Recenze John Wick Hex

Úspěšná akční filmová trilogie John Wick dala vzniknout dvěma oficiálním a licencovaným hrám. Tou první je obyčejná akční střílečka z pohledu první osoby John Wick Chronicles vyrobená speciálně pro virtuální realitu na platformu HTC Vive v roce 2017. Vytvořila ji spojenými silami dvě studia, Gameco z Los Angeles a Grab Games z Paříže, jako produkt americko-evropské spolupráce. Hru vydal a licenci platil švédský vydavatel Starbreeze Studios.

Vystopujete tajemného pana Hexe?

Před měsícem ovšem vyšla druhá a zajímavější hra, jíž je akční strategie z ptačího pohledu John Wick Hex. Jako svoji třetí a zároveň největší hru (v globální rovině se ale jedná stále o menší titul) ji vytvořilo anglické studio Bithell Games, které si vydobylo jistou proslulost povedenými a oceňovanými hříčkami Thomas Was Alone a Volume. Celkem široce při vývoji pomáhala mediální společnost Lions Gate Entertainment jakožto majitel filmových práv na značku John Wick.

• Platformy: PC (recenzovaná verze), Mac
• Datum vydání: 8. října 2019
• Výrobce: Bithell Games
• Žánr: strategie
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 1,7 GB (PC)
• Herní doba: 5-6 hodin
• Cena: 410,-

To jenom potvrzuje fakt, že se nejedná a žádný narychlo spíchnutý produkt, jenž se jen zaštiťuje známou značkou, nýbrž o oficiální doprovodnou hru filmové řady, která funguje jako časný příběhový prequel, vložený do doby ještě před tím, než se John Wick seznámí se svojí manželkou Helenou. John Wick Hex vydal Good Shepherd Entertainment, což je speciální holandský label velkého zámořského vydavatele Devolver Digital pro produkci menších a nezávislých indie her.

 

1 z 5

- +

Známé tváře

Díky participaci Lions Gate se tvůrcům podařilo přilákat několik herců, kteří v celé filmové sérii účinkují. Takže tu Ian McShane opět ztvárnil svoji postavu pana Winstona, provozovatele bezpečného hotelu Continental. Lance Reddick zase promlouvá jako jeho recepční Charon. A nového hlavního záporáka, tajemného pana Hexe (odtud podtitul hry), namluvil známý videoherní dabér Troy Baker. Všichni tito herci také do hry propůjčili své obličeje, podle kterých tvůrci vytvářeli jejich Alter ega ve zdejší jednoduché vektorové grafice vystavěné na základě enginu Unity.

Autoři jí říkají Graphic Noir a podle jejich slov by měla evokovat moderní komiksové kresby. Chybějící detaily hra nahrazuje spíše pastelovou barevností vašeho bezprostředního okolí, přitom to vzdálenější se vždy utápí ve stínech. A právě z nich se vynoří nepřátelé, kteří ale mají naštěstí stejně omezenou viditelnost jako vy. John Wick Hex je celkem unikátní akční strategie z horního pohledu, jenž si můžete omezeně přibližovat a neomezeně posunovat a natáčet.

Horší práce s kamerou

První, co mi na hře vadilo, je ale zbytečně moc pozvolné přibližování myší, takže se ukolečkujete k smrti, než se kamera alespoň trochu přiblíží či oddálí. A pevně dané klávesy dobrému náhledu také moc nepomáhají, protože myší si posouvat okno nemůžete. Tady bych kolikrát tak rád využil klávesové zkratky např. pro nabíjení a doplnění soustředění, ale nic takového tu bohužel nenajdete. Z toho všeobjímajícího klikání totiž po chvíli začne dřevěnět ruka.

