Recenze Crash Team Racing Nitro-Fueled

Crash Bandicoot se řadí mezi nejoblíbenější herní postavičky. Jeho roztomilost a neoblomné odhodlání položit jeden ze svých životů za záchranu světa, získává své fanoušky po celém světě již více jak dvacet let. Ačkoliv největší popularity dosáhl již na počátku své existence, která ho vynesla až mezi ikonické tváře původní konzole PlayStation, dodnes na jeho dobrodružství vzpomíná velká řada fanoušků, dnes už možno říci i pamětníků. Remake původních a také nejslavnějších tří dílů jsme se dočkali již před dvěma lety a ten také dokázal společnosti Activision, vlastníkům práv na tuto značku, že o šíleně vyhlížejícího vačnatce je stále obrovský zájem. Proto není žádným překvapením, že znovu sáhli do svého portfolia a k vylepšení a přepracování vybrali další populární, ačkoliv trochu netradiční hru Crash Team Racing. Ta se dočkala technického vylepšení, online závodů a čekají ji i nové tratě. Otázkou však zůstává, je Crash Team Racing Nitro-Fueled zábavou i v roce 2019?

• Vychází na: PS4 (testovaná verze), Xbox One, Nintendo Switch
• Datum vydání: 21. června 2019
• Žánr: Kart závodní hra
• Česká lokalizace: Ne

Tenkrát v roce 1999

Jak jistě všichni dobře víte, originální série Crash Bandicoot nemá s pálením pneumatik na závodních okruzích vůbec nic společného. Poprvé jsme se s touto postavičkou mohli seznámit již v roce 1996, kdy dnes tak oblíbené studio Naughty Dog, tvůrci her jako je Uncharted či The Last of Us, vypustili do světa jeho první plošinovkové dobrodružství. To zaznamenalo takový úspěch, že se během dalších dvou let dočkalo hned dvou pokračování. To vše přineslo vývojářům obrovské množství zajímavých lokací a postav, že tuto sérii mohli posunout téměř jakýmkoliv směrem. Tvůrci se nakonec nechali inspirovat u japonské společnosti Nintendo a jejich franšízy Super Mario, která do té doby prošla podobným procesem. Původně skákající italský instalatér totiž také vyměnil nebezpečí nekonečně hlubokých propastí, za vůni benzínu a odvařených brzdových kotoučů a založil dodnes velmi populární sérii Mario Kart. Ta zaznamenávala obrovský úspěch, bohužel jsme si ji ve své době mohli zahrát pouze na konzoli Nintendo 64. Pro Naughty Dog a jejich zaměření na exkluzivní tituly pro platformu PlayStation to tak znamenalo obrovskou díru na herním trhu.

Crash Team Racing vyšel v roce 1999 a odvážná bandicota se šíleným kapitalistickým úsměvem, jak jej hodnotí jedna z dobových recenzí, si odnesla nadprůměrné hodnocení od recenzentů a nehynoucí lásku od fanoušků. Ačkoliv do světa kartových závodů nepřinesla žádné revoluční prvky, vývojáři odvedli naprosto perfektní práci a naservírovali hráčům skvěle vyladěné bláznivé závody. Navíc díky masivnímu rozšíření konzolí PlayStation se CTR stalo vlastně první vstupenkou do kartového závodění pro mnoho z nás. To je možná i důvod, proč Crash Team Racing dodnes zůstává hluboko zakořeněný v mém hráčském srdci. Díky perfektnímu designu jednotlivých okruhů, kde jeden nebyl ani podobný jako druhý, a hromadou sympatických a charismatických postaviček dodnes občas opráším starou herní konzoli, abych si zavzpomínal na dětství u těchto povedených závodů. Není tedy divem, že jsem se na Crash Team Racing Nitro-Fueled skutečně těšil a nadšeně hltal všechny novinky, které Activision postupně vysílal do světa.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

