Karetní God of War, jako první stolní verze slavné konzolové akční série, jež se poprvé objevila v roce 2005 na PlayStation 2, je také kulatým desátým dílkem řady, čerpajícím z posledního God of War z roku 2018 pro PS4. Karetku navrhli dva velcí fanoušci a hráči God of War, brazilští kolegové Alexandru Olteanu a Felipe Barros.
Alex je znám jako designér solidních deskovek Hate a The World of SMOG: Rise of Moloch, jenž také drobně přispěl k vývoji her Ethnos, Bloodborne: Karetní hra, Kmotr: Impérium Corleonů či Rising Sun. Všechny tyto deskovky byly vydány i v češtině. Felipeho zase možná znáte z narkobaronské deskové hry podle televizního seriálu Narcos, kterou u nás v češtině vydal ADC Blackfire Entertainment, stejný vydavatel karetního God of War.
- Datum vydání: 22. 11. 2019
- Výrobce: CMON (Singapur)
- Dovozce: ADC Blackfire Entertainment
- Žánr: karetní desková hra
- Česká lokalizace: ano
- Multiplayer: ano (lokální až pro 4)
- Herní doba: ∅ 90 minut
- Přístupnost: 14+
- Cena: 1099,- (Xzone)
Jelikož Alexandru Olteanu spolupracoval na stolní verzi staršího Bloodborne, což je celkem jednoduše pojatá karetní bojovka, tak na podobném principu postavil také základ God of War. Opět je to celkem střídmá stolní mlátička s vykládáním karet, také zasazená do světa původní konzolové hry. Jeden velký rozdíl by se tu ale našel. Zatímco Bloodborne žádný herní plán nemá, God of War se odehrává na živých herních mozaikách, sestavených z velkých karet vesměs do tabulky 4 x 2, ale také do velkých obrazů složených až z 12 karet.
Co jedna tato mozaika, to krásná ilustrace z konzolového originálu God of War. Co jedna tato scéna, to jedna z deseti lokací a situací, v nichž se karetní God of War odehrává. Tvůrci si dokonce speciálně pro výběr těchto scén ještě jednou společně konzolový God of War zahráli (samozřejmě na Barrosově speciální konzoli PS4 Pro God of War Edition), aby si ujasnili, jaké scény chtějí vybrat a přenést do karetní verze. S tím jim pomáhal další přizvaný člen týmu, hlavní vývojář rozšíření pro karetní Bloodborne a autor stavitelské deskovky Gizmos, Marco Portugal.
A proč ty živé herní mozaiky? V určitých případech se totiž karty v mozaice otáčí na druhou stranu a postupně tak odhalují nové interakce či možnosti, díky čemuž je scéna částečně dynamická a proměnlivá. Právě koncept otočného herního pozadí složeného z karet je unikátní a nejlepší částí hry, hlavně pro vás, kteří jste God of War na PS4 hráli, protože vám zobrazené situace jistě přijdou nápadné. Daní za tuto interaktivitu je zejména v těch větších scénách neustálé a dost úmorné otáčení třeba 4 karet uprostřed mozaiky skoro co jeden tah, které dost zdržuje a celou sestavu karet neustále boří. Buď měli tvůrci zůstat u otáčení jedné, dvou karet (a nikoli tak často), nebo měli na druhé strany scén přidat další lokace a bossy, čímž by nicotný počet scénářů dvojnásobně narostl.
