Recenze: MXGP 2019

Italské studio Milestone z Milána se krosovým motocyklům věnuje již osmým rokem, ale na jeho hrách nabývající zkušenosti nejsou moc patrné. Premiérový vstup do bahnitých tratí v podání titulu MUD FIM Motocross World Championship z roku 2012 od té doby následovalo dalších 5 titulů, přičemž přede dvěma lety se série rozšířila ještě o severoamerickou odbočku Monster Energy Supercross. Nové MXGP 2019 je tedy již osmým pokusem o simulátor světového či amerického motokrosu, ale jak jsem nastínil v úvodu, můžete zůstat opět v klidu, protože ani letos se série o moc neposunula. Tím spíše, že nám začala snad i malinko couvat.

Oproti většině svých předchůdců je na MXGP 2019 zajímavé, že je to aktuálnější hra než minulá léta. Např. oba minulé ročníky MXGP 3 a MXGP PRO zobrazovaly vždy uplynulou sezónu, zatímco MXGP 2019 se již věnuje té současné. Ne, že by na tom nějak záleželo, ale někoho větší akurátnost může potěšit, protože si sám zajede stejný šampionát, jaký se v současnosti jede i ve skutečnosti. A právě aby aktuálnost tvůrci zvýraznili, nejmenuje se nový motokros MXGP 5, ale 2019, i když spouštěcí soubor má navazující jméno MXGP5.

• Vychází na: PC, PS4, Xbox One
• Datum vydání: 27. srpna 2019
• Žánr: závody
• Česká lokalizace: ne

 

1 z 6

- +

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Zase jako přes kopírák

Milestone tvorbu svých her každoročně začínají zkopírováním minulého ročníku, načež tady je to lautr to samé. V tom reálném šampionátu se toho totiž mnoho nezměnilo (krom výměny některých podniků, kdy např. již chybí mexická trať v Leonu) a fantazie tvůrcům došla již před dávnými věky. Doposud jsem většinu titulů od Milestone mohl pochválit alespoň za nabušenou obsahovou složku, když s tou technickou jsou na štíru již dlouhá léta, ale u MXGP 2019 nemohu zdůraznit ani to. Počet oficiálních tratí se od minulého roku smrsknul o 2 na celkových 17 včetně našeho Lokte. První z několika málo větších novinek je kompletní předělání otevřeného hřiště pro volnou jízdu, které doposud neslo jméno Compound.

Nyní už to není nějaký anonymní plácek italského typu, ale znatelně širší a festovně hornatá krajina, pro niž se tvůrci inspirovali v pohoří l’Esterel, které leží na Azurovém pobřeží ve Francii. Tento „Massif de l’Esterel” je nádherný kus přírody v Provence, nicméně jeho půvaby se samozřejmě do hry přenést zrovna moc nepovedlo. Dřívější Compound byl vždy dost nevzhledný plac plný hnusně hnědého bahna a zastřeného okolí, přičemž tady to bohužel ani není jiné. Drobná grafická vylepšení dostal minulý MXGP PRO, který má v porovnání s ještě starším MXGP 3 mírně detailnější povrchy, kvalitnější nebe, realističtější vzdálené okolí a celkově krapet ostřejší grafiku.

„Jedinou velkou novinkou MXGP 2019 je již známý editor tratí.”

A nový MXGP 2019 k tomu nepřidává takřka již vůbec nic. Při přímém porovnání té samé lokace ze stejného místa jsem si všiml pouze detailnějších stromů a pohledných a realisticky vypadajících louží. Ty jsou nyní mnohem častější, vypadají opravdu skvěle, ale na jízdu nemají vůbec žádný vliv. Dokonce při jejich projetí ani nevystříkne voda – jsou to jen statické kulisy. Ve všem ostatním je grafika 100% stejná jako minulý rok, drobně pozměněné barevné tóny stejných lokací a jiné rozmístění objektů kolem tratí do toho nepočítám. MXGP 2019 běží na ne zcela vhodném Unreal Enginu 4, ale to, že se grafika za poslední 3 díly postavené na tom samém nástroji prakticky vůbec nikam neposouvá, je opravdu na pováženou!

