Začnu slovy Camerona z Modern Family (česky Taková moderní rodinka), který jednou prohlásil: “Kdo by neměl rád upíry.” U mne se tato podivná náklonnost poprvé naplno projevila po přečtení Draculy Brama Stockera v osmé třídě na základce, kterou podpořil skvělý Gary Oldman v jeho filmové verzi. Do dnešní doby ale vzpomínám na mrazivý pocit v zádech při čtení prvních dílů skvělé série Briana Lumleyho Nekroskop. Aktuálně ale již několik let vede v mém žebříčku oblíbenosti ale úplně jiný druh upíra a tím je nedobrovolný zaměstnanec organizace Hellsing Alucard. I když… na jeho místo se derou nové postavy, se kterými by měl problém i Wesley Snipes aka Blade.
Na mysli mám samozřejmě postavy z nového akčního nářezu Code Vein od Bandai Namca, který je skvělou kombinací Souls her a anime vzhledu. A tomu nemůže žádný normální otaku odolat. Jenže ne všechno se leskne tak jak by mělo a občas na vás místo 24karátového zlata, vykoukne to kočičí.
- Vychází na: PlayStation 4 (recenzovaná verze), Xbox One a PC
- Datum vydání: 27. září 2019
- Žánr: RPG
- Česká lokalizace: Ne
Vítejte v novém světě!
Když zapomenete na Pattinsona a jemu podobnou upíří pseudo-rasu, jde vesměs o bytosti násilné a beroucí lidi spíše jako svačinové pytlíky. Upíři z Code Vein nejsou stejného ražení a spíše než touha po krvi je sžírá touha po záchraně země. Nebo možná Země, ale to vlastně není nikde ve hře přímo řečeno. Jisté je, že se pohybujeme v lokacích, připomínající z velké části různý velkoměsta. Jenže na tuto futuristickou zemi dorazil smrtící parazit, vrhnul se na její obyvatele a začal je přeměňovat na bezduché krvesaje, ve hře nazvané jako Lost.
No a lidi by nebyli lidé, kdyby se v tom nezačali vrtat. Experimentováním s parazitem, kterého vložili do mladé dívky, za použití různých chemických látek a v kombinaci s množstvím bezpečných pokusů, vytvořily mozky v bílých pláštích nesmírně mocné stvoření Red Queen, které prakticky úplně zničilo lidstvo. A koho královna nezabila hned, toho prakticky zotročila.
Code Vein je v podstatě další Souls hrou, zabalenou v anime vzhledu.
Vše ale není ztraceno a boj o záchranu země je stále možný. Stačí, když parazita vložíte do nedávno zesnulého člověka a udržujete jej ve stázi díky pravidelným dodávkám čerstvé krve. Tento parazití vegetativní stav přivede mrtvého zpět k životu jako stvoření zvané Revenant. Jenže pokud dodávky krve přestanou, takže když je jakýkoli Revenant dlouhodobě hladový, ztratí svou lidskost a stane se bezduchým Lostem.
Takovýmto způsobem byla vytvořená elitní jednotka Revenantů Queenslayerů, která se pustila do boje s královnou. Jenže místu úspěchu a pokoření Red Queen se něco pokazilo a místo toho došlo k vytvoření oblasti Vein, chráněné neproniknutelnou kupolí Red Mist. Do ní jsou chyceni všichni, kteří se zde nacházeli a aby to bylo ještě horší, celá tato oblast je zaplavena jedovatým miasmem.
Naštěstí na scénu vstupujete vy, podivný Revenant, který si z minulosti nic nepamatuje. Jste nepochopitelně imunní vůči miasmatu a po krátkých problémem na začátku se stáváte členem polovojenské skupiny. Její vůdce je rozhodnutý přinést do Vein klid a pořádek tím, že zničí Red Mist a osvobodí všechny lidi i Revananty z jejich nedobrovolného otroctví.
Dark Vein nebo Code Souls?
