Chorvatský celek Croteam má sice na svědomí parádní puzzle adventuru The Talos Principle, nicméně všeobecně je znám především pro svou střílečkovou sérii Serious Sam, která se za devatenáct let své existence dočkala kromě hlavních dílů i několika spin-offů, hrajících si s různými nápady, kdy třeba dění převedly do podoby side-scrolling her. Hlavní linka však i nadále zůstala věrná svým freneticky akčním kořenům, kdy hlavní myšlenkou vždy bylo postřílet všechno, co se jen trochu pohne.
- Platforma: PC (recenzováno) a Google Stadia / konzolové verze v příštím roce
- Datum vydání: 24. 09. 2020
- Výrobce: Croteam
- Vydavatel: Devolver Digital
- Žánr: First-person střílečka
- Česká lokalizace: Ne
- Multiplayer: Ano (kooperace, PvP by mělo dorazit později)
- Dat ke stažení: 37 GB
- Herní doba: 15 hodin
- Přístupnost: 18+
- Prodejní verze: Digitální
- Cena: 39,99 euro (necelých 1 100 Kč) na Steamu a GOGu
Ačkoliv se vždy jednalo o velice brakovou zábavu, kdy ani produkční hodnoty nebyly příliš vysoké (což můžeme brát i jako součást kouzla), tak si i přesto série během let držela věrnou porci fanoušků (mezi něž ostatně patřím), kteří se zcela jistě těší na dnes vycházející čtvrtý díl. Ten podle marketingových materiálů měl být tím doposud největším, kdy díky speciálnímu systému Legion na nás měli nepřátelé nabíhat po tisících. Dostáli ale tvůrci svým slovům? A je místní neutuchající akce vůbec ještě zábavná? To společně zjistíme v této recenzi.
Šmejd z vesmíru zase útočí
Jednu věc si asi můžeme říct hned takhle na začátku a hezky na rovinu. Pokud jste někdy hráli některý z předešlých dílů a říkali jste si, co je to za pitomost, kdy vás ani to střílení nebavilo, tak mohu upřímně říci, že ani čtvrtý díl nebude pro vás to pravé ořechové, jelikož jádro hratelnosti je stále identické, což pro nováčky znamená, že budete běhat po jednotlivých úrovních, kosit dotěrné nepřátele za pomoci různorodého střelného arzenálu a občas si užijete nějakou cheesy hlášku z úst hlavního hrdiny.
…budete běhat po jednotlivých úrovních, kosit dotěrné nepřátele za pomoci různorodého střelného arzenálu a občas si užijete nějakou cheesy hlášku z úst hlavního hrdiny.
Samotné střílení je posléze velice arkádové, kdy během jedné úrovně zvládnete spotřebovat tisícovky nábojů a ani nebudete vědět jak. Ve své podstatě prst ze spouště, respektive tlačítka myši, sundáte až při náběhu závěrečných titulků (což pro první průběh trvá nějakých 15 hodin). Přirozeně ale nesmíte dlouho stát na jednom místě, jelikož protivníci jsou nepříjemně rychlí a kolikrát vás díky svému počtu dokáží obklíčit, že ani nestihnete mrknout.
Z pohledu základní šablony tedy zůstává vše při starém a pokud vás to bavilo minule, bude vás to pravděpodobně bavit i tentokrát. To ovšem neznamená, že bychom se zde nedočkali nějakých úprav a novinek. Naopak!
Cože? Ono to má příběh?
Oproti prvnímu a třetímu dílu je zde totiž relativně velké množství předělových filmečků. Za jejich pomoci hra vypráví neuvěřitelně béčkový příběh, jenž se odehrává před všemi předchozími díly. Tým obranných jednotek Země, v jehož čele je náš alfa samec Sam „Serious“ Stone, se zde snaží potlačit mimozemskou invazi tím, že se pokusí najít legendární Archu úmluvy, ve které by se měl nalézat svatý grál, jenž má propůjčit nebetyčnou sílu.
Oproti prvnímu a třetímu dílu je zde totiž relativně velké množství předělových filmečků.
Jejich cesta je lemována absurdními situacemi, hromadou hlášek, karikaturními postavičkami, pár „zvraty“ a velkou porcí humoru. Tvůrci si tedy evidentně po trojce uvědomili, že dělat Serious Sam hru bez vtipu a nadhledu jednoduše nejde, takže humor do nás pro jistotu pumpují již od prvních minut, abyste si náhodou nemysleli, že je to bráno nějak vážně. Překvapivě se ale dočkáme i pár vážnějších momentů, které jsou dostatečně „chlapácké“ na to, aby nepůsobili rušivě. Je to tedy hloupoučké, ale tak nějak pěkně.