Řemeslně odvedená práce

Studio Beenox, které bylo pověřené Activisionem prací na Crash Team Racing Nitro-Fueled, si dalo především za úkol přinést hráčům co nejvíce autentický zážitek. Pokud tak patříte mezi fanoušky, prakticky ihned po spuštění aplikace na vás začne dýchat nostalgie. Již samotné představení studií pracujících na předělávce tohoto herního klenotu je téměř totožné s původní hrou. Tohoto fenoménu se vývojáři drží i dál při samotných závodech, pokud si tak stále i po těch letech pamatujete, jak vypadali jednotlivé tratě, budete jako doma. Design jednotlivých závodů zůstal téměř nezměněný. Každá krabička s power-upy , každý zrychlovač či úsek, ve kterém můžete získat výhodu nad svými protivníky, zůstal zachován. Pamětníci totiž moc dobře vědí, že většina okruhů obsahuje i tajné zkratky, které vám přinesou značnou výhodu. Pokud tak pomýšlíte na úspěšný průjezd touto hrou, připravte se, že budete muset nějaký čas strávit i studováním jednotlivých tratí.

Zachovaná zůstala i samotná dvacet let stará hratelnost. Nejdůležitějším prvkem celého závodu stále zůstává driftování, které při šikovném využívání vás dokáže i značně zrychlit. Pokud totiž ve správný moment zmáčknete správné tlačítko, vaše motokára získá nitro a vystřelí mnohem rychleji kupředu. Tento prvek se zpočátku může zdát poněkud složitý, po několika závodech se vám však vžije natolik, že budete schopni prodriftovat třeba celý závod. Kdyby však pro vás mělo využívání driftu znamenat nějakou výraznou překážku, v příběhovém módu a zápolení s umělou inteligencí to velký problém nebude a vyhrávat se dá i bez tohoto prvku, v online závodech však silně narazíte a jen těžko se budete dostávat z posledního místa. V závodě máte k dispozici i slušnou dávku různých zbraní a vylepšení. Ty byly také přeneseny z originálního CTR v plném rozsahu. Důležité je po cestě sbírat i wumpa ovoce, k nerozeznání podobné jablkům, které vám přinesou o něco větší rychlost a hlavně vylepší váš palebný arzenál.

Největšího vylepšení se tak hra dočkala po technické stránce. Je naprosto jasné, že největšího posunu si všimnete na poli grafickém. To se drží jak kvalitativně, tak i stylisticky na vlně nastavené remakem z předloňského roku původní trilogie Crash Bandicoot N Sane Trilogy od studia Vicarious Visions. Hra tedy vypadá opravdu báječně a nejednou se mi stalo, že jsem při sledování okolního světa netrefil krabičku, kterou jsem právě potřeboval. Každá trať navíc neprošla jen krásným faceliftem, vývojáři si také dovolili částečně vylepšit i prostředí, ve kterých se okruhy nacházejí. Okolí je tak mnohem pestřejší, velice často se tu tedy nachází nějaké postavičky, známé z Crash Bandicoot univerza, které buď sledují samotný závod, či si řeší nějaké osobní problémy. Závod je sice natolik chaotický a rychlí, že si jich často nestačíte ani všimnout, každopádně jejich přítomnost vnímáte a tratím to přidává jak na pestrosti, tak na živosti.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

I závoděním se dá zachránit svět

Crash Team Racing Nitro-Fueled nabízí hned několik herních módů. Tím základním je příběhová část, nazvaná „Adventure“, která se již nacházela v původní hře z roku 1999. Ta obsahuje dokonce i velice primitivní příběh a jak už je u her s Crashem Bandicootem zvykem, půjde o záchranu celého světa před šíleným padouchem. Tentokrát se však nejedná o proslulého doktora Neo Cortexe, ale o mimozemského Nitrose Oxideho, nejlepšího závodníka ve vesmíru, který přišel zničit domovskou planetu našich hrdinů. Kladné i záporné postavy se tak budou muset spojit, aby mezi sebou našly toho nejlepšího závodníka, který bude mít alespoň drobnou šanci Nitrose porazit. Během přibližně deseti hodin, za které jsem dokázal příběhovou pasáž projít, si postupně projedete všech 16 tratí, které obsahovalo původní Crash Team Racing. Navíc vás čekají i speciální výzvy a souboje s nepříjemnými bossi. Hra však na vás klade docela vysoké nároky. Je totiž potřeba v každém závodě obsadit první pozici, jinak se není možné posunout dále v příběhu. To se v pozdější části může stát poměrně ubíjející, jelikož pokud narazíte na okruh, který vám vyloženě nejde, může se stát, že jej budete opakovat neustále dokolečka. No a nedej bože, když se po urputném boji blížíte do cíle na prvním místě, v ten moment na cílové rovince do vás vletí dvě rakety a z těžce vybojované pozice jste rázem opět na chvostu a vy plný nechuti a naštvání jste donuceni již po několikáté závod restartovat.