Jak už název kapitoly napovídá, je v podstatě Code Vein další Souls hrou, zabalenou v anime vzhledu. Pojítkem je i vývojářské studio a vydavatelská společnost v jednom Bandai Namco, která stojí za vydáním Demons Souls a trilogie Dark Souls od From Software. Právě z těchto her si Bandai Namco dost okatě vypůjčilo základní herní principy, ale přidalo obrovské množství dobrých i lehce rozporuplných detailů.
Než se ale pustíte do porcování žízni propadlých Revenantů, čeká na vás tvorba vlastního alter ega. Ze začátku jsem byl rád, že se nemusím striktně držet mužského hrdiny a automaticky jsem navolil opak, ale s rozrůstajícími se možnostmi úprav, jsem trošku litoval, že jsem nesáhl po nějakém základním, předdefinovém vzhledu.
Změnit lze prakticky vše a když už máte pocit, že je něčeho na výběr málo, vyskočí na vás nabídka nejrůznějším barevných odstínů a vzorů. Už u tvorby v Jump Force jsem měl pocit, že je toho možné upravit až nepříjemně moc, ale tady jsem strávil hodinu a půl jen s obličejem. Paradoxně pak svou postavu vidíte z 95% jen zezadu nebo jsou detaily tak drobné, že si jich nemáte šanci při hraní všimnout.
Každá oblast je víceméně bludištěm, plném nepřátel, je protkána tunely, koridory a zkratkami a je zakončena na opačném konci pořádným bossem.
Záchytné body v jednotlivých lokalitách, kde se vám ukládá postup hrou a které zároveň fungují jako místo pro leveling postavy, odemykání schopností, pro přesun předmětů do externího úložiště a jako osobní teleport, se jmenují Mistle. Mistle zde představují různé familiární ohně a lucerny. Každá oblast je víceméně bludištěm, plném nepřátel, je protkána tunely, koridory a zkratkami a je zakončena na opačném konci pořádným bossem. Jeho zabitím získáte nějaký ten důležitý proviant, silnější a výkonnější výbavu nebo vylepšení a hlavně vás posune dopředu v příběhu. Naštěstí můžete zapomenout na obrovské množství textu, protože jde vesměs o koherentní cutscény a dialogy, ze kterých se dovíte víc i zdejším světě a o postavách.
Prosím 2 kila. A nakrájet na drobno!
V základu soubojového systému nehledejte nějaké velké novoty. Jde o sprostou kopii série Souls. Můžete použít lehký a těžký útok, namapované na tlačítka čtverec a trojúhelník. Dalšími můžete uhýbat, uskakovat, bránit se nebo přerušit útoky nepřátel. Zároveň můžete nést dvě zbraně a lehce mezi nimi přepínat stisknutím směrového kříže nahoru. Zbraňový arzenál ve své podstatě nenabízí nějaké extra kousky. Na první pohled sice vidíte monstra jako v sérii God Eater, ale jde o netradičně vypadající jedno nebo obouruční meče, sekery, kladiva, halapartny a muškety, vybavené bajonety, abyste mohli útočit i na blízko.
Lahůdky přichází až s krevními kódy (Blood Code), což není jen obvyklé A, B nebo 0 negativní, ale speciální dovednosti nebo kouzla (Gifts), které od partnerů získáte na základě zkopírování genetických informací. Nebo je můžete najít “volně” ve světě. Jen vás to bude stát trochu času a soubojů.
Jde o na první pohled složitý systém, který ale Code Vein odlišuje od mnoha současných her. Blood Code zde fungují podobně jako jindy třídy postav. Najdete ekvivalent tanka, bojovníka, mág, střelce nebo zdravotníka, ale jednotlivé Gifty se mezi Blood Cody překrývají a umožňují tak velkou rozmanitost při sestavování použitelné strategie, což vysvětlím níže.
Některé dovednosti jsou ale jiným krevním kódům zcela nepřístupné a nejdou při jejich volbě použít.