Kudy mám své kroky vést?
Proměnou prošla i velikost a otevřenost jednotlivých úrovní. Zatímco zde hlavně nalezneme klasické koridorovější levely (s několika odbočkami), tak se občas podíváme i do otevřenějších lokací, které můžeme volně prozkoumávat, přičemž v některých případech se můžeme těšit i na vozidla, jako je motorka, čtyřkolka nebo kombajn (část s ním jsem si skutečně užil). V žádném případě si ale nepředstavujte nějaký rozlehlý open-world. Titul je stále striktně lineární, jen nabízí občasné možnosti, jak se více vyblbnout.
Abyste se nicméně v těchto rozlehlejších lokací vyznali, zabudovali autoři do hry speciální navigační systém, jehož šipka vám ukazuje, kudy jít. Ten ale bohužel častokrát nefunguje, takže ve výsledku stejně budete cestu k vyznačenému cíli hledat sami. A toto hledání se častokrát vyplatí, jelikož můžete narazit na několik tajných skrýší a tajemství, případně dokonce i na vedlejší úkoly. Sice se ani v nich většinou žádných originálních cílů nedočkáme a pořád je hlavním úkolem někam doběhnout a vystřílet to tam, po čemž se může pokračovat dál, ale upřímně od této hry nikdo nic jiného nečeká. Každopádně i přesto čas od času přijde řada na příjemné rozptýlení, jako jsou sekvence s mechy či textovým RPG.
Zatímco zde hlavně nalezneme klasické koridorovější levely, tak se občas podíváme i do otevřenějších lokací, které můžeme volně prozkoumávat…
Novinek jsme se dočkali i v řadách nepřátel, jejichž rozmanitost je skutečně vysoká. Nalezneme zde samozřejmě staré známé, jako jsou bezhlavé Kamikaze, Gnaarové či Arachnoidi, ale nezapomnělo se ani na různé nové v podobě octaniánských jednotek či nafukovacích Anthropolypů. Arzenál pak sice sestává ve valné většině ze starých známých, jako je dvouhlavňová brokovnice, rotační kulomet či kanón, ale doplněn je o nové gadgety, kdy mezi ty mé nejoblíbenější rozhodně patří kapesní černá díra a příruční atomovka, které na obrazovce rozpoutají neskutečnou paseku. Po cestě taktéž můžete nalézt artefakty, jenž vám dávají dovednostní body, které ve střídmém stromu dovedností můžete investovat do rozvoje vaší postavy.
Nas mnógo!
Hromadu z vás však asi nejvíce zajímá to, jestli se ve hře skutečně dočkáme tisíců nepřátel na jedné obrazovce. Mohu říci, že tomuto slibu tvůrci skutečně dostáli, avšak v úplné megalomanské statisícové úrovni pouze v jedné misi (respektive ve dvou, počítáme-li i kratičký prolog). Každopádně i v ostatních levelech se na vás vrhne obrovské množství nepřátel, jejichž počet je rozhodně větší než u předchozích dílů, kdy se častokrát vytvoří takový chaos, že nebudete úplně schopni pobírat, co se na obrazovce aktuálně děje.
To je trochu dvousečnou sekerou, jelikož zatímco si ve většině momentech užíváte rozpoutané peklo a krvavou lázeň (ideálně se dvěma rotačními kulomety, každý v jedné ruce), tak občas se na obrazovce bude dít toho tolik a křivka náročnosti razantně povyskočí, že skončíte naprosto zahlceni a budete se jen modlit, abyste danou potyčku alespoň přežili. A to se kolikrát nepovede, což může vést k momentům zbytečné frustrace, kdy i já jsem si v některých sekvencích pořádně zanadával. V těchto případech bych tedy řekl, že méně je někdy více.
…občas se na obrazovce bude dít toho tolik a křivka náročnosti razantně povyskočí, že skončíte naprosto zahlceni…
Situace by se mohla stát daleko lépe zvladatelnější v případné kooperaci, kterou kampaň podporuje až pro čtyři hráče, avšak kvůli tomu, že nebylo možné nalézt v době recenzování jakýkoliv server, jsem nebyl schopen ji bohužel vyzkoušet. V jednom hráči však platí výše zmíněné. Škoda taktéž je, že ve hře prozatím chybí klasický PvP multiplayer, jenž by měl být však dodán později.