 

1 z 6

- +

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Lehko na cvičišti…

Aby tvůrci zdůraznili zbrusu nové cvičiště, tak to se již nejmenuje Compound, ale Playground, a dokonce si na něm můžete zadrandit v různém počasí a denní době. Cvičiště nyní disponuje třemi hotovými tratěmi (minule to byly dvě) a drobnější novinkou je možnost si vyznačit jinou trasu pomocí průjezdních bodů a tu si pak zajet, případně nasdílet na internetu. Jedinou velkou novinkou MXGP 2019 je z odbočky Monster Energy Supercross převzatý a občerstvený editor tratí, jenž je daleko intuitivnější na ovládání než kdy dříve a má nabízet kvarteto prostředí: les, poušť, pobřeží a džungli. Nyní před vydáním ale v editoru vidím jen první tři, džungle z nějakého důvodu chybí… No nic, minule ani po vydání nešlo vůbec spustit volnou jízdu na Compoundu a tréninkový režim, takže se těmto vrtochům netalentovaných vývojářů již nedivím.

Co je ale podstatné, tak všechny uživatelské tratě lze sdílet na internetu, takže by se nějaký ten pátek po vydání mohly objevit nějaké komunitní výtvory, nicméně prodeje nemají Milestone nijak světoborné a takový multiplayer se ani u minulého ročníku MXGP již vůbec nehraje, takže bych na stovky skvělých tratí od amatérských šikulů raději moc nespoléhal.

I jindy obsáhlá nabídka herních režimů je za poslední roky jasně nejstřídmější. Zůstává neměnná klasika v podobě časovky, jednoho závodu, mistrovství a hodně zjednodušené kariéry, jež se ale letos skrývá pod novým názvem Season. Což je přiléhavější pojmenování obyčejné řadě několika sezón dvou kubatur MX2 a MXGP, protože od šampionátu se Sezóna liší vlastně jen tím, že tu plníte úkoly od sponzorů. Ani komentář vašeho týmového manažera si již nepřečtete, když mi přijde, že letos je tento režim opravdu ohlodán až na kost.

Nu a pak už zbývá jen to hřiště Playground a online multiplayer, který ale stejně nikdo hrát nebude. Půltucet režimů je tak vůbec nejméně, kolik se v posledních letech v sérii MXGP objevilo. Minulý rok tu byl ještě velmi rozsáhlý interaktivní závodní tutoriál s 30 lekcemi + tréninkový režim, předminule rozsáhlý motokros národů MXoN a v MXGP 2 kolonky výzev a exhibičních jízd. Nic z toho v novém vydání nenajdete, to už je přece dávná historie.

Na trati je pak všechno opět prakticky stejné, jako tomu bylo minulý rok. Maximum je stále solidních 22 jezdců na startu (i když v reálu jezdí přes 30), znovu připomínám dvě volitelné kubatury MX2 a MXGP a délka závodu znamená zas pětici voleb od 3 minut až po reálnou půlhodinu, kdy se po doběhnutí času vždy přičítají ještě dvě finální kola.

„MXGP 2019 je poslední hrou, kterou v Milestone vyrobili a vydali samostatně.”

Naštěstí nechybí přeskakování tréninků i kvalifikací, případně přizpůsobení vlastního závodního víkendu. Pětice obtížnostních stupínků je stejná co minule, pročež je škoda, že tato série nepřevzala plynulé nastavení obtížnosti umělých jezdců v %, jak to již umí sousední řada MotoGP. Před rokem při vývoji MXGP PRO s nastavením fyziky a jízdního modelu krátce pomáhala trojice hvězdných jezdců Antonio Cairoli, Gautier Paulin a Tim Gajser. Jelikož je jízda prakticky bez jakýchkoli změn převzatá z minulého roku, tak pomoc těchto pánů už nebyla nutná. Takže se znovu budu opakovat, že na základní arkádový typ jízdy motorku nepoložíte ani v brutálních náklonech, smyk tu neexistuje a vykosíte se opravdu jen velmi ojediněle.

Pokud vám to přijde moc měkké, zkuste tu druhou volbu, ehm, „pokročilé fyziky”, která právě vychází z rad té výše zmíněné svaté trojice a motorky již znatelně více prokluzují, více se boří a při jízdě vyžadují o něco více citu. V reálu se v oranici silnější kroska hodně těžko zvládá, když jí přitopíte, protože zadní kolo bez pořádné trakce ujíždí do všech stran a musíte fakt citlivě dávkovat plyn, ale nic takového tady ani na pokročilé nastavení nehrozí.

