Recenze Paper Mario: The Origami King

Nintendo se svými nejslavnějšími značkami a postavami zkoušelo v průběhu let všemožné experimenty. V případě série Paper Mario jde o sérii jednoduchých tahových RPG, které se snaží zajímavě pracovat se světem a postavami Mario série, zasazující do nich „fyzické“ elementy z reálného světa, související se skutečností, že v těchto hrách jsou všechny postavy doslova… z papíru. Nejnovější hra z této „série“ přichází s novým přístupem k soubojům (působícím nyní spíše jako puzzle), s hezčím i pestřejším herním světem a s příjemnou porcí humoru.

• Platforma:  Switch
• Datum vydání:  17. 7. 2020
• Výrobce: Intelligent Systems (Japonsko)
• Žánr: Tahové RPG/puzzle/adventura
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 6,5 GB
• Herní doba:  30+ hodin
• Přístupnost: 6+
• Prodejní verze: krabicová i digitální
• Cena: 1 499,- Kč (Xzone)

Papírový svět

Jak už to v Mario hrách chodívá, (papírová) princezna Peach je v nesnázích a je potřeba ji zachránit. Tentokrát ji i většinu jejího (papírového) království zlý samozvaný král Olly proměnil v origami. Jakmile jsou (papírové) postavy v tomto světě přeskládány do origami podoby, přijdou o svobodnou vůli a slouží zlým záměrům jejich origami vládce. Na vás tedy je, abyste postupně všechny obyvatele z těchto potíží zachránili a přeskládali je zpátky do jejich původní, placaté formy se svobodnou vůlí.

 

1 z 7

- +

Nintendo samo nazývá hru „komediálním dobrodružstvím“ a rozhodně nelze příběhu ani zpracování upřít slušnou dávku humoru a sebereflexe. Postavy neustále řeší aspekty jejich papírovosti, jeden z bosů například Mariovi nadává, že ho měl raději jako čistokrevnou plošinovku a tak dále. K bourání „čtvrté stěny“ zde dochází poměrně často a to nejen obrazně, ale také prakticky – když vám například „skutečná 3D tužka“ protrhne papírovou scénu, po které se pohybujete.

Postavy neustále řeší aspekty jejich papírovosti.

Jádrem vašeho boje za záchranu království je snaha o likvidaci pěti barevných stuh, které neprostupně omotaly královský hrad. Každá ze stuh vás tedy v lineárním pořadí navede do jednoho z tématicky laděných prostředí, kde budete muset splnit několik úkolů a utkat se s pořádným bossem na konci. Průvodcem je vám přitom sestra hlavního zloducha, origami „víla“ jménem Olivia, kterou nosíte ve své kapse a ona vám po cestě vysvětluje jednotlivé herní mechaniky. Což je rozhodně potřeba, protože nejsou zas tak jednoduché.

Soubojové puzzle

Souboje se tentokrát odehrávají v kruhové aréně, jejíž jednotlivé prstence musíte před každým tahem správně otočit a posunout, abyste měli ideální pozici vůči nepřátelům – například je postavili za sebe do řady pro skákání po jejich hlavách nebo naopak do chumlu pro úder velkým kladivem. Tuto základní mechaniku postupně doplňují pestřejší druhy nepřátel i překážek a pomůcek na herní ploše, stejně jako další vaše zbraně a pomocné mechaniky, jako je zaplacení si pomoci od „diváků na bitevním stadionu“. Samostatnou kapitolou jsou pak souboje s bossy, které přináší vlastní vrstvu mechanik a komplikací.

Samozřejmě není hra vyloženě těžká, ale s ohledem na její dětskou estetiku a doporučený věk hráče mě docela překvapila komplexita některých soubojů. Na jednotlivé tahy při soubojích navíc máte omezený čas, takže se opravdu musíte soustředit. Dětem by mohla vadit také nepřítomnost češtiny, jelikož hra je plná psaných dialogů a vysvětlivek. Pokud jsou ale ve fázi, že se učí anglicky, pak by naopak s ohledem na nízké tempo hry mohlo jít o ideální titul pro ně. Dospělí hráči si užijí povedený humor a reference na všemožné prvky Mariovy historie. Ve hře nechybí ani parádní muzikálová čísla s písněmi a tancem. Ačkoliv se postupně začnou herní mechaniky docela opakovat, jde celkově o další příjemný rodinný titul od Nintenda.

Hru můžete zakoupit v Xzone.cz.