Přehled komponent:
- 4 karty finálních bossů
- 6 karet úkolů
- 10 karet Tříštivých krystalů
- 10 karet omráčení
- 10 karet otravy
- 70 startovních karet postav (5 x 14)
- 88 karet vylepšení
- 92 karet mozaiky (pro 10 scén)
- 6 papírových figur postav
- 6 plastových podstavců postav
- 5 velkých desek postav
- 1 černá kostka obrany nepřátel (hodnoty 0-5)
- 1 sekyra Leviathan prvního hráče
- 2 žetony Freyi
- 5 ukazatelů zuřivosti
- 6 blesků omráčení
- 10 ukazatelů smrti
- 12 žetonů limitu karet v ruce
- 20 univerzálních značek
Není ale nic lepšího, než když si rozprostřete novou mozaiku a najednou si uvědomíte, že si podobnou scénu z videohry vybavujete: „Tady jsem s Kratem málem umřel, támhle mi seděl Atreus a střílel jeden šíp za druhým, a to je přesně ten bossák, jaký proti nám neměl žádnou šanci!” Druhou zásadní částí hry k proměnlivému hernímu obrazu je postupné stavění, rozšiřování a vylepšování bojového balíčku karet (deckbuilding), jenž je pro každého hrdinu samostatný.
Pět statečných proti osudu
Jelikož na vývoji karetní verze úzce spolupracovali autoři původní předlohy ze studia Sony Santa Monica (jeho šéf Cory Barlog do manuálu napsal předmluvu), s karetním balíčkem postav pomáhal Fabio Cury jakožto jeden z hlavních vývojářů konzolové předlohy. Brazilští designéři si do karetní hry vybrali 5 hlavních hrdinů z God of War univerza. Kratos a jeho synátor Atreus, ti byli jasní. A samozřejmě nemohli chybět jejich pomocníci z putování v konzolovém God of War v podobě bohyně Freyi, skřítkových bratrů Broka a Sindriho a také hlavouna Mimira. Jejich herní desky jsou až zbytečně velké a na stole tak zabírají hodně místa.
Pro každou z těchto postav bylo nutné vymyslet, ale hlavně vybalancovat jejich útočný balíček karet (každý charakter má svůj vlastní unikátní štůsek 14 karet), aby jedna postavička nebyla výrazně silnější či slabší než druhá (neplatí pro Mimira, ten je exot, vymykající se ostatním). A také jim přiřadit speciální schopnost, jež bude reflektovat jejich skutky z videohry. A tak Kratos nechá proudit svou Sparťanskou zuřivost, kdy má jeden útok citelně silnější a navíc si k němu rovnou vyléčí svá zranění. Atreus zase díky svému luku vystřelí až na dva nepřátele najednou, byť již s menší silou, a Freya dokáže zabránit zranění jakéhokoli hrdiny.
Protagonisty jsou sice známé postavičky ze série God of War, ale hra vás směřuje do rolí mystických Noren, věštkyň a vládkyň osudu, které se pomocí různých skupin vybraných hrdinů pokouší zastavit příchod temného konce světa Ragnaröku. Pro hraní samotné je toto příběhové pozadí celkem nepodstatné, protože zde prostě můžete v kůži Krata a jeho přátel kosit mytické bubáky přesně jako ve videohře, a asi vám bude jedno, jestli to děláte pouze v Kratově nezdolatelné touze po krvi bohů, nebo pro nějaké vyšší cíle divoženek někde nad vámi.
Z toho vyplývá, že karetní God of War je kooperativní bojovkou pro jednoho až kvarteto hráčů. Jakmile jsou všichni hrdinové poraženi, je konec. Nebo v tom příjemnějším případě splní dva úkoly a nakonec porazí jednoho bossáka. Norny mají času dost, takže to (s vaší pomocí a zapojením) zkouší stále dále až uspějí, proto není karetní God of War žádnou legacy hrou na jeden průchod, ale stejný scénář můžete hrát vícekrát.
Největší potíž hry je ovšem v tom, že těch scénářů není zrovna mnoho. Pro každou seanci si namícháte obrácenou pyramidu karet úkolů a bossů, která tvoří váš příběhový scénář. Nahoře jsou tři karty bossů a pod nimi dvě a pak ještě jedna karta úkolů. Bossové jsou ale v krabici jen čtyři a úkolů jen šest, což je citelně málo. Počáteční partie sice budete zřejmě prohrávat, protože ještě neobjevíte, jak v družině co nejlépe spolupracovat a pomáhat si, nicméně jak jeden úkol rozlousknete, prakticky už není moc důvodů ho zkoušet znovu. Minimálně s těmi stejnými hráči.