 

1 z 5

- +

Ovládání je podobné např. sérii XCOM, takže se zde přesouváte pevně danou rychlostí maximálně o několik políček pomocí klikání myší, nicméně John Wick Hex není tahovka, ale probíhá ve dvou časových rovinách. Když stojíte a nic neděláte, hra čas zmrazí a ani nepřátelé se nepohnou. Hodiny se spustí vždy, když se pohybujete nebo když provádíte nějakou akci. Je to stejný koncept, jaký využívá hra SUPERHOT. Herní Keenu Reeves toho ale oproti tomu filmovému moc neumí. Pohybujete se buď chůzí vestoje, případně kotouly z pokleku.

Jenže poklek, jenž je užitečný nejen pro lepší krytí, ale také vylepšuje přesnost a poškození vaší střelby, je nemožně omezený, takže když jste v této pozici, nemůžete kromě kotoulů a útoku již nic dalšího dělat. Proč proboha nemůžu v kleku přebít zbraň či se vydýchat pro doplnění soustředění? Tudíž nižší stav využijete výhradně pro nouzový úprk před nepřáteli, přičemž i v této bezpečnější formě postoje vám hra z nějakého důvodu blokuje drtivou většinu míst, kam se vzpřímeně normálně dostanete. Toto omezení mi dost pilo krev celou dobu hraní, a stále nechápu, co k němu vývojáře vedlo. Snad snaha o vyšší obtížnost?

Všechny akce jsou plně otevřené pouze ve stoji, v což počítám otevření dveří, nabíjení, soustředění a několik typů útoku na blízko, od postrčení až po sražení. Nic jiného už herní John Wick neumí, ale ono to ani nevadí. Hraní je díky tomuto jednoduchému ovládání myší s kontextovým menu intuitivní a přispívá k rychlému a dynamickému postupu. Ostatně kromě pohybu je z 90 % náplní hry jen útok a likvidace desítek nepřátelských postav na blízko či na dálku.

 

1 z 5

- +

Volnost, nebo časová tíseň?

Hra ale není žádná selanka i na základní ze dvou obtížností, přičemž ta druhá se liší tím, že na každé rozhodnutí v zastaveném čase máte jen 5 vteřin, pak se hra a protivníci zase rozejdou. Na začátku vlastníte jedinou pistoli s patnácti náboji, které po chvíli vystřílíte. Musíte tak svědomitě sbírat pohozené zbraně z mrtvol, nebo se pomocí kotoulů dostal nepřátelům přímo na kobylku a srazit je k zemi. Což se samozřejmě dělá nepohodlně, když na vás opodál další míří svým kvérem.

I přes to minimální množství vašich akcí je hraní velmi zábavné. Klikáním se pohybujete po jedné ze sedmi velkých lokací/úrovní a když narazíte na nepřítele, hra se sama pozastaví. Vy tak máte možnost promyslet váš další postup: „Zastřelím tamtoho hned i s horší muškou, abych ho načal, nebo se nejdříve přesunu támhle k tomu stolu, abych byl krytý, ale zase to možná koupím?” Veškeré statistiky vašich zásahů vždy vidíte po kliknutí na cíl, přičemž podle toho se lépe rozhodnete, jak dál.

Obyčejní strážci mají typicky dva životy, co znamená smrt na dvě střely, pokud neminete, zatímco bossové mají podstatně tužší kořínek třeba s deseti a více životy. A samozřejmě bonus k obraně, takže šance na zásah se i z blízkosti snižuje kupř. na 60 %, přitom normální pěšák by již byl dvakrát mrtev. Důležitou částí taktiky je časová osa na horním okraji monitoru. Na ní vždy přehledně vidíte, kolik času jaká vaše akce zabere a analogicky kolik času potřebují nepřátelé na své protiakce.

 

1 z 5

- +

Takže víte, že sražením prvního protivníka vypotřebujete dvě vteřiny, zatímco ten další za stejný čas stihne jednou vystřelit a ubrat vám třeba dva obdélníčky z vaší desetistupňové životní stupnice. Náročné na čas je jak přebíjení, tak hlavně to zmíněné doplnění soustředění, jež se vypotřebovává náročnějšími pohyby typu kotoulu. S tím je tedy třeba laborovat, protože se klidně může stát, že než si stihnete doplnit stupnici soustředění, tak k vám může dorazit protivník a ještě vám jednu lupnout.

