či The Handsome Collection může přídavek stáhnout a vyzkoušet. Jelikož ale časem půjde o placený produkt a některým se možná nechce bez řádných informací hru znovu stahovat, nebude určitě od věci si říct, zda se nový dodatečný obsah pro titul z roku 2012 povedl.
Jedovatá slina
Přídavek Commander Lilith & the Fight for Sanctuary je zasazen do období po událostech Borderlands 2 a Tales from the Borderlands, kdy na město Sanctuary zaútočí nový protivník, Hector, ovládající vlastní ozbrojené síly a nebezpečný jedovatý plyn, s nímž chce na Pandoře vybudovat ráj. Jak už to tak ale nejen v případě Borderlands bývá, když nějaký zcela očividný padouch hlásá ráj, usiluje spíše o peklo. Ústředním (a přeživším) postavám tak nezbývá než se nové hrozbě postavit a samozřejmě využít služeb hratelných Vault Hunterů z Borderlands 2 a jeho starších přídavků.
Snad se nedotknu velkých fanoušků, když prohlásím, že o příběh v hlavních dílech série Borderlands nikdy příliš nešlo a nové DLC není výjimkou. Hector je generický padouch číslo 332 a i konflikt s ním probíhá víceméně standardním způsobem. Jestli stojí přídavek po dějové stránce za zmínku, není to kvůli originalitě či novým postavám, ale kvůli těm starým. Jak už jsem naznačil výše, při hraní se setkáte snad s každým aspoň trochu důležitým či oblíbeným charakterem z předešlých dílů, přičemž si na své přijdou i příznivci Tales from the Borderlands.
S každou postavou, která něco znamená, můžete aspoň trochu interagovat, vyslechnout vcelku vtipné dialogy a společně se připravovat na události Borderlands 3, což je koneckonců primární účel DLC. Faktem je, že ačkoliv je samotný příběh asi stejně výjimečný jako prolhaný politik a občas příliš náhle skáče z místa na místo, daří se mu rozjet aspoň trochu zajímavé události a situace, jež naplno vyústí až letos v září (nebo o půl roku později, pokud v případě zájmu o PC verzi odmítnete Epic Games Store). V tomto směru mimochodem dost pomáhají i dobře zpracované cut-scény, kterých rozhodně není málo.
Výbava nade vše
V každém případě platí, že důležitější než příběh je hratelný obsah. Děj vás provede sérií hlavních úkolů, doplněných ne úplně zanedbatelným množstvím vedlejších questů. Jakmile jsem oprášil svého Zera na úrovni 33, na kterého jsem (obrazně řečeno) nešáhnul celá léta, absolvoval jsem ústřední linii při velmi občasném odskočení za postranními aktivitami za 3 hodiny. Když ale budete poctivě plnit vše, co se skrývá pod každým žlutým vykřičníkem na mapě, může se herní doba protáhnout třeba o další hodinu a více. A to se stále bavíme jen o standardní náplni přídavku, dostupné pro postavy alespoň na úrovni 30. Jelikož nově došlo k navýšení maximálního levelu na 80, veteráni se mohou pustit i do svým způsobem endgame obsahu, konkrétně dvou OP úrovní, jež mohou s herní dobou také zamávat.
I ty 3 hodiny by však byly s ohledem na dostupnost přídavku vyhovující a doporučené úrovně 30 lze bez větších problémů dosáhnout při průchodu základní hrou. Ať už jste ale veterán nebo nováček (jenž si může nechat vytvořit novou postavu a pustit se rovnou do DLC), čeká na vás slušné množství nových lokalit, do nichž zavítáte při plnění hlavních i vedlejších úkolů. Navzdory shodnému tématu hrozby v podobě jedovatého plynu a zvláštních rostlin nelze říct, že by bylo prostředí kdovíjak jednotvárné, a ani náplň questů není vždy na jedno brdo. Ta se přitom zpravidla nese v duchu původní hry a nových herních prvků je jako šafránu. Stále se nicméně bavíme o Borderlands, takže v konečném důsledku je nejdůležitější likvidace nepřátel a hromadění kořisti.
Ti, kteří prostě musí sebrat a získat každou zbraň, kterou spatří, si rozhodně přijdou na své, zvlášť když tvůrci uvedli zcela novou, duhovou kvalitu předmětů. Jestli jste tedy někdy snili o tom, že budete v Borderlands 2 pálit po nepřátelích jednorožci, tohle DLC si prostě zamilujete. Ačkoliv je třeba počítat s tím, že výbava duhové kvality se neválí na každém rohu a pro její získání se budete zpravidla muset dost snažit. A pokud se rádi rochníte v nepřeberném množství hlav, skinů a nástřiků vozidel, na která dojde v jedné větší lokalitě, myslím, že také nebudete zklamání. Kosmetických odměn je také víc než dost a tentokrát se vlastně ani moc snažit nemusíte.
Zelená je dobrá
Raději se ale připravte na to, že někteří nepřátelé vám všechny ty odměny nedají zadarmo. Při snaze o porážku Hectora a zbavení Pandory nákazy jedovatým plynem, v němž byste neměli tancovat moc dlouho, se střetnete s celou řadou protivníků, od banditů přes skagy až po hnusné liány či dvounohé potvory o velikosti dvoupatrového autobusu. DLC tak nabízí sympatickou směsici dobře známých i nových nepřátel, přičemž ti staří jsou alespoň vizuálně upraveni, aby odpovídali tematickému a dějovému zasazení přídavku či skutečnosti, že je občas vyzvrací nechutné rostliny, které spadnou z nebe. Ne, nedělám si srandu.