Chce to výkon
Toto množství nepřátel si taktéž vybírá svou daň v hardwarových požadavcích. Zatímco samotný vzhled není nijak převratný, tak renderování jednotlivých efektů a nepřátel vyžaduje dostatečnou výbavu. Zatímco z procesorové stránky budete pravděpodobně v suchu i s nějakým starším, nýbrž silnějším Ryzenem (Ryzen 3600 neměl problém), tak z pohledu grafické karty skutečně bude zřejmě potřeba alespoň doporučená GTX 1080 či RTX 2060. Na RX 580 s 8GB VRAM totiž hra ve FullHD běžela na kombinaci středních a vysokých detailů s vypnutím některých možností (při DirectX 11) na nestabilních 60 FPS, kdy častokrát jsem se dostával k nějakým 40 FPS a při opravdu velkých bitvách i klidně ještě níž.
Pochválit si na druhou stranu zaslouží hromada roztodivných nastavení, kdy si podle libovůle lze nastavit různé posuvníky a možnosti, že jsem ani kolikrát nevěděl, co jaký ve skutečnosti dělá. PC entuziasté ale jistě budou nadšení. Během hraní se ale bohužel vyrojilo poměrně velké množství různých grafických glitchů, které sice nic moc zvlášť nerozbíjeli a častokrát se jednalo pouze o úsměvné věci, ale problikávání a doskakování textur úplně dobře rozhodně nepůsobí. Hodně věcí by ovšem měl řešit Day One patch.
Všeobecně ale mohu konstatovat, že král pitomých stříleček se navrátil ve velkém stylu, jelikož s sebou přináší poměrně slušnou porci novinek, stále stejně zábavné arkádové střílení, nové hlášky a neutuchající akci, přičemž slouží jako pěkná připomínka starších, méně komplikovanějších časů.
Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex 2020.
Recenze
Serious Sam 4
Král tupých stříleček Sam "Serious" Stone je po několika letech zpět ve svém doposud největším a nejvýbušnějším dobrodružství, které kromě hromady akce nezapomíná ani na humor, který tak bolestně chyběl v jeho předchůdci. Škoda jen, že se tvůrci nevyvarovali někdy až extrémním výkyvům v obtížnosti, kdy občas může dojít na zbytečnou frustraci, kazící radostnou zábavu.
Líbí se nám
- Neutuchající arkádová akce
- Hromada nadhledu a hloupého humoru
- Rozmanitá paleta protivníků
- Rozptýlení v podobě sekvencí ve vozidlech a mechu
- Opravdu velké množství nabíhajících nepřátel
- Alfa samec Sam "Serious" Stone
Vadí nám
- Občas příliš frustrující obtížnost
- Grafické glitche
- Brakovost a přímočarost nemusí vyhovovat každému
- Prozatím chybí klasický PvP multiplayer
Tak jsem na chvíli odložil Mafii a rozehrál Serious Sama 4. Jako herní veterán se mi na tváři rozhostil pitomý úsměv a drží po celou dobu hraní. Nejsem moc daleko, ale tahle hra mi sedne jak prdel na hrnec. Zažil jsem nostalgický návrat ke starému dobrému Samovi a fakt děkuji Croteamu za bezvadnou jízdu. Je vidět, že na tom pracovali s láskou, hra je parádní. Nejsem si jistý jestli i pro mladší hráče, ale pro pamětníky je to pohlazení. Zkrátka takový milostný dopis od autorů. Zatím s Mafií společně Best of 2020.
Sam byl vzdycky frajer a jsem rad, ze to tak zustalo. Doufam, ze i soundtrack bude nadupanej jako v minulych dilech.
Asi jsem rozmazlen fenomenální hudbou z nových DOOMů, ale oproti těm mi přišla slabší (každopádně je pravda, že zrovna toto je velice silný soupeř).
Ale ačkoliv jsou skladby v bojích možná slabší, tak jsem byl vlastně docela překvapen hudbou mimo ně, která má příjemný epický nádech.
Díky za pěknou recenzi, touhle hrou se zas jednou vrátím do dětství, resp. tedy na gympl, kde jsme kdysi dávno se spolužáky Sama hrávali v kooperaci, k nelibosti profesora IT. A hlavně můj táta bude mít radost, Sam byl vždycky jeho nejoblíbenější série ze všech.
Jsem rád, že se recenze líbila a hlavně doufám, že otec bude se Samem opět spokojen.
Díky, určitě bude, už z traileru byl nadšený- jak jde o oldschoolovou střílečku, je vždycky v sedmém nebi.
Inu, co jsem nakonec koukal na další ohlasy, tak ta hra pravděpobně rozdělí i fanoušky SS, takže snad bude patřit do té spokojenější části.
Serious Sam 4 a já jich na steamu mám 10. A to nemám čtyřku
huh pěkně, tak velké hodnocení jsem nečekal, už abych to začal stahovat
Tak to jsem si oddechl, ještě aby takhle dopadla dnes Mafia a budu spokojený
EDIT: A ono to číselně stejně dopadlo SUPER