Kratší než originál
Hra se snaží znovuhratelnost navýšit tím, že pro novou partii úkoly a bossy zamícháte a do pyramidy rozložíte trochu jinou sestavu karet, ale faktem zůstává, že na desítky partií karetní God of War rozhodně není postavený. Jeho předlohu typicky dohrajete zhruba kolem 30 hodin, pokud úplně nespěcháte, ale na stole vám jeho kartičková varianta vydrží celkově ani ne polovinu tohoto času. Když budete hodně dobří, tak již po dvou třech partiích máte vlastně odhalenou a zahranou celou třetinu celé hry (dva úkoly ze šesti + jednoho bosse ze čtyř). Všechny scénáře dohrajete klidně již za 8 až 10 partií, pak hra výrazně ztratí na své atraktivitě.
Je ale pravda, že hrát si nadto můžete i sami v sólo režimu, kdy mají postavy silnější speciální schopnosti, nicméně žádné speciální lehčí/těžší varianty pro zpestření hraní v návodu nenajdete. I proto mi přišlo, že je God of War trvanlivější při sólo hraní, kdy si sami, v klidu a pomalu objevujete všechny postavy a hlavně sami postupně odkrýváte nové mozaiky, což je velice zábavné a motivující.
Pokud jdete do bitev sami, kdy ovládáte Krata + máte k dispozici schopnosti Atreovy a Mimirovy, na některých složitějších scénách zase budete nudně pendlovat jak hadr na holi, protože na jedné kartě např. uberete životy, zatímco na druhé vám chvíli nato přibude postih a vy nebudete stíhat vše pokrýt. Řešení jedné mozaiky se tak i ve více hráčích může nepříjemně natáhnout, že už to stereotypní kosení stále stejných nepřátel s desítkami životů není zábavné, ale spíše ubíjející.
Co se dále moc nepovedlo, to je sešit pravidel (má jen 16 stránek), jenž je již z anglického originálu velice povrchní a nevysvětluje zdaleka vše potřebné, takže při prvních partiích budete zřejmě dost tápat. Už jsem výše naznačil, že jinak jsou pravidla hodně jednoduchá a s pochopením toho, co už je napsáno, až na výjimky (kupř. povrchně vysvětlená sólo hra) problém mít nebudete.
Velké souboje v malém balení
Pokud nepočítám velkou várku skoro 300 karet dvou velikostí, ostatního materiálu včetně kartonových žetonů a papírových figurek s plastovými stojánky není mnoho, což ale ničemu nevadí. God of War je alespoň příjemně kompaktní hra (i ta bedýnka je menší velikosti 25 x 25 x 8 cm), kterou máte připravenu coby dup. Pozoruhodné je, že ve hře nemáte pevně daný počet možných akcí na tah, ale můžete dělat libovolné kousky (hlavně boj), pokud na ně tedy máte karty.
Zajímavý je pohyb postaviček, které neposunujete přímo po mozaice, ale pouze horizontálně mezi jednotlivými kartami pod její dolní řadou. Pod každou kartou je místo pro dva charaktery, přičemž s nepřáteli ve spodní bližší řadě mozaiky bojujete na blízko i na dálku, zatímco pro horní řadu již potřebujete jedině bojové karty na dálku. A ten z vás, který je první na ráně hned pod kartami, ten schytává všechny útoky nepřátel. Druhý se za ním na tom samém místě, protože postavy se pod stejnou kartu scény řadí za sebe, může za svého parťáka schovat, což je velmi užitečný prvek, s nímž je dobré počítat.
Drtivou částí zdejší herní náplně jsou bitky s prapodivnými netvory na kartách v mozaice. Sem tam se strategicky přesouváte, vykládáte určené karty pro splnění nějakého zadání na scéně (dej dvě tyto karty ze svého a něco se stane), ale v naprosté většině času tady bojujete, bojujete a zase bojujete. A to pomocí svého postupně rozšiřovaného balíčku bojových karet. Každý hrdina má vlastní a zase jinak poskládanou hromádku 14 startovních karet, přičemž v průběhu hry si ji může rozšiřovat vylepšeními z velkého balíku 88 bojových karet vylepšení.