Například základní kód Fighter nebo následný Berserker jsou zaměřeny na boj na blízko a efekt jejich Giftů je podobný a zaměnitelný, ale zároveň se můžete naučit, odemknout a zaplatit několik Giftů od Castera (což je něco jako mág, útočící na dálku) a použít je dohromady. Některé dovednosti jsou ale jiným krevním kódům zcela nepřístupné a nejdou při jejich volbě použít. To také platí o celkovém zdraví a výdrži, kterou mají jednotlivé kódy podstatně rozdílné. Zní to složitě? Počkejte až si Code Vein zahrajete a vůbec nebudete tušit, která bije. Dokud tomu najednou nezačnete rozumět.
Blood Cody, tady třídy postav, můžete volně měnit přímo při hraní, tak jak to situace vyžaduje. A ke každému kódu lze přiřadit nějaké ty dovednosti. Celkem jde o 8 aktivních dovedností, jako jsou útočné pohyby a různé buffy, a 4 pasivní dovednosti, třeba navýšení zdraví, útočné síly nebo staminy. Přepínání mezi Cody je klíčovým prvkem, jak se dostat při hraní dál a jak se vyhnout problémům. Zase ale některé zbraně a brnění (zde nazvané Veils) nejde kombinovat s určitými krevními kódy a tak se budete muset naučit přepínat nejen mezi Blood Cody, ale taky prohazovat výbavu. A to dost rychle. Přeměna výbavy totiž neznamená, že se scéna zastaví a tak než najdete vhodnou výbavu, můžete být taky po smrti.
Code Vein ale nabízí kupu dalších detailů. Jak už bylo řečeno, u každého krevního kódu máte jasnou, předem danou sadu dovedností. Některé odemknete za herní měnu, ale jiné až po nalezení konkrétních Vestiges. Zároveň můžete dávat svým NPC společníkům dárky, výměnou za vzácné předměty nebo upgradovací materiály. Nebo můžete dokonce získat jedinečnou extra zbraň. V Code Vein jsou totiž na klasické herní systémy nasazeny další podsystémy, v nich ještě další drobnější systémky a drobnosti a když si uvědomíte komplexnost, můžete se klidně cítit i ohromemi.
Rychlost je klíčem
Vyznání se v menu a pochopení systému skillů je kompenzováno návykovým bojem, který je rychlý a máte z něj náležitě uspokojivý pocit. Když jste úspěšní. Budete uhýbat, válet se po zemi, přiskakovat, pít v průběhu kontaktu s nepřítelem jeho krev a dokonce i těžší zbraně jsou překvapivě účinné a v boji rychlé. Můj osobní problém je ale v reakcích herního avatara na moje příkazy. Někdy byly úhyby provedeny bez sebemenšího zaváhání, úskok zachraňující život a následný výpad přesný, jindy nic nefungovalo jak mělo. Jakoby měly povely nějakou časovou odezvu.
Někdy prostě proběhnete lokalitou jako nůž máslem a jindy to nejde a nejde.
Z tohoto důvodu byl každý prvotní průchod mapou mezi nepřáteli lehce frustrující. Někdy prostě proběhnete lokalitou jako nůž máslem a jindy to nejde a nejde. Osvědčil se mi návrat do předchozí lokace, nahrabání dostatečného množství surovin a peněz a levelování a levelování. Což ještě neznamená, že i v případě velké síly a odolnosti a s vhodným partnerem, jsou dva a více nepřátel takřka likvidační.
Velký plus vidím v systému partnerů, kde si můžete vybrat jednu z NPC postav, které se za vás budou bít jako tygři, uzdraví vás, když se dostanete se zdravím na nulu, a každá z nich vyniká v ovládání jiné zbraně a exceluje v jiné dovednosti. Nebo si můžete o pomoc zavolat a čekat na příchod “živého” kolegy. Tady se ukazuje komplexnost a rozmanitost editoru postav, protože rozhodně nemáte šanci potkat dva stejné lidi. Pardon Revenanty. To samé platí o množství Blood Codů a Giftů a preferencích jednotlivých hráčů. Nenapadá mne případ, že bychom se sešli dva se stejným kódem a stejně namapovanými schopnostmi.