Kapitolou sama o sobě jsou již zmiňované souboje s bossi. Aby zde byla přidaná ještě větší výzva, tak jejich strategie není zrovna férová a vždy si v závodě vypomáhají nějakou tou speciální mocí. Některý za sebe klade nitro bedny, jiný zase nepříjemné lahvičky a ten nejhorší dokonce za sebe v krátkých intervalech vypouští dělové koule. To vše samozřejmě v té nejideálnější stopě, aby měl jistotu přesného zásahu. Pokud se vám tak vašeho soupeře nepodaří předjet velmi brzy, čekají vás dlouhé chvíle plné nadávek a sebezapření. Každopádně tato vysoká obtížnost není zaviněná vývojáři z Beenox, ti nám právě přinesli přesně to, co hra nabízela před dvaceti lety. Stejně tak, jako remake Crash Bandicoot N Sane Trilogy ukazuje, že současné standarty obtížnosti jsou postavené někde jinde, než to bylo dříve. Věřím však, že zkušení jezdci si s tímto dokáží poradit, pokud jste však hry tohoto tipu dlouho nehráli, počítejte s tím, že vás můžou čekat těžké časy.

Co se mi opravdu líbí, tak je mód nazvaný „Local Arcade“. Zde již od začátku máte otevřené všechny dostupné mapy, a tak si libovolně můžete vybrat a ihned se pustit do boje o nejvyšší stupínek. V současné době si můžete vybírat mezi 33 různými okruhy, z čehož jedna je zbrusu nová, vytvořená speciálně pro tuto hru a jedna v retro stylu, s využitím staré grafiky. Navíc vám hra dovolí i závodit v opačném směru a prakticky to tak vytváří naprosto nový zážitek. Kromě samotných závodů si můžete vyzkoušet jakoukoliv speciální výzvu, která je dostupná v příběhovém módu, zazávodit si na čas o opravdu speciální postavu, nebo se zúčastnit jednoho z přednastavených turnajů. Naprosté speciality jsou pak souboje označené jako „Battle“, kde si můžete zahrát třeba takový menší Battle Royale, Capture the Flag nebo Team Deathmatch. Tyto speciální závody jsou pak tou nejlepší zábavou převážně v lokálním multiplayeru. Ten hra nabízí až pro čtyři hráče na jedné konzoli.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

Nemastný a neslaný online

Tou největší změnou od originální hry mělo být online zápolení se závodníky z celého světa. Skutečně jsem věřil, že v něm utopím spoustu hodin, které bych jinak mohl věnovat mnohem produktivnějším věcem, opak je však pravdou. To, jak jsou všechny online mechaniky vystavěny, totiž dělají z jinak skvělého herního zážitku, nudnou rutinu, která vás po několika hodinách prostě přestane bavit. Pokud teda nepatříte mezi ty nejlepší závodníky, které baví zvyšovat si ego proti nám průměrňákům. Začněme však od něčeho pozitivního. Závody proti skutečným lidem docela mění i průběh a strategii celého závodu. Nejvíce je to poznat na zbraních, které ovlivňují výsledek celého klání. Čím hlouběji se totiž v poli nacházíte, tím silnější zbraně máte k dispozici. Jsou tu dokonce takové, které můžou ovlivnit všechny závodníky na trase. Tento prvek samozřejmě funguje i v závodech proti umělé inteligenci, ta však tyto mocné síly z nějakého důvodu proti vám nikdy nevyužije. Živý hráč ale ano. Proto musíte být neustále v pozoru, protože i když jste první v poli, cestu vám může lehce znepříjemnit i někdo, kdo je hluboko za vámi. Jednotlivé závody by se tak lehce mohli stát mnohem napínavějšími a nepředvídatelnějšími. Musím však zdůraznit to slovíčko MOHLI.