MXGP 2019 je stále především jasná arkáda, ale již minule se motorky velmi příjemně řídily, takže zdejší ovládání považuji za naprosto dostačující a velmi pohodlné. Z těch zakroucených zatáček si stejně po dvou třech závodech zhmoždíte zápěstí, takže je dobré, že se tu alespoň ještě nemusíte prát s motocyklem.

 

1 z 6

- +

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Konečně našinec!

Jediná část, kde hra narostla, je sestava licencovaných jezdců. MXGP 2019 nabízí všechny závodníky, kteří letos nastoupili do závodů, což znamená 34 MXGP + 38 MX2 jezdců a zcela poprvé i s naším motorkářem Petrem Polákem v českém týmu JD Gunnex KTM. Nechybí opět docela podrobný editor nastavení motorky a designu kombinézy, jež si lze ukládat do celkem 10 předvoleb, zatímco doposud to byly pouze 4. A naposled musím zmínit ještě zcela předělané a jednodušší bílé menu hry s efekty psacího písma, což je další rozvedení konceptu kreslených karikatur z posledního MotoGP 19. Tu letošní střídmost dokazuje i velikost dat, protože nové MXGP 2019 je dokonce o 0,7 GB menší než minulý titul MXGP PRO!

Jestli jsem minulé dvě recenze alespoň něco málo našel jako důvod pro pořízení nového ročníku, letos mne přátelé ale vůbec nic nenapadá. Ano, je tu čerstvý editor tratí, ale ten už je u série Monster Energy Supercross, a nové cvičiště Playground s tvorbou vlastních tratí skrze průjezdní body asi nikoho moc nenaláká. Takže někoho může potěšit snad jen ta rozsáhlejší soupiska s českým zástupcem, ale celkově je podle mne nový MXGP 2019 ve své řadě asi tou zdaleka nejzbytečnější hrou, jež po roce nepřináší vůbec nic zajímavého, co v minulých dílech ještě nebylo.

Už jsou v chomoutu

Možná ale trochu svítá na lepší časy, protože MXGP 2019 je poslední hrou, kterou Milestone sami vyrobili a vydali jako zcela samostatné studio. Nyní již patří pod křídla veleskupiny THQ Nordic, která touto akvizicí, za niž zaplatila těžko uvěřitelných 45 milionů EUR (což je prý dvakrát tolik než skutečná hodnota studia podle auditu poradenské kanceláře Baker & McKenzie), chtěla do své stáje alespoň nějaké specialisty na závodní hry, protože jejich velký konkurent Bigben Interactive již před časem přikoupil francouzský Kylotonn, po transakci přejmenovaný na KT Racing. A třeba si Švédi další hry lépe ohlídají a dohlédnou na kvalitu.

Pokud do konce fiskálního roku 2022 Milestone překoná domluvené finanční milníky, může dostat dalších až 70 milionů EUR! THQ snad ty peníze tiskne, to není možné, takové utrácení… Každopádně podle auditu milánští za posledních 7 let prodali na 8 milionů svých her, což dělá průměrně 360 tisíc kusů na jednu (za tu dobu jich vydali 22). No, vidíte, odborné publikum hry oprávněně kritizuje, ale své kupce si, jak vidno, celkem úspěšně najdou.

Milestone v posledních letech celkem solidně vydělává, víte z jakého důvodu? Od roku 2012 si totiž všechny své hry i sami vydávají, propagují a distribuují, takže jejich tržby ročně dávají několik desítek milionů EUR, přitom do té doby dostávali zpět od producentů jen drobné v řádech pár milionů EUR. Dříve své hry dodávali pro Atari, Capcom, Deep Silver, EA, Virgin Interactive, XS Games a hlavně pro italské Black Bean Games, kteří si většinu tržeb alokovali pro sebe.

Výhodou Milestone je hlavně extrémně laciný a hbitý vývoj, kdy vytvářejí nové hry jako rychlé a levné kopie těch starších, nemusí se již patlat s vlastním enginem, protože Unreal je také levně licencovaný, a 100 % tržeb jim jde přímo do kapes. Milestone pak má v současnosti ve výrobě rovnou kvarteto titulů, které již vznikají v úzké spolupráci s THQ, ale Švédové chtějí Italům zachovat jejich tvůrčí svobodu, tak se uvidí, jestli se další produkty nějak více změní, nebo studio zůstane stále ve vývojářském suterénu jako doposud.

Hru koupíte na Xzone.cz.

Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2019+.