Neporazitelný neexistuje
První výtka se týká bossů. Většina z nich se zaměřuje na boj na blízku a sílu. Chybí tedy takový optimální mix různých nepřátel, u kterých byste zapnuli šedé buňky mozkové a museli se zapotit při uvažování. První bossové mi sice přidali pár šedých chlupů na hlavě, ale pak zjistíte, že klíčem je půlhodinka levelování a vhodný společník. A když nefunguje ani to, upgrade zbraní je další zkratkou, jak poslat obří Losty zpět mezi mrtvé.
Vizuální stránka Code Vein je zajímavá a občasně nápaditá. Problém je ale s občasným poklesem obnovovací frekvence na PS4, snad to je u Pro verze lepší, ale podle názorů co jsem se dočetl, má i silnější konzole problémy. Dalším mínusem je podivné chování kamery. Nedokázal jsem zjistit, jestli je lepší mít zapnutý autolock nebo ne. V jednom případě se při výskytu více nepřátel cíle přepínají chaoticky, při přiblížení a kontaktu s bossem ztrácíte přehled o tom, kde vlastně jste a bez automatického zamknutí zase často cíl ztratíte a hážete “firebally” pánubohu do oken.
Code Vein je ze všech reálných i nereálných upírů nejlepším příkladem klasického mentálního vampýrizmu.
Sem tam mi také vadil toporný pohyb postav. Ano, jde o idealizovaný anime vzhled a Bandai Namco se nesnažilo o realistické ztvárnění, jenže animace jsou podivně krkolomné a dokonce docházelo k prolnutí vaší postavy s NPC. Poslední věcí je absence neviditelných stěn. Samozřejmě, jde o berličku, pomocí které se současní tvůrci her snaží průchod lokacemi usnadnit, což u Souls hry čekat nemůžete, ale dost často jsem umíral jen proto, že mne společník při boji shodil z úzkého chodníku do propasti.
Ve finále tak musím říct, že Code Vein je ze všech reálných i nereálných upírů nejlepším příkladem klasického mentálního vampyrismu. Ať chcete nebo ne, ať dobrovolně nebo pod nátlakem, tak z vás tenhle kus softwaru dokáže opakovaně vysávat váš předrahý volný čas. Když chcete skončit, stejně se ještě podíváte za roh budovy a když už jste v ráži, tak dojdete až dalšímu checkpointu. A nedej bože, když vás zabijí! Pro svoje peníze si přece musíte dojít a nenechat je tam jen tak ležet. A když už se dokážete přinutit a hraní přerušíte, nebo dokonce konzoli vypnete, stejně ji zase nahodíte a místo spaní jdete do práce s kruhy pod očima.
Na úplný závěr ještě musím dodat, že si fanoušci anime si mohou k výslednému hodnocení přičíst minimálně jeden bod. Naopak odpůrci tohoto výtvarného stylu můžou jít klidně o bod níže.
Code Vein můžete zakoupit v našich obchodech Xzone.cz a Gameexpres.sk.
Recenze
Code Vein
Code Vein nabízí klasický vzorec, použitý již v Souls hrách, jen dopilovaný o spoustu drobností a detailů. Navzdory občasným problémům s výkonem a těžkým i stereotypním soubojům s bossy, představuje Code Vein jedinečnou alternativu pro všechny fanoušky Dark Souls a Bloodborne, s vzhledem série God Eater. Ve zkratce: prostě nehledejte revoluci - hledejte zábavu, ze které můžete upíjet plnými doušky.
Líbí se nám
- příběhová zápletka
- editor postav
- soubojový systém
- vizuální stránka
- soundtrack
- systém tříd Blood Code
Vadí nám
- občasný pokles FPS
- stereotypní bossové
- animace postav
Tak jsem to koupil a hraji na K+M a musím říct že nejhorší bylo si zvyknout na ovládání Ale asi po hodince v klídku.