Vstup do online závodu je totiž taková malá loterie. Nikdy totiž nemáte ani nejmenší představu, s kým vás hra spojí a jaké budou jeho dovednosti. Jestli si ještě vzpomenete, jak jsem na začátku recenze mluvil o nutnosti znát zkratky na jednotlivých okruzích a nezbytnosti ovládnout driftování, tak zde to platí dvojnásob, ne-li trojnásob. Matchmaking vás totiž spojí naprosto s jakýmkoliv hráčem a už vůbec nereflektuje, jak vysoké jsou jeho schopnosti proti těm vašim. Skoro v každém závodě se tak stane to, že se sejde několik hráčů s naprosto jinými dovednostmi a v polovině hry už si každý jede vlastní závod a nikdo si nemusí lámat hlavu s nebezpečím ve formě ničivých zbraní. Ještě více stresující je ale fakt, že pokud nepatříte mezi naprostou špičku, spoustu závodů ani nedorazíte do cíle. Hra se totiž ukončí již třicet vteřin po tom, co první závodník protne cílovou lajnu. Velmi často se najde někdo, kdo je v této hře natolik dobrý, že za tři kola získá dostatečný náskok, aby byl jediným závodníkem, který skutečně dosáhne cíle. V drtivé většině závodů si tak finální čas zapíše maximálně trojice nejlepších a zbytek je rozřazen podle aktuálního umístění.

Uspokojení nepřinesou ani odměny za odjetí závodů. Za každou dokončenou jízdu získáváte herní měnu, kterou pak v místním obchodě nazvaném „Pit Stop“ můžete vyměnit za nové oblečky a další předměty pro zkrášlení vašich vozidel. Každý den pak máte násobitel, který vám navýší počet získaných mincí v závodě, jakmile však tomuto násobiteli skončí platnost, tak odměny klesnou na tak nízkou úroveň, že potřebujete odjet minimálně sto dalších závodů, abyste si mohli pořídit alespoň nějaký zajímavější předmět. Nijak zvlášť situaci nepomáhá ani nově přidané Grand Prix. To do hry přidává řadu úkolů, jejichž plněním získáváte předměty ze speciální edice. Tyto úkoly lze plnit napříč celou hrou a vlastně je docela zábavné se jimi nechat řídit. Bohužel nepřináší žádnou přidanou hodnotu do online závodění a soustředí se tak především na hráče, které baví hledat nové výzvy v něčem, co už mají několikrát dokončené.

 

1 z 3

- +

1.

2.

3.

Precizní remake, který však neoslní každého

Ve studiu Beenox udělali skutečně precizní práci ve vytvoření zážitku, který si můžeme pamatovat z původní konzole PlayStation. Tratě, po kterých budete řádit s našimi oblíbenými hrdiny, stále baví vynikajícím designem a okouzlují krásnou stylizovanou grafikou. Pokud se rozhodnete projít si singleplayerovou příběhovou kampaň, čeká vás několik hodin skvělé zábavy, ale také nějaký ten čas strávený bědováním nad svou vlastní neschopností. Crash Team Racing Nitro-Fueled je také perfektní hrou pro hraní s přáteli, třeba v lokálním multiplayeru až pro čtyři lidi. Opravdovou vadou na kráse se stává až nevyvážené online hraní, s nedostatečnou motivací pro neustálé opakování závodů. Pokud tedy uvažujete nad koupí této hry primárně kvůli závodění se živými protihráči, doporučuji ještě nějakou dobu vydržet, než vývojáři nějakým způsobem nevyřeší problém s nevyrovnanými protivníky a nepřidají do hry třeba nějaké ty rankovací závody.

Crash Team Racing Nitro-Fueled vyšel pro PlayStation 4, Xbox One a Nintendo Switch. Hru koupíte na Xzone.cz.