Navyšte si své útoky kartami
Bitky jsou v God of War velice triviální. Pro útok buď vykládáte jednu červenou kartu útoku na blízko, nebo žlutou kartu na dálku, nicméně tyto údery obecně ještě nemají žádnou hodnotu. Proto k nim vždy musíte dodat libovolný počet dalších černých číselných karet, které vašemu útoku dodají jeho sílu. Od ní jen odečtete číslo, jež vám padne na kostce obrany nepřítele (kostka má hodnoty 0-5), případně jeho základní obranu, takže když např. použijete kartu blízkého útoku + dvě číselné karty hodnot +2 a +3, a na obranné kostce nepříteli padne 1, způsobíte netvorovi 4 zranění. Jednoduché, prosté, rychlé a fungující.
Každým útokem si naplňujete svoji speciální schopnost a když se dostanete na konec její stupnice, můžete jednorázově svoji dovednost kdykoli použít. Kratos by tedy ten výše uvedený rozmach svým Leviathanem mohl navýšit o další 3 zranění a ten samý počet svých bolístek by si hned mohl vyléčit. Jakmile jeden z hrdinů provede své akce, okamžitě mu to zdejší svět a hlavně jeho netvoři chtějí oplatit. Nastává čas na obávaný protiúder nepřátel!
Každá karta v balíčku vylepšení, který vám jinak dodává vítanou pomoc v podobě rozšiřování vaší bojové sady karet, nadto zobrazuje runu. Různé runy jsou vyobrazené také na kartách scény v mozaice, takže se v ní aktivují všechny karty, jež mají shodnou runu. Což většinou znamená nějaký postih od nepřátelsky naladěného světa (např. všem se pro začátek sníží zdraví), ale hlavně protiútok zdejších bestií. Útok nepřátel je ale ještě triviálnější než ten váš. Žádnou kostkou se již nehází, nýbrž pouze porovnáte útočné číslo nepřítele, jež je uvedené v ikonce útoku u jeho kresby na kartě v mozaice, proti vaší obraně.
Bráníte se opět pomocí karet z vašeho bojového balíčku, tentokráte modrých obranných, jež na sobě zase mají čísla jako modifikační černé karty, které také přidáváte do obrany. Takže hra plyne vždy systémem jeden hráč-scéna, druhý hráč-scéna atd. a navíc po tazích všech hráčů dojde ještě k další extra aktivaci scény a tedy k protiútokům nepřátel, takže vám občas bez modrých karet v balíčku ubývá zdraví festovně rychle. Jakmile si celé své zdravíčko vypatláte (vaše postavy snesou od 4 do 10 zranění, zatímco nepřátelé klidně i vyšší desítky!), nekončíte jako mrtvoly, nýbrž se jen považujete za sražené a do hry se vracíte až s další scénou, tedy s novým úkolem či bossem.
Bitvy, bitky a bitečky
Karetní God of War je tedy jednoduchou bojovkou, v níž si dosyta zabojujete, ale kromě bitek tu mnoho jiného dobrodružství nezažijete. V tom je kartičkový Kratos velmi podobný staršímu Bloodborne, v němž ale nepřátelé nedají tolik času a tak hraní daleko rychleji ubíhá. Veledůležité je dobře se ve družině domluvit, kdo a na koho zaútočí, protože proti vám stojí vesměs hodně silní protivníci a než se nadějete, klidně se za jedinou bitku na zemi může válet skoro celý váš ansámbl. Pokud na obranu nepřítele zrovna neházíte samými pětkami, tak se ale dá jedna z těch lehčích scén vykosit i s jednou přežívající postavičkou. Ostatně oba bráchové, za něž hraje jeden hráč, by mohli vyprávět, jak jsme je my ostatní nechali pěkně na holičkách.