Tak mám hodinu za sebou, viac času pred prácov nebolo. Pri vytváraní postavy som tam moc času nestrávil. A popravde to ani nevadí. Na domovskej základni si postavu môže človek meniť, kedy sa mu zachce. Dokonca si môžete uložiť niekoľko desiatok variácií(ak som to dobre postrehol, veľa času dnes nebolo). Nehral som souls hry, takže začiatky sú pre mňa docela tvrdé. Ale docela ma tá hra ťahá, takže určite víkend bude náročný. A ak to ma to bude baviť, tak potom dám ešte aj New Game+.
Hustě sviští! Jak se ti líbí vizuál? Ze screenshotů je to takové trošku kostrbaté… Jaké je to v pohybu?
Ne, v reálu to vypadá velice dobře.
Vizuál je dobrý, proste anime štýl. Ja som na to zvyknutý. Na mojej už 7 rokov starej brečke to šlape na full 60 fps plynule. Screenshoty vždy ber s rezervou, pri hraní to vyzerá uhladene. Cez víkend budem mať čas zahrať a pozreť sa na to detailnejšie, tak ti môžem zodpovedať na tvoje otázky.
Díky za odpověď. Především mě zajímá: jak je to s lore? Jsou popisky u předmětů? Mají nějakou historii zbraně, oblečení a jiná výbava podobně jako v Dark Souls?
Popisky jsou, ale spíš poskrovnu. Takové základní, nejde to nijak do hloubky.
Uuuf, docela jsem si oddechl, že to není takový průjem, jak už to skoro po reportážích z E3 A Gamescomu vypadalo… Hru jsem celkem sledoval a těšil se na ní. Upíry + animé + soulslike můžu v míře vrchovaté a docela zvažuji koupi na Steamu. Takže díky moc za recenzi.
Pokus bys měl přístup ke konzoli, doporučuji vyzkoušet demo. U PC verze si neumím dost dobře představit ovládání. Na klávesnici to bude patrně o zlomení prstů. Něco jako když jsem hrál třetí DMC na klavíru a některé komba prostě dát nešlo.
Více infa? To zní celkem zajímavě.
Upřímně je to víc než 10 let a moc si to nepematuju. Jen vím že jsem přešel do režimu, kdy hra mačkánín jedné klávesy nějak automaticky generovala komba.
A omlouvám se, byl to DMC4.
U mě jde skutečně o PC verzi. Ale v klidu. Už nějaký ten rok hraju víceméně drtivé množství her na XONE ovladači (dříve na Xbox 360 gamepadu). Souls hry 100% na ovladači a nikdy jinak. Vyjma ultrarychlých FPS (Wolfenstein a spol.) vše jedu na gamepadu. To už je u PC dnes prakticky standard. Dnes už umí i strategické záležitosti navrhnout tak, že se hrají na ovladači zcela přirozeně (například Lariani a jejich série Divinity: Original Sin či X-Com). Velice mě mrzí, že v případě PC verze nepočítali s fyzickou edicí. Co by sběratele mě to silně zklamalo. A tak nějak se mi úplně nechce dávat za digitální deluxe edici 69.99 €. To je na digitálku skoro moc (ačkoliv v bundlu je i season pass). Absenci dema pro PC jsem naprosto nepochopil… Asi nečekají na této platformě valné prodeje (a asi oprávněně). Nicméně i tak mě Code Vein poměrně dost zajímá. Ještě jednou díky za recenzi.
Taky tu absenci PC dema nechápu, ale všeobecně jsou PC verze u některých japonských studií spíše do počtu.
Jinak jsem si vůbec neuvědomil, že i ostatní kamarádi hrajou n PC s xboxovym ovladačem.
Jinak co roštěnky? Koukám, že tam jsou sexy upířice Jak hodně je to fashion? Nachází se hodně lootu? Mění se často spodky Jo a co mě především zajímá: jak je to s lore? Jsou popisky u předmětů? Mají nějakou historii zbraně, oblečení a jiná výbava podobně jako v Dark Souls?
Ženské jsou tam klasika. Není jich moc, ale na základně jich pár najdeš. Ta na screenech je moje alter ego