Zejména v pozdějších fázích hlavní úkolové linie mi však přišlo, že nepřátelé někdy nejsou úplně optimálně vyvážení, minimálně pro hraní o samotě. Věřím, že můj Zer0 není úplný papír, protivníkům jsem se zpravidla z hlediska úrovně alespoň rovnal a má výbava také nebyla z nejhorších, a přesto jsem nezřídka zažil, že jsem se dostal do oblasti s hrstkou nepřátel a po dvou výstřelech od zcela řadového zmetka ležel na zemi. Na ní jsem nejspíš v průběhu celého DLC strávil víc času než ve standardním boji. Zdraví a štíty zkrátka občas mizely rychleji než finance na vývoj Aliens: Colonial Marines, které se zásluhou magických triků kouzelníka Randyho Pichforda jako zázrakem převedly na tvorbu Borderlands 2.
Samozřejmě nejde o nepřekonatelný problém a trocha výzvy neuškodí, ale někdy jsem prostě neměl pocit, že by vývojáři věnovali příliš velkou pozornost tomu, kolik poškození někteří nepřátelé udílí nebo přijímají. A asi je nenapadlo, že ne každý si může lusknutím prstu přizvat kamaráda s postavou na úrovni 50, který každou potyčku projde jako nůž máslem. Když to srovnám s DLC pro první díl, které jsem nedávno prošel vůbec poprvé při příležitosti vydání remasterované Game of the Year Edition, připadá mi tentokrát celkově nastavená obtížnost mnohem méně uspokojivá.
Když jeden Vault nestačí
Ještě že bossfighty dopadly vcelku dobře. Ta hrstka bossů, s nimiž se střetnete, je rozhodně různorodá a na každého platí trochu jiná taktika. U jednoho jsem se lehce navztekal, dalšího jsem zdolal, aniž bych pořádně věděl jak, přestože jsem měl hodně často namále, a jiný se bohužel (nebo bohudík?) zaseknul, takže jsem ho mohl zdolat z bezpečné vzdálenosti a bez nejmenší známky ohrožení. Jinými slovy, občas může dojít na určité bugy, ale naštěstí nejsou nijak časté a zrovna za usnadnění souboje s bossem se vážně zlobit nebudu.
Rozhodně se nebudu zlobit ani za absolvování celého DLC. Studio Gearbox Software mi sice zásluhou Pitchforda a jeho drzých a arogantních řečí či trapných veřejných výlevů poslední dobou leží v žaludku, ale to, co v posledních měsících předvedlo v rámci série Borderlands, je přeci jen obdivuhodné. Jako by nestačil solidní remaster prvního dílu, který byl k dispozici zdarma pro každého majitele původní hry na PC. Teď tu máme ještě DLC příběhově spojující druhý a třetí díl, které je zdarma sice dočasně, ale bez ohledu na platformu.
Za tu nulovou cenu přitom dostanete nejen prostý děj, který vás připraví na události Borderlands 3, ale i sympatickou nálož nových úkolů, lokalit, nepřátel a výbavy, jež vám může vydržet 3 a více hodin. Nový obsah vás navíc může snadno zabavit i v případě, že vás třetí díl Borderlands moc neláká. Škoda na můj vkus nepříliš dobře nastavené obtížnosti a vzácných bugů, ale koneckonců se stále bavíme o přídavku, který je momentálně zdarma. Proto neváhejte a v případě, že máte k Borderlands 2 kladný vztah, stahujte a těšte se z další povedené příležitosti na návštěvu Pandory a hromadění nepřeberného množství zbraní. A jestli šanci na bezplatnou aktivaci Commander Lilith & the Fight for Sanctuary propásnete a nezbude vám, než si přídavek koupit, stejně věřím, že té koupě nebudete litovat.
Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2019+.
Když mám level 35 tak nepřátelé budou taky 35? S tím že ti silnější budou mít o level nebo dva víc? A kolik tak levelů se dá nabrat jenom průchodem hlavních úkolů?
I ti slabší můžou mít třeba o level navíc. Jestli jsi ale level 35, tak by ty úrovně nepřátel měly zhruba odpovídat tvé postavě a ve výsledku by hlavně neměly hrát takovou roli, aspoň u těch řadových zmetků. Upřímně si ale nejsem jistý, jestli se nepřátelé automaticky škálují nebo jsou prostě fixně nastavení na ty postavy levelu 30 až 35.
Hlavními úkoly jsem každopádně nabral 3 levely. Začal jsem na polovině 33 a skončil s polovinou 36, přičemž jsem si během toho fakt jen příležitostně odskočil k nějakému vedlejšímu úkolu. S tím že jsem vše hrál o samotě, s přáteli se může ta distribuce zkušenostních bodů lišit
Díky za odpověď. A mimochodem dobrá recenze, snad si vezmeš na starosti i tu pro 3. díl kterej zatim vypadá naprosto skvěle. Bude tam hodně vylepšení jako třeba že postava umí vylézt na překážky, umí provádět skluz ve sprintu, půjde fast-travelovat přímo z mapy, nakupovat munici u automatu jedním tlačítkem atd. Všechno bude vyladěnější, přehlednější a hezčí. Těšim se. A bylo by super kdyby to jelo ve 4K 60FPS na PS4 Pro jak Handsome collection.
Tak nepřátelé se škálují podle levelu hráče. Když jsem poprvé zapl tohle DLC na levelu 35 tak nepřátelé byli 35 až 37.