Když už vás kartičkový Kratos a spol. zaujmou, tak budete jistě přemýšlet o tom, kolik zábavy vám tato materiálně střídmější a hraním stereotypnější hra za svoji cenu nabídne, když stojí kolem tisícovky. Za podobnou cenu seženete daleko výpravnější a rozsáhlejší hry, to se nedá popřít. Ze soubojových her jsou cenově z poslední doby blízko např. Valhalla či SiegeStorm (s dvěma bonusovými balíčky stojí skoro stejně jako samotný God of War), což jsou všechno výrazně rozmanitější karetní bitvy, jež vám na hraní vydrží znatelně déle a dají se hrát sólo, kooperativně, i proti sobě. Jakmile totiž každou scénu v God of War rozlousknete, tak si v dalších hrách rychle rozdělíte místa a nepřátele na nich, načež je většinou již s přehledem za několik málo tahů vydrtíte, což je sice opojné, ale nikoli napínavé a dostatečně zábavné.
Těch úkolů a bossů je ve hře prostě málo. A občas se vám může v některých ne zcela optimálně navržených scénách stát, že nebudete moci vůbec nic dělat ani s jednou postavou. Protivníci se totiž mohou zrovna krýt, takže jsou dočasně nezranitelní, případně na toho posledního nemáte dost silný útok, takže klidně několik tahů po sobě jen lelkujete a čekáte na nové a silnější karty.
Na větších mozaikách je někdy doslova přeikonováno, takže vám chvíli trvá, než se v mozaice vůbec zorientujete. A atmosféře rozhodně neprospívá nedomyšlený systém tzv. nepříjemností na rubu karet úkolů. Když si totiž po vykosení první scény a splnění úvodního úkolu partie vyberete jeden z těch dvou nad ním, ten druhý nevybraný úkol vám na svém rubu dá nějaký postih, např. životy dolů. Jenže tento postih je uveden nevhodným textem, který se tváří, jako byste bojovali proti tomuto nevybranému úkolu a s vaším dalším scénářem vůbec neladí.
Po stránce životnosti a rozmanitosti je tak trochu podobný a starší karetní (byť semikooperativní) Bloodborne rozhodně lepší volbou, nicméně God of War zase kontruje daleko pohlednější výtvarnou stránkou, dynamicky proměnlivými prostředími (ty scénické mozaiky jsou naprosto úchvatné) a drobně lehčími pravidly. Malou třešničkou jsou také úhledné a poctivé kolonky v bedýnce, kam krásně rozdělíte komponenty a nic vám z nich nebude padat jako žetony krve a trofejí v Bloodborne. God of War i přes jeho citelné chyby a nedomyšlenosti si tak užijí hlavně velcí fandové a fanynky původní předlohy, protože Kratos se s ní stýká daleko šířeji než jeho kolega The Hunter z Bloodborne.
Česká pravidla si stáhnete ZDE.
Do hry se dostaly tiskové chyby, které český distributor neměl šanci odhalit, jejich opravy najdete ZDE.
God of War: Karetní hru si zakoupíte za 1099,- na Xzone.cz, kde k ní zdarma obdržíte dva dárky v podobě bonusové bojové karty pro sólo hru jménem „Chlapče!” a sady tématických odznáčků God of War:
Recenze
God of War: Karetní hra
Výtvarně překrásná a příjemně kompaktní karetní bojovka na motivy posledního God of War s jednoduchými pravidly a s nekomplikovanými souboji, jež ovšem trpí celou řadou nedomyšlených mechanik, načež se při hraní striktně zaměřeném na boj nevyhnete prostojům, tápání a stereotypu.
Líbí se nám
- možnost sólo hraní
- jednoduchá pravidla
- rychlé a pochopitelné útoky
- přihrádky pro herní materiál
- krásné ilustrace od tvůrců videohry
- živé karetní mozaiky s úžasnými netvory
Vadí nám
- nízká znovuhratelnost
- stručně sepsaná pravidla
- prostoje, kdy v tahu nelze nic dělat
- neladící text na kartách nepříjemností
- někdy úmorné otáčení karet v mozaice
- zdlouhavé a únavné boje v jedné scéně