Recenze Tharsis

Tharsis je obrovská atypická vulkanická oblast poblíž rovníku Marsu. A stejné jméno si zvolila také vesmírná strategická hra na tahy, hraná s (virtuálními) vrhacími kostkami… a kanibalismem. Dostanete v ní na starost první lidskou výpravu na rudou planetu, která několik týdnů před cílem letu utrpí vážný zásah rojem meteorů, který posádku připraví o několik členů, skoro všechny zásoby a navíc spustí sérii eskalujících havárií po celé lodi.

Na rovinu se přiznám, že jsem se nikdy nepovažoval za fanouška strategických her. Mám raději svižnější a výpravnější věci. Nicméně i já jsem několika z nich totálně propadl, ostatně kvůli finální misi v úplně prvním díle Command & Conquer jsem málem zmeškal maturitní zkoušku (když jsem ráno tu misi zapínal, netušil jsem, že je na té mapě víc než jedna nepřátelská základna!) a neméně vážné problémy jsem měl v posledních letech v práci kvůli Xcomu nebo Darkest Dungeon. Kvalitní strategické hře je zkrátka snadné propadnout.

• Platforma: Switch (recenzovaná verze), PC, PS4, Mac
• Datum vydání:  11. 4. 2020 (Switch), leden 2016 ostatní
• Výrobce: Choice Provisions (Kalifornie)
• Žánr: tahová strategie
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 522 MB
• Herní doba:  2 – 10 hodin
• Přístupnost: 17+
• Prodejní verze: digitální
• Cena: 400,- Kč (Steam)

Murphyho zákony

„Co nejhoršího se tak může stát při dálkovém letu vesmírem?“. Přesně tohle vám hra ukáže v plné míře. Během tutoriálu, kde se dvěma kosmonauty opravujete relativně menší poruchy na palubě, vše vypadá docela nevinně. Jenže jakmile tutoriál skončí, vaše plavidlo zasáhne roj mikrometeorů, oba kosmonauti zemřou a zbývající čtveřice na palubě se probudí do situace, kde se jejich promyšlené plavidlo proměnilo v osekanou soustavu různě rozbitých pastí, přičemž například o komunikační modul (spojení se Zemí) nebo sklad (zásoby jídla) jste přišli úplně. Do cíle letu vám přitom zbývá deset týdnů.

 

1 z 8

- +

Každý z těchto deseti týdnů pak představuje omezené množství času tahů, kdy můžete přesouvat jednotlivé kosmonauty mezi jednotlivými moduly lodi a nechat je buď opravovat závady, nebo se třeba léčit či sbírat síly (= dodatečné hody kostkou) pro další týden. Platí u toho několik jednoduchých pravidel, které zřejmě nevstřebáte na první pokus, ale po hodině-dvou hraní vám už budou připadat jako druhá přirozenost. Třeba to, že projít skrz poškozený modul znamená ztrátu jednoho dílku zdraví pro daného kosmonauta. Nebo že můžete při házení kostkami využít výsledná čísla na celou řadu věcí, od opravy závady přes speciální schopnost kosmonauta až po speciální schopnost daného modulu.

Co nejhoršího se tak může stát při dálkovém letu vesmírem?

Každý týden je kromě zdroje nových závad také premiérou nového filmečku, který posouvá kupředu ústřední příběhovou linku: vaši kosmonauti zachytli z oblasti Tharsis na Marsu tajemný signál a čím jste planetě blíže, tím více se jim z něj daří dešifrovat. Funguje to jako skvělá motivace pro první dohrání, které celkem určitě nezvládnete na první pokus – celý desetitýdenní let se sice dá zvládnout zhruba za hodinu herní doby, ale budete k tomu potřebovat několik „pokusných“ letů, abyste hru dostatečně nastudovali a dokázali se probít jejími nelítostnými nástrahami.

Zábavná a atmosférická

Nechoďme kolem horské kaše: Tharsis není žádná rozsáhlá hra, ale spíš zábavná záležitost na jeden nebo dva večery, podle toho jak seriózně se do ní zakousnete a kolik zkušeností máte s hrami tohoto žánru. Přesto musím smeknout před tím, jak dobře hra funguje a jak silnou atmosféru umí navodit. Grafika je tak akorát stylizovaná a animace jsou rychlé, takže vše funguje pěkně pružně a reaktivně, zatímco parádní hudební i zvuková složka se společně s kontextem složitých situací na palubě starají o solidní navození nálady. Ovládání na Switchi je také snadné a přirozené.

Koneckonců nejde o nic jiného, než ukazovat kosmonautům, do kterého mají jít modulu a následně házet kostkami, pečlivě se rozhodujíce, k čemu přesně výsledná čísla použijete, kterou kostkou zkusíte hodit znovu a tak dále. Někteří by mohli namítat, že hry s podobnými mechanikami bývají často neférové a že jde o „línou a lacinou mechaniku pro prodloužení/ztížení hry“, ale na to odpovídám: Darkest Dungeon prokázal, že to jde zpracovat více než skvěle a Tharsis má poměr nahodilosti/štěstí relativně slušně vyvážený vůči vašim strategickým možnostem. Po dohrání si samozřejmě můžete hru dát znovu na vyšší obtížnost nebo sjet desítku speciálních bonusových misí s unikátním zadáním. Osobně jsem se po dohrání nemálo bavil i čtením fanouškovských analýz pointy příběhu, která rozhodně stojí za zamyšlení.