Jakmile vám soustředění dojde, nejenže nemůžete provádět kotouly, ale máte také horší mušku i poškození z vaší jediné zbraně. To největší kouzlo jinak vlastně primitivní hry spočívá právě v přemýšlení, jakou taktiku boje na dálku či na blízko v každé situaci použijete. Když si pak po první seznamovací lokaci ovládání lépe zažijete, budete se dobře bavit už jen tím, že taktiku dokážete pružně měnit prakticky v běhu. Tím si užijete pěkně plynoucí hraní bez pauz, kdy přesně jako ten pravý John Wick vlétnete kotoulem do místnosti, rozstřílíte na maděru prvního nebožáka a dalším přískokem srazíte druhého strážce na zem.

Rychle doplníte soustředění a stihnete se jen tak tak schovat za roh, protože střelba přilákala další hlídače. Ti mají celkem tupé chování a jakmile jste od nich kousek dál, tak vás nevidí. Tudíž je obejdete, ze země seberete nový kvér, protože vám v tom starém zbyly jen dva náboje, a rychle dočistíte zbytek. Pak už v klídku otevřete další dveře a vydáte se vstříc nové oblasti. Jednotlivé lokace se dělí do těchto oblastí, které vesměs tvoří menší místa jako pár ulic či pár místností. Mezi oblastmi si vždy přenášíte váš aktuální stav života i munice a na začátku aktuální oblasti začínáte další rundu, pokud vás zabijí.

Vyplatí se tak sledovat vaše zdraví i obsah zásobníků, protože léčivé bandáže nejsou zrovna častým zbožím k nalezení, zbraně nemají mnoho munice a když přebijete, tak přijdete o ten zbytek v původním zásobníku. Každá oblast vám tak zabere maximálně deset minut, takže opakování tolik nebolí. Jednu lokaci s více oblastmi v normálním tempu dokončíte obecně nejpozději do hodinky, takže celá hra zabere jen mezi pěti až šesti hodinami. Ale stále máte pro druhé hraní k vyzkoušení tu náročnější obtížnost s omezeným časem na vaše akce.

Filmové záznamy

Po každé oblasti si váš průchod můžete přehrát ve speciální a zrychlené filmové opakovačce bez jakýchkoli rušivých údajů na monitoru, která připomíná adrenalinové akční přestřelky a bitky z filmové trilogie. V nich si ale rychle všimnete, že jako obyčejné protivníky hra neustále servíruje jen několik stále se opakujících postaviček. A vypadá fakt vtipně, když v jednom trysku vykostíte tři nepřátele a zjistíte, že to byla trojčata…

Mezi úrovněmi se hra prezentuje přehlednou mapou, která vám prozradí, co dalšího na vás v aktuální oblasti čeká, přičemž si svoji postavu můžete drobně vylepšovat za přidělený rozpočet, jenž reflektuje vaše počínání v dokončené lokaci. A může se také hodit ukládání bandáží či zbraní na pozdější použití, pokud vám po vystřílení minulé úrovně ještě něco zbude.

John Wick Hex sice má své mouchy hlavně po stránce ovládání a práce s kamerou, ale jinak to je docela svěží vítr do strategického žánru, který uchopuje svébytným a řádně akčním způsobem. Pomáhá tomu nejen zajímavá práce s časem a stylová barevná grafika, ale také úderná elektronická hudba zkušeného Austina Wintora, jenž je podepsán např. pod soundtrackem série The Banner Saga, The Order: 1886 či Assassin’s Creed: Syndicate. Hra je k dostání pouze na Epic Game Store za 15,99 EUR (cca 410,-).

Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex Super 2019.